Imigranti na trzch prce v EU Jan Pavel

Imigranti na trzích práce v EU Jan Pavel MF ČR – oddělení 314

Co nás zajímá? • Mění se v čase struktura imigrace? • Jsou pracovní trhy schopny začlenit imigranty? • Odměňují pracovní trhy imigranty stejně jako domácí pracovníky? • Jaký má vliv doba pobytu na začlenění na pracovním trhu?

Metodický přístup • Výsledky empirických studií prováděných v zemích EU (případně OECD) za posledních 25 let • Zaměření především na základní charakteristiky trhu práce (nezaměstnanost, mzdy). • Neřešeny fiskální dopady (dlouhodobá udržitelnost veřejných financí apod. ).

Čistá imigrace v letech 19602004 (mil. osob) Zdroj: EC (2006)

Imigrace do EU • Rostoucí trend (zejména v případě EU-15) • U nových zemí lze sledovat postupný přechod do pozice „čistých příjemců“ (otázkou ale je, jak se projeví postupné otvírání pracovních trhů ve starých zemích) • Ve většině zemí se však mění vzdělanostní struktura imigrantů – roste podíl vysokoškoláků ale také těch bez vzdělání • Z hlediska důvodu imigrace převládá ve většině zemí stěhování za rodinou. Práce je až na druhém místě.

Podíl na populaci a pracovní síle Zdroj: EC (2006)

Poměr zahraničních osob na pracovní populaci (%) Zdroj: EC (2006)

Kde jsou zaměstnáni? (%) Pozn. : Tučné hodnoty označují sektory, kde je míra zaměstnanosti imigrantů vyšší než v případě domácích pracovníků. Zdroj: EC (2006)

Vliv imigrantů na míru nezaměstnanosti Zdroj: EC (2006)

Ale míra nezaměstnanosti mezi imigranty je vyšší! Zdroj: OECD (2006)

Zejména u lidí s nízkým vzděláním Zdroj: OECD (2006)

Vliv institucionálního rámce? Sociální transfery Zdroj: OECD (2006)

Vliv institucionálního rámce? Pracovní legislativa Zdroj: OECD (2006)

Daří se integrace? • Obecně se ukazuje, že poměr zahraničních pracovníků neovlivňuje míru nezaměstnanosti v dané zemi. • Imigranti s nízkou kvalifikací většinou obsazují místa, o která nemají „domácí“ zájem. I přesto však trpí relativně vysokou nezaměstnaností. Poměr těchto imigrantů však roste! • Obecně jsou také odměňováni nižšími mzdami než domácí. • Jak to ovlivňuje čas?

Uzavírá se mezera v zaměstnanosti? • Rakousko (zaměstnanost): – 0 -5 let: -34% – 6 -10 let: -10% – více než 10 let: -2% • Španělsko (nezaměstnanost): – Do jednoho roku: – 14% – Po třech letech: +10%

Uzavírá se mezera ve mzdách? • Německo: – do jednoho roku: -62% – 10 let: -35% – 23 let: 0% • Rakousko: – do 15 let: -23% – nad 15 let: -5% • Itálie – do 15 let: -30% – nad 15 let: 0%

Ale u imigrantů z nečlenských zemí… Zdroj: OECD (2006)

…to jde velmi pomalu. Zdroj: OECD (2006)

Závěry • Dlouhodobě se postupně uzavírá mezera v nezaměstnanosti i mzdách. • Tento proces je ale velmi pozvolný (zejména u imigrantů ze nečlenských zemí) a nerovnoměrně rozložen podle vzdělání. • I v případě dětí imigrantů (imigrace druhé generace) se u nízko-kvalifikovaných skupin tato mezera většinou zcela neuzavře. (Důvodem je problém s jejich vzděláváním. ) • Pracovní aktivitu imigrantů negativně ovlivňují vysoké hodnoty čistých měr náhrady a přísná pracovní legislativa.

Možné implikace pro ČR • Dlouhodobě se bude zřejmě zvyšovat poměr imigrantů s nízkou vzdělaností. • Ti jsou obecně citlivější na hodnoty čistých měr náhrady, které jsou v ČR relativně vysoké. • Je nutné věnovat pozornost vzdělávání „imigrantů druhé generace“.