IVOTN PODMNKY A MRA OHROEN PJMOVOU CHUDOBOU ZAMSTNANC
ŽIVOTNÍ PODMÍNKY A MÍRA OHROŽENÍ PŘÍJMOVOU CHUDOBOU ZAMĚSTNANCŮ V ČR Oddělení sociálních šetření: Michaela Brázdilová, Martin Zelený, Šárka Šustová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | www. czso. cz
Indikátory chudoby založené na příjmu ■ Indikátory založené na příjmu domácnosti ■ Míra ohrožení příjmovou chudobou ■ Ekvivalizovaný disponibilní příjem domácnosti < 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu ■ Podle modifikované ekvivalenční stupnice OECD (1. 0 – 0. 5 – 0. 3) ■ Standardní evropský indikátor měřící úroveň relativní chudoby 2
Ohrožení příjmovou chudobou (2014) ■ míra ohrožení příjmovou chudobou se dlouhodobě pohybuje v rozmezí 9– 10 % ■ míra chudoby v ČR patří mezi nejnižší v Evropě ■ odhad podílu osob ohrožených příjmovou chudobou pro rok 2014 činí 9, 7 % ■ měsíční hranice chudoby dle disponibilního příjmu: Jednotlivec 9 901 Kč Dvě dospělé osoby 14 852 Kč Rodič s dítětem do 13 let 12 872 Kč Rodič s dvěma dětmi staršími 13 let 19 803 Kč Partneři s dítětem do 13 let 17 823 Kč Partneři se dvěma dětmi do 13 let 20 793 Kč Partneři se třemi dětmi – jedním do 13 let, dvěma staršími 13 let 27 724 Kč 3
Vývoj roční hranice chudoby a míry ohrožení příjmovou chudobou (2005 až 2014) 12 140 109, 2 112, 0 113, 0 116, 1 118, 8 120 101, 1 100 92, 2 8 81, 0 85, 8 80 6 10, 4 9, 9 9, 6 9, 0 4 8, 6 9, 0 9, 8 9, 7 9, 6 60 8, 6 40 2 Hranice chudoby (v tis. Kč) Podíl osob pod hranicí chudoby (v %) 10 115, 0 20 0 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 podíl osob pod hranicí chudoby 2011 2012 2013 2014 hranice chudoby 4
Podíl osob pod hranicí chudoby (2005 až 2014) Podíl osob pod hrnaicí chudoby (%) 16 populace celkem zaměstnanci na plný úvazek 12 měsíců 14 13, 8 % 12 10 8 6 4 2, 3 % 2 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 § Celoroční zaměstnanci= 3. 4 mil. osob v ČR (33 %) § plný úvazek po celý rok (12 měsíců) § Neceloroční zaměstnanci= 260 tis. osob v ČR (2, 5 %) § plný úvazek alespoň 6 měsíců, ale ne po celý rok 5
Indikátory chudoby založené na příjmu ■ Indikátory založené na příjmu jednotlivce ■ PEI (Poverty in Earned Income) – příjem z hlavního zaměstnání ■ Příjem z hlavního zaměstnání < hranice chudoby pro jednočlennou domácnost ■ Příjem z hlavního zaměstnání = mzda či plat + nemocenské dávky ■ Celkový osobní příjem < hranice chudoby pro jednočlennou domácnost ■ Zahrnuje kromě příjmu z hlavního zaměstnání rovněž příjmy z dalších zaměstnání či podnikání, a sociální příjmy (např. podporu v nezaměstnanosti) 6
Celoroční zaměstnanci pod hranicí chudoby (2005 až 2014) 8 Podíl osob pod hranicí chudoby (v %) 7 6 5 4 7, 3 3 6, 3 7, 3 6, 5 5, 6 4, 9 6, 2 5, 3 4, 4 2 2, 9 1 5, 7 5, 2 4, 5 4, 3 6, 1 5, 3 6, 7 6, 4 5, 6 5, 4 3, 5 2, 3 2, 2 2, 7 2, 5 2, 3 0 2005 2006 2007 2008 dle příjmu z hlavního zaměstnání 2009 2010 2011 dle celkového osobního příjmu 2012 2013 2014 dle příjmu domácnosti 7
Neceloroční zaměstnanci pod hranicí chudoby (2005 až 2014) 50 Podíl osob pod hranicí chudoby (v %) 45 40 35 30 25 20 47, 0 42, 4 40, 7 44, 7 42, 6 38, 0 36, 4 37, 2 37, 1 15 10 5 11, 6 24, 6 22, 6 21, 1 10, 1 13, 0 9, 0 23, 0 21, 1 20, 5 10, 2 12, 4 18, 4 15, 7 8, 6 7, 6 9, 9 13, 8 7, 6 0 2005 2006 2007 2008 dle příjmu z hlavního zaměstnání 2009 2010 2011 dle celkového osobního příjmu 2012 2013 2014 dle příjmu domácnosti 8
Mikrosimulační model • Navýšení příjmu z hlavního zaměstnání osobám chudým z hlediska příjmu z hlavního zaměstnání • o 500, 1000, 1500, 2000 Kč čistého měsíčně • o 5 %, 10 % příjmu z hlavního zaměstnání • → promítnutí zvýšení příjmu z hlavního zaměstnání do celkového osobního příjmu i příjmu domácnosti • → porovnání navýšených příjmů s fixní hranicí chudoby • Zjednodušený model • nepředpokládá strukturální změny v celém příjmovém spektru • není uvažován vliv na úroveň zaměstnanosti 9
Model vlivu zvyšování příjmu z hlavního zaměstnání na snižování chudoby pracujících, ČR, 2014 Dle příjmu z hl. zaměstnání Po přidání Před přidáním 500 Kč 1000 Kč 1500 Kč 2000 Kč 5% 10% Počet (v tis. ) 228, 7 158, 3 106, 9 81, 4 50, 5 159, 0 120, 0 Chudí Podíl (v %) 6, 7 3, 6 2, 4 1, 7 0, 9 3, 6 2, 7 Index poklesu 1, 000 0, 544 0, 356 0, 258 0, 141 0, 547 0, 406 Charakteristiky osob, kterým zvýšení příjmů pomohlo nad hranici chudoby: • • muži osoby rozvedené, svobodné ve věku 25– 44 let čím vyšší vzdělání, tím více zvýšení pomohlo • mírně vyšší podíl osob z domácností bez dětí • s lepším zdravotním stavem 10
Model vlivu zvyšování příjmu z hlavního zaměstnání na snižování chudoby pracujících, ČR, 2014 Dle celkového osobního příjmu Po přidání Před přidáním 500 Kč 1000 Kč 1500 Kč 2000 Kč 5% 10% Počet Chudí Podíl Index (v tis. ) (v %) poklesu 187, 0 124, 4 81, 6 59, 1 32, 5 125, 1 92, 8 5, 4 4, 6 3, 1 2, 4 1, 5 4, 6 3, 5 1, 000 0, 847 0, 570 0, 436 0, 270 0, 851 0, 641 Charakteristiky osob, kterým zvýšení příjmů pomohlo nad hranici chudoby: • • muži osoby rozvedené, svobodné ve věku 25– 44 let mírně vyšší podíl osob z domácností bez dětí • s lepším zdravotním stavem 11
Model vlivu zvyšování příjmu z hlavního zaměstnání na snižování chudoby pracujících, ČR, 2014 Dle příjmu domácnosti Po přidání Před přidáním 500 Kč 1000 Kč 1500 Kč 2000 Kč 5% 10% Počet Chudí Podíl Index (v tis. ) (v %) poklesu 78, 7 72, 2 69, 7 65, 3 62, 7 72, 0 67, 1 2, 3 2, 1 2, 0 1, 9 1, 8 2, 1 2, 0 1, 000 0, 917 0, 887 0, 830 0, 795 0, 917 0, 852 Charakteristiky osob, kterým zvýšení příjmů pomohlo nad hranici chudoby: • Změna počtu zaměstnanců ohrožených chudobou malá → nevýznamná změna struktury zaměstnanců ohrožených chudobou 12
Materiální deprivace (2014) ■ míra materiální deprivace se dlouhodobě pohybuje v rozmezí 6– 7 % ■ míra materiální deprivace se v ČR pohybuje pod průměrem EU ■ podíl materiálně deprivovaných osob byl v roce 2014 na úrovni 6, 7 % ■ dlouhodobě nejohroženějšími skupinami osob jsou nezaměstnaní, domácnosti jednotlivců a rodiny s více dětmi ■ mezi zaměstnanci (dle definice EU) je 3, 78 % z nich materiálně deprivovaných (asi 140 tis. ), chybějící položky totožné s populací 13
Podíly materiálně deprivovaných osob podle počtu chybějících položek (2014) ■ 4 a více chybějících položek z 9 zkoumaných: zda domácnost vlastní: 1. barevnou TV 2. telefon 3. pračku 4. auto zda si domácnost mohla dovolit: 5. týdenní dovolenou 6. zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 600 Kč 7. dostatečně vytápět byt 8. jíst maso každý druhý den 2, 3% 4 položky 9, 4% 5 položek 6 položek 25, 1% 63, 1% 7 položek 8 položek 9. zda měla domácnost problémy s placením plateb (nájem, platby za bydlení, splátky půjček na bydlení, splátky ostatních půjček) 14
Sociální vyloučení (2014) ■ souhrnný indikátor sociálního vyloučení vyjadřuje podíl osob, které jsou ohrožené příjmovou chudobou a/nebo materiálně deprivované a/nebo žijí v domácnosti s nízkou pracovní intenzitou ■ sociálního vyloučení bylo v roce 2014 na úrovni 14, 8 % ■ hodnota indikátoru v ČR patří k nejnižším v EU, podobně jako v Nizozemsku či ve Švédsku ■ zaměstnanců (dle definice EU) je ohroženo sociálním vyloučením asi 227 tis. , tedy 6, 1 % 15
Souhrnný indikátor sociálního vyloučení (2014) ohrožení příjmovou chudobou: 9, 7 % materiální deprivace: 6, 7 % 2, 0 % sociálním vyloučením ohroženo celkem: 14, 8 % osob nízká pracovní intenzita: 7, 6 % 16
Evropské srovnání sociálního vyloučení (2014) Souhrnný indikátor sociálního vyloučení: • míra ohrožení příjmovou chudobou • míra materiální deprivace • míra nízké pracovní intenzity ČR: 14, 8% EU 28: 24, 4 % Maximum: Bulharsko, Rumunsko (40%) Minimum: Nizozemsko, Švédsko, Zdroj dat: Eurostat (EU-SILC 2014) Norsko, Island (13 %) 17
Evropské srovnání sociálního vyloučení zaměstnanců (2014) Podíl zamsětnanců ohrožených sociálním vyloučením (v %) 12, 0 11, 0 10, 0 EU 28 9, 0 Czech Republic 8, 0 7, 0 6, 0 5, 0 4, 0 2011 2012 2013 2014 ČR EU 28 Souhrnný indikátor sociálního vyloučení 6, 1 % 11, 0 % Ohrožení příjmovou chudobou 2, 8 % 7, 4 % Míra materiální deprivace 3, 8 % 5, 1 % Zdroj dat: Eurostat (EU-SILC 2014) 18
Děkujeme za pozornost! Oddělení sociálních šetření: martin. zeleny@czso. cz michaela. brazdilova@czso. cz sarka. sustova@czso. cz ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | www. czso. cz
- Slides: 19