Hydrosfra vodn obal Zem n n povrchov vody

Hydrosféra = vodní obal Země n n povrchové vody - oceány, moře, říční síť, ledovce. . . podpovrchové vody (půdní, podzemní) voda v atmosféře voda v živých organismech

Hydrosféra ? Zdůvodněte s pomocí schématu, proč jedním z nejdůležitějších úkolů lidstva je celosvětová ochrana zdrojů pitné vody:

Vědy n hydrologie n oceánů - oceánologie n pevnin - dále se dělí potamologie, limnologie, glaciologie n hydrogeografie - sleduje vztah mezi hydrosférou a ostatními složkami krajiny

Hydrosféra ? Vysvětli pojmy: • výpar • kondenzace • sublimace

OBĚH VODY ? Popište podle následujícího schématu oběh vody na Zemi:

OBĚH VODY

Oběh vody (hydrologický cyklus) n podílí se celkem 525 tis. km 3 vody a) malý oběh - pouze v rámci pevnina atmosféra nebo oceán atmosféra b) velký oběh - oceán atmosféra pevnina oceán atmosféra

? Co jsou bezodtoké oblasti? ? Proč zde musí platit: výpar a vsak > než srážky ?

Vodstvo na souši Povrchové vody stékající nebo zadržené v přirozených nebo umělých vodních nádržích n zdroj: atmosférické srážky jako déšť, sníh. . . + tající led, prameny n chemické složení: H 2 O + minerál. látky chloridy (Na. Cl), uhličitany, sírany; + kovy Fe + plyny, NOX, N, O 2. . . n

Vodní toky n s nesoustředěným odtokem srážkové vody - ron n se soustředěným odtokem srážkové vody - koryto - potok, řeka. . . n - říční síť - hlavní řeka a její přítoky řádovost toků - počítáme od hlavní řeky

Vznik řek pramen n zdrojnice n soutok 2 a více řek (Vltava, Orlice) n jezero (Bajkal Angara) n tající ledovec (Rhôna) n

Ústí řek n do jiné řeky do jezera n do oceánu n propadem podzemní řeka n

Typy ústí n limanové n přímé n nálevkovité (estuáriové) n deltovité n vysunutá delta

? Jaký typ ústí řeky je na obrázku?

Měříme n délku toku - od pramene k ústí n spád toku = výškový rozdíl n průtok = objem protečený za 1 s plochu povodí = území odkud je voda odváděna do hlavního toku n rozvodí = hranice mezi dvěma povodími n vodní stav - výška hladiny, určen vodočtem n

Měříme n objem odtoku - objem vody odtečené korytem za určitý čas [km 3]; n specifický poměrný odtok - objem vody odték. za jednotku času z jednotky plochy povodí [m 3/s. km 2] n odtoková výška - vrstva vody rovnoměrně rozložené na ploše povodí odtečená za určitý čas [mm/rok] n koeficient odtoku - poměr mezi odtokovou výškou a výškou úhrnu srážek

? Porovnejte odtokovou výšku kontinentů:

Základní typy říční sítě podle tvaru

Základní typy říční sítě podle tvaru ? Jaký typ říční sítě mají: Amazonka v Brazílii Dunaj na Slovensku

Režim vodních toků n určen podle odtoku vody n závisí na: geologickém podloží n povrchu n druhu a typu půdy n rázu vegetace (lesy přitahují více srážek) n podnebí oblasti - srážky, výpar, teplota n

Režim vodních toků n rovníkový - Amazonka, Orinoko, Kongo, . . n monzunový - Ganga, Mekong, Indus, . . .

Režim vodních toků n subtropický Chellif n oceánsko dešťový – Rýn, Labe, Temže, Seina

Režim vodních toků n pevninský dešťovo sněhový Ob, Jenisej, Lena, Volha n ledovcový Rhona, horní tok Chuang-che

NEJ. . . n nejdelší řeky: Amazonka (Apurimak); Nil (Kagera); Jang-c-tiang; Mississippi (Misouri); Chuang-che n největší průtok: Amazonka; Kongo (Zair); Madeira; Jang-c-tiang; Orinoko n největší povodí: Amazonka; Kongo; Mississippi; Jenisej; Lena

Jezera n přirozené sníženiny zem. povrchu vyplněné vodou

Jezera Dělení podle vzniku: a) endogenní činností 1. ) tektonická - pokles ker zem. povrchu podél zlomu (Bajkal, Tanganika) 2. ) sopečná - kráter vyhaslé sopky vyplněný vodou (Bolsenské)

Dělení podle vzniku: b) exogenní činností 1. ) hrazená - za přírodní překážkou (Bodamské, Ženevské) 2. ) karová - ve skalních výklencích vytvořena ledovcem; v Alpách, Tatrách

Dělení podle vzniku: 3. ) krasová jez. - vápencové oblasti (Plitvická jezera) 4. ) pobřežní jezera - z částí mořských zálivů c) smíšenou činností

Jezera největší plocha: Kaspické moře (371 tis. km 2) Hořejší Viktoriino Huronské Michiganské

Jezera nejhlubší: Bajkal (1637 m) Tanganika Kaspické moře Hořejší Michiganské

Mokřady n bažiny - půda přesycená vodou bez odtoku n rašeliniště - v horských oblastech; rašeliník a mechy; Šumava n slatiniště - v nižších polohách

Umělé vodní nádrže n rybníky - uměle sypaná hráz, stavidlo 1. ) průtočné - protékají jimi řeky 2. ) pramenité - zásobené z pramene 3. ) nebeské - zdrojem jsou srážky n funkce: rybolov, rekreace, dříve regulace toků…. .

n Umělé přehradní nádrževodní - uměle nádrže vytvořený prostory k zadržení vody funkce: vodohospodářské účely, výroba elektřiny, rekreace. . .

Sníh a led n je to převážná zásoba sladké vody, asi 70 % n sníh - vzniká ve vyšších vrstvách troposféry, t<0 °C

Sníh firn - ztvrdlý sníh (rozmrzlý a znovu zamrzlý) sněhová čára - ohraničuje plochu zem. povrchu se souvislou sněhovou pokrývkou dočasná - v zimě trvalá - věčný sníh a led

? Na čem závisí výška sněžné čáry? ? Pokuste se odhadnout výšku sněžné čáry v různých místech Evropy.

n led - zmrzlá voda, nebo krystalky zkondenzovaná vodní pára - vzniká ze sněhu: sníh firnový ledovcový led LED Ledovce pevninské - Antarktida, Grónsko, Špicberky horské - podstatně menší

Znáte nejdelší údolní ledovec na světě?

n n kryosféra - část FG sféry kryogeneze - vývoj ledovce

Podpovrchové vody n - voda pod zemským povrchem v průlinách, puklinách, trhlinách, prasklinách, zvětralinách, usazeninách a) půdní voda (přítomen i půdní vzduch) b) podzemní voda (bez vzduchu) – je oddělena hladinou podzemní vody

Minerální vody - minerální voda - více než 1 g minerálů, solí, plynů. . . v 1 l vody n - prameny - podle teploty: a) studené - do 37°C - studenější než okolí b) horké - teplejší než vzduch c) termální - 37 - 50°C d) vřídla - nad 50°C n n - výstupné prameny - samy vystupují

Artézská studna voda vytlačována hydrostatickou vztlakovou silou (princip vyrovnávání tlaku u spojených nádob)

Termální prameny a gejzíry - pravidelné erupce proplyněných vod (Island, N. Zéland) - vydatnost v m 3 s-1 a) trvalé b) občasné

Oceány a moře plocha Země - 510 mil km 2 plocha oceánu: 361, 3 mil km 2 (71%) S polokoule - 155 mil J polokoule- 206 mil km 2

Světový oceán n n oceány: Tichý, Atlantský, Indický, Sev. ledový -moře: části oceánů vnikající do pevniny a) okrajová - odděleno od oceánu poloostrovy a ostrovy - Severní, Beringovo b) vnitřní - obklopeno pevninou a spojena průlivem se světovým oceánem - Středozemní moře zálivy: menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny - Bengálský záliv průlivy: zúžená část moří a oceánů - Gibraltarský, Beringův. . .

Oceánské dno

Vlastnosti mořské vody Složení: -H 2 O - minerální organické látky (soli - chloridy, sírany, uhličitany) -plyny

Vlastnosti mořské vody n salinita = slanost mořské vody určuje se v promilích (‰ - g/l) průměrně 35‰ nejvíce Rudé moře - 42‰ brakická voda - slaná smíchaná se sladkou

Salinita

Vlastnosti mořské vody n hustota - větší než u sladké vody (vlivem obsahu minerálních látek) největší hustota je v polárních oblastech závisí na teplotě, tlaku a salinitě

Vlastnosti mořské vody barva - závisí na obsahu minerálních a organ. látek a na hloubce - žlutohnědá - minerální látky z pevniny (Žluté moře Chuang-che) - zelená - voda s bohatými organickými látkami plnktonem - modrá - chudá na plankton n - červená - Rudé moře - červená řasa Trichlodessium erythreum

Vlastnosti mořské vody n teplota - průměr při hladině 17°C; u dna 0 -2°C - při salinitě 35‰ zamrzá při -1, 9°C

Tabulový led tabulový led - souvislý ledový pokryv (max. hloubky 2, 5 m) led praská vznikají ledové kry (návrše) - 1/6 je nad vodou a zbytek ledu pod vodou

Pohyby mořské vody příčiny: kosmické vlivy - přitažlivost Slunce a Měsíce fyzikálně-chemické vlivy - oběh vzduchu; výpar, srážky, slun. záření, teplota, tlak. . . pohyby zemské kůry

Vlnění vzniká působením větru – závisí na velikosti vodní hladiny - naráží na pobřeží příboj - způsobuje erozi

Tsunami - vlny vyvolané zemětřesením na mořském dně nebo sopečnými podmořskými výbuchy - velké ničivé účinky

Tsunami

Mořské proudy - přenos vodních mas na velké vzdálenosti v horizontálním i vertikálním směru - regulátor teploty, slanosti. . . - ovlivňuje podnebí oceánu + přilehlých pevnin Hlavní příčinou vzniku je všeobecná cirkulace atmosféry.

Mořské proudy

Mořské proudy a) studené - Západní příhon, Kurilský, Falklandský, Labradorský, Peruánský, Kanárský proud … b) teplé -Golfský; Brazilský; S a J rovníkový proud; Kuro-šio; Rovníkový protiproud …

Mořské dmutí n příliv a odliv - způsobuje gravitace vesmírných těles ? Zopakujte si, jak vznikají skočný a hluchý příliv: ? Kolikrát denně se na určitém místě opakuje příliv a odliv?