Historick metrologie Pomocn vda historick kter shromauje informace

Historická metrologie Pomocná věda historická, která shromažďuje informace o délkových, hmotnostních a objemových mírách v minulosti

Vznik vědy historické metrologie • První ucelenou soustavu českých měrných jednotek uvádí Kronika česká Václava Hájka z Libočan • První zájem o metrologii v 18. a 19. století • Smyslem tohoto zkoumání bylo pochopit mechanismus poddanského a vrchnostenského hospodářství a vzniku tržních vztahů měst a venkova. Bádání ale narážela na terminologické zvláštnosti a regionální rozdíly ve velikosti základních měrných jednotek • V českých zemích začíná zájem o tuto problematiku na přelomu 19. a 20. století. • Jsou to práce Z. Wintra, J. Lamače, F. Vacka, A. Tomíčka a A. L. Krejčíka. • Významná je práce Augusta Sedláčka „Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách“ (z roku 1923).

Historická metrologie - historie • Vznik prvních měrných jednotek ve 4. a 3. tisíciletí př. n. l. (např. v Sumeru „stopa“ = 0, 26 m), dále v Babylonu „talent, drachma“ atd. • Toto převzalo starověké Řecko a od něho Řím (např. „drachma“ v Římě = 3, 4 g) • Ve středověku – nejednota měr a vah (o sjednocení měr a vah se pokoušel sice Karel Veliký, ale bez větších úspěchů). • V určité oblasti trhu míra jednotná – nutno zveřejnit ve městě platnou míru (loket, měřice atd. ) – většinou umístěna na význačných budovách, hlavně na radnici (aby si každý hned mohl míru přeměřit). • Od 13. století – snaha sjednotit míry v rámci země (např. Čechy za Přemysla Otakara II. r. 1268). • V 2. pol. 18. století za Marie Terezie – sjednoceno pro celé Rakousko dle dolnorakouských (Vídeňských ) měr. • Přesto koncem 18. století byla velká tříšť evropských a mimoevropských měrných soustav, které nebyly vzájemně spojitelné – jejich přepočet přinášel velké nesnáze.

Loket český – 59 cm Historická délková jednotka „loket český“ (vlevo) je i s popisnou tabulkou umístěn na zdi radnice na náměstí v Litomyšli

Metrická soustava • • • Od Velké francouzské revoluce (r. 1795) ve Francii zavedena metrická soustava Určena tak – 1 desetimiliontá část zemského kvadrantu = 1 metr Od něj odvozeny další jednotky – plošné = m 2, hmotnostní = kg, objemové = dm 2 = litr Postupně se šíří i do jiných zemí (od r. 1812 v dalších evropských zemích a kolem pol. 19. století i v Jižní a Střední Americe). V samotné Francii platí pouze do roku 1812, pak ale přijata znovu roku 1840. R. 1875 18 států (včetně Rakouska – Uherska) podepsalo mezinárodní metrickou konvenci a zároveň byl zřízen Mezinárodní úřad pro míry a váhy se sídlem v Sevres u Paříže. Do poč. 20. století podepsalo metrickou konvenci 39 států a do r. 1975 valná většina států světa. Posledním evropským státem byla Velká Británie (1976) V roce 1960 přijalo XI. Zasedání Generální konference pro míry a váhy novou Mezinárodní soustavu jednotek (Systéme International ď Unités - zkratka = SI) jako ucelený systém základních, doplňkových, odvozených atd. jednotek. Základních je 7: metr, kilogram, sekunda, kelvin, ampér, kandela, mol.

Míry u nás a jejich vývoj • Délkové míry • Od 11. století se u nás objevuje systém délkových měr = • Prst = 2 cm (dle Hájka z Libočan = 4 zrna ječmene), • Dlaň – 4 prsty = 8 cm • Píď – 10 prstů = 19 cm • Loket – 3 pídě = 59 cm • Provazec – 42 loktů = 25 m • Stadium = 185 m • Míle = 7 452 m • Jednotky se postupně měnily a vyvíjely, některé ale zůstávaly stejné až do 18. století, např. loket

Míry u nás a jejich vývoj • Hmotnostní míry • • • Kventlík =4 g Lot – 4 kventlíky = 16 g Hřivna – 16 lotů = 256 g Libra – 32 lotů = 514 g Centnéř – 120 liber = 61, 6 kg • Plošné míry • Jitro • Korec (strich) • Lán = 2830 m 2 = 28 aru = 0, 3 ha = 18 ha

Míry u nás a jejich vývoj • Duté míry • • • • Přehršle (obilí mezi 2 dlaněmi) = 0, 5 l Měřička = 5, 8 l Měřice – korec – strich = 93, 5 l Věrtel (viertel) = čtvrt korce = 23 l Vědro = 2 věrtele = 46 l Pinta – (12 pint = věrtel) = 1, 9 l Holba = 0, 71 l Máz český (i vídeňský) = 2 holby = 1, 41 l Žejdlík – (48 žejdlíků = věrtel) = 0, 48 l Čtvrtce = 7, 68 l Mlynářská mírka = 3, 84 l Velká mírka = 1, 92 l Prostřední mírka = 0, 96 l Číška = 0, 48 l Poznámka: Korec (strich) byla zároveň plošná i dutá míra. Kolik dutých korců obilí se vyselo na určitou plochu, to byly korce plošné. Tedy korec (strich) = 93, 5 l nebo 0, 3 ha

Cena plodin roku 1860 v Poličce Udání ceny prodeje zemských plodin ve skladu obchodníků v Poličce v měsíci září roku 1860. Cena je za 1 mírku nebo 1 libru ve zlatých a krejcarech.

Ceny potravin v polovině 19. století

Vyznačené míry převeď na dnešní metrické jednotky • Můj prapradědeček Machačný, ten který hospodařil v Prackově a měl 15 korců polí, zapřáhl koně a naložil na vůz 10 korců pšenice a jel s nimi do dolního mlýna. Ze mlýna přivezl sousedu Noskovi, tomu, který vlastnil půl lánu polí, 10 mlynářských mírek žitné mouky. • Pak šli spolu do hospody na návsi, kde Nosek vypil jednu pintu piva, ale prapradědeček pouze 2 žejdlíky. Ve džbánku si každý s sebou domů přinesl ještě jeden máz piva. • Praprababička zatím doma nadojila čtvrtce mléka a nakrouhala vědro červeného zelí a dala ho zkysat. Pak ještě stloukla dvě libry másla a slíbila sousedce, že až přijde „starej“ z hospody, že ji přiveze centnéř brambor. Se sousedkou se snažila dobře vycházet, protože od ní chtěla koupit půl jitra louky u hájku. Máslo a kopu vajec půjde zítra prodat na trh do města.

Minulý příběh s dnešními mírami • Můj prapradědeček Machačný, ten který hospodařil v Prackově a měl 15 korců (5 ha) polí, zapřáhl koně a naložil na vůz 10 korců (935 kg) pšenice a jel s nimi do dolního mlýna. Ze mlýna přivezl sousedu Noskovi, tomu, který vlastnil půl lánu (9 ha) polí za potokem, 10 mlynářských mírek (38, 4 l) žitné mouky. • Pak šli spolu do hospody na návsi, kde Nosek vypil jednu pintu (1, 9 l) piva, ale prapradědeček pouze 2 žejdlíky (0, 96 l). Ve džbánku si každý s sebou domů přinesl ještě jeden máz (1, 41 l) piva. • Praprababička zatím doma nadojila čtvrtce (7, 68 l)mléka a nakrouhala vědro (46 l) červeného zelí a dala ho zkysat. Pak ještě stloukla dvě libry (1028 g) másla a slíbila sousedce, že až přijde „starej“ z hospody, že ji přiveze centnéř (61, 6 kg) brambor. Se sousedkou se snažila dobře vycházet, protože od ní chtěla koupit půl jitra (14 aru) louky u hájku. Máslo a kopu (60) vajec půjde zítra prodat na trh do města.

Historická metrologie - test • 1. Kdo napsal v roce 1923 významnou práci z oblasti hist. metrologie („Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách“)? • 2. Která kronika uvádí ucelený přehled tehdejších českých měr a vah? • 3. Kdy a kde vznikají první měrné jednotky? • 4. Kdo a kdy sjednotil poprvé míry v rámci Čech? • 5. Kdo sjednotil míry v rámci celé habsburské monarchie? Na základě čeho? • 6. Kdy a kde byla zavedena metrická soustava? • 7. Jak byla určena délka 1 metru? • 8. Kdy byla v naší zemi zavedena metrická soustava? • 9. Kdy byl zaveden systém SI? • 10. Uveď, jaké délce odpovídá „dlaň, píď, loket a provazec? • 11. Uveď, kolik je jitro, kventlík, hřivna, přehršle a věrtel? • 12. Která míra je zároveň dutá i plošná a jakou má v každém případě velikost?

Historická metrologie – test - řešení • • • 1. Kdo napsal v roce 1923 významnou práci z oblasti hist. metrologie? - August Sedláček – 1 bod 2. Která kronika uvádí ucelený přehled tehdejších českých měr a vah? – Hájkova – 1 bod 3. Kdy a kde vznikají první měrné jednotky? – Ve 4. – 3. tisíciletí př. n. l. v Sumeru – 2 body 4. Kdo a kdy sjednotil poprvé míry v rámci Čech? – Přemysl Otakar II. roku 1268 – 2 body 5. Kdo sjednotil míry v rámci celé habsburské monarchie? Na základě čeho? – Marie Terezie, na základě dolnorakouských (vídeňských) měr – 2 body 6. Kdy a kde byla zavedena metrická soustava? – Ve Francii r. 1795 – 2 body 7. Jak byla určena délka 1 metru? – 1 desetimiliontá část zemského kvadrantu – 2 body 8. Kdy byla v naší zemi zavedena metrická soustava? – R. 1875 – 1 bod 9. Kdy byl zaveden systém SI? – R. 1960 – 1 bod 10. Uveď, jaké délce odpovídá „dlaň, píď, loket a provazec? – 8 cm, 19 cm, 59 cm, 25 m) – 4 body 11. Uveď, kolik je jitro, kventlík, hřivna, přehršle a věrtel? – 28 arů, 4 g, 256 g, 0, 5 l, 23 l – 5 bodů 12. Která míra je zároveň dutá i plošná a jakou má v každém případě velikost? – Korec, 93, 5 litrů a také 0, 3 hektarů – 3 body

Použitá literatura • Hlaváček, Ivan; Kašpar, Jaroslav; Nový, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. • Chvojka, Miloš; Skála, Jiří. Malý slovník jednotek měření. Praha: Nakladatelství Mladá fronta, 1982. • Použité obrázky: • Fota autora