Hudba klasicismu 1 st Osnova pro studenty stednch

Hudba klasicismu - 1. část Osnova pro studenty středních pedagogických škol

Obsah: 1. Klasicismus v souvislostech 2. Nové trendy v umění 3. Jaká je hudební řeč 4. Hudební formy vokální 5. Hudební formy instrumentální 6. Sonátová forma 7. Poslech 8. Mannheimská škola 9. Vídeňská škola 10. Opakování

1. Klasicismus v souvislostech • 2. polovina 18. století • Důležitou roli sehrály myšlenky osvícenství a ideály francouzských encyklopedistů. • Velká francouzská revoluce (1789) Volnost – rovnost- bratrství • Do umění vstupuje měšťanstvo, objevuje se více světských prvků. • Církev již nemá výsadní postavení v hudbě a jejím provozování.

2. Nové trendy v umění: • • • Snaha o dokonalost uměleckého projevu Snaha o dokonalou formu Snaha o vyjádření přirozené krásy Pravidelnost Inspirace v antice Rovnováha obsahu a formy, citu a rozumu

3. Jaká je hudební řeč: • Pravidelné metrické členění --- Zadirigujte si s ukázkou . • Bohatší rytmický rejstřík • Melodika je pravidelnější, někdy blízká lidové. --- Zazpívejte si LP Čtyři koně jdou. • Rozlišuje se melodika vokální a instrumentální melodika- stupnicové běhy, výrazné melodické skolky, akordové rozklady, …

Jaká je hudební řeč 2. • Začínají se používat tempové údaje (oblíbená jsou rychlejší tempa) • Předepisuje se dynamika (cresc. , p, f, …) • V harmonii – T, S, D • Upřednostňují se durové tóniny. • Polyfonní způsob kompozice je považován za zastaralý (Pozor! U Mozarta už tomu tak není. ). • Dominantním nástrojem jsou housle. • Nové nástroje – klarinet, lesní roh, kladívkový klavír • Nástroje jsou sdružovány do různých skupin. (komorní sestavy)

4. Hudební formy vokální • • • opera seria (vážná) opera buffa (komická) scénický melodram (J. A. Benda) koncertní árie mše pastorely

5. Hudební formy instrumentální • Koncert pro sólový nástroj (zaniká concerto grosso) • Sonáta (1. věta rychlá v sonátové formě, 2. věta pomalá v písňové formě nebo variace, 3. věta rychlá ve formě ronda či sonátové formě) • • Smyčcový kvartet (2 housle, viola, violoncello) Serenády („zastaveníčka“) Divertimenta, kasace (pro dechové nástroje) Symfonie (několikavětá orchestrální skladba, původně třívětá, pak přidán menuet)

6. Sonátová forma • Sonátová forma je způsob kompozice, výstavby hudebního díla. Bývají tak zpracovány 1. věty symfonií a sonát. Části: 1. EXPOZICE - hlavní téma - vedlejší téma 2. PROVEDENÍ - zpracování témat do vzdálených tónin, modulace 3. REPRÍZA - návrat hlavního a vedlejšího tématu

7. Poslech • Poslechněte si část 1. věty symfonie L. van Beethovena. • Sledujte hlavní a vedlejší téma. • Jak se od sebe liší? • Jaké představy vám hudba přináší? • Zahrajte si na dirigenta a zkuste náladu obou témat vyjádřit gesty. • Zkuste hlavní téma zapsat do not.

8. Mannheimská škola • Počátky klasicismu jsou spojeny s tzv. Mannheimskou školou. • Skupina hudebníků, kteří působili ve dvorské kapele Karla Theodora v Mannheimu. • Vůdčí osobností byl Jan Václav Stamic. • MŠ výrazně ovlivnila podobu klasicistní hudby: Zavedením dynamiky a jejího označování; Reformou orchestru; Využíváním kontrastních hudební ch myšlenek, melodických ozdob; Ustálením sonátové formy;

8. Vídeňská škola • Vrchol klasicistní hudby je v tvorbě tří nejvýznamnějších skladatelů, jejichž život byl spjatý s Vídní. Toto období je označováno jako tzv. Vídeňská škola. 1. Joseph Haydn (1732 – 1809) 2. Wolfgang Amadeus Mozart (1756 -1791) 3. Ludwig van Beethoven (1770 -1827) O tvorbě a životě těchto skladatelů v dalších dílech DUM.

9. Opakování • Jak se mění hudební řeč klasicismu ve srovnání s hudbou barokní? • Které hudební nástroje jsou v klasicismu nejčastěji uplatňované? • Uveďte nové hudební formy. • Čím ovlivnila klasicismus tzv. Mannheimská škola? • Kdo z představitelů tzv. Vídeňské školy žil nejdéle?

Použitá literatura a zdroje • Stručné dějiny evropské hudby, Montanex Jan Mazurek • Hudební výchova pro gymnázia 2. díl, SPN A. Charalambidis a kol. Poslechové ukázky z řady CD k učebnici HV pro ZŠ, SPN 1998 (CD pro 1. roč. , CD pro 8. roč. – úryvky skladeb: J. Haydn –Hodiny 1, 04 min. , L. van Beethoven – Osudová 1, 30 min. )