HYDROSTATIKA Hydrostatika je st mechaniky tekutin kter se

  • Slides: 20
Download presentation
HYDROSTATIKA Hydrostatika je část mechaniky tekutin, která se zabývá mechanickými vlastnostmi nepohybujících se kapalin,

HYDROSTATIKA Hydrostatika je část mechaniky tekutin, která se zabývá mechanickými vlastnostmi nepohybujících se kapalin, tedy kapalin, které jsou v klidu. Hydrostatika je součástí statiky. • • • Pascalův zákon Eulerova rovnice hydrostatiky Hydrostatická síla Archimedův zákon Tlakové síly na zakřivené plochy

Síly působící na kapalinu Síly které mohou působit na kapalinu lze rozdělit obecně do

Síly působící na kapalinu Síly které mohou působit na kapalinu lze rozdělit obecně do dvou skupin: • Síly plošné • Síly hmotnostní (neboli objemové) Hmotnostní síly (pro nestlač. kapalinu objemové). Závisí na hmotnosti makroskopické částice a působí v těžišti objemu. Síly tíhové, odstředivé, setrvačné. Plošné síly jsou úměrné velikosti plochy. Síly tlaková, třecí, povrchového napětí.

Orientace plochy Jednotkový vektor: Orientovaná plocha:

Orientace plochy Jednotkový vektor: Orientovaná plocha:

Pascal, Euler, Archimedes Blaise Pascal (1623 -1662) – francouzský vědec a filozof. Autor knihy

Pascal, Euler, Archimedes Blaise Pascal (1623 -1662) – francouzský vědec a filozof. Autor knihy „Rovnováha kapalin a tíha vzduchové masy“ – zkoumal síly na různě velké písty, kterými vyvolával tlak v kapalině – princip hydraulického lisu. Leonhard Euler (1707 -1783) – švýcarský matematik, fyzik a astronom. Tvůrce moderní hydromechaniky, objevil pojem ideální (neviskózní) kapaliny a sestavil její základní diferenciální rovnici. Označení pro Σ, π, ∫, ∞; vztah pro výpočet měrné energie turbíny; vlnová rovnice pro kmitání struny v prostoru a čase; slepý → optika, algebra, pohyb měsíce. Archimedes (287 -212 př. n. l. ) – řecký matematik, fyzik, mechanik. Díky unikátním experimentálním metodám můžeme Archimeda označit za prvního vědeckého inženýra v historii. Jako první důsledně spojil matematiku s fyzikou a teorii s experimentem. Ludolfovo číslo pí, kladkostroj, vodní šnek, měření objemu těles nepravidelného tvaru

Pascalův zákon je důležitým zákonem hydromechaniky. Jestliže na kapalinu působí vnější tlaková síla, pak

Pascalův zákon je důležitým zákonem hydromechaniky. Jestliže na kapalinu působí vnější tlaková síla, pak tlak v každém místě kapaliny vzroste o stejnou hodnotu. Pascalův zákon mluví o přenosu tlaku do libovolného místa v kapalině, přitom se tlak nikde neztrácí. Přenos tlaku je umožněn pohybem částic kapaliny a rozkladem vzájemných sil mezi nimi do všech směrů. Pascalův zákon neříká, že tlak je v celé kapalině stejný, ale hovoří o rovnoměrném šíření tlaku v kapalině. Např. hydrostatický tlak je v menší hloubce menší, ve větší hloubce větší. Tlačením na kapalinu vzroste tlak ve všech místech stejně, ale rozdíly z hydrostatického tlaku zůstanou.

Pascalův zákon - prakticky

Pascalův zákon - prakticky

Pascalův zákon - matematicky Silová rovnováha (síla = tlak na plochu)

Pascalův zákon - matematicky Silová rovnováha (síla = tlak na plochu)

Eulerova rovnice hydrostatiky (ERHS) Eulerova rovnice hydrostatiky vyjadřuje rovnováhu sil působících na makroskopickou částici

Eulerova rovnice hydrostatiky (ERHS) Eulerova rovnice hydrostatiky vyjadřuje rovnováhu sil působících na makroskopickou částici za předpokladu, že se kapalina nachází v hydrostatické rovnováze. Tlak je funkcí polohy:

ERHS - odvození Vektorový zápis ERHS: ERHS ve složkách: síly tlakové Zápis ERHS pomocí

ERHS - odvození Vektorový zápis ERHS: ERHS ve složkách: síly tlakové Zápis ERHS pomocí sumační symboliky: síly hmotnostní

Tlaková hladina a hladinové plochy Přírůstek tlaku: ERHS: integrace Plocha konstantního tlaku

Tlaková hladina a hladinové plochy Přírůstek tlaku: ERHS: integrace Plocha konstantního tlaku

Přírůstek tlaku v kapalině Tlaková síla na plochu je vektor, určený velikostí, směrem a

Přírůstek tlaku v kapalině Tlaková síla na plochu je vektor, určený velikostí, směrem a působištěm. Síla má směr normály (kolmá k ploše) a je orientovaná z kapaliny. Po integraci a dosazení okrajových podmínek: hydrostatický tlak Hydrostatické paradoxon Za předpokladu dvou nemísitelných a 1 2 3 nestlačitelných kapalin můžeme psát vztah ve tvaru: přestože:

Tlaková hladina - stlačitelná kapalina Za předpokladu stlačitelné kapaliny musíme vyjádřit závislost hustoty na

Tlaková hladina - stlačitelná kapalina Za předpokladu stlačitelné kapaliny musíme vyjádřit závislost hustoty na tlaku. Vyjdeme z definice modulu objemové pružnosti. Odtud integrací: Okr. podmínky:

Tlaková hladina - stlačitelná kapalina Po dosazení okrajových podmínek Srovnáme-li tlak vody v hloubce

Tlaková hladina - stlačitelná kapalina Po dosazení okrajových podmínek Srovnáme-li tlak vody v hloubce 1000 m bez uvažování získáme integrační konstantu a vztah: stlačitelnosti a s uvažováním stlačitelnosti. Modul objemové stlačitelnosti K=2, 36. 109 Pa při 20°C: Přírůstek tlaku: a) nestlačitelná kapalina p. H=10000000 Pa=10 MPa b)Upravíme Stlačitelná na: kapalina p. H=10021246 Pa=10, 0212 MPa Rozdíl je tedy 21246 Pa, což odpovídá hloubce 2, 1 m. integrujeme

Archimedův zákon

Archimedův zákon

Vztlak a plavání těles Síly tlakové a vlastní tíha tělesa Mohou nastat tři případy:

Vztlak a plavání těles Síly tlakové a vlastní tíha tělesa Mohou nastat tři případy: Rovnováha sil tlakových tíhy tělesa výslednáa vlastní síla působí vzhůru, těleso stoupá k hladině těleso se vznáší, síla vztlaková je v rovnováze s tíhou tělesa, výslednice sil je nulová výsledná síla působí dolů, těleso klesá dolů ve svislém směru

Síla na šikmou plochu Co budeme počítat? Výslednou sílu od tlaku kapaliny na rovinnou

Síla na šikmou plochu Co budeme počítat? Výslednou sílu od tlaku kapaliny na rovinnou plochu. U výsledné síly musíme určit: FVelikost FPůsobiště FOrientaci Velikost Působiště určíme z momentové rovnováhy k osám x, y:

Síla na šikmou plochu – opakování statika Centrum tlakové síly „C“ Steinerova věta: moment

Síla na šikmou plochu – opakování statika Centrum tlakové síly „C“ Steinerova věta: moment setrvačnosti k ose ║ s y, ale procházející těžištěm Moment elementárních tlakových sil k ose y musí být stejný jako moment výsledné tlakové síly k ose y: Obecně lze předpokládat působiště C: Základní vztahy: moment setrvačnosti plochy S k ose y statický moment plochy S k ose y

Tlakové síly na křivé plochy Elementární síla na křivou plochu d. S. Velikost síly

Tlakové síly na křivé plochy Elementární síla na křivou plochu d. S. Velikost síly počítáme po složkách. Celkové složky síly získáme integrací:

Síla na křivou plochu - zjednodušení V případě jednoduchých tvarů křivých ploch (válec, koule,

Síla na křivou plochu - zjednodušení V případě jednoduchých tvarů křivých ploch (válec, koule, krychle, kvádr. . ) lze výpočet zjednodušit pomocí průmětů ploch a náhradních objemů: poloha těžiště Síla do osy x: průmět tělesa do osy x Síla do osy y: objem zatěžovacího tělesa působí proti ose y

Pro dnešek stačí

Pro dnešek stačí