http Tlesn vchova pro M s didaktikou studijn

http Tělesná výchova pro MŠ s didaktikou (studijní opora předmětu Tělesná výchova pro MŠ s didaktikou I) Ph. Dr. Vlasta Kursová, Ph. D.

Obsah: Zdravý životní styl Pohyb jako součást zdravého životního stylu Řízené pohybové aktivity – TV v rámci předškolního vzdělávání (RVP PV) Motorické učení Pohybové schopnosti Pohybové dovednosti, dělení Cvičení vedoucí ke správnému držení těla Hudebně-rytmická cvičení

ZDRAVÍ Stav vyváženého duševního, tělesného a duchovního blaha člověka. Slovanský výraz, souvisel s indoevropským „dru“ = dřevo, včetně všech jeho vlastností – pevnost, pružnost, odolnost SU – DRU > „ZDRU“ = ZDRAVÍ (uvědomění si správné životosprávy pro zdraví) Zdravý je ten, kdo se cítí dobře tělesně i duševně.

Charakteristika zdraví: Dle WHO: Zdraví člověka nechápeme jen jako pouhou nepřítomnost nemoci, ale jako stav úplného fyzického, psychického a sociálního blaha – tedy jako celkově uspokojivý životní pocit člověka (anglicky wellbeing) v úrovni tělesné, duševní i společenské. Zdraví je důležitou podmínkou pro běžný život člověka a je činitelem ovlivňujícím kvalitu života (Bursová, Rubáš 2001).

ZDRAVÍ 21 Se vstupem České republiky do EU byl rozpracován dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - „Zdraví 21“: - představuje racionální, strukturovaný model podpory zdraví občanů České republiky ve všech věkových skupinách populace. - Přichází s novou základní tezí, tj. že ke zdraví má být člověk ve 21. století systematicky vychováván.

Zdravý životní styl Životní styl většiny lidí na počátku 21. století je alarmující. 400 miliónů Evropanů má nadváhu a zhruba 130 miliónů Evropanů je zřetelně obézních (Kukačka, 2009). Sedavý způsob života (vliv moderní techniky) by měl být kompenzován - nejlépe aktivním pohybem. Vědecké poznatky ukazují, že více než 60% všech onemocnění je způsobeno špatným životním stylem (Fořt, 2005).

Zdravý životní styl a pohyb Jednou z kategorií zdravého životního stylu je i pohyb (pohybové aktivity, tělesná výchova, aktivní sport – rekreační) a vhodně zvolené relaxační techniky.

Význam pohybu fyziologický psychický sociální

Nový systém kurikulárních dokumentů

RVP pro předškolní vzdělávání: Rozvojové předpoklady a možnosti dětí vyžadují uplatňovat odpovídající metody a formy práce: prožitek, kooperace, hra, spontánnost. Předškolní vzdělávání uplatňuje integrovaný přístup (integrované bloky nerozlišují „vzdělávací oblasti“ či „složky“, nabízejí vzdělávací obsah v přirozených souvislostech, vazbách a vztazích). Vzdělávací obsah – 5 vzdělávacích oblastí: 1. Dítě a jeho tělo 2. Dítě a jeho psychika 3. Dítě a ten druhý 4. Dítě a společnost 5. Dítě a svět

Základní pojmy spojené s pohybovými aktivitami: Pohybové schopnosti: síla, rychlost, vytrvalost, obratnost, koordinace pohybů (+ svalová pružnost, kloubní pohyblivost, ohebnost páteře). Pohybové dovednosti: konkrétní pohybový úkol (např. běh, skok, hod, stoj na rukou apod. ). Pohybový výkon (sportovní výkon): oblast faktorů somatických, osobnostních, kondičních, technických, taktických. Motorické učení a jeho fáze. Didaktické principy motorického učení. Didaktické metody a formy.

Složky pohybové výchovy: Tělesná (kondiční) Technická Taktická Psychologická Teoretická

Pohybové dovednosti – dělení: Nelokomoční – změny poloh těla a pohyby částí těla na místě: Vnímat vlastní tělo Vytvářet polohy a vnímat je Udržovat rovnováhu v různých polohách Pohybovat jednotlivými částmi těla Zvládat polohy a pohyby těla s využitím náčiní

Pohybové dovednosti – dělení: Lokomoční – přemisťování těla v prostoru Plazení a lezení Chůze a běh Skoky a poskoky Manipulační – ovládání předmětů různými částmi těla: Házení Chytání Kopání Ovládání předmětu jiným předmětem

Základní lokomoční pohybové činnosti (přemisťování těla v prostoru) Chůze Běh Skoky a poskoky Lezení a plazení

Přehled nelokomočních pohybových dovedností, které by měly ovládat děti předškolního věku – základní polohy Vnímání jednotlivých částí těla v různých polohách a jejich ovládání je základem pro jakékoliv řízení vlastního pohybu. Správné provedení základních poloh (ZP) tvoří základ i pro správné fungování tělesných funkcí. ZP jsou polohy, ze kterých zahajujeme a končíme jednotlivé cvičební tvary. Přesná ZP výchozí umožní optimální zapojování jednotlivých svalových skupin v následujícím průběhu pohybové činnosti. Postupným osvojováním správného provedení jednotlivých ZP dochází k jejich zautomatizování.

Manipulační pohybové dovednosti – manipulace s míčem Horními končetinami: Jemná manipulace – dlaň, prsty Uchopování Podávání kolem částí vlastního těla Koulení (pravá, levá), obouruč: volně v prostoru, ve vymezeném prostoru, na vyvýšené podložce, na cíl i pohybující se, ve dvojicích v různých polohách, dvou míčů současně, hlavou ve vzporu dřepmo Podávání v zástupu, řadě, kruhu

Manipulace s míčem Dolními končetinami: Jemná manipulace – chodidla, prsty Poskoky s míčem (menší měkký) mezi koleny, kotníky Vedení při chůzi vpřed volně v prostoru (pravá, levá) Vedení při chůzi ve vymezeném prostoru Zastavení (zpracování) (pravá, levá) Kop vnitřní stranou nohy (pravá, levá)

Pohybové a psychomotorické hry v tělocvičně a v přírodě - význam Význam her: Působí na sféru emocionální a psychickou Dovedou ovlivnit pocity a postoje hráčů Obohacují je o zážitky a nové zkušenosti Pomáhají zvyšovat sebedůvěru a sebehodnocení Přinášejí nové pohledy na vlastní tělesnost, potěšení z vlastní existence Jsou významným prostředkem rozvíjejícím sociální vztahy Budují důvěru k ostatním lidem. Učí ohleduplnosti a odpovědnosti Podporují komunikaci a spolupráci Rozvíjí psychomotoriku, tělesné schopnosti a zvyšují tělesnou kondici Hry v přírodě otevírají příležitosti k získávání prožitku přírody.

Cvičení vedoucí ke správnému držení těla a zdravotní cvičení Zdravotní cviky nevycházejí ze spontánních pohybů dítěte, ale jsou uměle vytvořené a zaměřené na protažení, uvolnění a posílení jednotlivých svalových skupin. Vyžadují přesné a uvědomělé provádění. Proto zde nezastupitelnou úlohu, jako i v jiných činnostech dětí předškolního věku, hraje motivace. Může to být buď motivace jednotlivých pohybů, motivace celých pohybových celků a nebo námět, rozvedený do hry s pravidly. Motivací je i použití náčiní. Zařazováním zdravotních cviků předcházíme chybnému držení těla a zároveň vštěpujeme dětem představu správného držení těla. Svalstvo nesmí být přehnaně napjaté, ani ochablé.

Cvičení vedoucí ke správnému držení těla a zdravotní cvičení Vzpřímená páteř má vykazovat ohnutí i prohnutí co nejmenší, ramena mají být uvolněně rozložena do šířky, lopatky přiléhají plošně k hrudníku a hlava, nesená vzpřímenou šíjí, směřuje temenem přímo vzhůru a bradou přímo dopředu. Dolní končetiny jsou mírně napjaté a váha těla je umístěna více na přední části chodidel. Dítě by mělo získat pocit vzpřímené osy těla, pocit tahu z temene hlavy směrem vzhůru. Děti učíme postupně relaxovat a správně dýchat.

Cvičení vedoucí ke správnému držení těla a zdravotní cvičení Zlepšujeme pohyblivost svalstva šíje, pletence ramenního, paží a rukou, protahujeme svalstvo prsní a posilujeme svalstvo břišní a zádové – hlavně mezilopatkové. Procvičujeme svalstvo pletence pánevního a kyčlí, svalstvo nohou, kde protahujeme ohýbače na zadní straně nohou. Denně zařazujeme cviky na procvičení chodidla a vytvoření nožní klenby. Cvičení začínáme správnou výchozí polohou – stoj, sed, klek, leh – zpočátku raději nižší. Učitelka má cvik dobře a přesně předvést a slovní motivací i dotykem děti soustavně vést a opravovat. Je nutné důsledně trvat na přesném provedení cviku, aby bylo dosaženo žádoucího zdravotního účinku.

Hudebně-rytmická cvičení V mateřské škole bývá hudební projev systematicky rozvíjen hudebními činnostmi vokálními, instrumentálními, poslechovými a hudebně pohybovými. Forma hudebnosti dětí může být dvojí: aktivní (potřeba hudbu vytvářet) a receptivní (potřeba hudbu poslouchat). Mezi hudební schopnosti, jež mohou být v předškolním vzdělávání dítěte do různé míry rozvíjeny, patří: hudební sluch, smysl pro rytmus, tonální cítění, harmonické cítění, hudební paměť, hudební představivost, hudební tvořivost, emocionální vnímavost pro hudbu, hudební myšlení.

Hudebně-rytmická cvičení Hudební projev je významný také rozvoj tělesné motoriky, koordinace tělesných pohybů s charakterem hudby a seznamování se s hrou na jednoduché dětské hudební nástroje. Klíčové bývá systematické rozvíjení sluchových dovedností. Děti se učí zpracovávat časové informace u slyšené melodie, rozlišovat zvuky podle jejich délky, vnímat délku pauzy, tempo i rozdíly v různých rytmických útvarech. Hudba spolu s pohybem nabízí příležitost k citovému prožitku a následnému emočnímu sebevyjádření. Hudba a pohyb pomáhají vytvářet duševní stabilitu, pohodu a radost, mají relaxační účinky.

Seznam použité literatury Blahutková, M. , Řehulka, E. , Dvořáková, Š. (2005). Pohyb a duševní zdraví. Brno: Paido. Bursová, M. , Rubáš, K. (2001). Základy teorie tělesných cvičení. Plzeň: ZČU. Čechovská, I. , Tůma, M. (2009). Pohybové aktivity v biosociálním kontextu. Praha: Karolinum. Fořt, P. (2005). Výživa pro dokonalou kondici a zdraví. Praha: Grada. Choutka, M. , Dovalil, J. (1991). Sportovní trénink. Praha: Karolinum. Jansa, P. (2007). Sportovní příprava. Praha: Q-art. Kirchner, J. et al. (2005). Kondiční hry a cvičení v přírodě. Praha: Grada. Kirchner, J. et al. (2007). Aktivity v přírodě – vybrané kapitoly. Ústí nad Labem: PF UJEP. Krištofič, J. (2006). Pohybová příprava dětí. Praha: Grada. Mazal, F. (2000). Pohybové hry a hraní. Olomouc: Hanex. Měkota, K. , Kovář, R. , Štěpnička, J. (1990). Antropomotorika 2. Praha: SPN. Měkota, K. , Novosad, J. (2005). Motorické schopnosti. Olomouc: UP.

Seznam použité literatury Millerová, V. et al. (1994). Základy atletického tréninku. Praha: UK. Moravec, R. (2004). Teória a didaktika športu. Bratislava: FTVŠ UK. Neuman, J. (2007). Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. Praha: Portál. Perič, T. , Dovalil, J. (2010). Sportovní trénink. Praha: Grada. Rubáš, K. (1997). Pohybové hry. Plzeň: ZČU. Rubáš, K. (1997). Sportovní příprava. Plzeň: ZČU. Rychtecký, A. , Fialová, l. (2003). Didaktika školní tělesné výchovy. Praha: Karolinum. Sekot, A. (2004). Kapitoly ze sportu. Brno: MU FSS. Slepička, P. , Hošek, V. , Hátlová B. (2009). Psychologie sportu. Praha: Karolinum. Svoboda, B. (2007). Pedagogika sportu. Praha: Karolinum.

Seznam použité literatury Volfová, H. , Kolovská, I. (2008). Předškoláci v pohybu: cvičíme jako myška, kočka a pejsek. Praha: Grada. Volfová, H. , Kolovská, I. (2009). Předškoláci v pohybu: cvičíme jako zajíc, žába a had. Praha: Grada. Volfová, H. , Kolovská, I. (2011). Předškoláci v pohybu: cvičíme jako opice a lev. Praha: Grada.