Individualizace vuky A Uebn pln B Metody vuky

Individualizace výuky

A. Učební plán B. Metody výuky C. Aktivity školy

A. Učební plán • Výběr předmětů • Dělení studijních skupin

Přehled studijních oborů PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 4. B

Přehled studijních oborů PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 16 tříd = 480 žáků 4. B

A) Výběr 2. cizího jazyka v 1. ročnících a kvintě

A) Výběr 2. cizího jazyka v 1. ročnících a kvintě PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 4. B

A) Výběr 2. cizího jazyka v 1. ročnících a kvintě PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 4. B

A) Výběr 2. cizího jazyka v 1. ročnících a kvintě Fj x Nj x Rj x Šj PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 4. B

A) Výběr 2. cizího jazyka v 1. ročnících a kvintě Fj x Nj x Rj x Šj PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B cca 90 žáků 3. B 4. B

B) Výběr 2. cizího jazyka v tercii

B) Výběr 2. cizího jazyka v tercii PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 4. B

B) Výběr 2. cizího jazyka v tercii PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 4. B

B) Výběr 2. cizího jazyka v tercii Fj x Nj x Rj x Šj PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 4. B

B) Výběr 2. cizího jazyka v tercii Fj x Nj x Rj x Šj PRIMA SEKUNDA TERCIE cca 30 žáků KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 4. B

C) Výběr 2. cizího jazyka v 1. ročnících

C) Výběr 2. cizího jazyka v 1. ročnících Fj x Nj x Rj x Šj cca 30 žáků PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 4. B

C) Výběr 2. cizího jazyka v 1. ročnících Fj x Nj x Rj x Šj cca 30 žáků PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 4. B

C) Výběr 2. cizího jazyka v 1. ročnících Fj x Nj x Rj x Šj cca 30 žáků PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B cca 60 žáků 3. B 4. B

D) Výběr seminářů v 3. a 4. ročnících

D) Výběr seminářů v 3. a 4. ročnících PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 4. B

D) Výběr seminářů v 3. a 4. ročnících PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 4. B

D) Výběr seminářů v 3. a 4. ročnících PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 4. B

D) Výběr seminářů v 3. a 4. ročnících 25 různých seminářů PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 4. B

D) Výběr seminářů v 3. a 4. ročnících 25 různých seminářů PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 4. B cca 180 žáků

D) Výběr seminářů v 3. a 4. ročnících 25 různých seminářů PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B cca 21 % 4. B cca 27 %

E) Dělení tříd na humanitní a přírodovědné

E) Dělení tříd na humanitní a přírodovědné PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 4. B

E) Dělení tříd na humanitní a přírodovědné PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 4. B

E) Dělení tříd na humanitní a přírodovědné PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. A 4 - leté 1. B 2. B 3. B 4. B

E) Dělení tříd na humanitní a přírodovědné PRIMA SEKUNDA TERCIE KVARTA 8 - leté KVINTA SEXTA SEPTIMA OKTÁVA 1. A 2. A 3. ROČ 4. A 1. B 2. B HUMANITNÍ 3. ROČ PŘÍRODOV. 4 - leté 4. B

B. Metody výuky (John Spencer) • Standardizace učitel plánuje hodinu pro průměrného žáka - část žáků se logicky nudí (nad a podprůměrní) • Diferenciace učitel diferencuje činnost skupin žáků dle jejich úrovně - náročné na přípravu, rozdělení skupin může být chybné • Přizpůsobení žák ovlivňuje své učení výběrem témat, který byl určen učitelem na základě rozboru výsledků jeho předchozí činnosti - žák je omezen nabídkou témat, vyžaduje samostatnost • Personalizace žák si sám nastavuje svůj učební plán, stává se nezávislejším - pro žáky velmi obtížné, vyžaduje velkou zodpovědnost

Dotazník ICEQ (Individualised Classroom Environment Questionnaire) B. J. Frasera

Průzkum prováděn každý sudý rok ve všech třídách školy

Oblasti průzkumu • Participace • Nezávislost • Bádání • Diferenciace • Personalizace

Participace zkoumá • spoluúčast žáků na výchovně vzdělávacím procesu • aktivní zapojení žáků v hodině • možnost sdělit svůj názor • možnost klást otázky • nemít obavu obhájit svůj názor • nebát se zeptat v případě nepochopení

Nezávislost zkoumá možnost svobodné volby, výběru a rozhodování • s kým budu pracovat ve skupině • úkolů, které budu plnit

Bádání zkoumá do jaké míry • jsou žáci aktivním prvkem ve výuce • řeší problémové situace • odhalují zákonitosti, které jsou jim předkládány

Diferenciace zkoumá rozdíl vzdělávacího procesu vzhledem k obsahu učiva, metodám a pomůckám

Personalizace zkoumá • zaměření výchovně vzdělávacího procesu na jedince • respekt k žákovi • rozvoj žákovských schopností • vztahy mezi učitelem a žákem

3. 50 3. 00 2006 2008 2010 2. 50 2012 2. 00 1. 50 1. 00 0. 50 0. 00 participace nezávislost bádání diferenciace personalizace

C. Aktivity školy • Fyzikální projekty školy • Mezinárodní spolupráce • Adaptační kursy Go!

A co dál ?

• Projekt Vzdělávání pro konkurenceschopnost o rozvoj dovedností učitele pracovat aktivizujícími metodami projektová výuka styly učení interaktivní výuky skupinová práce kooperativní učení hodnocení práce žáků i učitele ve výuce problematika vzdělávání žáků se SVP důraz na rozvoj gramotnosti čtenářské, finanční a informační

Hádanka 1 Kdo je autorem citátu z roku 1921: „Učitelstvo ve svém celku je sociálně i politicky nejzaostalejším, nejpátečnějším stavem, který se dá chytit na nejhloupější frázi, a na kterém při deklamaci vlasteneckých hesel možno dříví štípati. “ 1. 2. 3. 4. 5. Otokar Březina Karel Čapek T. G. Masaryk Ivan Olbracht Vavro Šrobár (tehdejší ministr školství)

Hádanka 2 Kdo je autorem citátu: „Neškodí nikdy dětem více přísnosti, jen když při tom vidějí lásku, že je člověk netejrá ze zlosti, jen jako by z toho vyražení měl. Moje pravidlo je: Málokdy, nikdy ve zlosti, ale zato vždy do krve, aby déle držela paměť. “ 1. Karel Čapek 2. Karel Havlíček Borovský 3. Karel Václav Rais

Děkuji za pozornost Pěkné prázdniny