HYDROSFRA Mgr Jana Novkov Hydrosfra vodn obal Zem

HYDROSFÉRA Mgr. Jana Nováková

Hydrosféra = vodní obal Země, který je tvořen vodou – povrchovou • oceány, moře, vodní toky, led, sníh • přirozených vodních útvarech – jezera, bažiny, rašeliniště, slatiniště • umělých vodních nádržích – rybníky, přehradní nádrže – podpovrchovou • půdní póry, pukliny, dutiny hornin, podzemní led, permafrost – vodou v atmosféře • plynné, kapalné, pevné skupenství – vodou v živých organismech • součást rostlinných a živočišných organismů

Rozložení zásob vody na Zemi Voda na Zemi Sladká voda Povrchová voda 0. 30 % 6% 27. 5 0% 5% 72. 2 0% 94% ledovce slaná voda sladká voda povrchová podpovrchová 95% jezera řeky

Odhad rozložení zásob vody na Zemi Vodní zdroj Plocha v km 2 Objem vody v km 3 Podíl z celkových zásob na Zemi 361 300 000 1 338 000 96, 5375% 16 227 500 24 064 100 1, 7362% 134 800 000 23 400 000 1, 6883% 21 000 300 0, 0216% 2 058 700 176 400 0, 0127% 82 000 16 500 0, 0012% voda v atmosféře 510 000 12 900 0, 0009% voda v bažinách 26 826 000 11 470 0, 0008% 250 000 5 000 0, 0004% voda v řekách 148 800 000 2 120 0, 0002% voda v rostlinách a živých organismech 510 000 1 120 0, 0001% 1 813 262 200 1 385 989 610 100, 0000% světový oceán ledovce a stálá sněhová pokrývka podzemní voda suchozemský led a permafrost voda v jezerech půdní voda umělé vodní nádrže Celkový objem vody

Vědní obory studující hydrosféru • HYDROLOGIE – studuje zákonitosti povrchových i podpovrchových vod pevnin, zákonitosti vody v přírodě i jevy a procesy, které v probíhají • HYDROGEOLOGIE – studuje zákonitosti výskytu podzemních vod v horninovém prostředí • HYDROGEOGRAFIE – studuje vztahy mezi hydrosférou a ostatními složkami fyzicko-geografické sféry • OCEÁNOGRAFIE – studuje přírodní procesy ve světovém oceánu a jejich zákonitosti

Změny skupenství vody • TÁNÍ • TUHNUTÍ • VYPAŘOVÁNÍ • SRÁŽENÍ (KONDENDZACE) • SUBLIMACE

Oběh vody na Zemi • je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí – velký oběh vody • výměna vody mezi oceány a pevninou – malý oběh vody • probíhá buď nad oceány, nebo nad pevninami

OCEÁNY A MOŘE • světový oceán = souvislá vodní plocha všech oceánů a moří naší Země • 361, 3 mil. km 2 = 71 % povrchu Země – severní polokoule: • oceány 155 mil. km 2 = 61 % povrchu severní polokoule Země – jižní polokoule: • oceány 206 mil. km 2 = 81 % povrchu jižní polokoule Země • světový oceán: – – Tichý oceán Atlantský oceán Indický oceán Severní ledový oceán

Rozdělení světového oceánu Plocha v km 2 Procento zemského povrchu 179, 7 49, 7% 707, 1 3957 Marianský příkop Atlantský oceán 91, 6 25, 4% 330, 1 3602 Portorický příkop Indický oceán 76, 9 21, 3% 284, 6 3736 Sundský příkop Severní ledový oceán 13, 1 3, 6% 16, 7 1131 Grónské moře Oceán Tichý oceán Objem v mil. km 3 Průměrná hloubka v m Nejhlubší místo • najdi v atlase hodnotu nejhlubších míst ve světovém oceánu

Oceánské dno

Světový oceán - dělení • Oceány – mezi kontinenty s uzavřeným systémem proudění vody • Moře – části oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené od oceánu řetězem ostrovů • OKRAJOVÁ MOŘE – odděleny od oceánů poloostrovy a ostrovy • VNITŘENÍ MOŘE – jsou téměř úplně obklopena pevninou, s oceánem jsou spojena jen průlivy • Zálivy – menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny • Průlivy – zúžené části moří nebo oceánů mezi pevninou, nebo mezi souší a ostrovy – jsou úzké

Vlastnosti mořské vody • obsahuje: minerální a organické látky, plyny • probíhají: fyzikální, chemické a biologické procesy SALINITA (slanost) • celkové množství rozpuštěných minerální látek v 1 kg mořské vody (v ‰) • Ø salinita = 35 ‰ • nejvíce: Na. Cl, Mg. Cl 2, Mg. SO 4 • ovlivňována: výparem, atmosférickými srážkami, přítokem říční vody, zamrzáním, rozmrzáním, pohyby mořské vody

Větší salinita je v rovníkové nebo v obratníkové oblasti, a proč? V polární oblasti bude salinita vyšší nebo nižší než v obratníkové oblasti, a proč? Co to je brakická voda? Jaký je rozdíl mezi Baltským a Rudým mořem?

HUSTOTA MOŘSKÉ VODY • je vyšší než u sladké vody, závisí na teplotě, salinitě a tlaku • vzrůstající tlak, salinita => hustota roste • vzrůstající teplota => hustota klesá – nejmenší hustota – tropické oblasti (teplo) – nejvyšší hustota – polární moře (chladno, nízká salinita) BARVA MOŘSKÉ VODY • závislá na obsahu minerálních a organických látek – – žlutohnědá zelená modrá červenou

TEPLOTA MOŘSKÉ VODY • zvyšuje ji: pohlcování slunečního záření, teplo ze zemské kůry, z chemických a biologických procesů • snižuje ji: vyzařování tepelné energie z hladiny a výpary • přenos tepla – horizontální – mořské proudy – vertikální – konvekčním prouděním • denní výkyvy teploty na hladině – malé • roční výkyvy teploty – jsou závislé na zeměpisné šířce • Ø teplota povrchové vrstvy = 17° C (Tichý o. až 19° C)

ZAMRZÁNÍ • při salinitě 35 ‰ voda zamrzá při teplotě -1, 9° C • Tabulový led – souvislý ledový pokryv – max 2, 5 m • Kry – vlněním a mořským dmutím se led láme, jen 1/6 nad hladinou moře • Ledové návrše – kry nakupené na sebe

Pohyby mořské vody • díky kosmickým vlivům, fyzikálně chemickým vlivům a pohybům zemské kůry MOŘSKÉ DMUTÍ • slapové jevy (příliv, odliv) – příliv (přitažlivé síly Měsíce, odstředivé síly) – odliv – na protějších stranách Země, kde nenastává příliv – nejvyšší příliv (skočný) • Měsíc je v NOVU nebo ÚPLŇKU – nejnižší příliv (hluchý) • Měsíc je ve fází POSLEDNÍ nebo PRVNÍ ČTVRT

VLNĚNÍ vlny eolického původu – působením větru na hladinu • VLNA – hřbet – vpadlina (důl) výška vlny = vertikální vzdálenost mezi hřbetem a vpadlinou • PŘÍBOJ – náraz mořských vln na pobřeží Kde se budou tvořit větší vlny – v zálivech nebo na otevřených oceánech, a proč? vlny způsobené podmořským zemětřesením nebo sopečnými výbuchy • TSUNAMI – katastrofické následky na pobřeží

MOŘSKÉ PROUDY • způsobují přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti • významní klimatologičtí činitelé • TEPLÉ – od nižších zeměpisných šířek k vyšším • STUDENÉ – od vyšších zeměpisných šířek k nižším • http: //www. classzone. com/books/earth_science/terc/content/visualization s/es 2401 page 01. cfm? chapter_no=visualization • http: //www. ceskatelevize. cz/ivysilani/10315081586 turbulence/212411058140025/obsah/208794 -tema

Vybrané mořské proudy • Atlantský oceán – – – Golfský proud – teplý, Ø teplota 26° C Severní rovníkový proud - teplý Jižní rovníkový proud - teplý Kanárský proud – studený Benguelský proud – studený, Ø teplota 16° C • Severní ledový oceán – Labradorský proud – studený, Ø teplota 5° C • Indický oceán – Jižní rovníkový proud – teplý – Rovníkový protiproud – teplý – Západoaustralský – studený

• Tichý oceán – Severní a Jižní rovníkový proud – teplé – Severní tichomořský proud– teplý – Kuro-šio proud – teplý, Ø teplota 22° C – Oja-šio proud – studený, Ø teplota 5° C – Kaliformský proud- studený – Peruánský (Humboldtův) proud – studený, Ø teplota 11° C • Světový oceán – Západní příhon – proudí kolem celé Země mezi 40° a 50° jižní šířky, studený