Interpretace text prokletch bsnk Datum 16 4 2013

Interpretace textů prokletých básníků

• • • Datum: 16. 4. 2013 • • Předmět: český jazyk a literatura Projekt: Kvalitní výuka Registrační číslo: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0731 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_266 Jméno autora: Mgr. Veronika Slavíková Název práce: Interpretace textů „prokletých básníků“ Ročník: 2. Časová dotace: 40 min Vzdělávací cíl: Žák se seznamuje s tzv. prokletými básníky a dokáže uvést jejich základní životopisné údaje. V rámci interpretace jsou zopakovány pojmy z teorie literatury. Žák formuluje vlastní názory na uvedené texty. • Pomůcky: Psací potřeby. • Poznámka: Tento materiál je součástí tematického celku Český jazyk a literatura pro 2. ročník. • Inovace: Zapojení ICT do výuky, mezipředmětové vztahy.

Charles Baudelaire (1821 – 1867) • • francouzský básník předchůdce dekadence a symbolismu narodil se v Paříži; po smrti jeho otce se matka znovu provdala vztah s otčímem byl velmi komplikovaný studia práv nedokončil vedl bohémský život žil na pokraji bídy (rodina mu omezila přísun financí), živil se uměleckou kritikou, vydával básně • Tvorba: • Květy zla • básnická sbírka • 6 oddílů • • • Splín a ideál Pařížské obrazy Víno Květy zla Revolta Smrt

Charles Baudelaire - Mrcha Má duše, vybav si věc, která pokazila nám letní ranní procházku, tu hnusnou zdechlinu, jež ležela a hnila na stezce plné oblázků, své nohy ve vzduchu jak prostopášná žena a vypocujíc ostrý jed si s klidem vyvrhla, jsouc polootevřena, hrob břicha, páchnoucí jak vřed. A slunce třpytilo se v štěrku na hnilobě, jak chtělo by ji upéci a vrátit přírodě, co dala kdysi k sobě, i s úrokem a utéci. A nebe vidělo ten zázrak kostry těla, jenž podobal se květině, a které páchlo tak, že div jste neomdlela na smaragdové mýtině. Roj much, jež bzučely v tam břiše plném barev a odkud tekl hustý proud, v němž pohybovaly se miliony larev, ti nedovolil usednout. Jak vlna zvedal se a klesal obrys břicha, v němž vřelo to jak zaživa, a zdálo by se vám, že toto tělo dýchá, že žije, že jej přibývá. Ten neobvyklý svět měl prapodivné zvuky jak vítr, když se rozjásá, jak zrno v řešetu, když prudký pohyb ruky jím monotónně potřásá. Pak rozplynul se tvar jak oblak, který pluje, jak skica, již je viděti na starém obraze, jejž malíř dokončuje už jenom podle paměti. A fena, skrývajíc se za nízkými vrchy, kde zlostně si nás měřila, se třásla na chvíli, kdy urve z této mrchy kus masa, který pustila. "A přece budete se také podobati té hrůzyplné hnilobě, vy jasná zorničko mých nocí, jež se krátí, vy hvězdo v lidské podobě! Ach moje královno, až na smrtelném loži kněz udělí vám svátosti, až odeberete se pod trní a hloží hnít, rozpadnout se na kosti. A potom řekněte, má sladká krásko krásek, těm červům, již vás přepadli, že zachoval jsem si tvar bývalých svých lásek, i když se zcela rozpadly!" Přeložil Vítězslav Nezval

Otázky k textu • • • 1. Co ve Vás báseň vyvolává? 2. Čím báseň šokovala? 3. Vymezte nové téma v poezii. 4. V jaké rovině je zobrazen život? 5. Uveďte básnické prostředky.

Jean-Arthur Rimbaud ( 1854 – 1891) francouzský básník představitel „prokletých básníků“ narodil se v Charleville vychováván byl přísnou matkou, jeho otec od rodiny odešel celý jeho život provázely toulky, útěky, návraty na pozvání P. Verlaina odjel do Paříže; manželství P. Verlaina se rozpadlo kvůli Rimbaudovi spolu s Verlainem se toulali Evropou; jejich vztah skončil hádkou, ve které Verlaine Rimbauda postřelil • zanechal tvůrčí práce a od r. 1880 působil jako obchodník v Africe • • Tvorba: Spáč v úvalu - báseň Opilý koráb - báseň Iluminace - sbírka básní v próze, kterou vydal Paul Verlaine

Jean Arthur Rimbaud - Opilý koráb • Když plul jsem po Řekách, jež nelítostně pádí, tu jednou musil jsem dát sbohem lodníkům: křiklaví divoši k nim vpadli v lodní zádi a nahé přibili je k pestrým kolíkům. Pak nestaral jsem se už vůbec o posádku, jež vezla obilí, sklad bavlny a chmel. Když mužstvo skončilo svou pranici a hádku, tu řeky nechaly mne plouti, kam jsem chtěl. Mne, zabloudilou loď, vrženou za vichřice do vzduchu bez ptactva za gigantický plot, mne nezachrání už záchranná plachetnice, můj trup je opilý přívaly slaných vod, • já, prkno, poseté žhavými půlměsíci, jež rozléhaly se na sto mil do dálky, já náhle zatoužil jsem podívat se domů na starou Evropu a lesní rusalky. Viděl jsem opilá a hvězdná souostroví s nebem, jež třpytí se jak velký paví chvost, zdalipak v noci spí pod jejich mdlými krovy ohniví letouni, jimž patří budoucnost? Co jsem se naplakal za srdcervoucích jiter, nic neobešlo se teď pro mne bez hoře. Jsem láskou rozladěn jak struny starých citer. Oh, kéž mi praskne kýl! Kéž sletím do moře! já, koráb z mlhovin, já, fantastické zvíře, já, jenž jsem prorážel kouř nebes jako zeď, kde roste převzácná pochoutka pro malíře - sluneční lišejník, zašlý jak stará měď, A toužím po stružce, kde za nizoučkým houštím se šťastně prohání pár dětských košilek, jsem v duchu hošíkem a dřepě s nimi pouštím lodičku z papíru, křehkou jak motýlek. já, prkno, poseté žhavými půlměsíci, rejnoky, kostrami mořských koníků, já plul jsem za nocí v červenci při měsíci pod ultramarínem šílených lodníků, A zalit tříští vln a jejich pyšných krajek už nechci závodit s kupčíky z Bostonu, už nechci projíždět flotilou pestrých vlajek a plavat před strašným pohledem pontonů!

Otázky k textu • 1. Uveďte motivy básně. • 2. Zamyslete se nad ústředním symbolem. • 3. Zaměřte se na autobiografické prvky básně. Porovnejte souvislost mezi korábem bloudícím ve vichřici a samotným „bloudícím“ básníkem. • 5. Báseň je psaná alexandrinem – co to znamená? • 6. V básni vyhledejte obrazná pojmenování.

Paul Verlaine (1844 – 1896) • • • francouzský básník, esejista a prozaik pracoval na pařížské radnici ovlivněn parnasisty (dokonalá poezie a volba slov) propadl závislosti na alkoholu jeho manželství se rozpadlo kvůli vztahu s Jeanem-Arthurem Rimbaudem, kterého postřelil • Tvorba: • Saturnské básně • prvotina • básnická sbírka • Romance beze slov

Paul Verlaine – Píseň podzimní Ó podzime, tak dlouze tvé housle lkají, mou duši tou hrou unylou utýrají. I odcházím povětřím zlým, jehož svistem jsem hnán sem tam jak bych byl sám suchým listem. Dýchaje tíž, zesinám, když orloj slyším, vše je to tam, ten žal, co mám, neutiším. Otázka k textu: Jaké představy ve vás báseň vyvolává?

• Děkuji za pozornost. "Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. "

Použitá literatura • Kol. aut. : Literatura pro 2. ročník středních škol – Učebnice. 1. vyd. Brno, Didaktis, 2009. ISBN 978 -80 -7358 -129 -9. s. 136 – 139 • Baudelaire, Charles. Výbor z Květů zla [online]. Přel. Jaroslav Vrchlický, Jaroslav Goll. V MKP 1. vyd. Praha : Městská knihovna v Praze, 2011 [201304 -16 -dd]. Dostupné z WWW: • <http: //web 2. mlp. cz/koweb/00/03/66/75/12/vybor_z_kvetu_zla. pdf>. • Rimbaude, Jean-Arthur. : Opilý koráb. Přel. František Hrubín. 2. vyd. Praha, Mladá fronta, 1964 • Paul Verlaine: v překladech Františka Hrubína / Paul Verlaine ; překl. František Hrubín ; 1. vyd. Praha, Nibiru, 2006. ISBN 80 -902726 -9