Hluk a jeho psoben na zdrav MUDr Zdeka

Hluk a jeho působení na zdraví MUDr. Zdeňka Vandasová Státní zdravotní ústav

Obsah příspěvku • Přehled účinků hluku na zdraví • Aktuality v hodnocení zdravotních rizik hluku Listopad 2010 2

Účinky hluku na zdraví • Orgánové účinky – Sluchový aparát (akustické trauma, dlouhodobé účinky hluku na sluchový aparát) – Nespecifické účinky (prokázané kardiovaskulární, nejednoznačné hormonální, imunitní, biochemické, CNS, na placentu a plod……) • Ovlivnění činností –Rušení spánku –Poruchy komunikace řečí –Poruchy osvojování řeči a čtení u dětí • Subjektivní pocity –Rozmrzelost, obtěžování Listopad 2010 3

Akustické trauma • Fyziologická podstata: Přímé poranění bubínku, sluchových kůstek nebo blanitého labyrintu mechanickou silou prudce nastupujícího maxima akustického tlaku a jeho stejně prudkým poklesem. • Prahová hodnota: dospělí L Amax = 130 - 140 d. B děti • Výskyt: L Amax = 120 d. B Exploze, třesky a výstřely. - V pracovním prostředí - V životním prostředí a při trávení volného času - vzácně Listopad 2010 4

Poškození sluchového aparátu dlouhodobě působícím hlukem • Fyziologická podstata: zpočátku přechodné a později trvalé morfologické a funkční změny smyslových a nervových buněk Cortiho orgánu vnitřního ucha • Prahová hodnota: L Aeq 24 hod = 70 d. B celoživotní expozice hluku v pracovním a životním prostředí a aktivitách ve volném čase • Výskyt: - V pracovním prostředí - často - V životním prostředí - v těsné blízkosti frekventovaných letišť nebo velmi rušných komunikací - Při trávení volného času - zvyšuje celkovou expozici Listopad 2010 5

Ovlivnění kardiovaskulárního systému • Fyziologická podstata: - Stresová reakce organismu - Deficit hořčíku - Omezení délky a kvality spánku • Prahová hodnota L Aeq 24 hod (venkovní hladiny): = 65 - 70 d. B (Guidelines for community noise, 1999) L Day, 16 hod = 60 d. B (pro IM - Road traffic noise and cardiovascular risk, W. Babisch, 2008) L Night (pro hypertenzi a IM - Night noise guedelines for Europe, 2009) = 50 d. B • Výskyt: Bylo prokázáno v řadě studií u populace v hlučných oblastech kolem letišť, průmyslových závodů nebo hlučných komunikací. Listopad 2010 6

Narušení komunikace řečí • Fyziologická podstata Maskovací proces - interferující hluk Vyšší hlučnost pozadí vede ke zvyšování hlasitosti řeči u mluvčího, k jeho hlasové únavě a ke ztrátě srozumitelnosti u posluchače. Následky: - nedorozumění, podrážděnost, stress - překrývání a maskování důležitých signálů - zpomalení osvojování řeči, čtení a výuky cizích jazyků • Prahová hodnota: L Aeq, 6 -22 hod = 55 – 60 d. B • Výskyt : Široce rozšířené (pracovní i životní prostředí) Citlivé skupiny populace (tvoří podstatnou část populace): - Děti -osvojování řeči, školní výuka - Osoby se sluchovou ztrátou např. ve vyšším věku - Osoby pro které mluvená řeč není mateřštinou Listopad 2010 7

Obtěžování, rozmrzelost (annoyance) • Fyziologická podstata: Obtěžování je psychický stav, který vzniká při mimovolném vnímání vlivů, ke kterým má jedinec zamítavý postoj a na které reaguje pocity odporu, podrážděností a v některých případech až psychosomatickými poruchami. Přítomnost obtěžování je možné považovat za poruchu zdraví z hlediska WHO definice zdraví: Zdraví je stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, nejen absence choroby nebo neschopnosti. Listopad 2010 8

Obtěžování, rozmrzelost (annoyance) • Prahové hodnoty – Z hlediska jednotlivce - bezprahová noxa (Všechny zvuky, které jsou nechtěné nebo obtěžující nebo mají škodlivý vliv na zdraví se nazývají hlukem. ) – Z hlediska populace (doporučení WHO) : Vážné obtěžování L Aeq, day = 55 d. B Mírné obtěžováníi L Aeq, day = 50 d. B • Vztah dávka - účinek Vychází z metaanalýzy (Miedema a Oudshoorn, 2001, Miedema, Vos, 2004) - Matematická rovnice + graf pro automobilovou, železniční a leteckou dopravu a pro stacionární zdroje: - Dávka : L dvn X - Účinek : % LA (Little Annoyed), % A (Annoyed), % HA (Highly Annoyed) Listopad 2010 9

Poruchy spánku • Fyziologická podstata: Sluchový analyzátor má funkci alarmujícího orgánu. Organismus nemá žádnou možnost fyziologicky vyřadit sluch z činnosti. Alarmující hluk je i během spánku identifikován jako nebezpečný a podvědomě dochází k aktivaci organismu. Nový dokument: NIGHT NOISE GUIDELINES FOR EUROPE Listopad 2010 10

Směrnice o nočním hluku pro Evropu • WHO 2009 (kolektiv autorů) • Doplnění a rozšíření dokumentu Guidelines for community noise, WHO, 1999 Listopad 2010 11

Hluk, spánek a zdraví • Spánek je biologická nutnost a narušený spánek je spojen s řadou nepříznivých vlivů na zdraví • Hluk ruší spánek prostřednictvím mnoha přímých a nepřímých cest. Dokonce i na velmi nízkých hladinách mohou být spolehlivě měřeny fyziologické reakce (vzestup srdeční frekvence, tělesné pohyby a probuzení). • Přestože rušení spánku vyvolané hlukem je samo o sobě zdravotní problém, navíc vede k dalším následkům pro zdraví a životní pohodu Listopad 2010 12

Zdravotní účinky nočního hluku • Dostatečný důkaz: Byl stanoven kausální vztah mezi expozicí nočnímu hluku a zdravotním účinkem. Vztah byl pozorován ve studiích, kde byly koincidence (shoda okolností), bias (systematická chyba) a zkreslení adekvátně vyloučeny. Biologická plausabilita (věrohodnost) je také dobře prokázána. • Omezený důkaz: Vztah mezi hlukem a zdravotním účinkem nebyl pozorován přímo, ale je dostupný důkaz dobré kvality, který podporuje kausální vztah. Často je dostatek nepřímých důkazů (vztah mezi expozicí hluku a fyziologickými změnami, o kterých je známo, že vedou k nepříznivému zdravotnímu účinku. Listopad 2010 13

Zdravotní účinky – dostatečný důkaz • Biologické efekty: změny kardiovaskulární aktivity, EEG prokázané probuzení, vyvolání motility, změny v trvání jednotlivých stádií spánku, fragmentace spánku • Změny kvality spánku: probuzení, obtíže při usínání, zkrácení doby spánku a jeho fragmentace, vzestup průměrné spánkové motility • Vlivy na životní spokojenost (well-being): respondentem udávaná porucha spánku, užívání léku na spaní a sedativ • Medicínské poruchy: environmentální nespavost Pro některé z účinků nočního hluku není jednoznačně prokázaná míra jejich zdravotní škodlivosti Listopad 2010 14

Zdravotní účinky – omezený důkaz • Biologické efekty: změny v hladinách stressových hormonů • Vlivy na životní spokojenost: následující den únava a ospalost, zvýšená dráždivost, narušení sociálních kontaktů, stížnosti, zhoršení kognitivních funkcí • Medicínské poruchy: nespavost, hypertense, infarkt myokardu, obezita, deprese u žen, předčasná úmrtnost, psychické poruchy, úrazy a nehody Listopad 2010 15

Prahové hodnoty pro zdravotní účinky nočního hluku Existují jednotlivé prahové hodnoty pro část výše uvedených efektů L max, inside nebo L night, outside 32 - 42 d. B účinky s dostatečným důkazem 35 - 60 d. B účinky s omezeným důkazem Pro část efektů existuje také vztah dávka účinek • Citlivé skupiny populace: - Děti (méně citlivé k probuzení ale citlivější k ostatním efektům) Staří lidé Chronicky nemocní Osoby pracující na směny Listopad 2010 16

Doporučení pro ochranu zdraví Průměrná hladina nočního hluku během roku Lnight, outside Do 30 d. B Pod touto hladinou nejsou pozorovány podstatné biologické efekty. Lnight, outside 30 d. B je ekvivalentem NOAEL (hladina ne pozorovaných nepříznivých efektů) pro noční hluk. 30 až 40 d. B Je pozorováno množství účinků na spánek jako: tělesné pohyby, probuzení, respondentem udávaná porucha spánku, vyrušení. Intenzita účinku závisí na povaze zdroje a na počtu událostí. Zranitelné skupiny jsou vnímavější. Ale i v nejhorším případě se účinky jeví mírné. Lnight, outside 40 d. B je ekvivalentem LOAEL (hladina nejnižších pozorovaných nepříznivých efektů) pro noční hluk. 40 až 55 d. B V exponované populaci jsou pozorovány nepříznivé zdravotní účinky. Mnoho lidí musí přizpůsobit svůj život aby zvládali hluk v noci. Zranitelné skupiny jsou nyní závažně zasaženy. Nad 55 d. B Situace je považována za zvýšeně nebezpečnou pro veřejné zdraví. Nepříznivé zdravotní účinky se objevují často, značná část populace je závažně obtěžována a rušena ve spánku. Jsou zde důkazy, že stoupá riziko kardiovaskulárního onemocnění. Listopad 2010 17

Doporučení pro ochranu zdraví Night noise guideline (NNG) „Doporučený limit" pro noční hluk Lnight, outside = 40 d. B Interim target (IT) Prozatímní cíl Lnight, outside = 55 d. B • NNG 40 d. B - limitní hodnota založená na zdraví Je nezbytná k ochraně veřejnosti včetně rizikových skupin, jako jsou děti, chronicky nemocní a starší lidé, před nepříznivými zdravotními účinky nočního hluku. • Prozatímní cíl 55 d. B - není limitem založeným na zdraví Je doporučený v situacích, kdy dosažení konečného cíle NNGL není uskutečnitelné v krátké době. Zranitelné skupiny nemohou být ochráněny. Proto by prozatímní cíl měl být považován za přechodný cíl, který může být provizorně používán pro výjimečné místní situace. Listopad 2010 18

Shrnutí a zamyšlení • Přístup z hlediska legislativy a limitů - Slouží k řešení problémů u stávajících staveb a zařízení, udělování pokut a prosazování nápravných opatření - Je dlouhodobě stabilní (změna legislativy vyžaduje čas, stabilní právní prostředí je žádoucí) - Týká se širší veřejnosti - Používá limity dané legislativou • Přístup z hlediska zdravotních rizik - Slouží k posuzování a schvalování budoucích staveb a záměrů, dříve než vzniknou (postupy HRA, HIA, EIA, SEA) - Je (může být) podkladem pro tvorbu legislativy - V čase se poznatky průběžně vyvíjejí na základě výzkumu Je používáno odborníky - Používá hodnoty založené na zdraví jako je NNG (40 d. B) Listopad 2010 19

Použité zdroje • Hluk a zdraví, Doc. MUDr. J. Havránek a kolektiv, • Autorizační návod k hodnocení zdravotního rizika expozice hluku, Ing. J. Kubina, MUDr. B. Havel, veb. Avicenum 1990 SZÚ 2006 • Guidelines for community noise, Document WHO, • Position paper on dose response relationships between transportation noise and annoyance, 1999, B. Berglund, T. Lindvall, D. H. Schwela European Commission working group, 2002 • • Road traffic noise and cardiovascular risk, W. Babisch, Noise and Health, 2008 Jan-Mar; 10(38): 27 -33 Night noise guidelines for Europe (sumary), WHO 2009 Listopad 2010 20

Děkuji za pozornost