Hrad Karltejn m mezi eskmi hrady vjimen postaven

Hrad Karlštejn má mezi českými hrady výjimečné postavení. Král a císař Karel IV. jej určil jako místo pro uložení královských pokladů, sv. relikvií a říšských korunovačních klenotů.

Architektonická posloupnost hradu začínala nejníže umístěnou Studniční věží a Purkrabským domem pokračuje mohutným Císařským palácem a nad ním Mariánskou věží , vrcholí Velkou věží.

Byl slavnostně založen 10. 6. 1348 za účasti pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Karel IV. jej poprvé navštívil r. 1355, kdy je také poprvé zmiňován první karlštejnský purkrabí Vít z Bítova.

Karel IV. dohlížel na dostavbu a výzdobu hradu, jehož dispozice byla podřízena neobvyklé funkci a poslání. .

Vstupní brána

Hradby, Velká věž a střecha Mariánské věže.

Nejníže je na hradě položena Studniční věž, hradní studna je hluboká asi 80 m, nemá vlastní pramen, voda se přiváděla štolou z Budňanského potoka. Od r. 1911, kdy byl na hradě zaveden vodovod se nepoužívá. Přesto vodní sloupec ve studni dosahuje dnes asi 12 m.

Hodinová věž – druhé hradní brány, má ve svém horním patře , zachovalý renesanční hodinový stroj z doby Rudolfa II. , Jeho součástí je cimbálový zvon z r. 1609.

Ve spodním podlaží Hodinové věže je zavěšen velký Svatokateřinský zvon. Ten byl zhotoven již v době Karlově, přelit byl v 17. st. Původně byl umístěn v hradní zvonici Velké věže.

Velká věž s kaplí sv. Kříže, kde je zobrazen vesmír a kde podobně jak v Blaníku spí „boží vojsko“, a jedinečná galerie portrétů od Mistra Theodorika.

Velké nádvoří hradu.

Jedna z pověstí hradu – když zemřel Karel IV. zvony z hradního kostela Panny Marie prý zvonily samy od sebe.

Vstupní brána v Hodinové věži na Hlavním nádvoří a brána do samotného hradu.

Mariánská věž s kostelem Panny Marie v 2. patře, kaplí sv. Kateřiny, v 1. patře je pokladnice a klenotnice, kde je vystavena kopie Svatováclavské koruny, antická gemna z doby Karlovy a jiné poklady

Po skončení I. prohlídkové trasy se vstupuje na druhé nádvoří.

Dřevěný most který spojuje Mariánskou věž s Velkou věží, v případě nebezpečí mohl být spálen.

Velká věž má samostatné hradby a čtyři strážné věže a nebyla nikdy dobyta. Zdi Velké věže jsou silné až sedm metrů.

Spojení mezi Císařským palácem a Mariánskou věží umožňuje arkádový můstek, nahrazující původní padací most.

Schodů je na hradě dost a ty vnitřní jsou hodně vysoké.

Stavebně byl Karlštejn dokončen r. 1365, kdy byla vysvěcena kaple sv. Kříže ve Velké věži, 17 let poté co byl položen základní kámen.

Velké nádvoří s Purkrabským domem

Největší architektonickou pozoruhodností hradu jsou jeho čtyři kaple: kaple sv. Mikuláše, kostel Panny Marie, kaple sv. Kateřiny a kaple sv. Kříže (dříve Utrpení).

Do stavební podoby hradu zasáhla pozdně gotická a zejména renesanční přestavba, provedená v době Rudolfa II.

Purkrabství a jeden ze strážných kopců u Karlštejna.

Stavba hradu vrcholila na nejvyšším místě hradního ostrohu, samostatně opevněnou, 60 m vysokou Velkou věží s kaplí sv. Kříže, kde byly téměř 200 let uloženy korunovační klenoty a český archív.

Purkrabství, Císařský palác, kde král pobýval, je zde největší síň hradu, na kterou navazuje kaple Sv. Mikuláše půlkruhového půdorysu a mohutná Velká věž.

Nádherná Berounka střeží krále hradů - Karlštejn.