Jak byly a jsou motivy poskytovn socilnch slueb
Jaké byly a jsou motivy poskytování sociálních služeb?
Snaha pomoci chudým či jinak znevýhodněným lidem – lidskost, lítost, potřeba Zájem vládnoucí moci udržet společenskou rovnováhu ignorování určitých potřeb znevýhodněných osob může vést k závažným konfliktům, případně k destabilizaci celé společnosti.
Kdy se objevily první sociální služby, kdo je začal poskytovat?
První sociální služby se objevili v raném středověku, po přijetí křesťanství za státní náboženství a po zřízení církve. S křesťanstvím přišlo do evropských zemí přikázání pomoci chudým, konání milosrdných skutků a poskytování almužen. První sociální služby začaly poskytovat kláštery a později farnosti. Výjimečně se zřizovateli a podporovateli stávali někteří šlechtici – filantropové.
Jaký charakter měla sociální služba poskytovaná církví v raném středověku?
Poskytnutí přístřeší, základní stravy, zdravotnické služby Útulky pro poutníky Forma almužny
Jaký byl ve středověku přístup ze strany státu , resp. „světské moci“ vůči chudým a sociálně znevýhodněným osobám?
Stát, resp. Světská moc uplatňovala spíše represivní přístup – lidé, kteří nezapadali do standardních sociálních struktur byli odháněni od sídel a postihováni různými sankcemi. Týkalo se to nemajetných lidí, žebráků, tuláků, duševně nemocných, cikánů atd. . Tato situace trvala až do počátku novověku (15 – 16 století).
Kdy vznikají církevní řády a jejich zástupci?
v raném středověku vznikaly církevní řády nejvýznamnější řád sv. Františka (zakladatel František z Assisi) zakládali kláštery, z nichž později vznikaly první špitály u nás Anežka Přemyslovna zakládá klášter (Anežský klášter v Praze) a špitál, později založeny další kláštery
Kdo, kdy a jakým způsobem zmírnil u nás represivní přístup k lidem?
zmírněn dvorskými dekrety Josefa II (z let 1782 -1786) dekrety obsahovaly doporučení budovat farní chudinské ústavy (bylo to pouze doporučení, ne povinnost, pokud byl zřízen jednalo se pouze o soukromou iniciativu);
Kdy začala vznikat diferencovaná velká zařízení, vyjmenujte je.
ü diferencovaná zařízení vznikala v 18 a 19 stol. : 1. 2. 3. 4. 5. sirotčince (opuštěné děti) blázince ( duševně nemocní) chudobince ( pro nemajetné lidi) starobince ( pro staré lidi) pastoušky na venkově – ubytování chudých v obecních bytech či domech, obyvatelé obce se střídali v zajišťování minimální výživy pro tyto lidi
Jaké zákony upravovaly chudinskou péči?
Obecní zákon (1862) - stanovuje povinnost obce pečovat o chudé a dobročinné obecní ústavy (v současné terminologii povinnost vůči poskytovatelům soc. služeb) Prováděcí zákony: k provedení obecního zákona byly vydány tyto zákony: 1. Zákon o domovském právu (1833) Stanovil právo na pobyt v obci a nárok na chudinské zaopatření. Domovské právo příslušelo každému československému občanu pouze v jedné obci. 2. Chudinský zákon (1868) oba zákony byly spíše zaměřeny na potírání důsledků chudoby ( žebráctví, tuláctví), neřešily komplexnost soc. služeb oba zákony přijal právní řád Československé republiky v r. 1918
Vysvětlete, co znamená institut domovského práva a jak bylo možno ho nabýt?
povinnost obce postarat se jen o své chudáky; ostatní byli odkázáni na obce, kde se narodili a v nichž měli domovské právo nabývalo se : ü narozením ü provdáním (manželka nabývala příslušnost manžela) dosažením veřejného úřadu (např. státní zaměstnanci, duchovní, veřejní učitelé) ü přijetím do obecního svazku (např. usnesením obecního zastupitelstva, nepřetržitým dlouhodobým pobytem v obci)
A)Co bylo považováno za nejzávažnější sociální problém v období první republiky. B) Jaká forma poskytované sociální služby byla v tomto období upřednostňována ? C)Které sociální služby se v období první republiky rozvíjely?
Za nejzávažnější sociální problém a jakýsi společný jmenovatel sociálních problémů v době zániku Rakouska –Uherska a v meziválečném Československu byla považována chudoba, . Za první republiky byla nejčastější formou sociální služby ústavní péče. V rámci ústavní péče bylo možné poskytnout potřebnému veškerý servis a tudíž tento trend nelze vnímat negativně, v té době to znamenalo velký pokrok. V období první republiky došlo k velkému rozmachu dobrovolné sociální péče. Dobrovolnými spolky byly Společnost Čs Červeného kříže, organizace Okresních péčí o mládež, Masarykova liga proti tuberkulose. Docházelo také k velkému rozvoji specializovaných poradenských služeb (poradny pro volbu povolání, pro duševní zdraví atd. . vyjmenujte alespoň čtyři).
Co je to institut tzv. otců chudých?
institut tzv. otců chudých byl zřizován ve velkých obcích (jejich úkolem bylo „přijít do kontaktu s podporovaným chudým a podávat orgánu svá dobrá zdání“), dnes bychom je mohli označit za obecní sociální pracovníky
Ústavní péče v meziválečném období?
ü nejčastější forma soc. služby v období první republiky (provozovalo se zde veřejné chudinství) ü z ústavních zařízeních jsou známé hlavně Masarykovy domovy ( soc. ústavy v Praze – nyní Thomayerova nemocnice), nejmodernější zařízení tohoto typu v Evropě, bylo tam 6 starobinců (1200 lůžek), 1 ústav pro manželské páry, 4 chorobince (800 lůžek), později postaveny další pavilony (ambulance, operační sály), k dispozici např. kinosál, divadelní sál, bazény, tenisová hřiště …)
A) Kdy byl zrušen institut domovského práva a čím byl nahrazen? B)Čím bylo charakteristické poskytování sociálních služeb v období socialistického státu? C) Jaká forma sociálních služeb byla v tomto období upřednostňována? D) Které zákony upravovaly sociální služby v ČR po roce 1948?
Institut domovského práva byl zrušen v roce 1948 a byl nahrazen institutem československého občanství. Po roce 1948 byla zákonem č. 55/1956 převedena veškerá sociální péče na stát , samospráva vykonávaná v této sféře obcemi zcela vymizela. Upřednostňována byla ústavní forma sociálních služeb Zákon č. 55/1956 Sb. , o sociálním zabezpečení – ještě umožňoval poskytování služeb církvemi a církevními řády, vymizela samospráva. Zákon č. 101/1964 Sb. , o sociálním zabezpečení – umožňoval účast na společném stravování a poskytování pečovatelské služby, peněžité příspěvky. Z textu zákona je patrné, že stát zajišťoval veškerou péči Zákon č. 100/1988 Sb. , o sociálním zabezpečení - sociální služby byly poskytovány státem prostřednictvím MPSV nebo okresů, sociální péče nebyla individualizována , kdo chtěl dávku nebo službu musel se vejít do některé z definovaných skupin, orientace na ústavní péči. Důraz kladen na celodenní ústavní péči. – platil do roku 2011.
- Slides: 27