Historie primrn koly Strun vvoj primrn koly v

Historie primární školy Stručný vývoj primární školy v České republice

Počátky institucionálního vzdělávání na území ČR ØPočátky školy na našem území se datují již do období Velké Moravy, ale z archeologických nálezů je patrné, že to mohlo být již dříve • Škola v Budči mohla existovat již před přijetím křesťanství 2

Církevní školy ØOd dob Konstantina a Metoděje bylo školství v rukou církve. ØŠkoly vychovávaly pouze kněze a feudály ØVznikaly při velkých katedrálách – sv. Vít v Praze, dále na Vyšehradě a v Olomouci 3

Vzdělávací obsah církevních školy ØTzv. sedmero svobodných řemesel – TRIVIUM a QUADRIVIUM ØTrivium – gramatika, rétorika, dialektika ØQuadrivium – aritmetika, geometrie, astronomie, múzika 4

Klášterní školy ØInternátní i externí ØVedle církevních klientů i laické obyvatelstvo ØI prvky praktického vzdělávání 5

Farní školy ØNejnižší typ církevní školy, kde se na základě křesťanské nauky učilo čtení, psaní a jen někdy počtům 6

Městské školy ØVznikaly s rozvojem měst ve 13. stol. ØOd církevních přejímaly budovy i učitele ØNejvětší rozkvět za Karla IV. , v době husitské postupně nahrazovaly církevní školy ØVyučovacím jazykem byla latina 7

Školy pokoutní ØElementární české soukromé školy, které vyučovaly základům čtení a psaní ØUčitelům chybělo potřebné vzdělání a jejich životní úroveň se odvíjela od životní úrovně žáků ØVyučovalo se česky, což přispívalo k rozvoji základního vzdělání 8

Bratrské školy ØNavázaly na husitskou tradici ØČlenily se na elementární, nižší bratrské a vyšší bratrské školy 9

Bílá hora ØRušeno nekatolické školství, školy se udržely pouze ve městech ØKritický nedostatek učitelů – učili řemeslníci, zběhlí studenti, sluhové, písaři, vysloužilí vojáci, často sami neuměli číst ani psát 10

18. století ØOdkaz J. A. Komenského a rozkvět hospodářství vděčí za školu, která je již svou organizací podobná té dnešní ØPodnět k úpravě elementárního školství vyšel z analýzy tehdejšího stavu, který byl přičten nedbalé docházce žáků do školy 11

Povinné vzdělávání Ø 1774 byl vydán Všeobecný školní řád pro německé normální, hlavní a triviální školy, který na přání Marie Terezie zpracoval Jan Ignác Felbiger ØZavedl povinou šestiletou školní docházku od 6 do 12 let. Nebyla však dodržována 12

Příklad z Řádu pro venkovské děti ØVenkovské děti měly „choditi pilně do školy od počátku prosince do konce března, jelikož pak jest jich zapotřebí k hospodářským pracím. Děti od 6. do 8. roku buďtež vyučovány jen v teplejších měsících, kdy docházka školní neohrožuje zdraví jejich. “ 13

Triviální školy Ø V obcích, kde byla fara Ø Vyučovalo se náboženství, biblické dějiny, čtení, psaní, počítání (čtyři základní početní operace a trojčlenka), praktické předměty (základy polního hospodářství, základy pro průmysl) Ø V českých oblastech se vyučovalo česky Ø Navazovaly na ně školy hlavní a na ně školy normální 14

Postavení učitelů Ø Učitel byl závislý na faráři a měl mu být bez výhrady poddán Ø Kromě učení měl v obci i spoustu dalších funkcí Viz Grecmanová a kol. Obecná pedagogika II. , Olomouc: Hanex, 1998, s. 64 – 65. 15

Zákon o postavení školy k církvi ØVydán v roce 1868 ØZavedl vrchní řízení a dozor státu nad školstvím a výchovou ØVeřejné školy byly zpřístupněny všem občanům ØUčebnice, kromě náboženských, schvaloval stát 16

Říšský (Hasnerův) zákon ØVydán 14. května 1869 ØVytvořil soustavu národního školství (obecných a měšťanských škol) ØZavedl povinnou osmiletou školní docházku ØSoučástí byla rovnost českého jazyka s německým 17

Obecná škola Ø 5 – 8 let Ø Zřizována obcí, budovy byly často malé a nevyhovovaly kapacitně Ø Nová výstavba podle přísných předpisů • Suché místo, uprostřed obce, nesměly být na rušných náměstích a u hlučných silnic nebo zápach vydávajících provozoven, přízemí vyvýšeno, aby se neodváděla pozornost žáků děním venku, světlé a dobře větratelné chodby, součástí byla krytá tělocvična, staticky zbudované tak, aby se dalo přistavět další patro. 18

Přelom 19. a 20. stol. ØStagnace školství v Rakousku-Uhersku ØÚsporná opatření – ve třídách obecných škol bývalo 80 – 100 žáků 19

První světová válka ØVývoj školství zpomalen nebo přerušen ØŠkoly zabírány pro potřeby armády ØUzavření škol v zimních měsících ØNedostatek učitelů a s tím související snížení počtu hodin žáků 20

Vývoj po 1. světové válce Ø Školská soustava zůstala téměř nezměněna Ø Postupně se začal snižovat počet žáků ve třídě až na 50 žáků v letech 1932/33 Ø Zůstalo členění na obecnou a měšťanskou školu Ø V tzv. Malém školském zákoně z r. 1922 byla zavedena koedukace na všech typech škol a rovnost učitelů a učitelek před zákonem 21

Snaha o reformu školství ØZa tzv. první republiky se učitelé snažili zreformovat školství – V. Příhoda ØVe 30. letech byla dokonce zvláštní komise, která se reformou zabývala ØVlivem nástupu druhé světové války ale reformy nebyly prosazeny 22

Národnostní charakter primární školy Ø O národnostní charakter primární školy se usilovalo už od národního obrození Ø Původní význam byl podle vyučovacího jazyka Ø Posunutý význam spočíval v tom, že se ve škole učilo o českém národě Ø Významným specifikem počáteční české školy byla i národní výchova, která byla trvalou součástí obecné školy 23

Druhá světová válka Ø V období 1939 – 1945 došlo k celkovému snížení úrovně školství Ø Byl přejat německý vzdělávací systém – odchod ze 4. ročníku na školu „hlavní“(místo naší měšťanky), na kterou ale mohlo být přijato jen 35% žáků Ø Zvyšoval se podíl německého jazyka ve škole 24

Poválečné období ØSnaha o urychlenou obnovu a výstavbu nové sítě českých škol ØZnovu nastoupily školy obecné a měšťanské ØNávrat k upraveným předválečným osnovám ØOd roku 1946 postupně vznikaly nové učební plány a osnovy 25

Období jednotné školy Ø 1948 – 1990 ØVelmi negativní průvodní jevy ØPostupné zákonné úpravy v letech: • 1948, 1953, 1960, 1978, 1984 ØMěnila se především délka školní docházky 26

Změny délky školní docházky Ø 1948: od 6 do 15 let (9 let) Ø 1953: zkráceno na 8 let Ø 1960: prodlouženo na 9 let Ø 1978: prodloužena na 10 let 27

Další změny 1948 – 1953 Øoddělení školy národní pro žáky od 6 do 11 let s novým názvem – 1. stupeň od školy střední pro mládež od 11 do 15 let – 2. stupeň 28

Další změny 1953 – 1960 Ø 1. – 5. ročník součástí jedenáctileté střední školy, příp. její zkrácené varianty – osmileté střední školy – inspirace sovětským školským systémem (např. zrušeno věcné učení, které se integrovalo do jazykového vzdělávání 29

Další změny 1960 ØZákladní škola se osamostatnila a její 1. a 2. stupeň byl organizačně spojen pod název Základní devítiletá škola 30

Další změny 1978 ØZákon novelizoval jen některé články zákona z roku 1960 ØHlavním úkolem bylo vytvořit podmínky pro zavádění středoškolského vzdělání veškeré mládeže 31

Další změny 1984 ØStanoveno 8 ročníků základní školy, první až čtvrtý ročník tvořil 1. stupeň, pátý až osmý ročník 2. stupeň základní školy 32

Vývoj po roce 1989 ØNovelizován zákon z roku 1984 ØZákladní škola má 9 ročníků – 1. stupeň je první až pátý ročník, 2. stupeň je šestý až devátý ročník 33

Školský zákon z roku 2004 ØPrvní stupeň je pětiletý, druhý stupeň čtyřletý, povinná školní docházka trvá devět let ØKaždá škola si tvoří svůj Školní vzdělávací program ØZůstávají zachována víceletá gymnázia ØLegislativní podporu dostává domácí vzdělávání 34

Literatura Ø Lze doporučit jakoukoli knihu zabývající se dějinami pedagogiky a školství Ø GRECMANOVÁ Helena a kol. Obecná pedagogika II. Olomouc: Hanex 1998, ISBN 80 -85783 -24 -X. Ø SPILKOVÁ, Vladimíra a kol. Proměny primárního vzdělávání v ČR. Praha: Portál, 2005. ISBN 80 -7178 -942 -9. (zaměřeno na porovnání předrevolučního a porevolučního vývoje) 35