HPI Environmentln politiky Osnova Definice environmentln politiky Trvale

HPI Environmentální politiky

Osnova üDefinice environmentální politiky ü Trvale udržitelný rozvoj ü Globální problémy ü Oceňování životního prostředí ü Zahrnutí environmentálních dopadů do HDP ü Nástroje nadnárodní environmentální politiky ü Nástroje národní environmentální politiky ü Vztah zemědělství a životního prostředí

Definice environmentální politiky Ekologickou politiku lze definovat jako široce koordinovanou činnost institucí a občanů, vládních a nevládních organizací, veřejné správy, obecné samosprávy a výrobních organizací, zaměřenou na nastolování vztahů rovnováhy mezi lidskými činnostmi, uspokojováním potřeb současných i budoucích generací a schopností přírody se znovu obnovovat.

Vývoj environmentální politiky n n n Od počátků lidské civilizace ojedinělé pokusy o prosazování ohleduplnějšího chování Přelom 18. a 19. století – T. Malthus: rozpor mezi geometricky rostoucí populací a aritmeticky rostoucí zemědělskou výrobou 19. století – první přírodní rezervace v Evropě, v 80. letech první národní park v USA (Yellowstone); hnutí ochránců zvířat Počátek 20. století – objevuje se problematika čistoty ovzduší (objevují se pojmy kyselé deště, smog) Počátek 60. let – environmentální degradace Počátek 70. let – zájem lidstva o ŽP – první konference a jednání

Anglikánský pastor Thomas Robert Malthus (1766 -1834) se zabýval příčinami negativních důsledků průmyslové revoluce v Anglii — růstem městské chudiny, nezaměstnanosti, kriminality. Při svém studiu vycházel ze zlomku pozorování růstu obyvatelstva v oblastech Severní Ameriky kolonizovaných Angličany, které získával od Benjamina Franklina a dospěl k průlomové teorii, kterou zveřejnil v roce 1798 v Eseji o principu populace (An essay on the principle of population, or a view of its past and present effects on human happiness). Podstatou této populační teorie je, že počet obyvatel má tendenci růst geometrickou řadou, kdežto množství disponibilních potravin jen řadou aritmetickou. Za přirozené činitele, regulující tento stav považoval hlad, války a epidemie a jako jeden z prvních doporučoval regulaci porodnosti („morální omezení rozmnožovacího pudu“). Jeho populační teorie se stala jedním ze základních kamenů klasické ekonomie. Inspiroval Davida Ricarda při jeho úvahách o trvalé udržitelnosti růstu. Klíčový vliv měl také na spoluzakladatele moderní vývojové teorie Charlese Darwina a Alfreda Russela Wallace. Ovlivnil také Francise Placea, jehož neomalthusiánské hnutí bylo prvním, které obhajovalo nutnost antikoncepce. Ačkoliv populační teorie byla podrobena kritice již v druhé polovině 19. století (Malthus nebral v úvahu technologický pokrok v zemědělství), myšlenka tzv. malthusiánství zůstává živá dodnes. Jako zcela nezpochybnitelný zůstává hlavní Malthusův přínos: životní úroveň lidí závisí vedle hospodářského vývoje i na vývoji populačním.

Vznik environmentální politiky n n V 70. letech jako reakce na rozmach environmentálního hnutí v 60. letech Dva významné impulsy (1972): – Konference OSN o životním prostředí člověka ve Stockholmu – Kniha „Meze růstu“ (Dennis a Donnela Meadows, Římský klub ) – analýza dosavadního i pravděpodobného dalšího vývoje lidské civilizace (exponenciální růst populace x omezené zdroje planety)

Donella Meadows Římský klub ( “Club of Rome“) je neformální sdružení původně 30 vědců z 10 zemí, v současné době více než 100 vědců z 35 zemí, založené v dubnu 1968, Accademia dei Lincei v Římě. Klub zahájil činnost na projektu Predicament of Mankind, vedeném prof. Dennisem Meadowsem a Donellou Maedowsovou. První zpráva, publikovaná v roce 1972, se nazývala The limits to Growth ( Limity růstu ). Do současné doby Klub publikoval celkem 5 zpráv a řadu dalších publikací.

Vznik environmentální politiky n Stockholmská konference: – Vznik programu OSN pro životní prostředí (UNEP) – Deklarace o životním prostředí n 1983 – ustanovena nezávislá mezinárodní komise (G. Brundtlandová), která měla prozkoumat stav ŽP a navrhnout způsob dalšího rozvoje; zpráva „Naše společná budoucnost“ (Our Common Future) a navržený koncept TUR

Konference OSN o životním prostředí (Summit Země) n 1992, Rio de Janeiro n Vycházela z koncepce TUR n Konkrétní dohody (např. o biodiversitě, o změnách klimatu) n Agenda 21 – zásady ekologické politiky n Na Summit Země navázala v 90. letech řada dalších summitů n Většina doporučení z Agendy 21 se neuskutečnila – konference ve Washingtonu v roce 1997 (Rio + 5)

Kjótský protokol Rámcová úmluva OSN o změně klimatu přijatá v červnu 1992 na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED – The United Nations Conference on Enviroment and Development) vytvořila předpoklady pro urychlenou stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře n Od roku 1995 se každoročně konají konference smluvních stran, které hodnotí a kontrolují způsob plnění tohoto dokumentu a ukládají státům další úkoly. n 3. í konference smluvních stran v japonském Kjótu 1. 12. 1997 přijala Kjótský protokol k Rámcové úmluvě, n který vybraným smluvním stranám určuje kvantitativní redukční cíle emisí skleníkových plynů, které by v první etapě (do kontrolního období 20082012) zajistily celkové snížení světových emisí o 5, 2 % v porovnání s úrovní v roce 1990 n

KJOTSKÝ PROTOKOL K RAMCOVÉMU PROGRAMU OSN O KLIMATICKÝCH ZMĚNÁCH n Byl po dlouhých jednáních přijat na zasedání v Kjotu v Japonsku 11. 12. 1997. n Stanoví kvantitativní limity omezení emisí skleníkových plynů, které by měly v 1. etapě (kontrolní období let 20082012) snížit světové emise těchto plynů o 5, 2 ˇve srovnání s rokem 1990

KJOTSKÝ PROTOKOL K RAMCOVÉMU PROGRAMU OSN O KLIMATICKÝCH ZMĚNÁCH KYOTO Země zahrnuté v dodatku B tohoto protokolu a jejich cílové limity snížení emisí (1990 - 2008/2012) n n n n EU-15, Bulharsko, ČR, Estonsko, Litva Lishtenštejnsko, Lotyšsko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarské, Monako, Rumunsko -8% US -7% Kanada, Maďarsko, japonsko, Polsko -6% Chorvatsko -5% Nový Zéland, Rusko, Ukrajina 0 Norsko +1% Austrálie +8% Island +10%

Kjotský protokol vstoupil v platnost až 15. 2. 2005, poté, co byl ratifikován Ruskou Federací. Je nyní právně závazný pro 128 signatářů. Současný problém: platnost protokolu končí v r. 2012. Co bude dál?

Je zřejmé, že environmentální politika vychází z konceptu trvale udržitelného rozvoje Ten je, jak si jistě pamatujete z jiných předmětů, definován jako „. . takový způsob ekonomického a sociálního rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. “ (Our Common Future, OSN, 1987)

Tato definice zohledňuje především tzv. vertikální rozměr trvalé udržitelnost, tedy rozměr v čase. Dalším rozměrem je rozměr horizontální, prostorový, týkající se spravedlnosti čerpání zdrojů a životního prostředí mezi tzv. “bohatým Severem“ a „chudým Jihem“

Mezigenerační spravedlnost = vertikální rozměr v čase Spravedlnost mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi = horizontální spravedlnost v prostoru

Koncept TUR zahrnuje: • problematiku neobnovitelných zdrojů • problematiku životního prostředí • problematiku světové výživy a růstu světové populace Problematika životního prostředí pak zahrnuje: • globální problémy • národní a lokální problémy • problémy spojené s fungováním daného odvětví

Globální problémy životního prostředí n globální oteplování - skleníkový efekt n narušování ozónové vrstvy n kyselé deště n ohrožení a snižování biodiversity n úbytek zdrojů pitné vody n kontaminace vod n degradace půdy n růst spotřeby zdrojů n produkce odpadů n ohrožení ekologického servisu přírody n nerovnoměrný ekonomický vývoj Sever-Jih n koncentrace obyvatel v mega-městech

Čerpání zdrojů Ä Ä Ä Ä Ä V letech 1973 -1993 růst spotřeby energie o 40% Od roku 1950 pětkrát vyšší spotřeba fosilních paliv Od roku 1960 dvakrát vyšší spotřeba vody Od roku 1960 čtyřnásobné zvýšení objemu rybolovu v mořích Za posledních 25 let vzrůst spotřeba dřeva o 40% 10% zemského povrchu tvoří degradovaná půda 2 mld. lidí mají omezenou nebo žádnou příležitost využívat elektrickou energii 20% lidstva má problémy s přístupem k pitné vodě 50% lidstva má problémy s přístupem k zdravotnickému či hygienickému zařízení

Produkce odpadů Roční produkce odpadů v ČR (podle skupin OKEČ, r. 2000, v tis. t)

Nerovnoměrný populační a ekonomický vývoj Vývoj světové populace 1950 -2050 7 700 000 obyvatel k 2019

Nerovnoměrný populační a ekonomický vývoj Víte, co je “Světová vesnice “ ? Kdyby celý svět byl vesnicí s 1000 obyvateli, byla by tvořena:

Z 1000 obyvatel • by třetinu tvořily děti a jen 60 lidí by bylo starších než 65 let • jen třetina by měla přístup k čisté vodě • polovina dospělých by byla negramotných, pouze jeden by byl vysokoškolsky vzdělaný • bylo by zde 5 vojáků, 7 učitelů, jen 1 lékař, 3 uprchlíci • 80 lidí by žilo v jednoduchých chatrčích nebo by byli bez přístřeší • pouze 70 by vlastnilo auto (ale někteří z nich by jich měli více) • nikdo by neměl přístup k počítači • polovina lidí by trpěla podvýživou • každoročně by zemřelo 10 lidí (3 z hladovění, 1 na rakovinu, 1 na AIDS), narodilo by se 28 dětí, takže populace by neustále rostla

Z 1000 obyvatel • 200 lidí dostává 80 % příjmů • jiných 200 dostává jen 2 % příjmů Ve vesnici připadá 6 akrů půdy na obyvatele, to je 6000 akrů celkem, z toho: 11. 7 % obdělavatelné půdy 23. 3 % pastvin 31. 7 % lesů 33. 3 % pouští, tunder, zastavěných a jiných neobdělávatelných ploch

Dva základní přístupy ke globální ekologické politice Reformismus • je možná harmonie mezi ekonomickým růstem a životním prostředím • usilují o rozvoj technologií • dominantní přístup zastávaný nejmocnějšími aktéry globální ekonomie (vlády, nadnárodní, mezinárodní instituce - WB, IMF, rozvojové banky) • jejich politika je v podstatě vyjádřena v Agendě 21 a dalších dokumentech

Dva základní přístupy ke globální ekologické politice Reformátorský přístup • zastávaný nevládními organizacemi, místními iniciativami, organizacemi občanské společnosti, ekologickými iniciativami • lokální a osobní zodpovědnost, projekty trvale udržitelných komunit • řešením globálních problémů není další růst, ale stagnace či pokles • nechuť k novým technologiím, kritizují přetechnizování společnosti • nedůvěra k nadnárodním institucím

Obecné nástroje environmentální politiky • Informační - formulování environmentální politiky, konkurenční nástroj mezi podniky • Regulativní - právní rámec, sankce • Ekonomické -finančně zvýhodňují/znevýhodňují určité činnosti • Tržní - ekonomické nástroje procházející trhem

Indikátory udržitelného rozvoje Ä Ä Soubory ukazatelů k měření a mezinárodní srovnatelnosti úrovně trvalé udržitelnosti Soubor indikátorů udržitelného rozvoje pro Českou republiku byl navržen na základě rozsáhlé analýzy mezinárodních vzorů. Indikátory byly vybrány tak, aby je bylo možno naplnit daty z existujících datových souborů. Zahrnují jak typy titulkových indikátorů, tak indikátorů do větší či menší míry agregovaných. Výsledný soubor zahrnuje 63 indikátorů, rozdělených do 3 skupin Skupiny indikátorů: è environmentální è sociální è ekonomické Ä

Environmentální indikátory (počet dílčích ukazatelů) è è è è è è Mezinárodní smlouvy (1) Emise skleníkových plynů (5) Emise okyselujících látek (9) Emise tuhých znečišťujících látek (3) Index kvality ovzduší (2) Intenzita využití vody (3) Roční odběry vody (4) Biochemická spotřeba kyslíku ve vodách (2) Fosfor a dusík v povrchových vodách (3) Čištění odpadních vod (4) Rozloha zemědělské půdy a ekologické zemědělství (5) Spotřeba hnojiv (4) Spotřeba pesticidů (3) Těžba neobnovitelných surovin (3) Zastavěná plocha (3) Rozloha lesů s rozlišením druhové skladby (6) Kalamitní těžba dřeva (2) Intenzita těžby dřeva (4) Produkce a zneškodňování odpadů (5) Produkce nebezpečných odpadů (5) Recyklace odpadů (3) Rozloha chráněných území na ploše státu (3) Ohrožené druhy (2) Výdaje na ochranu životního prostředí (4)

Sociální indikátory (počet dílčích ukazatelů) è è è è è Míra nezaměstnanosti (4) Míra závislosti nepracujících obyvatel (3) Podíl městské populace (3) Hustota obyvatelstva (3) Střední délka života (3) Výdaje na zdravotnictví (3) Evidované trestné činy (4) Komunikační infrastruktura (4) Výdaje domácností (4) Výdaje na výzkum a vývoj (4)

Ekonomické indikátory (počet dílčích ukazatelů) Hrubý domácí produkt (5) è Míra inflace (6) è Veřejný dluh (7) è Bilance zahraničního obchodu (8) è Zahraniční zadluženost (3) è Roční spotřeba energie (4) è Přímá materiálová spotřeba (5) è Intenzita spotřeby materiálů (4) è Zahraniční cestovní ruch (5) è Přepravní objemy osobní dopravy (4) è

Ekologická stopa je pojem vytvořený k hodnocení míry, do níž lidé čerpají zdroje Země a zatěžuji ji odpady. Je výrazem toho, do jaké míry žijeme ekologicky udržitelně.

Ekologická stopa Tento pojem byl vytvořen v rocen 1996 Williamem Reeseem a Mathiasem Wackernagelem a byl poprvé publikován v jejich knize Our Ecological Footprint (Naše ekologická stopa).

Ekologická stopa se vyjadřuje v tzv. Globálních hektarech. Jeden globální hektar je hektar s průměrnou schopností produkovat zdroje a absorbovat odpady. V současné době je ekologická stopa Země větší než její biologická kapacita – jinak řečeno, oři svém způsobu života, produkce a spotřeby bychom potřebovali několik planet, máme však jen jednu. Žijeme tedy ekologicky na dluh

Ekologická stopa Země jako celku, prognózy do r. 2050 Ekologická stopa Země jako celku, prognózy do r.

Ekologická stopa/1 obyvatele 2009 – 10 TOP zemí

Ekologická stopa ČR/1 obyvatele Ekologická stopa ČR/1 obyvatel

Oceňování životního prostředí Základním problémem zivotního prostředí je otázka internalizace externalit (tj. zahrnutí odhadnutých negativních dopadů na životní prostředí do ceny výrobku). Jak lze ocenit zivotní prostředí a škody na něm působené ? Uzívané metody: • Hedonické oceňování • Metoda cestovních nákladů • Kontingenční oceňování • principy WTP a WTA

Oceňování životního prostředí Hedonické oceňování • metoda vyvinuta Grilichesem a Rosenem, 1974 • implicitní cena trhem neprocházející externality je stanovena na základě ceny zboží v těsné relaci • Příklad: cena domu nebo pozemku se mění v závislosti na kvalitě životního prostředí P = P(X)

Příklad: V městské části Praha-Suchdol je dosud dobré životní prostředí a ceny domů, bytů, stavebních pozemků jsou zde relativně vysoké. Plán Pražského okruhu však počítá s obchvatovou komunikací a tunelem vedoucími přes Suchdol, takže životní prostředí by se výrazně zhjoršilo. Kdybychom porovnali ceny domů, bytů a stavebních pozemků před a po této změně, vyloučili statistickou metodou ostatní vlivy (inflace, ekonomická krize), lze z existujícího modelu spočítat cenu negativní změny životního prostředí

Oceňování životního prostředí Metoda cestovních nákladů • poprvé použita Hotellingem v r. 1931 a následně rozvinuta Clawsonem v r. 1959 • cena trhem neprocházející rekreační nebo kulturní hodnoty je stanovena na základě cestovních nákladů, které je uživatel ochoten platit • často využívána v USA, Kanadě, Austrálii

Oceňování životního prostředí Kontingenční oceňování • využívá data získaná z dotazníků nebo formou osobního, telefonického, e-mailového interview • odhaduje se WTP pro zlepšení nebo WTA pro WTP WTA zhoršení určitého prvku životního prostředí • v ČR použita IVVM v roce 1995 (representativní vzorek 804 respondentů) ve vztahu ke kvalitě vzduchu a pitné vody

Oceňování životního prostředí WTP = Willingness To Pay (Ochota platit) Øměří se, kolik jsou lidé ochotni zaplatit v absolutním vyjádření nebo v % svého příjmu za zlepšení životního prostředí WTA = Willingness To Accept (Ochota přijmout) Øměří se, kolik jsou lidé ochotni přijmout jako kompenzaci za zhoršení (nezlepšení) životního prostředí

Zahrnutí environmentálních dopadů do HDP Jak známo, jedním ze základních problémů vyjadřování ekonomické výkonnosti a úrovně prostřednictvím HDP je, že nezohledňuje negativní environmentální dopady, ale zahrnuje činnosti spojené s jejich odstraněním. Může tak paradoxně dojít k situaci, kdy výsledkem ekologické katastrofy je růst HDP

Připomeňme si případ…. . havárie obřího tankeru EXXON VALDEZ u Blight Reef, Aljaška, 24. března 1989 Do moře a na pobřeží chráněné oblasti se zde naráz vylilo 10, 8 milionů galonů ropy.

Následky katastrofy nejsou plně odstraněny dosud, ale…. …bezprostředním výsledkem byl nárůst HDP USA o 4 mld $ přidané hodnoty z 4 mld $ aktivit na odstranění škod

Zahrnutí environmentálních dopadů do HDP Existují proto některé koncepty řešící zahrnutí kladných i záporných environmentálních dopadů do ekonomických ukazatelů. Patří sem např. : NEW - Net Economic Welfare (Čistý ekonomický blahobyt) GPI - Genuine Progress Indicator (Ukazatel věrohodného rozvoje) HDI – Human Development Index (Index lidského rozvoje) SEEA - System of Economic and Environmental Accounts (Systém integrovaných ekonomických a environmentálních účtů jako součást SNA)

Příklad výpočtu GPI v USA (1950/2002) Zdroj: http: //www. redefiningprogress. org/publications/gpi_march 2004 update. pdf

Nástroje nadnárodní ekologické politiky u. Mezinárodní úmluvy o ochraně životního prostředí è činnost OSN a dalších nadnárodních organizací è problém dohody mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi è Kjótský protokol (platný od února 2005)

Nástroje nadnárodní ekologické politiky u. Specifické finanční a fiskální nástroje è Světový program ochrany životního prostředí GEF (Global Environment Facility) (12 operativních programů ve 4 oblastech) è mezinárodní environmentální daně è mezinárodní systém obchodovatelných emisních povolení

Liberalizace světového obchodu a udržitelný rozvoj Kritiky GATT/WTO hovoří o: • degradaci životního prostředí v exportujících zemích • degradaci životního prostředí v importujících zemích • obchodu s produkty přímo ohrožujícími životní prostředí • transferu neekologických technologií

Činnost nevládních organizací a seskupení na mezinárodní úrovni V této souvislosti je třeba připomenout jak mezinárodní ekologické organizace ( NGO ) typu také uznávaná odborná seskupení, např. již zmíněný Římský klub

Nástroje národní ekologické politiky l právní rámec l ekonomické nástroje l plánování l výchova a vzdělávání

Nástroje národní ekologické politiky Právní rámec Þzásada prevence Þzásada integrace Þzásada odpovědnosti původce ( PPP = principle polluter pays )

Nástroje národní ekologické politiky Ekonomické nástroje • negativní stimulace (poplatky za znečišťování, sankční platby, daně, poplatky za využívání přírodních zdrojů) • pozitivní stimulace (daňové zvýhodnění, úlevy na daních a poplatcích, “měkké” úvěry, dotace, granty) • tržně orientované nástroje (environmentální pojištění, obchodovatelná emisní povolení) • depozitně refundační systémy

Nástroje národní ekologické politiky Základní principy využití nástrojů ekologické politiky • kombinace pozitivní a negativní stimulace - tzv. „ metoda cukru a biče “ • kombinace právního rámce a tržně orientovaných nástrojů pozitivní stimulace • komplexnost • zpětná vazba, kontrolní systémy

Vztah zemědělství a životního prostředí Dopad zemědělství na ŽP: – Na jednotlivé prvky ŽP (půda, voda, vzduch) – Na krajinu jako celek • Prospěšné účinky (obhospodařování krajiny, rozmanitost • Negativní účinky (zdroj emisí, znečištění podzemních vod, krajiny, vznik různých forem biodiversity, uchování ohrožených druhů, zmírnění skleníkového efektu fixací CO 2 vegetací) degradace zemědělské půdy) Vliv ŽP na zemědělství: n Podmiňuje rozvoj zemědělství – poskytuje přírodní zdroje

Způsoby hospodaření (zemědělské výroby) 1. Konvenční – klasické zemědělství, převažuje: ü specializace a koncentrace ü vysoké/nadměrné používání průmyslových hnojiv a chemických prostředků ü agrotechnické zásahy nejsou v souladu s přírodními cykly ü ŽV – problémy „animal welfare“ (velkochovy) Cílem jsou v prvé řadě maximální výnosy

Způsoby hospodaření (zemědělské výroby) 2. Alternativní - ekologické – zásady Mezinárodní federace hnutí organického zemědělství (IFOAM) ü ü ü Nižší výnosy Vyšší pracovní náklady, nižší náklady na hnojiva a pesticidy Vyšší ceny Rostoucí poptávka po bioproduktech Podpora státu Cíle: produkce dostatečného množství potravin s vysokou kvalitou a nutriční hodnotou Šetrné zásahy v přírodě Využívání obnovitelných zdrojů, šetrné využívání neobnovitelných zdrojů Zlepšit vztah k chovaným zvířatům Odstranit škodlivé dopady zemědělství na ŽP

Způsoby hospodaření (zemědělské výroby) 3. Integrované - střední cesta, zachovává konvenční systém hospodaření, ale : ü ü ü hnojiva a chemikálie používá jen v nezbytném množství mění přístupy k chovu zvířat kromě kvantity upřednostňuje i kvalitu produkce

Environmentální indikátory udržitelného rozvoje ve vztahu k zemědělství Fosfor a dusík v povrchových vodách n Rozloha zemědělské půdy a ekologické zemědělství n Spotřeba hnojiv n Spotřeba pesticidů n Rozloha lesů s rozlišením druhové skladby n Rozloha chráněných území na ploše státu n Ohrožené druhy Pramen: Portál životního prostředí http: //indikatory. env. cz/? checked=1 n

Rozloha zemědělské půdy a ekologické zemědělství R

Spotřeba hnojiv

Spotřeba pesticidů

Rozloha a druhová skladba lesů

Rozloha velkoplošných chráněných území

% ohrožených druhů ze známých druhů

Výdaje na ochranu životního prostředí ČR celkem