HMYZ S PROMNOU NEDOKONALOU Anotace Materil je uren

HMYZ S PROMĚNOU NEDOKONALOU Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi a se základním systémem hmyzu s proměnou nedokonalou. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Základní pojmy proměna nedokonalá maska najáda nymfa

vývoj probíhá bez stadia kukly, probíhá přes larvu = NYMFA (od dospělce se liší tím, že nemá plně vyvinutá křídla a pohlavní orgány)

Zápis do sešitu Hmyz s proměnou nedokonalou chybí stadium kukly

Řád: Rybenky bezkřídlý hmyz, tělo pokryté šupinkami - 3 štětinové přívěsky Rybenka domácí: 1 cm, noční vlhké prostředí (koupelny, spižírny, různé odpadky)

Zápis do sešitu Řád: Rybenky bezkřídlý hmyz tělo pokryté šupinkami - 3 štětinové přívěsky rybenka domácí - 1 cm, noční vlhké prostředí

Řád: Jepice jemná blanitá křídla tři dlouhé štěty na zadečku larvy žijí ve vodě 3 roky dospělci nepřijímají potravu, žije jen několik hodin jepice obecná

Zápis do sešitu Řád: Jepice jemná blanitá křídla tři dlouhé štěty na zadečku larvy žijí ve vodě 3 roky dospělci nepřijímají potravu, žije jen několik hodin jepice obecná

Řád: Vážky - 2 páry křídel (hustě žilkované) kousací ústrojí, 2 velké složené oči vymrštitelný spodní pysk, tzv. maska larvy (najády) žijí ve vodě, dravé pohled člověka pohled hmyzu

rozmnožování: vajíčka do vody => larva NAJÁDA (název larvy u vážek) – dravé 1 – 2 roky žije ve vodě, pak vylézá na rostlinu => proměna v dospělce

Motýlice lesklá křídla v klidu složená k sobě

Šídlo velké křídla v klidu rozprostřená, štíhlý zadeček Šídlo modré

Vážka ploská křídla v klidu rozprostřená, tlustý zadeček

Vážka černořitná

Šidélko páskované - samička klade vajíčka - modrý sameček asistuje

Zápis do sešitu Řád: Vážky dva páry dlouhých síťovaných křídel vymrštitelný spodní pysk, tzv. maska larvy (najády) žijí ve vodě, dravé motýlice lesklá křídla v klidu složená k sobě šídlo velké křídla v klidu rozprostřená, štíhlý zadeček vážka ploská křídla v klidu rozprostřená, tlustý zadeček

řád Pošvatky - hnědé, létají nad hladinou

Řád: Švábi - sameček dokonalá křídla, samička bez křídel - dlouhá tenká tykadla, štít za hlavou - tělo shora zploštělé, Šváb obecný: všežravý, sklady, pekárny, domácnosti (rozklad organické hmoty, znečišťují trusem)

Šváb americký

Rus domácí žlutohnědý, křídla sameček i samička

Zápis do sešitu Řád: Švábi tělo shora zploštělé, za hlavou velký štít, dlouhá tenká tykadla šváb obecný rus domácí

Řád: Rovnokřídlí Cvrček domácí

Cvrček černý

Cvrček stepní

Kobylka zelená dlouhá nitková tykadla na holeni 1. páru nohou sluchové ústrojí samička – šavlovitě zahnuté kladélko loví hmyz i býložraví

Krtonožka obecná v zemi, také plave všežravá – ožírá kořeny zahradních rostlin samička – staví hnízdo a pečuje o vajíčka

Saranče: mohutná kousací ústrojí, Krátká tykadla 2 páry křídel souběžně podél těla, první pár kožovitý, druhý blanitý 3 páry nohou – poslední ke skákání jsou schopni vydávat zvuky, sluchové ústrojí na 1. zadečkovém článku Saranče čárkovaná

výhradně býložravá – problém tropické oblasti Saranče stěhovavá

Saranče modrokřídlá

Saranče vrzavá

Saranče uherská

Zápis do sešitu Řád: Rovnokřídlí dva páry křídel souběžně podél těla, první pár kožovitý, druhý blanitý dlouhá tenká tykadla skákací končetiny – zadní pár vydávají zvuky kobylka zelená - dravá cvrček polní krtonožka obecná – 1 pár končetin – hrabavé, všežravá Saranče Býložravci krátká tykadla saranče čárkovaná saranče stěhovavá

Řád: Strašilky z tropických oblastí tvarem těla napodobují prostředí – mimikry rozmnožují se partenogenezí vývoj z neoplozeného vajíčka (není třeba sameček), většinou se líhnou samičky, samci vzácně býložraví lupenitka zelená

pakobylka indická hůlkový tvar, 3 páry nohou, bezkřídlé Strašilka australská

Zápis do sešitu Řád: Strašilky tvarem těla napodobují prostředí – mimikry rozmnožují se partenogenezí - vývoj z neoplozeného vajíčka - býložraví pakobylka indická Strašilka australská Lupenitka zelená

Řád: Kudlanky protáhlé tělo, trojúhelníkovitá hlava 2 páry křídel, 1. polokožovitá „mistři maskování“ – ochrana před predátory ♀ při páření sežere ♂ první pár nohou uchopovací kudlanka nábožná dravá, často sežere i samečka 300 – 1000 vajíček do společného obalu, potrava: hmyz

Kudlanka - velmi pohyblivá hlava - velikost 2 – 16 cm, v ČR na jižní Moravě - 1. pár končetin s hroty k lovení kořisti

Kudlanka se rodí ze společného vajíčka

Kudlanka napodobuje mravence (ptáci ji nesežerou - mravenec je jedovatý)

Zápis do sešitu Řád: Kudlanky protáhlé tělo, trojúhelníkovitá hlava ♀ při páření sežere ♂ první pár nohou uchopovací kudlanka nábožná

Řád: Vši vnější paraziti bez křídel, končetiny s drápky k lezení ve vlasech a chlupech bodavě sací ústní ústrojí, živí se krví vajíčka = hnidy veš šatní šaty, prádlo) živí se krví člověka (!!!skvrnitý tyfus !!!) U nás naštěstí vzácná

Veš dětská vlasy dětí, vajíčka lepí na vlasy - hnidy

Veš ohanbí (muňka) - ochlupení, o bočí, podpáždí - přenos prádlem, - 1, 5 – 2 mm

Zápis do sešitu Řád: Vši vnější paraziti bez křídel, končetiny s drápky k lezení ve vlasech a chlupech bodavě sací ústní ústrojí, živí se krví vajíčka = hnidy veš dětská 1 – 6 mm

Řád: Stejnokřídlí 2 páry blanitých křídel (létají na krátké vzdálenosti nebo žijí přisedle) všichni se živí rostlinnými šťávami – bodavě sací ústní ústrojí vnější paraziti rostlin obrázek 11

Mšice škůdci na rostlinách požírá je slunéčko sedmitečné 2 páry blanitých křídel skládají střechovitě přes sebe jsou škůdci, rychle se rozmnožují

Složitý vývin: bezkřídlé a okřídlené stadium Mšice rybízová, jabloňová, třešňová: přes zimu vajíčka na větvičkách – duben larvy – listy – dorůstají v bezkřídlé samice – v létě nakladou živé larvy – okřídlené samičky – odlétají na hluchavkovité rostliny – zde další generace až do konce léta, na podzim se líhnou samci – společně odlétají na rostlinu – vajíčka k pupenům

Mšice zelná

Pěnodějka obecná chomáče pěny na rostlinách – v nich vývoj larev skáče při útěku Pěnodějka olšová Pěnodějka rudá

Molice skleníková ve sklenících i na domácích rostlinách bílé, 1, 5 – 2 mm

Puklice švestková na švestce i jiných stromech, sají šťávu samička – klenutý ochranný štítek na větvičce, který po odumření samičky chrání vajíčka

Cikády: - velmi hlučný hmyz – bubínkový orgán na zadečku až 7, 5 cm

Zápis do sešitu Řád: Stejnokřídlí živí se rostlinnými šťávami – bodavě sací ústní ústrojí vnější paraziti rostlin mšice pěnodějka obecná vytváří na rostlinách chomáče pěny vyvíjí se v ní larvy cikáda chlumní 2 páry blanitých křídel skládají střechovitě přes sebe ♂ vydávají cvrčivé zvuky puklice švestková ♀ mají ochranný štítek, po jejich uhynutí se pod ním vyvíjí vajíčka

Řád: Ploštice bodavě sací ústní ústrojí ploché tělo s širokým nápadným štít za hlavou první pár křídel = polokrovky (u těla pevné, s blanitým koncem), druhý pár blanitý některé druhy bezkřídlé obrázek 12

Ruměnice pospolná býložravé i masožravé – sají semena, bobule i mrtvé jedince hmyzu 7 – 12 mm

Bruslařka obecná 8 – 10 mm 1. pár kratší – k chytání kořisti 2. a 3. pár – chodidla s chloupky pohybuje se na hladině stojatých vod

Znakoplavka obecná sladkovodní, plave hřbetem dolů, létá umí bodnout pulci, potěr

Splešťule blátivá dravá - vodní hmyz, potěr dýchá pomocí ocasního přívěšku 2 cm

Vodoměrka štíhlá 9 - 12 mm sladkovodní plochy mrtvý a živý hmyz k lovu nepoužívá končetiny, nabodává

Štěnice domácí 4 – 8 mm noční hmyz vnější parazit, Saje krev živočichů i člověka štěrbiny podlah a nábytku !!! choroby !!!

Kněžice pásovaná Kněžice zelená

Vroubenka smrdutá

Zápis do sešitu Řád: Ploštice bodavě sací ústní ústrojí ploché tělo s nápadným štítem první pár křídel = polokrovky (u těla pevné, s blanitým koncem), druhý pár blanitý některé druhy bezkřídlé kněžice pásovaná, zelná splešťule blátivá znakoplavka obecná Vodoměrka štíhlá ruměnice pospolná štěnice domácí vnější parazit, saje krev teplokrevných živočichů bruslařka obecná pohybuje se na hladině stojatých vod

OPAKOVÁNÍ chybí stadium kukly Řád: Rybenky - bezkřídlý hmyz, tělo pokryté šupinkami, rybenka domácí Řád: Jepice - jemná blanitá křídla, tři štěty na zadečku, dospělci nepřijímají potravu, larvy žijí ve vodě, jepice obecná Řád: Vážky - dva páry dlouhých síťovaných křídel, vymrštitelný spodní pysk, tzv. maska, larvy (najády) žijí ve vodě, dravé, motýlice lesklá (křídla v klidu složená k sobě), šídlo velké (křídla v klidu rozprostřená, štíhlý zadeček), vážka ploská (křídla v klidu rozprostřená, tlustý zadeček) Řád: Švábi - tělo shora zploštělé, za hlavou velký štít, dlouhá tenká tykadla, šváb obecný, rus domácí Řád: Rovnokřídlí - dva páry křídel souběžně podél těla, první pár kožovitý, druhý blanitý, dlouhá tenká tykadla, skákací končetiny – zadní pár, vydávají zvuky, kobylka zelená (dravá), cvrček polní, krtonožka obecná Řád: Saranče - dva páry křídel rovnoběžně podél těla, první kožovitý, druhý blanitý, krátká tykadla, zadní nohy skákací, býložravci, saranče čárkovaná, saranče stěhovavá

OPAKOVÁNÍ Řád: Strašilky - tvarem těla napodobují prostředí – mimikry, rozmnožují se partenogenezí, pakobylka indická, lupenitka zelená Řád: Kudlanky - protáhlé tělo, trojúhelníkovitá hlava, ♀ při páření sežere ♂, první pár nohou uchopovací, kudlanka nábožná Řád: Vši - vnější paraziti, bodavě sací ústní ústrojí, živí se krví, vajíčka = hnidy, veš dětská Řád: Stejnokřídlí - živí se rostlinnými šťávami – bodavě sací ústní ústrojí, vnější paraziti rostlin, mšice (2 páry blanitých křídel skládají střechovitě přes sebe), pěnodějka obecná, (vytváří na rostlinách chomáče pěny vyvíjí se v ní larvy), cikáda chlumní (♂ vydávají cvrčivé zvuky), puklice švestková (♀ mají ochranný štítek, po jejich uhynutí se pod ním vyvíjejí vajíčka) Řád: Ploštice - bodavě sací ústní ústrojí, ploché tělo s nápadným štítem, první pár křídel = polokrovky (u těla pevné, s blanitým koncem), druhý pár blanitý, některé druhy bezkřídlé, ruměnice pospolná, štěnice domácí (vnější parazit, saje krev teplokrevných živočichů), bruslařka obecná (pohybuje se na hladině stojatých vod)

Otázky a úkoly Vysvětli rozdíl mezi přeměnou nedokonalou a přeměnou dokonalou. Co to jsou mimikry? Znáš nějaké živočichy, kteří je používají? Co znamená pojem vnější parazit? Některé druhy hmyzu se rozmnožují tzv. partenogenezí. Co tento pojem znamená a které druhy hmyzu partenogenezi provozují?

Zdroje Použitá literatura: ČERNÍK, Vladimír; BIČÍK, Vítězslav; MARTINEC, Zdeněk. Přírodopis 1 : pro 6. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1. přepracované vydání. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2002. 104 s. ISBN 807235 -068 -4. [2013 -01 -16] Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2013 -01 -16] jsou dostupné pod licencí Creative Commons na http: //www. wikimedia. org, nebo jsou chráněny svobodnou licencí GNU pro dokumenty.