Jak chpat regionln rozvoj a rozvoj venkova IV

Jak chápat regionální rozvoj a rozvoj venkova IV. Co znamená regionální rozvoj/rozvoj venkova (aktivity a jejich subjekty /aktéři a jejich cíle/) Příloha 25, Příloha 26, Příloha 27

Některé pojmy • Shareholders: ti co rozhodují (vlastní aktéři) • Stakeholders: ti o kterých je rozhodováno (jsou aktéry, ale je na ně působeno jako na objekty) • Individuální osoba: člověk jako jedinec • Kolektivní osoba: sociální organizace (např. skupiny jedinců), které také něco činí (např. „obec vykonala“)

Aktéři (subjekty) regionálního rozvoje • Je možný rozvoj bez aktérů?

Subjekty (aktéři) regionálního rozvoje (obecně) • SHAREHOLDERS (ti, co rozhodují) • Hlavní nadnárodní aktéři (kolektivní osoby, sociální útvary): • EU a její instituce spojené s regionálním/rurálním rozvojem: Evropský parlament (volený obyvateli členských států EU), parlament Rada EU (zastupuje vlády členských zemí), Evropská EU komise (výkonný orgán EU), odpovídá za řízení společných komise politik EU (tj. i regionální politiky a společné zemědělské politiky - 2 pilíře: zemědělství a rozvoj venkova). Má 36 generálních ředitelství, včetně GŘ Regionální politika (regionální rozvoj) a GŘ Zemědělství (rozvoj venkova). • Další instituce EU přímo nespojené s regionálním rozvojem: Soudní dvůr a dvůr Účetní dvůr (kontrola rozpočtu EU) dvůr

Subjekty (aktéři) regionálního rozvoje (obecně) • SHAREHOLDERS (ti, co rozhodují) • Hlavní nadnárodní aktéři: • EU a její orgány (začlenění stakehoders -- ti, kteří jsou ve hře, ti jsou ale i objekty) spojené s regionálním rozvojem: • Výbor regionů (vyjadřuje názory regionálních a místních regionů orgánů); Evropský hospodářský a sociální výbor (vyjadřuje výbor názory organizované občanské společnosti na hospodářské a sociální záležitosti), Evropská investiční banka (pomáhá banka dosahovat cílů EU financováním investičních projektů). Dále mezi orgány EU, které ale nejsou přímo spojené s regionálním rozvojem patří Evropská centrální banka (EURO), Evropský ombudsman

Subjekty (aktéři) regionálního rozvoje (obecně) • SHAREHOLDERS (ti, co rozhodují) • Hlavní nadnárodní aktéři: • Celosvětově působící (s primárním zaměřením na země Třetího světa a země mimo EU): • Světová banka (zaměření především na rozvoj venkova tzv. banka Třetích zemí), FAO OSN (rozvoj venkova Třetích zemí OSN (Sustainable Development Department)

Subjekty (aktéři) regionálního rozvoje (obecně) • SHAREHOLDERS (ti, co rozhodují) • Hlavní národní aktéři: • Parlament ČR (Poslanecká sněmovna ČR a její Výbor pro ČR veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a podvýbor pro regionální rozvoj) • Vláda ČR ( Ministerstvo pro ČR ministerstva a především ministerstva místní rozvoj (z pohledu regionálního rozvoje činný ve rozvoj věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, územního plánování, stavebního řádu, investiční politiky a cestovního ruchu) Ostatní ministerstva: zaměření na aktivity v jejich kompetenci propojené s regiony (např. regionální podpora podnikání - MPO, rozvoj venkova: MZe

Subjekty (aktéři) regionálního rozvoje (obecně) • SHAREHOLDERS (ti, co rozhodují) • Hlavní regionální aktéři: Krajské úřady (Výkonné orgány: úřady Odbory nebo Oddělení regionálního rozvoje /náplň práce odboru viz příklad Jihomoravského kraje - Příloha č. 10/; Volené orgány krajských úřadů: komise Rady kraje /zřízené usnesením rady kraje: např. komise pro rozvoj venkova a zemědělství, komise pro regionální rozvoj/ či výbory zastupitelstva - např. výbor pro ekonomický rozvoj)

Subjekty (aktéři) regionálního rozvoje (obecně) • SHAREHOLDERS (ti, co rozhodují) • Hlavní regionální aktéři: • Regionální rada (dle jednotlivých regionů NUTS, na které rada Řídicí orgán SROP deleguje výkon některých řídicích funkcí) • Sekretariát regionální rady (součást krajských úřadů sdružených v Regionální radě a podléhá příslušné Regionální radě v příslušnému kraji. Jeho činností je příjem žádostí a projektů v příslušném regionu, administrativní kontroly a konzultace připravovaných projektů s potencionálními žadateli)

Subjekty (aktéři) regionálního rozvoje (obecně) • SHAREHOLDERS (ti, co rozhodují) • Hlavní regionální aktéři: • Výbor regionálního rozvoje Výbory regionálního rozvoje - v rámci příslušného regionu soudržnosti - sledují realizaci SROP a předkládají monitorovacímu výboru, resp. i příslušné Regionální radě návrhy a doporučení pro úpravu programového dokumentu a doplňku na jejich úrovni.

Subjekty (aktéři) regionálního rozvoje (obecně) • • • SHAREHOLDERS (ti, co rozhodují) - NOVÉ Hlavní regionální aktéři: Regionální rada regionů soudržnosti: právnická osoba: (nově od července 2006). Jejím prostřednictvím budou čerpány finanční prostředky poskytované orgány Evropských společenství na regionální rozvoj cestou státního rozpočtu. 2 orgány: výbor -- kolektivní rozhodovací orgán Regionální rady, členové jsou voleni z řad zastupitelů krajů, rozhoduje v klíčových záležitostech spojených s řízením operačních programů a v problematice vlastní činnosti právnické osoby (ekonomické, majetkové, finanční a účetní záležitosti); v čele rady stojí předseda úřad -- výkonná složka Regionální rady, starající se o každodenní zajišťování úkolů spojených s realizací regionálního operačního programu či jiných programových úkolů. Současně se stará o celkový chod organizace jako takové (zajišťování činnosti organizace); v čele úřadu stojí ředitel (dříve sekretariát RR).

Subjekty (aktéři) regionálního/místního rozvoje (obecně) • SHAREHOLDERS (ti, co rozhodují) • Místní aktéři • Městské a obecní úřady (příp sdružení měst a obcí za úřady účelem rozvoje mikro-regionů); výkonné orgány: Odbory rozvoje, plánování atd. , volené orgány: výbory a komise (pozn. zde se již zpravidla nevyskytuje pojem regionální rozvoj, ale jde o konkrétní aktivity spojené s danou obcí - komise výstavby, dopravy, životního prostředí atd) • Úkol: Zjistěte jaké výbory a komise existují ve Vaší obci

Subjekty regionálního/místního rozvoje • Ostatní aktéři (zpravidla působí na lokální i národní úrovni, v závislosti na své roli mohou být i objekty rozvoje, podobně jako kraje či obce - tj. i STAKEHOLDERS) • Podniky a podnikatelé: drobní podnikatelé (mikropodnikatelé): fyzické či právnické osoby zaměstnávající do 10 zaměstnanců; malí podnikatelé: FO a PO s 10 -49 zaměstnanci a aktivy v rozvaze nepřesahujícími 5 milionů EUR nebo s čitým obratem nepřesahujícím 7 milionů EUR a jsou nezávislí a střední podnikatelé (50 -249 zaměstnanců s aktivy v rozvaze do 27 mil EUR a čistým obratem do 40 mil EUR a je nezávislý) i podniky nad 250 zaměstnanců)

Subjekty regionálního/místního rozvoje • Ostatní aktéři (mohou být i objekty) • organizace zřízené státem (např. Czech. Tourism), kraji (např. zřízené krajská správa silnic) nebo obcemi • nevládní neziskové organizace (pro SROP především NNO organizace s místní nebo regionální působností) • občanská sdružení (zák. č. 83/1990 Sb. ) • obecně prospěšné společnosti (zák č. 248/1995 Sb. ) • církevní právnické osoby (zák. č. 3/2002 Sb. , pokud poskytují zdravotní, kulturní, vzdělávací a sociální služby nebo sociálně právní ochranu dětí) • nadace a nadační fondy (podle zákona č. 227/1997; v rámci SROP musí tyto organizace vystupovat v roli konečných uživatelů dotace

Cíle aktérů (subjektů) regionálního rozvoje

Cíle subjektů (aktérů) regionálního rozvoje • Poznámka: o řadě různě strukturovaných cílů jsme již mluvili dříve: viz předchozí přednášky • Cíle subjektů obecně: • Snižovat (změny rozsahu) velikosti regionálních rozdílů, aby negenerovaly problémové situace z hlediska životů lidí a fungování regionů i celých států. Konkrétně to znamená dosáhnout hospodářského růstu, zvyšování kvality života a rozvoje sociální soudržnosti.

Cíle subjektů regionálního rozvoje • Nadnárodní úroveň EU • Články 158 až 162 Smlouvy o Evropské unii. (kapitola XVII: Ekonomická a sociální koheze): pro dosažení celkového harmonického rozvoje členských zemí EU bude EU rozvíjet a orientovat své aktivity tak, aby posilovaly ekonomickou a sociální soudržnost (hlavní cíl). Znamená to (specifické cíle): • snižovat disparity v úrovni rozvinutosti různých regionů • omezovat zaostalost nejméně příznivých oblastí, včetně oblastí venkovských. • NÁSLEDNĚ ROZVINUTO V PRIORITNÍCH CÍLECH EU (Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Evropská územní spolupráce pro 2007 -2013 či Cíle 1, 2, 3 pro 200é-2006)

Cíle subjektů regionálního rozvoje • Národní úroveň ČR • Obecně: – · cíl prorůstový: aktivizace nedostatečně využívaného potenciálu a podpoře hospodářského rozvoje regionů; – · cíl vyrovnávací: snižování meziregionálních rozdílů a pomoc ekonomicky slabším oblastem, jež by nebyly schopny zvládnout změny v ekonomické a sociální struktuře vlastními silami. – K JEJICH NAPLNĚNÍ BYLO NUTNO TYTO REGIONY VYMEZIT (VIZ PŘEDCHOZÍ PŘEDNÁŠKY)

Cíle subjektů regionálního rozvoje • Národní úroveň ČR • Propojení cílů a prioritní os: • Globální cíle → specifické/strategické cíle → prioritní osy → priority → programy → opatření → projekty

Cíle subjektů regionálního rozvoje • Národní úroveň ČR • Zákon 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje (ze dne 29. 6. 2000): Cíl regionálního rozvoje (§ 1): dosažení vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje. • Strategie regionálního rozvoje ČR 2007 -2013 • vyvážený, harmonický a udržitelný rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. • Tento globální cíl se skládá ze tří strategických cílů: • rozvojově zaměřený cíl zvýšení ekonomického a enviromentálního potenciálu, konkurenceschopnosti a sociální úrovně regionů ČR na úroveň srovnatelnou s vyspělými regiony Evropy, • disparitně zaměřený cíl zastavení růstu a postupné snižování nepřiměřených regionálních disparit a využívání specifik území, • instrumentální cíl institucionálního a finančního zabezpečení strategie. • Nutno číst příloha 25

Cíle subjektů regionálního rozvoje • Národní úroveň ČR • Národní rozvojový plán 2004 -2006 (viz globální cíl a specifické cíle ve spojení s regionálním rozvojem)

Cíle subjektů regionálního rozvoje • • Národní úroveň ČR Národní rozvojový plán 2007 -2013 (viz globální cíl) Strategické cíle: Konkurenceschopná česká ekonomika Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Atraktivní prostředí (životní prostředí a dostupnost) Vyvážený rozvoj území

Cíle subjektů regionálního rozvoje • Národní úroveň ČR • Národní rozvojový plán 2007 -2013 (viz globální cíl) • Strategické cíle:

Cíle subjektů regionálního rozvoje • • Národní úroveň ČR Národní rozvojový plán 2007 -2013 Specifický cíl: Vyvážený rozvoj území: konkrétní cíle: • strategické plánování a koordinace; • posilování místního rozvojového potenciálu s cílem systematického zvyšování konkurenceschopnosti regionu, • revitalizace urbanizovaných území • urychlení socioekonomické přeměny a tvorby pracovních míst ve strukturálně postižených a ekonomicky slabých regionech a ve venkovských oblastech ( jednotky NUTS III a nižší) • rozvoj měst – posilování úlohy měst a urbánních systémů jako „motorů“ socioekonomického rozvoje, komplexní přístup k revitalizaci vybraných čtvrtí • rozvoj venkovských oblastí – diferenciace rozvoje venkovských oblastí, podpora místního potenciálu, • dostupnost a kvalita veřejných služeb pro všechny skupiny obyvatel – garance dostupnosti statků a služeb poskytovaných ve veřejném zájmu, • územní spolupráce – rozvoj přeshraniční a meziregionální spolupráce.

Cíle subjektů regionálního rozvoje • Národní úroveň ČR • Společný regionální operační program 20042006 • Globální cíl • Dosáhnout trvalý a vyvážený rozvoj regionů ČR i růst kvality života všech skupin obyvatel regionů na základě povzbuzování nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury, na rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace.

Cíle subjektů regionálního rozvoje • Národní úroveň ČR • Společný regionální operační program 2004 -2006 • 1. Zvýšit prosperitu regionů rozvojem malých a středních podniků a řemesel a vytvářením nových pracovních příležitostí. • 2. Všestranně zkvalitnit regionální dopravní a informační infrastrukturu při respektování ochrany životního prostředí. • 3. Zlepšit životní podmínky obyvatel, zejména minorit, zvýšit jejich participaci na celoživotním učení a integrovat sociálně vyloučené skupiny do komunity a k pracovnímu uplatnění. ¨ • 4. Zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionů, zvýšit objem přímých investic pro rozvoj cestovního ruchu a vytvářet nové pracovní příležitosti.

Cíle subjektů regionálního rozvoje • • Regionální úroveň ČR v propojení s úrovní národní Regionální operační programy 2007 -2013 Propojení globálních cílů 7 ROP (nutno číst příloha 26): Globální cíle: Učinit regiony konkurenceschopné a přitažlivé pro investice, podnikání a pro život. Tak usilovat o udržitelné zvyšování kvality života, prostřednictvím přeměny přírodních a sociálních struktur regionů (včetně malých sídel) ve spojení s řešením dopravních problémů, tak aby se regiony staly srovnatelnými s vyspělými regiony EU. K tomu směřují různé specifické cíle, které jsou u ROP jednotlivých regionů soudržnosti variabilní

Cíle subjektů regionálního rozvoje • Regionální úroveň ČR v propojení s úrovní národní • Operační programy pro prahu 2007 -2013 (nutno číst příloha 26): • OP Konkurenceschopnost • Globální cíl: zvýšit konkurenceschopnost Prahy jako dynamické metropole členské země EU prostřednictvím odstranění rozvojových bariér a slabin regionu, zkvalitněním městského prostředí, zlepšením dostupnosti dopravních a telekomunikačních služeb a rozvinutím inovačního potenciálu města. • Specifické cíle • Zlepšení dostupnosti dopravních a telekomunikačních služeb a zkvalitnění životního prostředí • Zvýšení konkurenceschopnosti Prahy rozvojem a efektivním využitím jejího inovačního potenciálu

• • • Cíle subjektů regionálního rozvoje Regionální úroveň ČR v propojení s úrovní národní Operační programy pro prahu 2007 -2013 (nutno číst příloha 26): OP Adaptabilita a Globální cíl zvýšení konkurenceschopnosti Prahy posílením adaptability a výkonnosti lidských zdrojů a zlepšením přístupu k zaměstnání pro všechny. Naplnění globálního cíle v časovém horizontu programu (do roku 2013) přispěje k posílení udržitelného socioekonomického rozvoje regionu a ke zvýšení významu Prahy ve středoevropském prostotu v porovnání s ostatními metropolemi členských států. Specifické cíle Zvýšení profesní mobility a adaptability pracovníků a zaměstnavatelů směřující ke zvýšení kvality a produktivity práce. Zlepšení dostupnosti zaměstnání pro znevýhodněné osoby a zvýšení jejich účasti na trhu práce. Zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy lidí, které odpovídají požadavkům trhu práce.

Cíle subjektů regionálního rozvoje • Regionální a místní úroveň • Cíle jsou konkrétnější s ohledem na podmínky regiony/obce, avšak kopírují hlavní zaměření NRP a SROP. Viz Programy rozvoje krajů, Plány rozvoje obcí atd. • Odpovídají již konkrétním problémům v regionech/obcích; strukturou kopírují národní cíle. • Úkol: Seznamte se s projektem rozvoje kraje, v němž žijete a s plánem (programem) rozvoje obce, v níž žijete • SEZNAMTE SE S REGIONÁLNÍMI OPERAČNÍMI PROGRAMY (A PŘEDEVŠÍM VAŠEHO NUTS II) NA OBDOBÍ 2007 -2013 (viz příloha 26) na COMMONU

Cíle subjektů regionálního rozvoje • Regionální a místní úroveň • Příklad: Olomoucký kraj (Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje): Ekonomický rozvoj (globální cíl): Podpora rozvoje dynamické podnikatelské základny průmyslových, zemědělských obchodních podniků, podniků služeb a aktivit cestovního ruchu při řešení problémů na trhu a vytváření příhodných podmínek trvale udržitelného konkurenceschopného prostředí.

Cíle subjektů regionálního rozvoje • Regionální a místní úroveň • Příklad: Olomoucký kraj (Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje): • Technická vybavenost, dopravní přísutpnost a obsluha území (globální cíl): • Rozvoj technické a dopravní infrastruktury za účelem zlepšení podmínek ekonomického rozvoje kraje a za účelem celkového zkvalitnění života obyvatel kraje • Lidské zdroje (globální cíl) • Celkový cíl okruhu rozvoje lidských zdrojů je vyjádřen tezemi specifických cílů.

Cíle subjektů regionálního rozvoje • Regionální a místní úroveň • Příklad: Olomoucký kraj (Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje): • Životní prostředí (Globální cíl) • Posílit prostředí pro trvale udržitelný rozvoj životních podmínek obyvatel a konkurenceschopných hospodářských činností.

Cíle subjektů regionálního rozvoje • Regionální a místní úroveň • Příklad: Olomoucký kraj (Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje): • Venkov a zemědělství (globální cíl) • Posílit ekonomickou a sociální stabilitu venkovského prostoru. Posílení této stability lze považovat ve dvou specifických cílových oblastech kterými jsou: (1) zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a zpracovatelského průmyslu, (2) zachování, obnova a rozvoj venkova včetně krajinného rázu s cílem zvýšit příjmy venkovského obyvatelstva.

Cíle subjektů regionálního rozvoje • Regionální a místní úroveň • Praha: (Jednotný programový dokument Cíl 2 regionu NUTS II hl. m. Praha 2004 -2006; pro Cíl 3 existuje pro Prahu jiný JPD): Zvýšení konkurenceschopnosti hlavního města Prahy lepším využitím městského území a posílením inovačních funkcí podnikatelského prostředí a lidských zdrojů. • PRO ROKY 2007 -2013 SE SEZNAMTE S PŘÍLOHOU 26:

Cíle subjektů regionálního rozvoje • Ostatní aktéři • Jejich cíle jsou strukturovány (musí být v souladu) s obecnými národními cíli a sami do nich dávají vlastní specifiku, problémy lokality a oborů, v nichž působí • V závislosti na úhlu pohledu se jedná o subjekty i o objekty regionálního rozvoje • Jedná se o vlastní účely projektu (viz LOGFRAME)

Cíle, znalosti a vědění • Cíle můžeme formulovat (a tudíž i jednat) protože máme určitou zásobu znalostí a vědění (máme určitý kapitál /BOHATSTVÍ/ v naší hlavě) • Díky tomuto kapitálu také můžeme utvářet inovace • Znalosti a vědění (např. trhů, výrobních procesů, využívání zdrojů, řízení, různých politik, spotřebitelských trendů) jsou v projektech často vnímány jako klíčový zdroj rozvoje

Cíle, znalosti a vědění • ZNALOSTNÍ SPOLEČNOST - knowledge society a její podpora v ČR, EU /rozvoj lidských zdrojů, podpora vzdělávání /celoživotní vzdělávání/ vědy a výzkumu). ZNALOSTNÍ EKONOMIKA – založená na znalostech v propojení s ICT • Znalosti a vědění se stávají hlavní hybnou silou inovací a tudíž lidé se stávají hlavní silou regionálního/rurálního rozvoje

Znalosti • Znalosti expertní (postavené na vědeckých Znalosti expertní metodách, poskytované speciálně připravenými jedinci /používajícími speciální jazyk/ vládnoucími oněmi speciálními metodami a speciálními nástroji působení na objekty v oblasti jejich zájmu; praktické užití těchto znalostí, podobně jako výsledky bádání může být aplikovatelné nejen okamžitě, ale i v daleké budoucnosti)

Vznik expertních znalostí v současném chápání • Moderní společnost výrazně oddělila stakeholders (laiky) a shareholders (experty) a tím oddělila i jejich funkce ve společnosti. Funkce spojené s dělbou práce se úzce specializovaly. • Homofonické vnímání a zpodobňování světa: novověk vzniká na základech ideálu absolutního, neomylného, vědecky kritického rozumu nazírajícího svět jakoby ze systému mimo tento konkrétní svět. Tímto rozumem jsou nadání experti, kteří jsou odděleni od laiků.

Znalosti • Znalosti laické (postavené na každodenních Znalosti laické metodách života - /tzv. etnometody/, může je přinášet každý z nás bez znalosti speciálního jazyka a ovládaní speciálních nástrojů osvojení skutečnosti, praktické využití znalostí a získaných poznatků bývá zpravidla okamžité

Vědění • Oproti znalostem (soukromý statek vedoucí ke kvalifikaci a uplatnění na trhu) představují veřejný statek spojený se socializací. • Porozumění symbolům a umění „hrát hry“ (jak něco dělat) v určitém kontextu

Současný vztah laických a expertních znalostí a vědění • V pozdně moderní (post-moderní) společnosti již začíná být rozpojení shareholders (expertů) a stakeholders (laiků) neudržitelné. Funkce se stávají vzájemně prostupnými a dělba práce vyžaduje komplementární komplexitu funkcí. • Polyfonické vnímání a zpodobňování světa: lidský rozum je ponořen do konkrétního světa konkrétních lidí; objevuje se ideál paralelní rovné existence řady „rozumů“. Dochází k vzájemnému ovlivňování expertních a laických znalostí a vědění

Znalosti, vědění a formy kapitálu aktérů • lidský kapitál (jmění spočívající v produktivním potenciálu jednotlivých lidí založeném na jejich zdraví, motivaci, talentu a získaných dovednostech /znalosti získané kvalifikací/; produkt jejich svobodné vůle či vlastního zájmu), ZNALOSTI, individuální osoby • kulturní kapitál (jmění spočívající v symbolech a významech kultury, které prostřednictvím vzdělávání reprodukují strukturu společnosti a vedou její sociální praxi – vědění získané socializací) VĚDĚNÍ, individuální osoby • Intelektuální kapitál: vědění a znalosti kolektivních osob