Interreg VA Slovensk republika esk republika CZFMP11 b01012

Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika CZ/FMP/11 b/01/012 Sborník přednášek Konference „Evropské trendy v zaměstnávání hendikepovaných lidí a společenská odpovědnost“ Zuzana Dutková, Policy Officer for Social Economy, European Commission, Brusel Ing. Mirka Wildmannová, Ph. D. , MBA Prim. MUDr. Simona Venclíková, Ph. D, Ing. Milan Venclík, MBA doc. Ing. Iveta Paulová, Ph. D. , MBA Ing. Marek Juha Brno, JMK Cejl, Listopad, 2019

Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika CZ/FMP/11 b/01/012 Podpora sociální politiky v současnosti a v novém plánovacím období EU Zuzana Dutková Policy Officer for Social Economy, European Commission, Brusel Přednášku najdete na adrese Brno, JMK Cejl Listopad, 2019

Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika CZ/FMP/11 b/01/012 Evropské trendy v zaměstnávání hendikepovaných Ing. Mirka Wildmannová, Ph. D. , MBA Masarykova univerzita-Ekonomicko správní fakulta Brno, JMK Cejl, Listopad, 2019

Strategie EU (EHSV) „Podpora růstu sociální ekonomiky bude vyžadovat prokázání politické odvahy. Bude nutné zavedení zvláštních opatření týkajících se zdanění, půjček a administrativní zátěže. Také budou muset být podniknuty konkrétních kroky na podporu sociální ekonomiky“ Alain. COHEUR mluvčí zájmové skupiny Sociální ekonomika vropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)

Strategie EU (EHSV) „Pokud chceme vytvořit dlouhodobou strategii pro rozvoj sociální ekonomiky, je zřejmě velmi důležité mezi zákonodárci/politiky a sektorem sociální ekonomiky na vnitrostátní i evropské úrovni udržovat nepřetržitý dialog. Dialog, který zahrnuje zkušenosti všech členských. Všichni příslušní aktéři jsou zváni ke spolupráci s EHSV s cílem dosáhnout uznání sociální ekonomiky. Sociální ekonomiky coby klíčové – možná dokonce řídící – součásti budoucího ekonomického a sociálního modelu Evropy. “ Krzysztof BALON mluvčí zájmové skupiny Sociální ekonomika Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)

Strategie EU (EHSV) Evropská komise definuje sociální podniky jako nedílnou součást sociální ekonomiky: „Sociální podnik je aktérem sociální ekonomiky a jeho hlavním cílem je vytvoření sociálního dopadu, a nikoli tvorba zisku ve prospěch vlastníků nebo akcionářů. Působí na trhu tak, že poskytuje podnikatelským a inovačním způsobem výrobky a služby a zisky používá hlavně pro naplnění sociálních cílů. Je řízen odpovědně a transparentně, a zapojují přitom zejména zaměstnance, spotřebitele a zúčastněné strany“ (Sdělení Evropské komise, Iniciativa pro sociální podnikání, COM(2011) 0682 final ze dne 25. října 2011).

Strategie EU (EHSV) V roce 2011 došlo v souvislosti se sociální ekonomikou, nebo přesněji řečeno sociálními podniky, k významné změně politického programu Evropské komise, jelikož Komise začala uplatňovat Iniciativu pro sociální podnikání. „Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“ (COM(2011) 682 final). Iniciativa pro sociální podnikání zahrnovala politický program Evropské komise s 11 klíčovými kroky. Jedná se o zlepšení soukromého a veřejného financování.

Strategie EU (EHSV) Tvorba předpisů týkajících se sociální ekonomiky. V posledních sedmi letech většina evropských zemí věnovala pozornost tvorbě předpisů týkajících se sociální ekonomiky. Ve Španělsku (2011), Řecku (2011 a 2016), Portugalsku (2013), Francii (2014) a v Rumunsku (2016) byly na vnitrostátní úrovni přijaty zvláštní právní předpisy týkající se sociální ekonomiky V Belgii (Valonsko, Brusel a Vlámsko) a ve Španělsku (Galicie) byly přijaty také na úrovni regionální.

Strategie EU (EHSV) Národní a regionální akční plány jsou klíčovými politikami pro rozvoj sociální ekonomiky. Představují významné dohody mezi různými aktéry, zejména mezi vládou a zástupci sociální ekonomiky / třetího sektoru, ale také odbory, univerzitami a dalšími, s cílem zlepšit jejich vzájemné vztahy, což je z dlouhodobého hlediska ku prospěchu obou stran. Zahrnují obecně stabilní rámce financování, režimy účasti a konzultací, strategické oblasti, které je třeba rozvinout, a zlepšení vztahů a společenských změn. .

Severoamerický pohled Dva různé severoamerické myšlenkové proudy Pokud jde o různé severoamerické myšlenkové proudy týkající se sociálních podniků, lze je rozdělit na dva hlavní přístupy: q příjem z výdělečné činnosti q sociální inovace Sociální inovace prosazuje nadace Ashoka, kterou založil Bill Drayton v roce 1980.

Co je síťování ? q. Komunikační platforma q. Pracovní platforma q. Informační platforma q. Implementační platforma

Proč síťování ? Základní princip funkční sociální ekonomiky: „Je postaven na partnerství veřejného a soukromého sociálního sektoru při poskytování veřejných služeb a při prosazování veřejné politiky zaměstnanosti“ (Hunčová, 2007).

Proč síťování ? q. Ve světě je na sociální podnikání pohlíženo jako na non-profit oblast. q"Sociální firmy" jsou v zásadě považovány za součást třetího sektoru nebo konkrétněji sociálního hospodářství, které vidí potenciál ve zřizování "sociálních společnosti" v dlouhodobém horizontu. q. Veřejná správa tedy musí vytvořit podmínky pro sociální podnikání.

Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika CZ/FMP/11 b/01/012 Představení projektu „Síťování stakeholderů…“ Milan Venclík Komora sociálních podniků Brno, JMK Cejl Listopad, 2019

Co je síťování ? q. Komunikační platforma q. Pracovní platforma q. Informační platforma q. Implementační platforma

Proč síťování ? Základní princip funkční sociální ekonomiky: „Je postaven na partnerství veřejného a soukromého sociálního sektoru při poskytování veřejných služeb a při prosazování veřejné politiky zaměstnanosti“ (Hunčová, 2007).

Základní atributy sociálního podnikání q. Zaměstnávání definovaných společensky znevýhodněných skupin. q. Reinvestování části zisku do rozvoje společnosti (lidské zdroje, rozvoje sociálního marketingu, strojního zařízení atd. ) q. Místní (lokální charakter) sociálního podnikání q. Enviromentální rozvoj lokality v širším měřítku q. Zainteresovanost primárně lokálního kapitálu a místních lidských zdrojů q. Zainteresovanost významných stakeholderů a veřejné správy, kterým záleží na rozvoji lokality.

Východiska projektu Podnikání - sociální firmy kombinují tržní orientaci se sociálním posláním. Podnikatelé se zapojují do řešení sociální problematiky a to jak finančně tak přínosem know-how! Zaměstnanost - sociální podniky jsou podpůrnými pracovišti, jejichž pracovní prostředí poskytuje všem zaměstnancům podporu, příležitost a smysluplnou práci. Zapojení znevýhodněných skupin (empowerment)

Východiska projektu - společenská prospěšnost q. Umožňuje lidem, kteří chtějí pracovat a nejsou uplatnitelní na otevřeném trhu práce zapojit se do pracovního procesu. q. Pracovníci mají sociální anebo zdravotní hendikepy, které omezují jejich výkonnost v rozmezí 10 -90% ve srovnání s nehendikepovaným pracovníkem. q. Je celospolečensky nutné a prospěšné začlenit je do společenské dělby práce a života společnosti. q. Na otevřeném trhu, nekonkurence schopné Proto je absolutně nutná podpora z veřejné správy!!!

Východiska projektu q. Jednou z priorit strategických dokumentů Evropské unie a České republiky je integrace osob znevýhodněných na trhu práce s prioritním zaměřením na OZP q. Tato povinnost je přímo zakotvena v Úmluvě OSN o lidských právech zdravotně postižených v článku 27 „Práce a zaměstnávání“, kterou většina států včetně ČR ratifikovala q. V Úmluvě je definována povinnost veřejné správy na všech úrovních podporovat tyto aktivity

Východiska projektu q. Tento trend se ale plošně nedaří naplňovat q. Stávající legislativa nepodporuje fungování podniků a zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají tyto skupiny osob. q. Nejedná se primárně jen o finanční dotace ale o celý motivující systém podpory těchto zaměstnavatelů. Např. Přístup k vhodným zakázkám pro podporu těchto aktivit. q. Tyto subjekty nejsou schopny uspět v tržní konkurenci, pokud zaměstnávají osoby, jejichž pracovní produktivita se pohubuje v rozmezí 10 – 90% obvyklého výkonu.

Východiska projektu q. Je třeba budovat partnerskou komunikaci a veřejnou osvětu v této oblasti mezi veřejnou správou, neziskovým prostředím, veřejností, komerčním sektorem a zaměstnavateli znevýhodněných skupin. q. Je také zapotřebí vyčíslovat celospolečenský ekonomický a sociální přínos pro společnost, který toto aktivity přináší. q. Je třeba důrazně upozornit na skutečnost, v současné době, kdy je rekordně nízká nezaměstnanost v České republice i jinde v EU včetně Slovenské republiky, je v oblasti znevýhodněných skupin na trhu práce opačný trend, který se nelepší, ale naopak se procentuálně zhoršuje.

Cíl projektu q. Vytvoření funkční komunikační struktury mezi zásadními stakeholdery v oblasti zaměstnávání znevýhodněných skupin lidí s důrazem na OZP na otevřeném a chráněném trhu práce v Jihomoravském kraji (dále JMK) a v Trnavském samosprávném kraji (dále TSK). q. Nastartovat spolupráci místní a regionální veřejné správy s mimovládními organizacemi, institucemi a komerční sférou. q. Vytvoření podmínek pro vznik úspěšné plošné regionální strategie zaměstnávání lidí neuplatnitelných na otevřeném trhu práce s primárním zaměřením na zdravotně postižené osoby (dále OZP).

Cíl projektu q. Budou vytipovány stakeholdeři v oblasti sociální ekonomiky a sociálního podnikání v JMK a TSK. q. Bude vypracována jednotlivá metodika pro oslovení těchto subjektů. q. Budou podepsána memoranda o spolupráci. q. Subjekty utvoří „Radu pro podporu a rozvoj sociální ekonomiky a zaměstnávání znevýhodněných skupin v JMK“ a „Radu pro podporu a rozvoj sociální ekonomiky a zaměstnávání znevýhodněných skupin v TSK“. q Rady vytvoří společný nadnárodní „Výbor pro podporu a rozvoj sociální ekonomiky a zaměstnávání znevýhodněných skupin“. q. Tyto orgány budou pracovat na principu rovného partnerství (což není vždy veřejnou správou akceptováno).

Cíl projektu q. Bude vydána příručka pro partnery a veřejnost, která popíše vybudovanou strukturu a její cíle. Popíše také její funkci, význam sociální ekonomiky, společenské odpovědnosti a roli veřejné správy v této oblasti. q. Bude uspořádána mezinárodní konference v Brně, na téma evropské trendy v zaměstnávání hendikepovaných lidi a společenská odpovědnost, kde bude struktura a cíle představeny. q. Bude vydán sborník přednášek.

Výstupy projektu q. Po realizaci zasíťování prostředí vznikne v obou krajích situace, že zásadní nositelé inovačních přístupů v oblasti zaměstnávání znevýhodněných skupin budou spolupracovat a dobrovolně předají své zkušenosti, které nabyli dlouholetou praxí. q. Tyto údaje a skutečnosti budou podkladem k následnému vypracování „Strategie sociální ekonomiky pro třetí tisíciletí v obou regionech“.

Výstupy projektu q. Následným krokem by měl být plán na vypracování Regionální inovační strategie sociálního smíru (integrace) JMK (dále RISSS JMK), čím by se vytvořil zásadní průlom v systemizaci integračních procesů a JMK by se opět stala unikátní jak v ČR, tak EU. q. Toto know-how by mohlo být současně v případě zájmu implementováno i na Slovenské straně. (nebo opačně ? )

Řídící struktura Zřizovatelé řídící struktura jsou: q. Komora sociálních podniků q. Centrum vynímočnosti a zodpovědného podnikania Zřizovatelé jsou odpovědni za zabezpečení provozu a odbornou kvalitu předkládaných materiálů. Proto je výkonný předseda jmenován KSP. V rámci odpolitizování této struktury jmenuje předsedu KSP. Tento předseda je většinou jmenován z krajské nebo obecní úrovně.

Řídící struktura q. Struktura bude postavena na čtyřech základních pilířích, které vytvoří tyto skupiny stakeholderů: 1. Samospráva na všech úrovních 2. Nestátní neziskový sektor 3. Hospodářské komory – komerční zaměstnavatelé 4. Sociální podniky, chráněné dílny a sociální zařízení q. Na počátku bude osloveno minimálně 5 stakeholderů z každé skupiny. q. Tyto členy v obou krajích vybere zřizovatel. q. Tato celá skupina vytvoří Plénum pro vytvoření Rady

Řídící struktura Celková struktura bude následující: 1. Předseda – řídí zasedání Výkonný výboru a Rady 2. Výkonný místopředseda – připravuje podklady pro Výkonný výbor a Radu 3. Místopředsedové Tito volení představitelé tvoří Řídící výbor rady. 4. Členové Rady 5. Plénum

Závěr Za předpokladu uskutečnění cílů projektu dojde k vytvoření: q. Unikátní řídící struktury v oblasti systematizace zaměstnávání OZP a jiných hendikepovaných skupin q. Ke vzniku platformy pro zpracovávání strategických materiálů q. K výraznému zlepšení v oblasti toků finančních zdrojů do regionu q. Zvýšení transparentnosti rozdělování financí mezi poskytovatele služeb

Kvalita riadenia podniku a sociálne podnikanie na Slovensku doc. Ing. Iveta Paulová, Ph. D, MBA Centrum výnimočnosti a zodpovědného podnikania Brno, JMK Cejl Listopad, 2019

ZÁKLADNÍ PROBLÉM - DEFINICE Sociálna ekonomika v Európskej únii Správa Josého Luisa Monzóna a Rafaela Chavesa Cieľom je opäť poskytnúť prehľad o situácii v tomto odvetví v rámci EÚ z kvantitatívneho aj kvalitatívneho hľadiska. Táto štúdia sa týka súčasných 27 členských štátov a pristupujúcej a kandidátskej krajiny (Chorvátsko a Island). EHSV preto posilňuje svoj záväzok uznať a podporovať sociálnu ekonomiku, odvetvie, ktoré okrem toho, že predstavuje dôležitý pilier, pokiaľ ide o zamestnanosť a sociálnu súdržnosť v Európe, je takisto kľúčom k dosiahnutiu cieľov stratégie Európa 2020

ZÁKLADNÍ PROBLÉM - DEFINICE Trhový alebo podnikový subsektor sociálnej ekonomiky Trhový subsektor sociálnej ekonomiky tvoria v podstate družstvá a vzájomné spoločnosti; podnikateľské skupiny kontrolované družstvami, vzájomnými spoločnosťami a inými organizáciami sociálnej ekonomiky; iné podobné spoločnosti; a niektoré neziskové inštitúcie, ktoré slúžia podnikom sociálnej ekonomiky.

ZÁKLADNÍ PROBLÉM-DEFINICE Príručka Európskej komisie zdôrazňuje tri základné vlastnosti podnikov sociálnej ekonomiky: a) Sú vytvorené preto, aby splnili potreby svojich členov prostredníctvom zásady svojpomoci, t. j. sú to spoločnosti, ktorých členovia spravidla aj využívajú ich príslušnú činnosť. b) Podniky sociálnej ekonomiky sú trhoví výrobcovia, to znamená, že ich output je určený najmä na predaj na trhu za hospodársky významné ceny. Systém ESÚ 95 považuje družstvá, vzájomné spoločnosti, holdingové spoločnosti, ostatné podobné spoločnosti a neziskové inštitúcie, ktoré im slúžia, za trhových výrobcov c) Aj keď môžu rozdeliť zisk alebo prebytok medzi svojich členov – používateľov, rozdelenie sa nevykonáva v pomere k ich kapitálu alebo príspevkom členov, ale podľa transakcií členov v organizácii.

ZÁKON O SOC. POD. NA SLOVENSKU Sociálnou ekonomikou je súhrn produktívnych, distribučných alebo spotrebiteľských aktivít vykonávaných prostredníctvom hospodárskej činnosti) alebo nehospodárskej činnosti nezávisle od štátnych orgánov, ktorých hlavným cieľom je dosahovanie pozitívneho sociálneho vplyvu. Subjektom sociálnej ekonomiky je občianske združenie, nadácia, neinvestičný fond, nezisková organizácia, účelové zariadenie cirkvi, obchodná spoločnosť, družstvo alebo fyzická osoba – podnikateľ, ktorá je zamestnávateľom

ZÁKON O SOC. POD. NA SLOVENSKU Sociálnym podnikom je subjekt sociálnej ekonomiky, a) b) c) ktorý vykonáva sústavne, samostatne, vo vlastnom mene a na vlastnú zodpovednosť hospodársku činnosť, ktorého hlavným cieľom je dosahovanie merateľného pozitívneho sociálneho vplyvu, v ktorom k dosahovaniu pozitívneho sociálneho vplyvu prispievajú tovary alebo služby, ktoré vyrába, dodáva, poskytuje alebo distribuuje, alebo k nemu prispieva spôsob ich výroby alebo poskytovania,

ZÁKON O SOC. POD. NA SLOVENSKU Sociálnym podnikom je subjekt sociálnej ekonomiky, 1. 2. 3. Ktorý, ak zo svojej činnosti dosiahne zisk, použije viac ako 50 % zo zisku po zdanení na dosiahnutie hlavného cieľa časť zisku rozdeľuje podľa Obchodného zákonníka, rozdeľuje ju podľa postupov a pravidiel, ktoré nenarúšajú hlavný cieľ ktorý do spravovania svojej hospodárskej činnosti zapája zainteresované osoby.

ZÁKON O SOC. POD. NA SLOVENSKU Poradný výbor a) Poradný výbor má najmenej troch členov. b) Poradný výbor sa zúčastňuje na fungovaní registrovaného sociálneho podniku, na dosahovaní pozitívneho sociálneho vplyvu registrovaného sociálneho podniku a na hodnotení dosahovania pozitívneho sociálneho vplyvu. c) Ak v registrovanom sociálnom podniku nepôsobí odborová organizácia ani zamestnanecká rada, poradný výbor kontroluje aj dodržiavanie pracovnoprávnych predpisov vrátane mzdových predpisov a záväzkov vyplývajúcich z kolektívnej zmluvy.

ZÁKON O SOC. POD. NA SLOVENSKU Integračný podnik je verejnoprospešný podnik, ktorého pozitívnym sociálnym vplyvom je podpora zamestnanosti prostredníctvom zamestnávania znevýhodnených osôb alebo zraniteľných osôb.

ZÁKON O SOC. POD. NA SLOVENSKU Integračný podnik Pozitívny sociálny vplyv podľa odseku 1 sa meria percentom zamestnaných znevýhodnených osôb a zraniteľných osôb, pričom pozitívny sociálny vplyv sa považuje za dosiahnutý, ak integračný podnik zamestnáva a) b) c) najmenej 30 % znevýhodnených osôb z celkového počtu zamestnancov, b) najmenej 30 % zraniteľných osôb z celkového počtu zamestnancov alebo c) najmenej 40 % znevýhodnených osôb a zraniteľných osôb z celkového počtu zamestnancov.

ZÁKON O SOC. POD. NA SLOVENSKU Sociálny podnik bývania (1) Sociálny podnik bývania je verejnoprospešný podnik, v ktorom obec alebo vyšší územný celok nemá väčšinový podiel a ktorého pozitívnym sociálnym vplyvom je zabezpečovanie spoločensky prospešného nájomného bývania.

ZÁKON O SOC. POD. NA SLOVENSKU Sociálny podnik bývania (2) Spoločensky prospešným nájomným bývaním na účely odseku 1 je poskytovanie bývania, správy, údržby a obnovy bytového fondu prostredníctvom výstavby, prestavby alebo obstarania bytov na účely ich nájmu oprávneným osobám alebo prostredníctvom nájmu bytov týmto fyzickým osobám. Spoločensky prospešné nájomné bývanie je sociálnou službou všeobecného záujmu podľa osobitného predpisu. 41)

ZÁKON O SOC. POD. NA SLOVENSKU Podporou podnikov v širšom priestore sociálnej ekonomiky na účely tohto zákona je a) investičná pomoc, b) kompenzačná pomoc,

Záver q. Na Slovensku existuje definícia sociálneho podniku na báze zákona q. Na Slovensku rovnako v ČR existuje finančná podpora zamestnávania OZP zo zákona q. Na Slovensku nie je "chránená dielňa" sociálny podnik

Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika CZ/FMP/11 b/01/012 Pracovat nebo nepracovat? Prim. MUDr. Simona Venclíková, Ph. D. Psychiatrická nemocnice Brno, JMK Cejl Listopad, 2019

Schizofrenie • Nejtěžší duševní onemocnění • Fáze psychózy – fáze mezidobí • Pozitivní příznaky - fáze psychózy - nápadná, ale léčitelná • Negativní příznaky + kognitivní deficit – invalidizace • Ekonomické a sociální dopady jsou enormní • Psychofarmaka v r. 2013 – 3, 5 miliardy Kč • Stigma!

Kvalita života • Objektivní – materiální zabezpečení (zaměstnání, bydlení, sociální kontakty…) • Subjektivní = prožívaná kvalita života (subjektivní hodnocení jedincem) • Kvalita života u schizofrenie - snížená

Význam práce pro člověka • Materiální prospěch • Společenská užitečnost, seberealizace • Sociální pole, kde se setkáváme s lidmi, vedeme rozhovory, uzavíráme přátelství • Ztráta zaměstnání – negativní dopady v rovině psychologické, sociální i zdravotní • Rozpadá se denní rytmus, vytrácejí se aktivity, dochází k finančnímu strádání

Práceschopnost a schizofrenie • Práceschopnost ovlivněna intenzitou nemoci • Je zaměstnáno pouze 10 -20% nemocných s SCH • Práce pomáhá nemocným zůstat mimo nemocnici • Zaměstnání snižuje čerpání zdravotní péče – snižuje náklady

Studie • 1997 Bell – placená vs. neplacená skupina • 1998 Priebe – zaměstnaná vs. nezaměstnaná skupina – zmírnění obrazu nemoci • 2001 Bond – 4 skupiny (otevřený trh práce, chráněná místa, minimální zaměstnání, nezaměstnaní) – otevřený trh práce – největší zmírnění projevů nemoci • 2002 Angel – zaměstnaná vs. nezaměstnaná skupina – sociální fungování • 2009 Bush – 10 ti leté sledování – pracující skupina vs. pracující minimálně – snížení užívání zdravotní péče - $ 166 350 na jednoho účastníka

Dopady

Vlastní výzkum • Projekt zaměřený na nemocné s chronickým průběhem schizofrenie • Nábor přes oslovené ambulantní psychiatry – osloveno cca 100 nemocných • Do projektu vstoupilo 25 • Proškolení speciálními pedagogy Odborného učiliště a Praktické školy Lomená (zahradník, malíř-natěrač, tesař, truhlář a zedník) • Do programu pracovní rehabilitace (18 měsíců) vstoupilo 15 • Program dokončilo 12

Vlastní výzkum • Finanční motivace – opakované měnění výše úvazků • Vysoká míra podpory • Pomalá rekonstrukce pracovních návyků

Vlastní výzkum Kvalita života • objektivní indikátory – zlepšení • subjektivně prožívaná – beze změny Obraz nemoci • ZLEPŠENÍ! Kognitivní deficit • beze změny

Závěr Návrat nemocných do placeného zaměstnání vede ke zmírnění projevů nemoci, napomáhá sociální reintegraci a tím zásadní měrou přispívá k jejich destigmatizaci.

Evropské trendy v zaměstnávání hendikepovaných lidí a společenská odpovědnost Konference Sborník je vytvořen ze slides jednotlivých přednášejících, kromě první přednášky, která byla natočena pro tuto konferenci v Bruselu. Pokud má někdo bližší zájem o přednesená témata je možné komunikovat přímo s přednášejícími pomocí mailu. Adresy: Zuzana Dutková - Zuzana. DUTKOVA@ec. europa. eu Mirka Wildmannová - mirkaw@econ. muni. cz Simona Venclíková - siskotak@email. cz Milan Venclík - venclik. milan@seznam. cz Iveta Paulová Marek Juha - marek@juha. cz