Hodnocen znalost k Pehled a metodika Philippe Claus

Hodnocení znalostí žáků Přehled a metodika Philippe Claus, generální školní inspektor Praha, 24. listopadu 2011

Přehled hodnocení

Kdo? Odbor evaluace, prognostiky a výkonnosti (DEPP, Direction de l’Evaluation, de la Prospective et de la Performance) – Statistické oddělení Ministerstva školství, statistické zpracování, znalecké posudky, hodnocení Vrchní ředitelství školního vzdělávání (DGESCO, Direction générale de l’enseignement scolaire) – Zavádění a hodnocení školské politiky stanovené Ministrem Ústřední školní inspektorát (IGEN, Inspection générale de l’éducation nationale) – Znalecké posudky, podněty a oživení

Nástroje hodnocení (1) • Soubor „CEDRE“ : – soubor hodnocení jednotlivých předmětů prováděný na vzorku žáků 5. a 9. tříd ZŠ – hodnocení jednoho určitého předmětu zvoleného pro daný rok prováděné od roku 2003, opakované každých 6 let – ovládání jazyka/obecné dovednosti, cizí jazyky, postoje k životu ve společnosti, dějepis-zeměpis/občanská výchova, experimentální vědy, matematika, četba z elektronických médií (lecture sur support électronique, L. S. E) • „LOLF“ ukazatele : (LOLF = Organický zákon o financování státní správy, Loi organique relative aux lois de finances) – Zvládání základních dovedností ve francouzštině a v matematice v 5. a 9. třídě ZŠ (od roku 2007) – Zvládání dovedností společného rámce (test je sestavován) • Longitudinální komparace: – Sledování ročníku žáků nastoupivších do 6. třídy ZŠ v roce 2007 – Sledování ročníku žáků nastoupivších do 1. třídy ZŠ v roce 2011

Nástroje hodnocení (2) • Zevrubná hodnocení – Hodnocení 2. třídy ZŠ/5. třídy ZŠ od roku 2009 (DGESCO), specifická práce zaměřená na časovou porovnavatelnost – Test zaměřený na četbu zákona „Den obrany a občanství“ (Journée défense et Citoyenneté, JDC, ex-JAPD), prováděno u mladých sedmnáctiletých Francouzů od roku 1998 • « Historická » porovnávání: – « Čtení, psaní, počty » v 5. třídě ZŠ (1987 -2007) – Problémy se čtením na začátku 6. třídy ZŠ (1997 -2007)

Metodický rámec

Etapy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Cíle a referenční rámec: ü cíle: co chceme měřit? ü tabulka kompetencí / dovedností ü charakteristiky nástroje (formát jednotlivých cvičení, typy nosičů, atd. ) Vytváření jednotlivých cvičení Experimentace s rozsáhlým souborem cvičení Vytváření definitivní podoby testu na základě výsledků experimentace Kampaň k definitivní podobě testu Model měření, vytváření měřítka Analýzy a interpretace výsledků

Principy • Platné hodnocení : – Měří to, co měřit má • Věrné hodnocení: – Hodnota měření je spolehlivá a přesná • Standardizované hodnocení: – Minimalizace omylu měření každé jednotlivé etapy analýzy • Porovnavatelné hodnocení: – V čase: porovnavatelnost různých testů – V prostoru: porovnavatelnost mezi jednotlivými jazykovými/kulturními skupinami

Skládání testů • Standardizace: – přesné pokyny – «správce testu» není učitelem hodnoceného předmětu (2. stupeň ZŠ = collège) – jeho možnost zasahovat je omezená – žáci nemají stejné sešity („oběžné“ sešity), což zamezuje opisování • Motivace žáků: – žáci nemají žádný zvláštní zájem na osobním nasazení při testu – jak podnítit motivaci? (danými pokyny, výběrem atraktivních nosičů, přizpůsobením náročnosti, atd. )

Opravy testů • Úskalí spjatá s opravami otázek – kulturní zvyklosti a stupeň náročnosti opravujících – vliv pořadí, „oslnění“, opravných zkoušek • Centralizace oprav • Program tele-oprav (AGATE) : – „odhmotnění“ (výhody správa/cena) – opravy podle cvičení – kontrola kvality oprav – několikanásobné opravy

Vytvoření měřítka • Stejné měřítko pro studenty i pro cvičení Rozdělení žáků(θ) Rozdělení cvičení (b) Nejlepší žáci Náročná cvičení 10 5 7 69 2 11 Nejslabší žáci 8 13 4 12 Snadná cvičení

Příklad měřítka • Ukázka ze souboru hodnocení jednotlivých předmětů DEPP, hodnocení předmětu dějepis-zeměpis na konci 9. třídy ZŠ (rok 2006) • Průměrný výsledek je stanoven na hodnotě 250, typová odchylka činí 50 • Skupiny 0 a 1: 15%, Skupina 5: 10% • Určení rozhraní: stanovení «standardního nastavení» pro ukazatele společného rámce

Zajištění porovnavatelnosti

Jedinečnost úkolu • Každé cvičení má svou obtížnost: Příklad (5. třída ZŠ) Porovnat dvě čísla nacházející se na stejném řádku s použitím odpovídajícího znaménka: <(menší než) ; > (větší než) ; = (rovné) 12 250 15 300 1 532 140, 5 155 234, 8 238 0, 8 1, 4 0, 6 1 Úspěšnost: 76 % Úspěšnost: 66 %

Princip • Ilustrace celostátního hodnocení žáků 5. tříd ZŠ: – V 2009, 15, 3% žáků dosáhlo výsledků ≤ 13/20 – V 2010, 26, 2% žáků dosáhlo výsledků ≤ 13/20 – Vzrostlo skutečně procento žáků, kteří «nemají dostatečné znalosti» , během jednoho roku o 11 procentních bodů? – Jiné vysvětlení: zkouška z roku 2010 je náročnější nežli zkouška z roku 2009 • Potřeba ukotvení: – Prostřednictvím cvičení absolvovaných všemi žáky – Prostřednictvím žáků, kteří absolvují všechna cvičení • Cíl: – Oddělit náročnost cvičení a úroveň žáků

Ilustrace na výsledcích

Časové porovnávání • 5. třída ZŠ 1987 -2007 • Čtení-porozumění: – v roce 2007 mělo potíže 20% žáků oproti 10% v roce 1987 – Nárůst sociálních nerovností: pokles se dotýká především dětí ze sociálně znevýhodněných rodin • Pravopis: – Diktát textu o délce několika řádků, nárůst počtu chyb (z 11 na 15) – Pokles se týká všech žáků bez rozdílu sociálního původu – Narůstá především počet gramatických chyb Informační poznámka 08. 38

Časové porovnávání (pokračování) • 6. třída ZŠ 1997 -2007 Výkonnost 1997 2007 Rychlost 22, 5% 24, 1% Fonologie 21, 7% 21, 6% Morfologie 17% 17, 6% Běžná slova 19, 6% 19, 9% Málo používaná slova 24, 2% 30, 7% Pravopis 23, 1% 33, 6% Formulace 28, 4% 33, 6% • Tyto tři veličiny nejvíce korelují se školními výsledky

Informační poznámka

Dokumenty

Sbírka CNDP/DEPP