Hospodsk djiny a jejich odraz v ekonomickch teorich

Hospodářské dějiny (a jejich odraz v ekonomických teoriích – 3 MI 111) RNDr. Ing. Jiří Dobrylovský, Ph. D. (HD) RB 346 , resp. JM 154 Doc. Ing. Pavel Sirůček, Ph. D. (DEU) RB 343 Podrobnější údaje: http: //nb. vse. cz/~sirucek

Studijní literatura Sirůček P. a kol. : Hospodářské dějiny a ekonomické teorie l Faltus J. - Průcha V. : Všeobecné hospodářské dějiny 19. a 20. století. l Sirůček P. : Průvodce dějinami standardních ekonomických teorií l Holman R. : Dějiny ekonomického myšlení l

Vznik kapitalismu a jeho vývoj do r. 1870 1. Vznik kapitalistické hospodářské soustavy v Evropě a zrod novodobého koloniálního systému. 2. Manufakturní období průmyslové výroby a průmyslová revoluce. Přechod od feudálního ke kapitalistickému systému zemědělství. 3. Charakteristika kapitalismu svobodné konkurence a vznik světového hospodářství. Diferenciace ekonomické úrovně evropských zemí a regionů, hospodářský vývoj na území USA od koloniálního období do války Jihu proti Severu.

Charakteristika feudalismu n n n stavovské uspořádání (šlechta, církev, nevolníci) nerovnost mezi jednotlivými stavy poddanská a lenní závislost nízká poptávka po zboží, soběstačnost mizivé příležitosti k podnikání „umrtvené“ peníze

Charakteristika kapitalismu n n n formálně rovnoprávné postavení vlastníků a výrobců nerovné ekonomické postavení vysoká poptávka po zboží neomezené příležitosti k podnikání činné peníze (kapitál)

Vznik kapitalismu uvnitř feudalismu zvyšující se poptávka po zboží, rozvoj trhů Ø městský stav, tj. řemeslníci, obchodníci (avšak s cechovními omezeními) Ø nárůst vzdělanosti a náboženská reformace Ø zámořské objevy a mezinárodní dělba práce Ø tzv. původní akumulace kapitálu Ø nové metody organizace práce (manufaktura) Ø převzetí politické moci, sociální revoluce Ø

Členění manufaktur Podle způsobu dělby práce • heterogenní (specializace podle řemeslných činností) • organická (specializace podle pracovních úkonů) Podle soustředění výroby • centralizovaná (vše pod jednou střechou) • rozptýlená (domácí práce, organizovaná tzv. „faktory“)

Průmyslová revoluce - podstata přechod od ruční výroby ke strojové (snadná mechanizace jednoduchých operací) nové zdroje energie (uhlí, parní stroj) železo jako konstrukční materiál s tím spojené revoluční změny v dopravě zvyšující se význam aplikované vědy v konečné fázi stroje vyrábějí nové stroje

Průmyslová revoluce - průběh V. Británie 1780 - 1820 Francie 1830 - 1860 USA 1840 - 1860 Německo 1850 - 1870 Rusko 1890 - 1914 ………… České země 1850 - 1870 Anglie, Francie: • řemeslná výroba strojů • stroje zaváděny v lehkém průmyslu USA, Německo: • strojová výroba strojů • stroje dominují v těžkém průmyslu

Průmyslová revoluce - důsledky Ekonomické: • růst produktivity práce • industrializace zemí • vznik světového trhu • rychlá urbanizace (včetně tzv. „slumů“) • nástup cyklického vývoje v ekonomice Sociální: • pokles kvalifikace • práce žen a dětí • extrémně dlouhá pracovní doba (16 h) • chronická a cyklická nezaměstnanost • fyzická degenerace

Nový jev - cyklický vývoj ekonomiky • Poruchy i v dřívějších formacích - nízká AS • Za kapitalismu po průmyslové revoluci prudký nárůst nabídky, ale nízká efektivní koupěschopná poptávka (krize z nadvýroby) • Příčiny - velká část společnosti v chudobě - poměrně malá lidnatost • První krize 1825 V. B. , další země později (1947, jedna z příčin revolucí roku 1848)

Řešení převisu nabídky nad poptávkou • rozšiřování vnitřního trhu - celní unie (německá cesta - 1834 Celní spolek, USA - zesilování unijních vazeb) • koloniální výboje - vznik impérií, tvořících větší vnitřní trh (kolonialismus nového typu) • vývoz do zahraničí - Anglie jako hospodářsky nejsilnější velmoc s nejvyšší produktivitou práce proto razí zásadu volného obchodu, jiné státy naproti tomu ve snaze chránit svůj vnitřní trh zavádějí celní bariéry

Bankovní systém • S expanzí výroby souvisel rozvoj měnového a úvěrového systému, protože na nákup veškerého vyrobeného zboží bylo zapotřebí obrovské množství peněz (Francouzská banka v roce 1800 emitovala 12 mil. franků oběživa, v roce 1848 již 525 milionů a v roce 1871 2, 8 miliardy). Většina operací přitom už byla hrazena směnkami a šeky. • Nedostatek měnových kovů vedl k masovému zavádění papírových peněz směnitelných za vzácné kovy. • Standardy vzácných kovů - monometalický (zlato - Velká Británie) - bimetalický (zlato a stříbro v pevném poměru - Francie, USA)

Reflexe reality v teoriích Vznik ekonomie jako vědy: 1. Merkantilismus (16. - 17. stol. ) 2. Klasická ekonomie (18. - 19. stol. ) Adam Smith (1723 - 1790) Pojednání o podstatě a původu bohatství národů David Ricardo (1772 - 1823) Zásady politické ekonomie a zdanění

Pracovní zákonodárství Velká Británie Francie • 1831 - zákon nařizující vyplácení mezd v penězích • 1832 - zákon zakazující zaměstnávat v textilním průmyslu děti do 9 let • 1842 - zákon zakazující práci dětí a žen v podzemí • 1847 - zákon omezující pracovní dobu dětí a žen na 58 hodin týdně • 1874 - stanoven minimální věk pro zaměstnávání dětí na 12 let Prusko • 1839 - zákaz práce dětí mladších 9 let • 1839 - omezení práce dětí (9 - 16 let) na 10 hodin denně

Pokuty pro zaměstnance • • • Přistižení s otevřeným oknem Přistižení při mytí Oprava stroje s rozžatým kahanem Ranní práce s rozžatým kahanem Hvízdání při práci - 1 s. - 2 s. - 1 s. In: J. L. Hammond a B. Hammond: The Town Labourer 1760 - 1832. Longmans, Green & Co. 1932, str. 19 - 20.

Thomas Clarke (11 let) a jeho 7 letý bratr, společná mzda 4 s. týdně. „ Když jsme si zdřímli, zbili nás… Chodil jsem do továrny něco před šestou, někdy už v pět, a pracoval jsem do devíti večer. Jednou jsem pracoval celou noc. To jsme se sami přihlásili, chtěli jsme mít něco na útratu…“ Atd. In: First Report of the Central Board of His Majesty´s Commissioners on Employment of Children in Factories (1833). Str. 31 - 32.

„Výborná kupní příležitost… Hodnotná rodina, skládající se z 35 leté kuchařky, její 14 leté dcery a 8 letého syna, na prodej buď pohromadě, nebo každý kus zvlášť podle volby kupujícího. “ Inzerát v Charleston Courier, 12. dubna 1828

Příčiny relativního přelidnění • ohrazování pozemků a vyhánění rolníků z půdy • proletarizace malovýrobců, krachujících v důsledku zhoršené konkurence • růst produktivity práce (stroje nahrazují práci)

Reakce zaměstnanců na poměry: • Rozbíjení strojů • Stávky • Vznik dělnických organizací (podpůrné a svépomocné spolky, později odbory) • Politické sdružování, boj za všeobecné volební právo

Reflexe reality v teoriích Klasická ekonomie v 60. letech 19. stol. končí Nové směry: Neoklasická ekonomie Alfred Marshall (1842 - 1924) - „Ekonomie“ Marxistická ekonomie Karel Marx (1818 - 1883) - „Kapitál“

Parní stroje v průmyslu na 1000 obyv.

Délka železnic v km na 1000 obyv.

Světový obchod (v mil. liber)

Agrární revoluce § zavádění nových způsobů hospodaření (střídavé pěstování, hnojení, zavlažování) § mechanizace zemědělství (ruchadlo, secí a žací stroje atd. ) § Dvě cesty kapitalismu v zemědělství: § americká (USA, Anglie vč. kolonií, Francie) § pruská (Německo, Rakousko, Rusko)

Zvláštnosti ekonomického vývoje USA • nedostatek pracovních sil v zemědělství (velké rodinné farmy); • nedostatek pracovních sil v průmyslu (státem podporované osídlování Západu) • 1862 zákon o usedlostech (80 ha na Západě přidělené půdy přecházelo po pětiletém obdělávání do vlastnictví za registrační poplatek 10 $ )

Zvláštnosti ekonomického vývoje USA • nedostatek pracovních sil • potřeba substituce lidské práce strojem • dražší pracovní síla než v Evropě a tedy výhodné nahrazování pracovní síly strojem Přirozené důsledky: • intenzivní technický pokrok • rychlá centralizace výroby a kapitálu

Hospodářské proměny 1870 - 1918 • Nové jevy v kapitalistické ekonomice v letech 1870 - 1914. • Změny v poměru hospodářské síly velmocí. • Příčiny I. světové války a její politické a ekonomické důsledky

Nová podoba kapitalismu Nahrazení volné soutěže imperialismem: (John Atkinson Hobson, 1902) • Technická (technickovědecká) revoluce • Centralizace výroby a kapitálu, monopolizace • Splývání forem kapitálu • Vývoz volného kapitálu do zahraničí • Ekonomické a teritoriální dělení světa

Technická revoluce Tzv. „Věk oceli a elektřiny“ • Nové revoluční vynálezy (Edison, Tesla aj. ) • Zdroje energie - elektřina a spalovací motor • Strojírenství páteří ekonomiky vyspělých zemí • Rostoucí význam chemického průmyslu • Rychlý přenos informací (telefon, podmořské telegrafní kabely, radiotelegrafie)

Vývoj forem podniků a kapitálu Klíčová role hospodářské krize 1873 - 1876 • Masové rozšíření akciových společností • Spojování do kapitálově silnějších subjektů • Splývání forem kapitálu - finanční kapitál • Investování volného kapitálu v zahraničí • Dobývání zahraničních trhů pro odbyt výrobků domácího velkoprůmyslu • Vznik prvních nadnárodních společností

Vývoz kapitálu do zahraničí

Teritoriální dělení světa

Teritoriální dělení světa

Reflexe reality v teoriích Vznik institucionální ekonomie: (ryze americká ekonomie + angličan Hobson) • John Atkinson Hobson (1858 - 1940) „Imperialismus“ • Thorstein Veblen (1857 - 1929) „Teorie zahálčivé třídy“

Změny v poměru síly velmocí v letech 1870 - 1914 Favorité Outsideři • Spojené státy • Německo • Velká Británie • Francie • Rusko • Rakousko-Uhersko

Postavení Velké Británie 1870 - 1914 1. Pomalý ekonomický a technický vývoj 2. Dominantní politická pozice ve světě - největší koloniální impérium - nejvýznamnější vývozce kapitálu - největší podíl na světovém obchodu (libra) - nejsilnější válečné i obchodní loďstvo - alianční vazby s dalšími mocnostmi: Trojdohoda (1904 Francie, 1907 Rusko)

Postavení Francie 1870 - 1914 • Porážka ve válce s Pruskem a následné revoluční boje (1870 - 1871) • Válečné reparace Německu (5 miliard franků) • Odliv finančních zdrojů do zahraničí (úvěry) • Ztráta území u Rýna (Alsasko a Lotrinsko) • Nízká koncentrace výroby a kapitálu, malovýrobní charakter průmyslu i zemědělství • Technické i ekonomické zaostávání

Postavení USA 1870 - 1914 • • • Příznivé přírodní a geografické podmínky Příliv kvalifikované pracovní síly z Evropy Příliv kapitálu ze zahraničí Velký vnitřní trh Celní protekcionismus, ochrana vnitřního trhu Světové centrum technického pokroku Výsledek: Hospodářský rozmach, 1. ekonomika světa

Postavení Německa 1870 - 1914 • • Velký vnitřní trh (německý Celní spolek) Politické sjednocení státu, „Druhá říše“ Alsasko a Lotrinsko (průmysl, žel. ruda) Reparace od Francie Rozvoj moderních odvětví a technologií Celní ochrana domácích firem Dumpingová podpora vývozu Sociální zákonodárství, třídní smír

Změny ekonomické síly velmocí

Změny ekonomické síly velmocí

Předehra k 1. světové válce • Vznik vojenskopolitických aliancí v Evropě (Trojspolek a Trojdohoda) • Mocenská nestabilita na Balkáně (balkánské války, emancipace národů Osmanské říše, ruské ambice v Černém a Marmarském moři) • Napětí na Dálném východě (Rusko-japonská válka 1905, posilování pozic Japonska) • Další ohniska napětí ve světě (Blízký a Střední východ)

Charakteristika válečného hospodářství • Militarizace ekonomik válčících zemí • Státní intervencionismus v hospodářství, státní zakázky, regulace cen a mezd • Státní kontrola zahraničního obchodu • Přídělové hospodářství (potraviny, suroviny, paliva i pracovní síly) • Zadlužování válčících států vůči neutrálním • Znehodnocování peněz

Výsledky 1. světové války • Zánik čtyř předválečných monarchií • Vznik řady nových států, princip sebeurčení • Vznik Společnosti národů (úvahy o Spojených státech evropských) • Versailleská mírová konference • V Rusku po revoluci 7. 11. 1917 pokus vytvořit nový politickoekonomický systém (bipolarita, sanitní kordon ve východní Evropě)

Válkou změněný poměr sil ve světě • USA nejsilnější zemí světa, změna z pozice světového dlužníka na světového věřitele • Ekonomické centrum světa v USA, politicky stojí USA v ústraní (izolacionismus) • Politická dominance Evropy pokračuje: - francouzská hegemonie (Malá Dohoda) - německé kolonie zabírají Dohodové země - oslabení Německa (válečné reparace, ztráta území i obyvatelstva, demilitarizace)

Vývoj světové ekonomiky 1918 - 1945 Problémové okruhy: • Vývoj světového hospodářství v období mezi světovými válkami • Charakteristiky ekonomického vývoje hlavních kapitalistických mocností • Etapy a základní rysy vývoje sovětské ekonomiky v letech 1917 - 1941

Hlavní etapy sledovaného období • • • 1918 - 1922: Poválečná revoluční vlna 1923 - 1929: Politická a ekonomická stabilizace 1929 - 1933: Tzv. „Velká deprese“ 1934 - 1939: Oživení a militarizace ekonomik 1939 - 1945: 2. světová válka Odlišný vývoj: Sovětský svaz

Poválečná revoluční vlna 1918 - 1922 Zejména poražené země, ale i Itálie (Mussolini) Příčiny: • Tíživé důsledky války + následné sankce • Přechod z válečné na mírovou výrobu • Chaos spojený s omezováním státních zásahů • Demobilizace armád (vysoká nezaměstnanost) • Agitace levicových stran (vznik sovětského Ruska a Komunistické internacionály)

Technické aspekty mezivál. ekonomiky V čele technického pokroku USA a Německo • automobilismus a letectví • všeobecná elektrifikace domácností, nové vynálezy pro domácnost (vysavače, lednice, pračky, gramofony aj. ) • rostoucí význam ropy a ropných produktů • počátky elektroniky (televize, počítače) • pokrok v medicíně (rentgen, antibiotika)

Období stabilizace 20. let • převedení ekonomik na mírovou výrobu • rychlá obnova ekonomik narušených válkou (dynamický růst USA, Japonsko, Německo) • rostoucí podíl spotřeby na tvorbě HDP (nové elektrické spotřebiče, automobily aj. ) • sociální smír (růst životní úrovně širokých vrstev obyvatelstva při velmi nízké míře nezaměstnanosti, zákonné sociální jistoty)

Světová hospodářská krize 30. let Ohnisko krize v USA (říjen 1929), v roce 1930 její přelití do Evropy (kromě SSSR) • Pokles světové průmyslové produkce o 37% • Masová nezaměstnanost • Zhroucení světového obchodu, vlna celního protekcionismu na ochranu ekonomik • Pád zlatého standardu, vznik měnových bloků Východisko - státní zásahy do ekonomiky

Reflexe reality v teoriích John Maynard Keynes (1883 - 1946) Všeobecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936) Základní myšlenkou tzv. keynesiánské ekonomie a z ní vycházející hospodářské politiky je uplatňování státních zásahů jako nástroje k překonání dlouhodobé nestability a nerovnováhy kapitalistických ekonomik

Hospodářský a politický vývoj USA • Poválečná krize hluboká, avšak krátká • 20. léta - tzv. hospodářský zázrak (r. 1929 překročena úroveň roku 1913 o 80% !!) • Nové metody řízení v průmyslu (Taylor, Ford) - prudký růst produktivity práce • Krize 1929/33 nejhlubší a nejtíživější ze všech zemí světa, pokles o 46% (!!) • 1933 prezidentem F. Roosevelt - New Deal (proticyklická hospodářská politika)

Hospodářský a politický vývoj Německa v éře Výmarské republiky (1918 -33) • • • Mohutná revoluční vlna 1918 - 1923 Ztráta 13% území (Francie, Polsko, Dánsko) Ztráta veškerých mimoevropských kolonií Válečné reparace 132 miliard zlatých marek Rúrská krize 1923 (kvůli neplacení reparací) Hyperinflace 1923/4 (1 : bilionu)

Hospodářský a politický vývoj Německa v éře Výmarské republiky (1918 -33) • 1924 Dawesův plán obnovy ekonomiky, dolarové injekce, rozložení splátek reparací • Díky americké podpoře rychlý růst do roku 1929 (obnovená pozice nejsilnější evropské ekonomiky) • Krize 30. let druhá nejhorší na světě, sociální konflikty, radikalizace obyvatelstva, prudké posilování pozic Hitlerovy NSDAP • 30. ledna 1933 Hitler říšským kancléřem, konec Výmarské republiky

Hospodářský a politický vývoj Německa v období Třetí říše (1933 -39) • Východisko z krize cestou státních investic • Postupný přechod na regulované hospodářství • 1935 - Hitler zavádí všeob. brannou povinnost, téhož roku startuje čtyřletý hospodářský plán, cílem je obnova velmocenského postavení Německa a jeho surovinová a potravinová soběstačnost • Snížení nezaměstnanosti z 6 milionů (1932) na necelých 0, 5 milionu (1937)

Hospodářský a polit. vývoj V. Británie • Poválečná krize hluboká, oživení 20. let velmi slabé (r. 1929 jen vyrovnání úrovně 1913), investiční aktivita mimořádně nízká • Technické zaostávání za USA a Německem • Postupná ztráta zahraničních trhů • Poměrně mírný průběh krize (pokles o 17%) • 1932 V. B. opouští politiku volného obchodu, celní preference uvnitř britského impéria

Hospodářský a politický vývoj Francie • Obrovské škody a ztráty za 1. sv. války, silné levicové hnutí • Úspěšná poválečná obnova díky reparacím z Německa (69 miliard marek), Alsasko a Lotrinsko vráceno, využívání Sárska (15 let) • V r. 1929 překročení úrovně r. 1913 o 20% • Vleklá krize 30. let, výrazný posun doleva (1936 - vláda lidové fronty, zestátňování) • Oživení slabé, jen díky výdajům na zbrojení

Sovětské Rusko - revoluční přeměny • Dekret o půdě (pozemková reforma), konfiskace půdy cara, církve a velkostatků • Kontrola výroby a rozdělování jako první fáze pozdějšího zestátnění velkopodniků • Zestátnění železnic a lodní dopravy • Zestátnění bank a včlenění do Státní banky • Státní monopol zahraničního obchodu

Sovětské Rusko - válečný komunismus • 1918 - 1921: Občanská válka v Rusku provázená mezinárodní intervencí • Státní obilní monopol, povinnost rolníků odvádět státu všechny přebytky • přídělový (lístkový) systém • pracovní povinnost ve prospěch státu • odbourávání tržních vztahů, naturální směna • 1920 plán GOELRO (elektrifikace země)

Sovětský svaz - NEP Válka, revoluce a intervence vrhly ekonomiku Ruska o půl století zpět, hrozba zhroucení 1921 - 1927: Nová ekonomická politika • Návrat tržních podmínek v hospodářství • Obnova vnitřního trhu, zlatý standard rublu • Podpora živností a družstevního podnikání • Reprivatizace menších podniků • Koncese pro zahraniční investory

Sovětský svaz - Stalinova éra Budování tzv. základů socialismu v SSSR • Odklon od principů NEPu, posilování centralizace a státního direktivismu (závazné státní pětileté plány rozvoje) • Snaha o urychlenou industrializaci země • Upřednostňování těžkého průmyslu • Násilná kolektivizace zemědělství

Hospodářský vývoj českých zemí v rámci Rakouska - Uherska • • • 1840 - 1860 průmyslová revoluce 60. a 70. léta „zakladatelská horečka“ enormní rozmach železnic konec 19. stol. nástup nových odvětví od 60. let vznik lidového peněžnictví první české velkobanky, centrály nově vznikajících koncernů (Živnobanka)

Československo v letech 1918 - 1945 Jeden z následnických států Rakouska-Uherska • 21 % území R-U • 26 % obyvatelstva R-U • 60 % průmyslového potenciálu R-U Nevýhody - ekonomická nesourodost státu - mnohonárodní složení

Národnostní složení ČSR (13, 6 mil. ) • • • Češi – 7 mil. (51, 5 %) Němci – 3, 2 mil. (23, 5 %) Slováci – 2, 1 mil. (16 %) Maďaři – 0, 7 mil. (5, 2 %) Rusíni – 0, 5 mil. (3, 7 %) Poláci – 120 tis. (0, 9 %)

Srovnání Českých zemí a Slovenska České země • Průmyslová oblast (40 % pr. / 32 % zem. ) • Obyvatelstvo 74 % • Podíl na HDP 90 % • Podíl na prům. 92 % • Podíl na zem. 76 % • HDP/obyv. = 100 % Slovensko + P. R. • Agrární oblast (17 % pr. / 61 % zem. ) • Obyvatelstvo 26 % • Podíl na HDP 10 % • Podíl na prům. 8 % • Podíl na zem. 24 % • HDP/obyv. = 32 %

Sociální zákonodárství v ČSR • Osmihodinová pracovní doba • Nemocenské, úrazové, starobní a invalidní pojištění zaměstnanců • Státní podpory v nezaměstnanosti • Státní inspekce bezpečnosti práce • Drahotní přídavky pro chudé rodiny • Ochrana nájemníků (ochrana proti výpovědi z bytu a zvyšování nájmů) • Pozemková reforma

Hlavní ekonomické problémy ČSR • Poválečná obnova (pokles HDP proti 1913 o 40 %) • Měnová odluka od Rakouska (kolky - ochrana měny proti přílivu peněz z dalších nástup. států) • Nostrifikace akcií • Pozemková reforma v zemědělství • Postupné zhodnocení koruny (dlouhodobě) • Zahraniční obchod (malý vnitřní trh) • Stavba komunikací západ - východ

Nostrifikace akcií • Povinnost přenést sídla akciových společností z jiných nást. států do ČR (235 firem, zákl. kapitál 2 mld. Kč) • Zvýšení podílu českého a slovenského kapitálu (výkup akcií od zahraničních vlastníků) Změna zahraniční orientace • Oslabování německého a maďarského vlivu, sílí pozice západoevropského kapitálu

Pozemková reforma v ČSR Snaha omezit vliv zahraniční šlechty a církve: • • Katolická církev – 500. 000 hektarů (3, 57 %) Schwarzenberkové – 248. 000 hektarů (1, 77 %) Lichtensteinové – 173. 000 hektarů (1, 24 %) Pálfyové – 106. 000 hektarů (0, 75 %) V závorkách podíly na rozloze celého státu – 140 tisíc km 2

Pozemková reforma v ČSR Záboru (za náhradu) podléhaly plochy nad 150 ha zem. půdy / 250 ha veškeré půdy: • 1913 pozemkových celků s více než 4 mil. hektarů půdy (téměř 30 % rozlohy státu) • 3000 potravinářských a lesnických podniků Příděly zájemcům za 2000 až 8600 Kč/ha Dlouhodobý proces, realizovaný jen z 45 % – dokončení zabránila II. světová válka

Vývoj čs. ekonomiky 1921 - 1937 Roční růst 1921 - 29 1930 - 37 1921 1929 1937 Průmysl 100 166, 4 160, 2 +6, 6 % -0, 5 % Zemědělství 100 116, 3 128, 2 +1, 9 % +1, 2 % Zahr. obchod 100 184, 8 73, 4 +8, 0 % -10, 8 % Reálná mzda 100 111, 3 99, 95 +1, 3 % -1, 3 %

Mnichovská konference Německo, Spojené království, Francie a Itálie se shodly se zřetelem k dohodě, jíž bylo v podstatě dosaženo o odstoupení sudetoněmeckého území, na těchto podmínkách a způsobech tohoto odstoupení a na opatřeních, jež je třeba pro to učinit, aby bylo zajištěno její provedení. 1. Vyklizování započne 1. října. 2. Spojené království, Francie a Itálie se shodují v tom, že vyklizení bude provedeno do 10. října, a to bez ničení jakýchkoliv existujících zařízení, a že československá vláda je odpovědna za to, že vyklizení bude provedeno bez poškození uvedených zařízení. 3. Podmínky vyklizení podrobně určí mezinárodní výbor, složený ze zástupců Německa, Spojeného království, Francie… Atd. Podepsáni: Hitler, Daladier, Chamberlain, Mussolini

Druhá republika Vídeňská arbitráž (Německo, Itálie) - odstoupení dalších území Maďarsku a Polsku Po Mnichovu a Vídeňské arbitráži: – 30 % území – 35 % obyvatelstva – přerušené komunikace pohraničním záborem – ztráta průmyslu v pohraničí, obilnice na Žitném ostrově, části dopravního parku a zlatého pokladu, kompletní ztráta hraničního opevnění

Protektorát Čechy a Morava Koloniální nadvláda ze strany Německa: • • Válečné řízené hospodářství Regulace zemědělské výroby Kontrola zahraničního obchodu Totální mobilizace pracovních sil Státní řízení cen a mezd Militarizace české ekonomiky Nadhodnocený kurs marky ke koruně 1: 10 Přídělový systém zásobování