Islm a islamismus ve Stedn Asii Literatura Naumkin

Islám a islamismus ve Střední Asii

Literatura • • • Naumkin, V. V. : Radical Islam in Central Asia: Between Pen and Rifle (The Soviet Bloc and After). London: Rowman & Littlefield Publishers, 2005. Keller, S. : To Moscow, Not Mecca. The Soviet Campaign Against Islam in Central Asia, 1917 -1941. London: Praeger, 2001. Babadzhanov, B. : „Islam in Uzbekistan: From the Struggle for „Religious Purity“ to Political Activism. “ In: Rumer, B. (ed. ): Central Asia. A Gathering Storm? New York: Sharpe, 2002, s. 299 -330. Babadjanov, B. – Kamilov, M. : „Muhammadjan Hindustani (1882– 1989) and the Beginning of the ‘Great Schism’ among the Muslims of Uzbekistan, ” in Stéphane A. Dudoignon and KOMATSU Hisao, eds. , Islam in Politics in Russia and Central Asia: Early 18 th to Late 20 th Centuries. London: Kegan Paul, 2001, pp. 195– 219; Malashenko. A. V. (ed. ): Islam na postsovetskom prostranstve. Moskva: Centr Carnegi. 2001. Mikul‘skij, D. V. : Islamskaja partija vozrozhdenija Tadzikistana. Vostok, č. 6, 1994, s. 47 -58.

Islám ve Střední Asii • Tádžikistán, Uzbekistán, Fergánská kotlina • Kazaši, Kyrgyzové, Turkmeni – Islamizace po roce 1788 (Kateřina II. Veliká) – Orenburžský duchovní sbor muslimů – Vyslání tatarských misionářů (silný vliv, počátkem 20. století jejich odstranění) • Další náboženství – křesťanství (pravoslaví, katolicismus) – tengriánství

Tradiční islám • Sunnité – hanafíja, umírněný islám • Šíitská menšina - ismaílíja v Badachšánu, formálně některé turkmenské kmeny (vliv Persie) • Silný konzervativismus (nedostatek kontaktu se světem) – Odpor proti ruské kolonizaci (andižanské povstání Vosse, 1898) – Džadídismus • • Kombinace se zvykovým právem Silný súfismus (nakšbandíja, jasawíja, kubríja) Tradiční regiony – Buchara, Samarkand Poutní místa – Turkestán, Buchara

Politický islám • Buchara – Buchoroi šaríf – Emír - velitel pravověrných (amír al-mu’mínín) – duchovní autorita – duchovenstvo (ulamá) • • vůdčí politická síla na bucharském dvoře, bucharský Arq šejch-ul-islám (v Chívě naqíb) Konzervativní síla (protireformní) Vzdělávání • Autorita osmanského chalífy – Málo zpráv o reformách v Osmanské říši – Konzervativní hodnoty (od Amíra Timura)

Islám v carském Turkestánu • Tolerantní postoj (Kaufmann) – Slabost carské vlády – Šaríatské a adatové soudnictví – Vzdělávací sféra • Konec 19. století – Zvýšení podílu muslimů na byrokratické správě – Větší moc duchovenstva – povstání (Andižan, 1898)

Sovětská žena • Hamza – Chudžum, strhávání parandži • Preference žen – ženské odbory KS (kolchozní kluby), nezávislost, práce na polích (sběr bavlny) • Ekonomická situace – zapojení žen do výroby (těžká práce, ženské kvóty) • Kvóty pro zastoupení žen v orgánech strany • Otevření škol (alfabetizace) • 2. světová válka – odvody mužů na frontu, příchod žen z Ruska • Sekularizace společnosti x zachování patriarchality rodiny • Na reálné úrovni – zachování tradic (polygamie, domluvená manželství apod. ) – nedostatečné možnosti kariéry a vzdělání (ztráta ceny) – Politika – Jadgar Nasreddinova (UZB) – Dvojí role (práce + děti) – Shánění zásob – Ostrakizace rozvodů – Na venkově špatné pracovní podmínky – bavlníková pole (30 Rbl), továrny

Genderové problémy v současnosti • Ambivalence – Město/venkov – Konzervativní/liberální prostředí – Rusifikace (jiná pravidla pro tuské ženy) • Retradicionalizace společnosti – Růst nezaměstnanosti – primární dopad na ženy, uvolnění z vedoucích kádrů (předsedkyně kolchozů) či intelektuální práce – Základní prvek ženy – výběr ženicha a svatba (nigoh, kalym – státní kalym) • Starost o manžela (vizitka ženy) – 1992 – hlasování o legalizaci polygamie v KG – Klanové struktury, korupční systém a lumpenizace společnosti (rezignace, obrácení k muslimským tradicím, nekvalifikované práce pro ženy) – Skrytá i otevřená polygamie (odsouzení dlouho nevdaných nebo rozvedených žen) • Feminizace společnosti – Nevýdělečné intelektuální profese – učitelky, knihovnice – Sociální a ekonomické podmínky (živitelky rodiny) – „na doplňujícím příjmu ženy závisí životní úroveň rodiny“ – Bohaté vrstvy – ženská otázka se objevuje v menší míře • Žena a islám – diskuse o návratu ženy do své tradiční role (rozpor intelektuálek a konzervativních kruhů)

Komunistický islám – 20. léta • Počáteční určitá tolerance (islámský socialismus) • Likvidace duchovních – Vyslání na Sibiř, do Gulagů – Řada nevinných lidí • Chudžum – ofenzíva proti ženským šátkům (často však pouze formální), Hamza – Reakce komunistických funkcionářů – Hamza (Šahimardan) – Ateistické kluby v kolchozech (preference žen) • Reakce na chudžum – Pokračující polygamie (i partajní tajemníci) – Zachování islámských rituálů – Zachování poutí ke svatým místům (Turkestán, Buchara, Konya Urgenč aj. )

Komunistický islám - 30. a 40. léta • Velké čistky – Kooptovaní duchovní – džadídisté, komunističtí funkcionáři – První revolucionáři • Formální obroda islámu – Vytvoření bezpečného týlu (2. světová válka) – Oficiální duchovenstvo – licence – SADUM • otevření některých mešit • madrasy - Taškent, Mir Arab v Buchaře (nízká úroveň výuky, kontrola KGB) • Oficiální fatwy • Zia ud-din Bobochanov

Pololegální sovětský islám • „domácí“ teologové – kroužky žáků (hudžry) – maulaví hadží Muhammadžán Hindustóní-Rustamov (imám mešity Maulána Čarchí v Dušanbe) • Uvolnění za Chruščova – Orientální ústavy • Vesničtí stařešinové • Čajchány – Výuka arabštiny, Koránu a hadíthů • Poutě – kolchoznické zájezdy • „jsem komunista, ateista, ale zároveň jsem muslim. “ • Islám za Brežněva (Rašidov v Uzbekistánu) – folklórní atribut – chybějící kontakt s muslimským světem (vliv na postsovětské období) • Pololegální skupiny – Žáci Hindustóního – Fergánská kotlina (Mudžaddidíja)

Islám v 80. letech • Okupace Afghánistánu – Inspirace pro Tádžiky, Uzbeky, případně Turkmeny – Literatura (často extremistického zaměření) • Uvolnění situace – Oficiální obnovování mešit – Příliv literatury (často wahhábistického zaměření), posun termínu wahhábista – Zhoršení ekonomické situace – příliv mladých lidí (radikálnější), podpora ze zahraničí – Spor s tradiční středoasijskou formou islámu • Vznik politických stran – – Nacionální, demokratická, islámská ideologie Omezená spolupráce (Tádžikistán) 1989 – islámská demokratická strana v Namanganu 1990 – Islámská strana obrody SSSR • Brzký rozpad na regionální frakce (tádžická, tatarská, ázerbájdžánská, uzbecká)

Postsovětský islám • Islamizace společnosti – Znovuobnovení obřadů, mešit (1989 -1993, pětkrát více mešit) – Zavedení některých muslimských svátků jako státních (kurban bajram, oraza bajram) • Organizace – Adolat, IMU, Hizb-ut-Tahrír, Akromíja – Potlačování radikálních organizací ze strany režimů • Růst zahraničního vlivu - Saudská Arábie, Afghánistán (válka v Tádžikistánu) • Diskreditace politického islámu - válka v Tádžikistánu, propaganda • Turkmenistán – státní náboženství Ruhnáma – omezení studentů teologie (výuka dle Ruhnámy) – mešita Geok Tepe, Ertogrul Ghazi mešita v Ašgabatu)

Islámské skupiny v Uzbekistánu • Adolat – – 1991 – ovládnutí Fergánské kotliny Tvrdé sankce za přestupky Postupně v nemilosti u režimu (návštěva Karimova v Namanganu v roce 1991) Likvidace skupiny – řada lidí přešla do dalších hnutí • Islámské hnutí Uzbekistánu (Turkestánu) – Svržení „káfirského režimu“ Karimova, nastolení islámského státu (fergánská kotlina, Střední Asie) – Ekonomická situace, zatýkání věřících (tzv. wahhábisté, narušení ústavního pořádku RU) – Reakce Karimova - teroristé – spojení s Tálibánem, podpora al-Qáidy (finance, literatura) – 1999 -2000 – batkenské války – Vůdcové Tóhir Juldoš (do r. 2001 Džuma Namangání) – dnes základny v Pákistánu – obchod s narkotiky – finanční zajištění, nábor nových lidí • Akromíja – odštěpení od Hizb-ut-Tahrír – specifika Fergány – události v Andižanu 2005

Islámská strana obrody Tádžikistánu • • 1992 – pokus Karateginu a Garmu o převzetí moci (pod hesly demokratizace) Vláda národního usmíření (květen-prosinec 1992) – – – – • islamisté + nacionalisté neschopnost vyrovnat se s ekonomickým propadem 1992 Růst radikálních tendencí (islámské zákony) a kriminality, venkovští polní velitelé Chaos a počátek násilných střetů (září 1992) Negativní přijetí populací v Dušanbe Opora v opozičních regionech (Garm, Karategin, intelektuálové) Nástup kontrelity na podzim 1992 (dobytí Dušanbe Národní frontou, instalace Rahmónóva do čela země) Občanská válka 1993 -1997 – Střídavé střety v Karateginu, Garmu a v jižních oblastech (desítky tisíc uprchlíků) – Hlavní štáb opozice v Afghánistánu (podpora ze strany Ahmada Šáha Mascúda), Spojená tádžická opozice (sjednocení) – Růst moci Kuljóbu – postupné vytlačení polních velitelů (provládních i opozičních) ze správy země

Poválečná ISOT • Zhoršení ekonomické situace – rozmach obchodu s narkotiky (zapletení některých polních velitelů • Mírová dohoda – Aktivní přístup Núrího – ocenění Rahmónóva – 30% kvota na zastoupení ve všech státních úřadech (vlastní „votčiny“ Mirzo Zijojev, Himmetzode – Diskreditace • Důsledky války – – – Nepopularita Islámské strany, slabá voličská základna Spolupráce s vládou Ústup od myšlenky islámského státu Není ostře protiamericky vyhraněná V současnosti pragmatické vedení Muhammad Kobírí – vzájemná tolerance s režimem prezidenta Rahmónóva

Hizb ut-Tahrír • • 1992 – první buňky, rozšíření do celé Střední Asie Ideologie – – Islámské právo a fundamentalistický islámský stát Islámský chalífát s nutností vybudovat světovou základnu První základna ve Střední Asii mírumilovné cíle • mj. 100% zaměstnanost, bezplatná zdravotní péče. • Nedělá rozdíl mezi národnostmi • Ideální beztřídní a beklanová společnost – „islámský komunismus“ (jednotlivé buňky – vytváření vlastních klanů) – celosvětová organizace – jediná správna („na světě bude 77 muslimských sekt, jediná – tj. Hizb ut-Tahrír – je správna • Interakce s dalšími organizacemi – Přesun kádrů z IMU – radikální a vojenské elementy – Možnost kontaktů s hnuitím Tálibán (podobné ideologické cíle, jiné prostředky) • Politické působení – politické kampaně (starostové a hlavy okresních akimatů v Kyrgyzstánu financovaní z peněz Hizb ut-Tahrír

Život v Hizb ut-Tahrír • Prostředky náboru – efektivní propaganda – letáky, CD, pásky – Ideologický boj s místními autoritami (vzdělanostní potenciál) – prodej literatury téměř na každém stánku s náboženskou literaturou (Tádžikistán) – Protiruská a protizápadní propaganda • Rusko – stát nevěřících, koloniální velmoci (příčina občanské války) • Širší kontext – boj islámu a dalších civilizací (muslimové – oběti) – Kritika států – korupce, klanovost • Struktura hnutí – malé buňky, izolované od sebe – přesně stanovená práva a povinnosti jednotlivých členů • Nebezpečí pro režimy – Dobrá organizace, přísná hierarchie, promyšlená propaganda, (podpora zvenčí, literatura)

Závěry • Rostoucí aktivita islámských stran – Kritika režimů (sociální a ekonomické podmínky) • Přeceňovaný problém – – Paušalizace problému (dopad na řadu nevinných lidí) Bludný kruh - útlak režimů – noví rekruti Skuteční radikálové unikají Limity – dialog režimů s islámskou ideologií (přirozený vývoj, dorůstání nové generace) – Efekt „Pahlawí“ – podpora autoritářských režimů ze strany Západu (Uzbekistán) • „lokajové Západu/Ruska“