Horniny Hornina neodborn kmen je heterogenn sms tvoen

Horniny

Hornina (neodborně kámen) je heterogenní směs tvořená různými minerály, někdy i organickými složkami, vulkanickým sklem či kombinací těchto komponentů. Výjimku tvoří pouze monominerální horniny, které jsou tvořené pouze jedním minerálem (například hornina mramor je tvořena pouze minerálem kalcitem). � Věda zabývající se horninami se nazývá petrologie. �

Dělení hornin � Horniny se dělí podle způsobu jejich vzniku do tří základních skupin: usazené (sedimentované), přeměněné (metamorfované), vyvřelé (magmatické).

Vyvřelé horniny (magmatické) � � � � hlubinné (plutonické) gabro syenit žula syenit porfyr žilné (neptunické) pegmatit žula výlevné (vulkanické) andezit čedič melafyr andezit trachyt čedič znělec porfyl gabro pegmatit melafyr znělec trachyt

Usazené horniny (sedimentární) � � � � Úlomkovité štěrk pískovec štěrk slepenec Jílovité hlína spraš jíl hlína opuka Organogenní vápenec uhlí ropa zemní plyn vápenec Chemické travertin pískovec spraš uhlí travertin slepenec jíl ropa opuka Zemní plyn

Přeměněné horniny (metamorfované � rula � svor � fylit rula � mramor svor fylit mramor

� Všechny tři skupiny hornin jsou v neustálém koloběhu mezi sebou v závislosti na tlakově-teplotních podmínkách (tzv. p. T podmínky), kdy vlivem změny jedné či obou složek dochází k přeměně jednoho druhu v druhý a naopak.

� � � � Plocha souše je asi 149 milionů kilometrů čtverečních. Z nich tvoří tři čtvrtiny horniny sedimentační a jednu čtvrtinu horniny vyvřelé a metamorfované. Navíc je na povrchu zastoupeno nejvíce 5 hlavních skupin hornin, které tvoří 90% povrchu. Patří tam: břidlice – 52 % bazalt pískovce – 15 % žuly a granodiority – 15 % vápence a dolomity – 7 % bazalty – 3 % ostatní – 8 % dolomit břidlice pískovec žula vápenec granodiorit

� KONEC