Informace a informan zdroje Informace a jej charakter

Informace a informační zdroje

Informace a její charakter z lat. In-formatio = utváření, ztvárnění velmi široký, mnohoznačný pojem, který se užívá v různých významech v informatice tvoří informaci kódovaná data, která lze vysílat, přijímat, uchovávat a zpracovávat technickými prostředky občas je slovo informace chybně zaměňováno s pojmem data, který spíše představuje „to, z čeho informaci získáváme“ (například číslo na konkrétní osobu z telefonního seznamu) nosičem informace je signál (je vysílaný údaj o stavu a o uspořádání objektu) s rozvojem elektrických a elektronických komunikací se informace stává i technickým pojmem

základním modelem pro přenos informace je soustava vysílač (kodér) – kanál - přijímač (dekodér) roku 1948 publikoval Claude Shannon, který pracoval pro Bellovy laboratoře, průkopnickou publikaci A Mathematical Theory of Communication, v níž se soustřeďuje na přenos zpráv, kódovaných v nějaké abecedě o konečném nebo spočetném množství znaků a tak se stal jedním ze zakladatelů teorie informace

Zpracování informace účelem analogového přenosu informace je pouze přeměna hlasu nebo obrazu na elektrický signál, jeho nezkreslený přenos a opačná změna na zvuk nebo obraz, už v telegrafii se objevila možnost úsporného kódování znaků morseova abeceda kóduje písmena a číslice do posloupností krátkých a dlouhých signálů (tečka a čárka), které se snadno a spolehlivě přenášejí kódovaná informace a její nosiče (děrná páska, děrný štítek, magnetické nosiče atd. ) otevřela i další možnosti strojového zpracování informace, z nichž se vyvinula současná počítačová technika a informatika slovo „informace“ se zde však používá v několika rovinách: text, který právě píši, kóduji do písmen, ta se v počítači převádějí na binární kódy (ASCII, UNICODE) a přenášejí mezi počítači v určitých formátech, ale nakonec jako posloupnosti elektrických signálů. Informace, které do systému vkládáme, dospějí ke svým adresátům jen tehdy, pokud všechny tyto transformace jejich kódování a zobrazení proběhnou podle přesně stejných pravidel v přijímači jako ve vysílači přenosové sítě proto musejí pracovat s víceúrovňovými modely, kde si vysílače a přijímače na jednotlivých úrovních „rozumějí“: pisatel se čtenářem, program s programem, počítač s počítačem, modem s modemem atd.

Měření informace v knihovnictví se užívá měření na stránky, novináři počítají slova nebo znaky v počítači se informace měří na bajty nebo bity jeden bit (angl. bit = drobek, kousek) je základní jednotka informace při práci s bity se někdy předpony soustavy SI (kilo, mega, …) byte (též bajt) je skupina zpravidla osmi bitů a jednotka množství dat v informatice

Základní jednotka informace 1 byte (1 B) = základní jednotka používaná v oblasti IT – nejmenší adresovatelná jednotka 1 byte = 8 bitů Byte vznikl z písmen slov binary digits of eights 1 bit =0, 125 B = nejmenší jednotka informace nabývá hodnot 0 nebo 1 1 kilobyte 1 k. B = 1. 024 = 210 bytů 1 megabyte 1 MB = 1, 048. 576 = 220 bytů 1 gigabyte 1 GB = 1, 073. 741, 824 = 230 bytů 1 terabyte 1 TB = 1, 099. 511, 627. 776. = 240 bytů

Velikost jednotky Byte do jednoho bajtu je možno uložit celkem 2 n různých hodnot (nesprávně je někdy interpretováno, že max. hodnota 1 Byte=28) n je velikost bajtu v bitech (n=8) pro osmibitový bajt to znamená 256 kombinací hodnot pro přirozená čísla (desítk. soustava) nabývá 1 Byte rozsah 0– 255 v binární (dvojkové soustavě) 1 Byte je v rozsahu 0000 – 1111 v hexadecimální (šestnáctkové soustavě) nabývá rozsahu číslic 00 H–FFH

Etika je odvětví filozofie, teorie morálky a mravnosti; rozděluje věci na dobré a zlé; poprvé ji formuloval Aristoteles. Etické zásady práce s počítačem → Desatero počítačové etiky zformulované Patrickem Sullivanem z Institutu pro počítačovou etiku ve Washingtonu: Nepoužiješ počítače, abys uškodil jinému člověku. Nebudeš rušit jiné při práci s počítačem. Nebudeš slídit v cizích počítačových souborech. Nepoužiješ počítače, abys kradl. Nepoužiješ počítače pro falešné svědectví. Nezkopíruješ ani nepoužiješ programové vybavení v něčím vlastnictví, aniž bys za ně zaplatil. Nepoužiješ cizí počítačové prostředky bez zmocnění nebo řádné kompenzace. Nepřivlastníš si výsledek cizí duševní činnosti. Budeš mít na paměti společenské důsledky programu, který píšeš, nebo systému, který navrhuješ. Budeš používat počítače pouze tak, aby bylo zajištěno uznání a respekt tvých bližních.

Etické zásady práce na internetu Její zásady jsou shrnuté do takzvané NETIKY, tj. souboru pravidel a zásad, která by se měla dodržovat v internetovém světě. Je třeba si uvědomit, že na ani na internetu nevystupujeme naprosto anonymně a proto bychom se měli chovat jako ve světě reálném. 1) Nezapomínejte, že na druhém konci jsou lidé a ne počítač. To, co napíšete do počítače, byste možná dotyčnému nikdy neřekli do očí. 2) Dodržujte obvyklá pravidla slušnosti normálního života. Co je nevhodné v obvyklém životě, je samozřejmě nevhodné i na internetu. 3) Zjistěte si taktně, s kým mluvíte. Internet je přístupný lidem z celého světa, a v každé zemi platí jiná morálka. Co je dovolené na americkém chatu, nemusí být dovolené na arabském, a to platí o všech podobných skupinách. Politika, náboženství a podobné problémy by proto měly být diskutovány s maximálním taktem a v mezích slušnosti. 4) Berte ohled na druhé. Ne každý má tak dobré internetové připojení jako vy. Někteří se připojují z domu přes modem a draze za to platí. Neposílejte proto zbytečně velké e-mailové zprávy.

5) I když píšete bez diakritiky, snažte se používat správný pravopis. Nebuďte grobián, nezveřejňujte nepravdivé, nebo i pravdivé, ale choulostivé informace. Neporušujte autorská práva. 6) Pomáhejte v diskuzích. Pokud má někdo v diskuzi nějaký problém, odpovězte mu, pokud znáte odpověď. Někdo jiný zase pomůže vám. Platí zásada: „Napřed poslouchej, pak piš. “ 7) Respektujte soukromí jiných. Pokud vám omylem přišla zpráva, která vám nepatří, je vhodné ji smazat a taktně upozornit odesilatele na jeho chybu. 8) Nezneužívejte svou moc či své vědomosti. Pokud jste správce serveru, máte sice přístup k poště ostatních, ale nemusíte ji neustále kontrolovat jenom tak z nudy, a pokud umíte hackovat, nemusíte to pořád zkoušet. 9) Odpouštějte ostatním chyby. I vy je děláte. Nevysmívejte se jim a nenadávejte za ně. 10) Nešiřte hoaxy. Zpomalují internet. Pokud vám přijde hoax, zdvořile upozorněte jeho odesílatele, že takové jednání je nevhodné. 11) Nerozesílejte spam a reklamu. 12) Nestahujte warez.

Informační zdroje informací lze členit podle různých hledisek Podle účelu (funkce) informací - zdroje informací pro řízení (rozhodování) - zdroje informací pro poznání Podle míry zveřejnění - zdroje informací veřejných (publikovaných) - zdroje informací neveřejných (nepublikovaných) - zdroje informací utajovaných Podle typu poskytovaných informací - dokumentové systémy - samotné dokumenty, weby dokumentů apod. - dokumentografické (bibliografické, referenční) systémy - odkazy na dokumenty, nepřímé informace (metainformace) - faktografické (nebibliografické) systémy - slovníky, encyklopedia apod.

Podle typu instituce, která je zveřejňuje - producenti, vydavatelé primárních dokumentů - knihy, brožury, časopisy - distributoři, prodejci - knihovny - archívy Podle nosiče informací - vysílání - rozhlas, TV - tištěné zdroje - elektronické zdroje - na fyzickém médiu (CD, DVD) - na internetu

Podle způsobu prezentace údajů - numerické - statistiky, ceníky, jízdní řády, matematické, fyzikální a chemické tabulky - textové - seznamy adres, kalendáře, katalogy výrobků, encyklopedi, slovníky, sbírka zákonů (v papírové i elektronické podobě) - netextové - multimediální - zvuk, obraz, video Podle obsahu - všeobecké - počasí, zprávy, sport - ekonomické a obchodní - kurzy měn, akcií - legislativní (právní) - sbírka zákonů - populárně vědecké - vědecké (odborné) - přírodovědecké, lékařské, společenskovědní, technické

Vyhledávání v internetu - knihovny jsou stále v oblibě, uživatel od nich očekává garanci pravdivosti informací, absence nepoužitelného obsahu a také jednotné prostředí internetových encyklopediích se před časem uvádělo, že jsou většinou placené a pouze zahraničniční technologií wiki - obsah může tvořit velké množství amatérských redaktorů, encyklopedi jsou už dostupné i v češtině a řada z nich je zdarma př. Wikipedie - jeden z nejpopulárnějších webů, vznikla v roce 2001 (Web: wikipedia. org) oborové encyklopdie - např. i. Ecyklopedie (religionistika) nebo Literárně - filozofická encyklopedie

Vyhledávání v internetu - katalogy internetový katalog je seznam odkazů na webové stránky, které jsou setříděny do stromu kategorií a podkategorií internetové stránky do katalogu navrhují převážně jejich majitelé a editoři katalogu tyto návrhy kontrolují a zveřejňují Výhodou katalogů jsou zpravidla kvalitní odkazy, protože katalog je výsledkem činnosti lidí. Katalogy jsou vhodné pro "cílené surfování", tj. takové procházení webu, kdy se člověk zajímá o nějaký obor a chce mít přehled o dostupných zdrojích o tomto oboru Nevýhodou katalogů je náročnost na lidské zdroje a na omezeném počtu publikovaných zdrojů Kvalita katalogu je přímo úměrná počtu odkazů, kvalitě odkazů a také kvalitě třídění a počtu kategorií přidat stránku do katalogu je možné většinou zdarma (existují i placené) př. dir. yahoo. com – katalog Yahoo! odkazy. seznam. cz – katalog Seznam. cz

Vyhledávání v internetu - vyhledávače internetový vyhledávač je služba, která umožňuje na Internetu najít webové stránky, které obsahují požadované informace uživatel zadává do rozhraní vyhledávače klíčová slova, která charakterizují hledanou informaci a vyhledávač obratem na základě své databáze vypisuje seznam odkazů na stránky, které hledané informace obsahují (text, obrázky nebo jiné typy multimediálních informací) databáze je udržována převážně automaticky na rozdíl od internetových katalogů, které jsou udržovány převážně ručně př. google. com yahoo. com

Metainformace dílčí informace, které popisují atributy informačního zdrojem může být kniha, počítačový dokument, obrázek, videosekvence či zvukový záznam lidé rádi pracují s metainformacemi (nalepovací štítky, poznámky z přednášek, uzel na kapesníku. . . ) účel metainformací lze popsat takto: "Metainformace jsou zde proto, aby stroje byly schopny nabídnout nám informace podobně jako člověk!" slouží jako prostředek vybavení obsahu popisované informace ve vyhledávacích systémech

Metadata z řeckého meta = mezi, za + latinského data = to, co je dáno jsou to data, která nesou informace o primárních datech pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj. ) funkce metadat je popisná, selekční a archivační; v souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. v záhlaví dokumentu HTML) př. - katalogizační lístek v knihovně (obsahuje základní bibliografické informace) - vyhledávání na webu (ručně přidávaná data ke stránkám přinášehá dodatečné informace) - metadata v hlavičce HTML dokumentu

Autorská práva anglicky označováno jako copyright je odvětví práva, které se zabývá právními vztahy uživatelů a tvůrců tzv. „autorských děl“ k příslušným dílům tvůrci mohou být například spisovatelé, hudebníci, filmaři, architekti, urbanisté a programátoři apod. prostřednictvím autorského práva stát poskytuje autorům po jistou omezenou dobu určitá výlučná práva k jejich dílu autorské právo nechrání samotné myšlenky či ideje; chrání pouze konkrétní díla, konkrétní vyjádření takových myšlenek, dílo v objektivně vnímatelné podobě autorským dílem je pouze jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, dílem není námět, zpráva, informace, metoda, teorie, vzorec, graf, tabulka fyzikálních konstant apod. autorské právo je v Česku upraveno autorským zákonem (zákon č. 121/2000 Sb. )

Děkuji za pozornost Nikola Adámková, VIII. A