Herpetick viry neurotropn viry E ampachov Herpesviry zkladn

Herpetické viry, neurotropní viry E. Žampachová

Herpesviry základní charakteristika • • DNA viry s lineární dvojvláknovou NK Kubická symetrie, velikost kapsidy 100 nm Obalené, velikost virionu 120 - 150 nm Replikují se v jádře, dozrávají v cytoplasmě Jsou antigenně homogenní V hostiteli perzistují celoživotně Lidské Herpesviry nemají zvířecího hostitele

Herpesviridae - taxonomie • • Herpesvirus 1 - Virus Herpes simplex typ 1 (HSV 1) Herpesvirus 2 - Virus Herpes simplex typ 2 (HSV 2) Herpesvirus 3 - Virus Varicella - zoster (VZV) Herpesvirus 4 - Virus Epsteina a Barrové (EBV) Herpesvirus 5 - Cytomegalovirus (CMV) Herpesvirus 6 (HHV 6) Herpesvirus 7 (HHV 7) Herpesvirus 8 (HHV 8)

Herpesviry 1 -3, alfaherpesviry • Primoinfekce na kůži, sliznici • Neuroinfekce s občasnými slizničními projevy • Perzistují v gangliích • HSV 1 v Gaserském gangliu • HSV 2 v sakrálních gangliích • VZV ve spinálních gangliích • Mohou se aktivovat

Virus Herpes simplex 1 a 2 • Projevy infekce HSV 1 – Herpes labialis – aftózní stomatitida – faryngitida – keratokonjunktivitida – ekzema herpeticum – panaricium – infekce CNS – generalizovaný herpes • Projevy infekce HSV 2 – progenitální herpes – infekce novorozence – proctitida – panaricium – infekce CNS – generalizovaný herpes

Herpesvirus 3 - VZV • Primoinfekce – varicella, vyjímečně jako H. zoster • Reaktivace – herpes zoster, neuralgie s výsevem nebo bez výsevu na kůži, Bellova paréza (n. VII) • Komplikace – meningoencefalitida, pneumonie, vzácně teratogenní

Diagnostické metody • • • Elektronová mikroskopie Kultivace na TK Průkaz antigenu Průkaz DNA Průkaz protilátek

Elektronová mikroskopie • Výhody – rychlá • Nevýhody – nízká specificita – nižší citlivost – drahá, vyžaduje speciální vybavení

Kultivace • Výhody – vysoce specifická – ve virol. lab. poměrně jednoduchá – kmen k další analýze • Nevýhody – pomalá – z některých vzorků málo výtěžná

Průkaz antigenu • Výhody – rychlý – jednoduchý • Nevýhody – málo citlivý! – nižší specificita

Průkaz DNA (PCR) • Výhody – – vysoká citlivost vysoká specificita rychlá metoda volby u těžkých infekcí • Nevýhody – vyžaduje speciální vybavení a školený personál – zatím není běžně dostupná

Serologie • Výhody – jednoduchá – dostupný materiál pro vyšetření – lze vyšetřit i mimo akutní fázi – použití pro přehledy promořenosti • Nevýhody – pozdní výsledek – u reaktivací nespolehlivá! – většinou nerozliší typ infekce

Léčba • Hyperimunní gamaglobulin • léčba varicelly u dětí v těžké imunosupresi • Antivirotika • Aciclovir (a jeho deriváty: valaciclovir, famciclovir, penciclovir) - netoxický, dostupný ve více lékových formách • Ganciclovir - toxický (poruchy krvetvorby) • Foscarnet- nefrotoxický, pouze pro rezistentní kmeny viru • Virus nelze léčbou eradikovat !

Prevence • Vakcína proti VZV • použití hlavně u dětí s defektem imunity • krátká zkušenost s vakcinací • Vakcíny proti HSV (hlavně HSV 2) • v experimentálním stadiu • prevence HSV 2 u žen ve fertilním věku • vakcína i pro terapeutické použití

Virus Epsteina a Barrové (EBV) • Infekce se přenáší slinami • Virus perzistuje hlavně v B lymfocytech • Má schopnost transformovat hostitelskou buňku • Perzistuje celoživotně a může se akivovat • Etiologicky se podílí na vzniku nádorů (Burkittův lymfom)

Patogeneze EBV infekce • Vstupní branou je sliznice dutiny ústní • Primární pomnožení v buňkách nasofaryngu především v lymfatické tkáni • Infekce B lymfocytů

Klinický obraz EBV infekce • Typický obraz primoinfekce je infekční mononukleóza • povlaková angína, lymfadenitis, hepatitis, splenomegalie, změny v krevním obrazu • Reaktivace s nespecifickými příznaky • Fatální lymfoproliferativní syndrom • u imunosuprimovaných pacientů • Burkittův lymfom • u dětí v rovníkové Africe

Diagnostika EBV • Kultivace velmi obtížná a málo citlivá – prakticky se nepoužívá • Průkaz DNA (m. RNA) v leukocytech, plasmě, biopsiích – zatím jen ve specializovaných laboratořích

Nespecifické testy • Paul Bunnellova reakce- heterofilní protilátky • IM test hemaglutinační test na podobném principu • Krevní obraz a jaterní testy

Serologická diagnostika EBV • Protilátky proti různým antigenům – EA - časný antigen • marker probíhající infekce (50 -60% akutních) – VCA - kapsidový antigen • Ig. M marker akutní infekce případně reaktivace • Ig. G u probíhající infekce, přetrvávají měsíce – EBNA • Ig. M marker aktivní infekce • Ig. G objevují se za 2 -3 měsíce, perzistují celoživotně

Prevence a léčba • Specifická prevence není dostupná • Léčba infekční mononukleózy je symptomatická • Léčba infekcí u imunosuprimovaných je málo úspěšná (acyklovir, interferon)

Cytomegalovirus (CMV) • Virus perzistuje v buňkách slinné žlázy, ledvinných tubulů a leukocytů • perzistence je celoživotní, infikovaný jedinec občas vylučuje virus slinami nebo močí • Aktivace infekce při imunosupresi je závažná • Primoinfekce je většinou lehká nebo bezpříznaková • Může působit závažné kongenitální infekce

CMV klinický obraz • Primoinfekce • • syndrom infekční mononukleózy horečnaté onemocnění s lymfadenitidou hepatitida (hlavně u kojenců závažná vrozená infekce (mikrocefalie, slepota, hepatomegalie, purpura) • vzácně pneumonie, kolitida, meningitida

CMV klinický obraz • Reaktivace u imunosuprimovaných • • • horečnaté onemocnění s lymfadenitidou pneumonie septické onemocnění kolitida, oezofagitida retinitida (hlavně u HIV pozitivních) encefalitida

CMV kultivační průkaz • Kultivace poměrně snadná • Roste s typickým cytopatickým efektem za 525 dní na lidských diploidních buňkách • kultivaci lze urychlit průkazem jaderných inkluzí monoklonální protilátkou (24 -48 hod) • Pro kultivaci lze použít moč, sliny, poševní sekret, mateřské mléko (obtížně), leukocyty (obtížně)

CMV rychlé metody • Průkaz antigenu a mikroskopie jsou málo citlivé (zastaralé) • Průkaz nukleové kyseliny (PCR) – – rychlý a spolehlivý lze použít většinu typů vzorků lze provádět kvantitativní stanovení citlivější než kultivace

CMV průkaz protilátek • Stanovují se Ig. G, Ig. M případně Ig. A • Ig. G jsou anamnestické, pro diagnostiku reaktivace mají malý význam • Ig. M i Ig. A jsou u akutních infekcí i reaktivací • Jsou popisovány nespecifické reakce • Serologie je jen orientační metodou • Protilátky neznačí imunitu

CMV léčba • Hyperimunní gamaglobulin • Antivirová léčba – ganciklovir – foscarnet • Profylaxe u pacientů s vysokým rizikem – aciklovir (není vhodný pro léčbu rozvinuté infekce)

CMV prevence • Pokusy o vakcínu zatím neúspěšné • Epidemiologická opatření u příjemců orgánů (CMV negativní příjemce by neměl dostat orgány od CMV pozitivního dárce) - vzhledem k vysoké promořenosti populace se obtížně dodržuje

HHV 6 a 7 • Viry příbuzné CMV • primoinfekce hlavně u dětí (exanthema subitum) • ve vyšším věku onemocnění podobné infekční mononukleóze • velká část primoinfekcí bezpříznaková • perzistuje celoživotně

HHV 6 a 7 • U imunosuprimovaných možnost reaktivace infekce • lymfoproliferativní onemocnění • dřeňový útlum • horečnaté onemocnění

HHV 6 a 7 - diagnostika • Kultivace • velmi obtížná, na speciálních lymfocytárních kulturách • Průkaz DNA • lze z různých materiálů, nejcitlivější průkaz viru • Průkaz protilátek - zkřížený s HHV 7 • Ig. G a Ig. M metodami IF nebo ELISA • problémy jako u jiných serologických diagnostik perzistujících infekcí

HHV 8 • Popsán u pacientů s defektem imunity (HIV) • U imunodeficientních způsobuje Kaposhisho sarkom (maligní nádor z lymfatických buněk) • Vyskytuje se i u imunokompetentních osob, u nich způsobuje jen latentní infekci • Diagnostika aktuálního stavu jen PCR • Serologická diagnostika - imunitní přehledy

Souhrn • • Herpetické viry jsou velmi rozšířené Po primoinfekci perzistují celoživotně Protilátky neznamenají imunitu Jsou velkým problémem u pacientů s poruchou imunity • Většina z nich se dá léčit (ale ne eradikovat)

Picornaviridae (rod Enterovirus)

Taxonomie Picornavirů • Picornaviridae • Enterovirus (71 typů) » » Poliovirus typy 1 -3 Coxsackie A Coxsackie B ECHO • Rhinovirus (113 typů)

Charakteristika Enterovirů • • • RNA viry Malé (27 -30 nm), neobalené viry Kubická symetrie Odolné k p. H 3 -10, éteru Cytopatické

Cirkulace Polioviru Virus Nasopharynx Tonsily Sliznice střeva Lymfatické uzliny Peyerské plaky, uzliny Krev CNS

Klinický obraz infekce poliovirem Chřipková fáze nespecifická trvá 2 -3 dny Meningeální fáze za 4 -7 dní po prvé fázi Paralytická fáze za 2 -3 dny po meningeální fázi

Vakcinace proti Polio • Salkova vakcína (1955) – – neživá injekční dobře imunogenní drahá • Sabinova vakcína (1959) – – živá atenuovaná perorální dobře imunogenní levná

Diagnostika - mikroskopie • Elektronová mikroskopie mozkomíšního moku • • orientační méně citlivá nespecifická (nerozliší typy enterovirů) drahá a přístrojově náročná

Diagnostika - kultivace • Kultivace na tkáňových kulturách • vybavená virologická laboratoř • technicky poměrně snadná • lze kultivovat ze stolice, výtěru z nosohltanu, mozkomíšního moku • virus lze dále typizovat, zjišťovat genetické vlastnosti, invazivitu apod.

Diagnostika - průkaz RNA • Průkaz RNA Enteroviru metodou RT PCR • rychlý (2 -8 hodin) • vyžaduje zařízenou laboratoř pro molekulárně biologické metody • cena se v poslední době snižuje • v prvním kroku neodliší typy Enteroviru • Mol. biologická typizace kmenů pro epidemiologické účely

Diagnostika - serologie • Průkaz typově specifických protilátek • pracný » spolehlivé testy jsou pracné (neutralizace) » každý typ se vyšetřuje zvlášť • není to časná diagnostická metoda » z vyšetření v akutní fázi se často protilátky neprokážou » nutno opakovat za 3 týdny a za 3 měsíce

Epidemiologie Poliovirů • • • Člověk je jediný hostitel Přenos fekálně orální cestou Ve vyspělých zemích se prakticky nevyskytuje Onemocnění lze importovat z rozvojových zemí Program eradikace polio WHO – virologické vyšetřování pacientů s chabými parézami – vyšetřování kontaktů – povinné hlášení – podrobná analýza izolátů

Eradikace poliomyelitidy • V červnu byl vyhlášen Evropský Region za poliomyelitidy prostý • Endemické: Afgánistán, Egypt, Indie, Niger, Nigérie, Pákistán • Neendemické: Angola, Benin, Botswana, Burkina Faso, ČAD, Etiopie, Eritrea, Guinea, Indonézie, Jemen, Kamerun, Mali, Pobřeží slonoviny, SAR, Somálsko, Súdán • Stále hrozí riziko importu poliomyelitidy

Další infekce, způsobené Enteroviry • • Meningitida (Coxsackie A, B, Echo) Paralytické onemocnění (Cox. A, B, Echo) Horečka s exantémem (Cox. A, B, Echo) Akutní infekce HCD (Cox. A, B, Echo) Myokarditida, perikarditida (Coxsackie B) Pleurodynie (Coxsackie B) Enteritida (Echo)

Virus Klíšťové encefalitidy • Obalený RNA virus z čeledi Flaviviridae • Přenos klíšťaty (Ixodes ricinus) • Možný přenos nepasterizovaným mlékem • Rezervoár divoce žijící savci • Dvoufázový průběh infekce • V endemických oblastech v sezóně kolem 40% encefalitid

Diagnostika • Kultivace viru z moku obtížná, z krve prakticky nelze (krátká virémie v chřipkové fázi infekce) • PCR z moku málo citlivá! • Průkaz protilátek – z krve v prvním vzorku již u 80% pacientů – z moku opožděně (7 -14 dní od příznaků infekce CNS) – po přisátí klíštěte se tvoří nejdříve za 3 týdny

Prevence a profylaxe • Očkování – mrtvá očkovací látka (základní jsou 3 injekce), přeočkování po 3 (děti až po 5) letech – lze použít i v inkubační době (zkrácené schéma a nejistý výsledek) – velmi dobrá účinnost • Hyperimunní gamaglobulin – po přisátí klíštěte v endemické oblastipozor u dětí byl pozorován těžší průběh po jeho podání

Bunyaviry • RNA viry s helikální symetrií a obalem • Komáry případně klíšťaty přenášené viry, rozšířené po celém světě. • U nás viry Ťahyňa, Tríbeč, Čaľovo • Způsobují většinou mírné infekce

Arenaviry • RNA viry s kubickou symetrií a obalem • Hostitelé jsou drobní hlodavci u nichž infekce perzistuje. Přenos močí hlodavců. • Rozšíření po celém světě • U nás virus LCM (lymfocytární choriomeningitidy) • infekce patří mezi méně závažné • diagnostika serologická

Virus vztekliny (Lyssavirus) • Patří mezi Rhabdoviry, RNA, helikální symetrie, obal • Rezervoárem savci (nejen šelmy) • Přenos na člověka náhodný, mezilidský přenos nepopsán • U nás poslední importovaná nákaza v roce 1989 • Riziko nákazy v řadě zemí celého světa • Léčba není, průběh je vždy smrtelný • Je možná postexpoziční profylaxe i preexpoziční vakcinace

Původci virových neuroinfekcí • • • Enteroviry Virus klíšťové encefalitidy Adenoviry Herpetické viry Další sporadická agens (Bunyaviry, Arenaviry, Influenza virus, Lyssavirus, importované infekce) Objasní se méně než 50% případů !