Hok Charakteristika Hok latinsky Magnesium chemick znaka Mg

Hořčík Charakteristika Hořčík, latinsky Magnesium, chemická značka Mg. Poprvé byl izolován na počátku 19. století elektrolýzou a následně v 30. letech téhož století chemickou reakcí vyroben chlorid hořečnatý. V přírodě se vyskytuje ve sloučeninách jako dolomit či magnezit, výrazně je zastoupen v mořské vodě (1, 35 g/l). Hořčík je jedním ze základních stavebních součástí rostlinného barviva chlorofylu a tím je dána důležitost tohoto prvku v celém potravním řetězci.

Hořčík § Fyziologie V lidském těle je obsaženo 20 – 30 g hořčíku. Z tohoto množství se ukrývá cca 60% v kostech a zubech, pouhé 1% v krvi, játrech, zbytek nalezneme ve svalové tkáni. Doporučená denní dávka je závislá na věku a v průměru činní 6 mg/kg hmotnosti. Hladina Mg v séru se pohybuje od 0, 7 do 1, 1 mmol/l a není určujícím ukazatelem množství prvku v těle. V buňkách a tkáních je koncentrace 10 násobná. Kromě hladiny Mg v plasmě můžeme stanovit hladinu v erytrocytech (2, 5 mmol/l) nebo odpad v moči za 24 hod, který činní 5 mmol. Ledviny totiž promptně reagují na stav sérové hladiny Mg. Při jeho nedostatku dochází k zadržování Mg, při nadbytku naopak k zvýšenému vylučování. To však může nastat i při ledvinném onemocnění či podávání diuretik. Nejobjektivnějším vyšetřením stanovujícím množství Mg v těle je atomová absropční spektrofotometrie. Hořčík je znám jako druhý nejhojnější intracelulární iont, který výrazně ovlivňuje funkci a stav buňky. Stabilizuje její membránu, brání intracelulárnímu průniku Ca, hypoxii, je součástí přes více než 300 enzymatických reakcí, např. při oxydativní fosforylaci, glykolýze či naopak glykogenoneogenezi, zapojuje se v Krebsově cyklu. Hořčík spolu s vápníkem ovlivňují stav kontrakce svalu, kdy Mg napomáhá relaxaci, což se projeví i zábranou vasospasmů srdečních a mozkových cév.

Hořčík § Vstřebávání a vylučování K vstřebávání Mg dochází v tenkém střevu a je závislé na stavu sliznic ( k zhoršení dochází u chronických průjmů, ulcerózní kolitidě a dalších zánětlivých onemocněních GIT), na současně podávané stravě ( vstřebatelnost omezují tuky, sacharidy nadměrné množství bílkovin), dále na druhu a množství podané látky, u 1 g laktátu hořečnatého musíme počítat cca se 100 mg čistého hořčíku. Rovněž s celkovou výší podaného minerálu dochází k procentuálnímu poklesu vstřebávání. Vzhledem ke kompetitivní inhibici s vápníkem při transportu přes stěnu GIT množství absorbovaného hořčíku ovlivňuje současná hladina Ca ve střevech. K výraznému omezení příjmu dochází při požívání alkoholu. Positivně resorpci ovlivňuje současně podaný vit. D v dávce 400 m. j. (vyšší dávky působí opačně), selen, hladina parathormonu v těle, malé množství bílkovin. Na množství vstřebaného hořčíku a jeho hladinu v séru okamžitě reagují ledviny a hladinu usměrňují pomocí glomerulární filtrace a zpětné tubulární resorpce. . Se zvýšenou diurezou dochází k zvýšenému odpadu iontu. K výraznému vylučování z těla dochází rovněž GIT, neboť z celkově podaného množství se vstřebává pouze 30 -40% a současně dochází i k částečné eliminaci již vstřebaného hořčíku přes enterohepatální oběh opět do GIT.

Hořčík § Obsah hořčíku v potravinách Hořčík se nachází v mnoha potravinách ale většinou v menších množstvích. Tento fakt je bohužel v současné době ještě podpořen současným stavem přírody. Nepříznivé podmínky v zemědělství a lesnictví, které způsobily zvýšené vyplavování hořčíku z půdy, kdy došlo k přerušení koloběhu minerálu mezi živou a neživou přírodou (s nástupem chemie do zemědělství a velkovýrobou) výrazně ovlivňují snižující se množství Mg v potravním řetězci, počínaje vodou přes rostlinou stravu a konče živočišnými produkty. Rovněž úprava stravy jako je tepelné zpracování a konzervování snižuje obsah Mg. Níže uvedené příklady obsahu Mg nemusí vzhledem k výše uvedeným faktům stoprocentně odpovídat a jejich hladina může kolísat dle původu zdroje produktu, což dokumentuje i obsah Mg v pitné vodě na Plzeňsku. zdroj Mg v mg/l Plzeň povrchový 4– 6 Rokycany povrchový 1, 7 Janov hlubinný 29 Zbiroh hlubinný 35

Hořčík § Obsah hořčíku v potravinách na 100 g potravina mg mák 526 ementál 57 hrách steril. 33 lískové ořechy 274 šproty 53 kuře 29 mandle 257 hrozinky 50 eidam 30% 28 čokoláda ml. 92 losos 45 vepřové maso 26 čočka 77 banán 42 hovězí maso 25 chléb tmavý 75 sardinky 41 brambory bílé pečivo 24 špenát 59 makrela uzená 34 bílý jogurt 21

Hořčík § Příčiny nedostatku - snížený příjem - nízký obsah Mg ve stravě v důsledku primárního snížení v půdě - dieta, anorexie, bulimie - poruchy GIT (chronický průjem, collitis ulcerosa, celiakie. . ) - vysoký příjem tuků, bílkovin - nadměrný příjem vápníku - alkoholismus - snížená hladina parathormonu - nadměrný příjem vlákniny

Hořčík § Příčiny nedostatku - zvýšené vylučování - onemocnění ledvin - nadměrná diureza - diabetes mellitus, diabetes insipidus - některé léky (diuretika, aminoglykosidy, insulin…) - hormonální antikoncepce - kofein - projímadla - nadměrné pocení (sportovci) - zvýšená potřeba - sportovci - těhotné a kojící - období kostního růstu - hormonální disbalance v důsledku onemocnění št. žlázy, příštitných tělísek, nadledvin, slinivky

Hořčík § Obsah hořčíku v tekutinách na 100 ml tekutina mg korunní kyselka 3, 5 excelsior 2, 0 mattoni , 0 magnesie 180 mléko 1, 5% 14

Hořčík § Základní příznaky nedostatku neurologické – migréna, závratě, neurastenie, deprese, tetanický syndrom, parestézie porucha přenosu nervových podnětů do svalů, hyperaktivita dětí kardiologické – sklon k hypotenzi, poruchy srdečního rytmu, tachykardie, tlak na hrudi, kolapsové stavy, únava, předčasná arterioskleróza, častější infarkty gynekologické – premenstruační syndrom, menstruační bolesti interní – ledvinové a žlučníkové kameny, poruchy růstu a trofiky kostí, trombózy dolních končetin, bronchospasmy, zhoršuje astma, alergie, zvýšený tonus svěračů zažívacího ústrojí, ranní únava, snižuje inzulínovou odpověď, zvýšený průnik Ca do buněk, porucha regulace cholesterolu, náchylnost organismu k infektům, urychluje stárnutí

Hořčík § Základní příznaky předávkování - snížený tlak - pomalá srdeční činnost - nevýbavné hluboké reflexy - poruchy vedení vzruchu srdeční svalovinou - dechová paralýza

Hořčík § Použitá literatura 1. W. F. Ganong: Přehled lékařské fysiologie 2. U. Keller: Klinická výživa 3. L. Steidl: Magnézium donor zdraví a pohody, Interní medicína pro praxi 2001/4, 2001/5, 2001/6 4. M. Šašinka: Nefrológia detí a mladistvých 5. I. Mach: Doplňky stravy 6. P. Konopka: Sportovní výživa 7. V. Jordán: Antioxidanty zázračné zbraně