HUSIT Husitsk hnut je reakc na ivotn styl

HUSITÉ Husitské hnutí je reakcí na životní styl církve za vlády Václava IV. : Byla příliš mocná, bohatství získávala m. j. kupčením s odpustky. Odpustek = kdo udělá nějaký hřích, koupí si u církve odpustek a je mu odpuštěno.

MISTR JAN HUS � Narozen v Husinci- asi v r. 1371 � Byl římsko-katolickým knězem � Náboženský myslitel, kazatel a reformátor � Kázal v kapli Betlémské v Praze � V roce 1414 se účastnil

� Katolická církev ho označila za kacíře a dne 6. července r. 1415 ho v Kostnici nechala upálit, popel byl vhozen do Rýna � Den upálení Jana Husa se stal státním svátkem � http: //www. ceskatelevize. cz/porady/10177109865 -dejiny-udatneho-ceskeho-naroda/208552116230042 -jan-hus

Upálení Jana Husa 6. července 1415

DÍLO JANA HUSA Jan Hus psal pro církev latinsky, prostý lid psal česky � O církvi � Proti bule papežské � Dopisy – Husova česká i latinská korespondence � Dcerka ( popis pravidel pro dívky, jak žít v souladu s božími přikázáními ) � Knížky o svatokupectví � Postila – soubor kázání �

DALŠÍ VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI DOBY HUSITSKÉ � Jan Želivský – kazatel � Jan Žižka z Trocnova – hejtman husitských vojsk � Prokop Holý – hejtman husitských vojsk po smrti Jana Žižky � Jeroným Pražský – Husův žák

JAN ŽIŽKA Z TROCNOVA �Neporazitelný vůdce- husitský hejtman �Datum narození : kolem roku 1360 �Datum úmrtí : 11. 10. 1424 �Místo narození: Trocnov

D o b o v é Jan Žižka z Trocnova z n á z o r n ě n í Český válečník a vojevůdce, tvůrce vojenské defenzívní taktiky opírající se o vozovou hradbu.

V mládí byl zraněn a přišel o jedno oko. V hospodaření se mu nedařilo. 1412 vstoupil Jan Žižka do služeb Václava IV. Byl ovlivněn učením Mistra Jana Husa, jehož myšlenky hájil. Roku 1419 bojoval již jako husitský vojevůdce v okolí Plzně. Poté opustil Plzeň. 25. 3. 1420 dovedl Jan Žižka k vítězství husitské vojsko v bitvě u Sudoměře.

Jan Žižka stál u založení husitského města Tábor. Po vyhlášení křižácké války císařem Zikmundem se husité vydali na pomoc Praze, kde 14. 7. 1420 zvítězili pod Žižkovým vedením v bitvě na Vítkově. V roce 1421 přišel v bitvě u hradu Rábí o druhé oko. Jan Žižka, geniální vojevůdce, přední představitel husitského hnutí, zemřel 11. října 1424 při obléhání Přibyslavi.

Z filmu Otakara Vávry- JAN ŽIŽKA http: //youtu. be/7 zap. Sxda 7 HY

ZAČÁTEK HUSITSKÝCH VÁLEK Potupná smrt Jana Husa zasáhla Husovy stoupence – začali ničit majetek a obydlí bohatých měšťanů a církevních hodnostářů � Symbolem husitství se stal kalich � Přijímáním , , pod obojí“- chtěli husité dokázat rovnost všech lidí před bohem � Hostie – chleba(tělo páně) � Víno z kalicha (krev boží) � Dříve víno požívali jen kněží � 1. Pražská defenestrace – lidé vyházeli kněží z oken �

ZEMĚ ČESKÉ ZA VÁLEK HUSITSKÝCH 1419 -1437

HUSITSKÉ ZBRANĚ � � � � � Praky Sudlice Kopí Meče Palice, cepy Tarasnice Hákovnice Ručnice, houfnice Bojové vozy – vozová hradba Bombardy

BITVA U SUDOMĚŘE (1420) � � 25. 3. 1420 – u obce Sudoměř (11 km od Strakonic) Bojovalo zde vojsko v čele s Janem Žižkou, opevněné na hrázi rybníků Bitvy se zúčastnilo asi 400 husitů(ženy i děti), proti obrovské přesile 2000 křižáků Bylo to první úspěšné střetnutí husitů se strakonickými johanity a panským vojskem

BITVA U LIPAN (1434) � � � � Po Žižkově smrti se stal nejvyšším hejtmanem Prokop Holý (zvaný Prokop Veliký) V té době už proti husitům stála křižácká vojska téměř z celé Evropy Po smrti Václava IV. Se měl vlády v Čechách ujmout Zikmund Lucemburský 30. května v bitvě u Lipan husité poprvé podlehli, mezi mrtvými byl i Prokop Holý Zajatců nebylo mnoho a všechny čekal krutý osud, na 700 zajatých sirotčích a táborských bojovníků bylo upáleno ve stodolách Bitva u Lipan – konec husitského hnutí Po této bitvě se stal českým králem Zikmund Lucemburský

KTOŽ SÚ BOŽÍ BOJOVNÍCI � � � Kdož jste boží bojovníci a zákona jeho prostež od Boha pomoci a doufejtež v něho, že konečně vždycky s ním zvítězíte Kristus vám za škody stojí stokrát víc slibuje Pak-li kdo proň život složí věčný míti bude Blaze každému kdož na pravdě sejde