Havelkov Veronika SOUDOB TEORIE VZDLVN Teorie vzdlvn Jsou
Havelková Veronika SOUDOBÉ TEORIE VZDĚLÁVÁNÍ
Teorie vzdělávání Jsou analýzou problémů soudobého vzdělávání a návrhem na jeho změnu � Jsou doprovázeny úvahami � � O cílech vyučování � O roli učitelů � O postavení žáka nebo studenta � O významu obsahu učiva � O sociokulturním významu vzdělávání
Póly reflexe výchovy
Kognitivně psychologické teorie „Padesát let experimentování nás naučilo, že neexistuje žádné poznání, které by bylo výsledkem pouhého zaznamenávání pozorovaného a jež by nebylo strukturováno aktivitou subjektu. Avšak (u člověka) neexistuje ani žádné apriorní či vrozené struktury poznání. … Plyne z toho, že epistemologie respektující psychogenetické danosti nemůže být ani empiristická, ani preformistická, může být chápána jedině jako konstruktivismus, v němž jsou nové operace a struktury průběžně vytvářeny. “ Jean Piaget (1896 – 1980)
Kognitivně psychologické teorie Žák zde své poznání aktivně konstruuje (konstruktivistická teorie) � Teorie akcentuje procesy učení a stav dosavadního poznání žáka � Osvojování poznatků je výsledkem vlastní kognitivní činnosti žáka, který konfrontuje nové informace se svými dosavadními poznatky (prekoncepty) a vytváří si nové souvislosti a významy � Úloha učitele v tomto procesu je zcela nezastupitelná, učí se však žák sám �
Schéma poznávacího procesu KONSTRUKTIVISMUS „Vždycky jsem žasl nad faktem, že učitelé přírodovědných předmětů – ještě více než ostatní učitelé – nechápou, že lidé nechápou. Nikdy neuvažovali nad faktem, že žák přichází do třídy s už hotovými empirickými poznatky. Pak už nejde o to získat vědeckou kulturu, ale přejít do jiné kultury, odstranit z cesty překážky nahromaděné každodenním životem. “ Gaston Bachelard (1884 – 1962)
Směry konstruktivistických teorií � Alosterický model � Předpokládá, že existuje kontinuita mezi bezprostředním pochopením a důvěrně známé skutečnosti a vyučovanými poznatky a žel lze přejít od jednoho k druhému bez zlomů a řezů � Model epistemologického rušení � Vyučování musí jít proti prekonceptům žáků, které pro ně představují překážky učení
Pedagogické profily Auditivní Vizuální Howard Gardner 9 dimenzí inteligence jazyková (lingvistická) logicko-matematická představivost prostorová a plošná pohybová (tělesně-kinestetická) hudební intrapersonální – inteligence osobnostního rozvoje interpersonální – inteligence pro mezilidské vztahy ekologická, přírodní spirituální
Technologické teorie Nestará se o povahu cílů, ale o logickou organizaci prostředků, kterých je k dosažení těchto cílů potřeba použít � Systematizuje a standardizuje jednotlivé etapy ve vzdělávání � Využívá moderních technologií komunikace jako jsou počítače, internet, audiovizuální přístroje, videoprogramy… � Řeší, jak učinit vzdělávací procesy funkčními, a tím efektivními �
Systémová tendence Snaží se přesně popsat funkce, operace a souvislosti v systému � V tomto konceptu je zahrnuta též teorie tvorby vyučování, což je detailní popis vyučovacích operací � � Vymezování obecných cílů dle různých taxonomíí � Seznam prvků (rozdělení žáků, pomůcky, programy) � Charakteristiky žáků (učební styly, motivace) � Možnosti školy � Poskytovat zpětnou vazbu Tyto body v celku vytvoří operativní systém, který je posléze možno hodnotit, modifikovat a rozvrhnout výuku
Hypermediální tendence Využití počítače jako prostředku ve výuce (auviovizuální média, interaktivní programy, či různé komunikační nástroje, které umožňují vést dialog na velké vzdálenosti a s velkým počtem účastníků) � Počítač může sám řídit výuku, poskytuje interaktivní učení, vede se žákem dialog, simuluje interakce, může se přizpůsobit jeho tempu a schopnostem � Využití internetu � � Zprostředkovává informace, učební látku, výukové programy a zajišťuje zpětnou vazbu � Usnadňuje komunikaci - umožňuje organizovat rozsáhlé (mezinárodní) projekty � Podporuje schopnost vyhledávání informací
Didaktické funkce počítačových technologií ETODA kognitivní va MPočítačové a r p í ř p í n l inimá Mtechnologie Informování Hypermédia Mikrosvěty Diskuzní fóra Prostředí dynamické Procvičování látky Výpočetní programy Ø Řízení výuky -learning) (e geometrie (DGE) Počítačové algebraické systémy (CAS) Počítačová laboratoře Uzavřená výuková prostředí
Zpochybnění role učitele Kdo vlastně ovládá vzdělávací proces? � V pedagogickém procesu jde i o vytváření prostoru pro přemýšlení, interpretaci, diskusi, zaujímání stanovisek � Jestliže v procesu poznávání převládají pouze sumy jednotlivých informací, není plnohodnotné �
Sociokognitivní teorie � Pozornost upírá k problémům způsobeným přehnaně psychologickým pohledem na vzdělávání a velký důraz je kladen na sociální a kulturní kontext poznání Zdůrazňuje význam kulturních a sociálních faktorů při výstavbě poznatků, které utváří podobu pedagogiky a mohou ovlivňovat vztah ke vzdělání � Vliv spolužáků � Vliv osobnosti učitele � Sebepojetí žáka � Vztah k rodičům a ke společnosti � Kulturní zázemí a sociální faktory
Teorie sociálního učení Věcem se často učíme tak, že si jako model zvolíme jiné osoby � Jedinec je schopen vypozorovat zákonitosti a osvojit si je pouhým sledováním činnosti někoho jiného (napodobením vzoru) � Observační učení – učení pozorováním (Bandura, 1986) �
Teorie sociokognitivního konfliktu Princip vychází ze sociálně a logicky neslučitelných odpovědí na danou otázku � Konflikt se stává ovšem zdrojem učení, je jeho stimulem � Žák by měl pochopit, že existují též jiné odpovědi, než jsou ty jeho, objevovat a dospět k faktu, že se musí neustále měnit a vyvíjet �
Vygotského sociálně-historická teorie Vygotskij stanovuje pojem zóna nejbližšího vývoje který udává vzdálenost toho co dítě umí a toho, co je schopno se naučit za pomoci druhého člověka � V této zóně je dítě silně ovlivněno svým učitelem, prostředím a spolužáky (učí se i od nich, napodobuje je) a proto je nutné tyto vlivy kontrolovat a zkoumat jejich interakce � Vývoj je závislý na učení, žák se může vyvíjet �
Teorie kontextualizovaného učení Kontext učiva a reálného světa je nutný pro správnou výchovu dítěte � Podle zastánců této teorie současné školství nerespektuje tuto zásadu � Učivo je vždy třeba vztahovat k reálným situacím ve světě tak, aby byly žákům užitečné � Výsledkem této teorie je tzv. situační učení �
Teorie kooperativního vyučování a učení Je třeba zvýšit interakci ve třídě, zavést diskuzi, kritickou analýzu myšlení a otevřeně se vyjadřovat � Jde o týmovou práci, při niž se zvyšuje aktivita žáka, zároveň žák rozvíjí individuální zodpovědnost, plánování, komunikaci � Učitel zde plní roli moderátora, který žákům usnadňuje jejich činnost �
Literatura BERTRAND, Yves. Soudobé teorie vzdělávání. SELUCKÝ, Oldřich. Vyd. 1. Praha : Portál, 1998. 247 s. ISBN 80 -7178 -216 -5. KOUBA, Luděk. Technické systémy ve výuce. Praha : Karolinum, 1992. 168 s. ISBN 80 -7066 -604 -8. VANÍČEK, Jiří. Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie. Vyd. 1. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2009. ISBN 978 -80 -7290 -394 -8. HEJNÝ, Milan; KUŘINA, František. Dítě, škola a matematika : Konstruktivistické přístupy k vyučování. Vyd. 2. Praha : Portál, 2009. 232 s. ISBN 978 -80 -7367 -397 -0. GARDNER, Howard. Multiple intelligences. The theory in praktice. New York: Harper Collins, 1993.
DĚKUJI ZA POZORNOST
- Slides: 21