Individuln psychologie Alfred Adler 1870 1937 Individuln psychologie

Individuální psychologie Alfred Adler (1870 -1937)

Individuální psychologie Alfred Adler n n n zakladatel individuální psychologie původem Žid, žil ve Vídni, v dětství nemocný – trpěl křivicí, stal se lékařem spolupracoval s Freudem zabýval se sociální nespravedlností a chudobou (zajímal se o učení K. Marxe a socialistické hnutí) 20. léta - zorganizoval a otevřel dětské poradny ve Vídni později žil v USA

Individuální psychologie Hlavní body Adlerovy teorie n ü • ü ü Usilování a nadřazenost každý člověk usiluje o překonání pocitů méněcennosti zakotvených v dětství a o dosažení nadřazenosti Společenský důraz usilování o nadřazenost – prospěšné jedinci tehdy, když je sociálně zaměřeno (činy, které prospívají všem lidem) sebestředné, antisociální usilování o nadřazenost – regresivní (zdroj deviací a charakterových selhání) Cílevědomost důležité prvky individuální psych. – volba cílů k porozumění chování člověka musíme znát cíle, které si zvolil

Individuální psychologie Vývoj osobnosti ü důraz na vědomé složky osobnosti ü nevědomí – spojoval s neurotickým chováním n Pocity méněcennosti ü když se dítě narodí, trpí pocity slabosti („normální pocit slabosti a bezmoci mimořádně zesiluje a rozrůstá se do hluboce prožívaného pocitu méněcennosti“) ü ü ü pocity méněcennosti – psychologický jev, jejich příčina je fyziologická (slabost dětského těla) k překonání slabosti – kompenzační proces (jiné označení: vůle k moci, usilování o nadřazenost), tzn. že kompenzuji slabost v jedné oblasti úsilím o vyniknutí v jiné pocity méněcennosti = situace nedostatku – základní motivační činitel pro lidské chování a výkon

Individuální psychologie n ü ü ü Usilování o nadřazenost úsilí proměnit situaci nedostatku za situaci dostatku zdravá podoba – růst, seberealizace nezdravá podoba, sobecké usilování o nadřazenost – regresivní projevy – antisociální chování, poruchy, přecitlivělost, nesnášenlivost (např. rozmazlené dítě) rozmazlené dítě – v dospělosti – pocit, že jim ostatní křivdí, špatně se k nim chovají, chtějí mít splněny všechny požadavky, projevují nepřátelství, tyranizují druhé lidi zanedbávané, nechtěné dítě – nenaučily se spolupráci, nezakusily lásku, vnímají život negativně, nedůvěřují nikomu, ani samy sobě, jsou podezíravé

Individuální psychologie Cíl vývoje osobnosti n sociální cit – tzn. „vidět očima druhého“ n schopnost spolupráce Individuální životní styl = znaky, rysy, způsoby chování – pokusy o kompenzaci pocitů méněcennosti a k usilování o nadřazenost + vliv rodinného prostředí (utváří individuální životní styl) + psychosomatický vztah Tvůrčí já = skloubit individualita a jedinečnost člověka s jeho sociálně zaměřeným, spolupracujícím postojem

Individuální psychologie Sourozenecké pořadí ü pořadí sourozenců v rodině – ukazatel jejich budoucích postojů a vzorců chování (typické znaky osobnosti nejstarších, prostředních, nejmladších dětí) Prvorozené děti n n musejí ustoupit ze středu rodičovské pozornosti, když přijde druhé dítě rodiče je musí připravit na příchod sourozence – jinak citově trpí (cítí se odstrčeno, žárlí, …) Druhé či prostřední děti n n rodí se do sociálně vyvážené situace dělí se o matčinu pozornost s ostatními sourozenci, neznají trauma odsunutí ze středu pozornosti

Individuální psychologie n n starší sourozenec – pro dítě podnětem k většímu usilování o úspěch „dítě se chová jako při závodech“ – snaha dohnat staršího sourozence Nejmladší děti n n rozmazlovány obtížně si vytvářejí sociální cit Nejstarší a nejmladší děti – největší předpoklady k poruchám přizpůsobení V současnosti Adlerova teorie o významu pořadí narození sourozenců upravována, vzhledem k proměnám společenské situace.