Hasisk zchrann sbor Zlnskho kraje Sebezchrana slannm nouzov
Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Sebezáchrana slaněním – nouzové způsoby slanění, Jištění další osoby 31. 07. 2009 Jiří Konopčík, Kroměříž
Při nouzovém opuštění místa zásahu slaněním lze použít : 1. Pracovní polohovací systém (polohovací pás) karabinu s pojistkou zámku a nízkoprůtažné lano s opláštěným jádrem nebo 2. tzv. Dülferův sed: a) na nízkoprůtažném laně s opláštěným jádrem b) na nezavodněné hadici C
Vhodné kotevní body pro upevnění lana jsou armatury, trubky ústředního topení, sloupy konstrukcí atd. , případně lze vytvořit kotevní body nouzově (např. vysazenými dveřmi za zárubněmi).
Při provádění odborné přípravy hasičů k sebezáchraně nouzovými způsoby slanění je vhodné tento výcvik provádět postupně (např. z 1 okna cvičné věže, na svažitém terénu). Jako dostačující jistící prvek se při slanění pomocí polohovacího pásu považuje jištění dalším hasičem na stejném laně zdola, který zatížením konce lana ovlivňuje rychlost slanění !!! Nácvik slanění Dülferovým sedem se provádí postupně od malých výšek a musí být prováděn s nezávislým jištěním shora !!! Při současném použití dýchacího přístroje je nutné brát v úvahu změnu těžiště.
Sebezáchrana slaněním s pomocí polohovacího pásu Polohovací pás může hasič při sebezáchraně umístit do: a) „hrudní oblasti“ • do oblasti lopatek a pod pažemi tak, aby oko s karabinou bylo před obličejem
Tento způsob je možný, když lano visí z výšky a kotevní bod není níže než hrana (např. parapetu, střechy). Pracovní polohovací pás v „horní poloze“ lze obtížně použít s nasazeným izolačním dýchacím přístrojem. Poloha slaňujícího hasiče je téměř vertikální - hrozí poranění o stavební konstrukci a téměř nelze využít opěrné funkce nohou.
b) „bederní oblasti“ • polohovací pás je nutné pevně utáhnout, aby při slanění nedošlo k jeho posunu do „hrudní polohy“, • pro zvýšení bezpečnosti a komfortu lze použít smyčku podvlečením pod sedací oblastí proti posunování pásu nahoru,
• je možné také použít samostatnou, dostatečně dlouhou smyčku a provlečení provést dle obr. 1– 5. 2 1 5 3 4 Díky níže položenému těžišti se hasič lépe stabilizuje pomocí nohou a lépe se překonávají hrany a překážky.
• hasič provádějící sebezáchranu slaněním připevní lano ke kotevnímu bodu vhodným kotevním uzlem (osmičkový uzel, beznapěťový uzel), • pokud není vidět konec lana a není jisté, že konec lana dosáhl potřebného místa slanění, uváže se cca 1, 5 m před koncem lana jednoduché očko, které při slaňování upozorní na konec lana, • před spuštěním lana hasič vizuálně zkontroluje prostor slanění a zda se lano někde nezachytilo, • lano nesmí viset v blízkosti elektrického vedení a tam, kde hrozí poškození lana pořezáním, přetavením dotykem o horkou konstrukci nebo přehořením, • pokud to je možné, provádí se jištění slaňujícího hasiče zdola,
Postup sebezáchrany je následující: • hasič přistoupí k upevněnému lanu tak, aby nebyl ohrožen pádem, karabinu má zapnutou v určeném upevňovacím bodě polohovacího pásu, • vyzkouší pevnost kotevního bodu kontrolním zatížením v prostoru bez nebezpečí pádu, • v úrovni prsou uchopí lano a vytvoří na laně poloviční lodní uzel, Poloviční lodní uzel
• poloviční lodní uzel vloží do karabiny a zajistí pojistku zámku, • lano vycházející z karabiny nesmí být na straně, kde je umístěn zámek karabiny (hrozí nebezpečí možného otevření zámku a následného pádu hasiče)
• pracovní rukou uchopí konec lana vycházejícího z uzlu v karabině a dotáhne jej tak, aby lano od kotevního bodu bylo napnuté Poznámka: Před spuštěním lana může slaňující hasič založit slaňovací prostředek na ukotvené lano a sebejištění při další přípravě slanění provádět na zablokovaném slaňovacím prostředku
• hasič přistoupí k okraji prostoru (okraj okna, schodiště, aj, ), vykloní se, vizuálně zkontroluje prostor slanění a zda konec lana dosahuje na zem, • pokud kotevní bod lana není umístěn nad hasičem (je v úrovni slaňovacího prostředku nebo pod ním), musí hasič bezpečně překonat hranu objektu (parapetu, střechy aj. ), • hasič se posadí podélně s okrajem hrany, přičemž pevně svírá lano vycházející z uzlu tak, aby nedošlo k prokluzu lana a lano bylo stále napnuto,
• karabinu s polovičním lodním uzlem umístí pod hranu a opatrně se přesune přes hranu do lana, přičemž se nepřidržuje lana napnutého ke kotevnímu bodu, ale okraje hrany tak, aby se mu ruka nedostala pod napínající se lano,
• nohama se opírá o konstrukci, jednou rukou se přidržuje hrany, přičemž pracovní ruka nepovoluje pevné sevření lana, • postup slanění je shodný pro případ ukotvení lana nad nebo pod úrovní hasiče, • hasič plně zatíží lano svou hmotností a provádí slanění následujícím způsobem: - jednou rukou se přidržuje lana nad karabinou s polovičním lodním uzlem, pracovní ruka drží lano vycházející z poloviční lodní smyčky založené v karabině a pomalu je povoluje, až začne v karabině mírně prokluzovat,
- poté pomalu, s nohama opřenýma o konstrukci, hasič slaňuje plynule dolů, ruka stále pevně svírá lano vycházející z uzlu v karabině tak, aby byl umožněn pouze pomalý prokluz lana v karabině, nohy jsou při slanění stále napnuté nebo mírně pokrčené a pokud to je možné, opírají se o konstrukci, - rychlost slanění by neměla překročit 2 m/s.
Sebezáchrana slaněním pomocí Dülferova sedu • provádí se pomocí lana nebo po nezavodněné hadici, avšak pouze na délku jedné hadice,
• hasič připevní lano ke kotevnímu bodu osmičkovým (beznapěťovým) uzlem nebo nezavodněnou hadici beznapěťovým uzlem, přičemž kotevní bod je vhodné umístit nad místem nástupu do lana (hadice), • před začátkem slanění vyzkouší pevnost kotevního bodu kontrolním zatížením v prostoru bez nebezpečí pádu, • při slanění pomocí Dülferova sedu je vhodnější slaňovat na dvojitém laně z důvodu snížení tepelných účinků tření na tělo hasiče, • je možné slanit na celou délku lana na jednom prameni nebo na poloviční délku lana na dvou pramenech (oba konce se sváží),
• pro delší slanění se použijí dvě lana, která se svážou osmičkovým protisměrným nebo dvojitým rybářským uzlem, • spojovací uzel je v místě kotevního bodu tak, aby nebylo nutné při slaňování překonávat uzel,
• hasič, jehož pracovní ruka je pravá, postupuje při vytvořením Dülferova sedu následujícím způsobem: 1. přistoupí čelem k upevněnému lanu (hadici), 2. lano (hadici) obkročí tak, aby vedlo mezi nohama, 1 2
3. zezadu pravou rukou lano (hadici) uchopí a vede okolo pravého boku přes prsa křížem na levé rameno, 4. lano (hadici) stále drží v pravé ruce, dále hasič vede lano (hadici) přes rameno křížem přes záda k pravému boku tak, aby pravá ruka byla v úrovni pasu 3 4 pokud je pracovní ruka levá, postupuje zrcadlově,
• všechny tyto úkony provádí hasič na místě, kde nehrozí pád a vyzkouší kontrolním zatížením únosnost kotevního bodu a vytvořený Dülferův sed, • poté se hasič vykloní a zkontroluje prostor slanění a zda konec lana (hadice) dosahuje na zem, přičemž pracovní ruka pevně drží konec lana (hadice) vedoucí přes záda hasiče a druhá ruka drží lano (hadici) v úrovni prsou, • opatrně zatíží lano (hadici), přičemž dá-li hasič ruku držící spodní část lana (hadice) vpřed, vytvoří se kolem těla osmička a vzniklé tření zastaví pohyb po laně, • rychlost slanění hasič reguluje zapažováním ruky na spodní straně lana (hadice),
• hasič se musí přidržovat rukou na horní straně lana (hadice), aby nedošlo k odvrácení od lana (hadice),
• hasič slaňuje pomalu, aby se omezily tepelné účinky tření lana (hadice) přes tělo, • nebezpečné je zejména vedení lana (hadice) přes nechráněné rameno a krk, • noha, pod kterou je vedeno lano (hadice) nesmí být pokrčena, aby nemohlo dojít ke sklouznutí lana (hadice) pod koleno a tím ke změně těžiště a případnému vypadnutí ze slanění.
Jištění hasičů při nácviku sebezáchrany slaněním • jištění hasičů při nácviku nouzového slanění se provádí: a) shora – při slanění pomocí Dülferova sedu nebo na pracovním polohovací pásu b) zdola – při slanění pomocí pracovního polohovacího pásu
Jištění shora • hasič, který bude slaňovat je jištěn přímo na pracovním polohovacím opasku nebo si vytvoří nouzový úvazek z lana
• nouzový úvazek z lana (pokud nemáme jinou možnost) : – konec lana provlékneme přes záda kolem sebe na levé straně prsou uděláme dračí smyčku, – z volného konce (cca 1 m) vytvoříme šráky – lano přehodíme přes levé rameno, provlečeme pod lanem na zádech a přes pravé rameno přivážeme na prsou – lano musí být stále napnuté !!!
• před začátkem jištění musí hasič, který nepřímé jištění provádí, zřídit jistící stanoviště a provést sebejištění, nepřímé jištění sebejištění
• při přímém jištění se sebejištění na jistícím stanovišti provádět nemusí, přímé jištění
• hasič provádějící jištění založí lano do zvoleného jisticího prostředku tak, aby byla možná manipulace s lanem, a přitom aby byl v případě pádu schopen pád udržet, • pokud je jištění prováděno půllodním uzlem v karabině , potom hasič provádějící jištění pracovní rukou pevně svírá lano vycházející z jisticího prostředku tak, aby byl schopen je v případě pádu vědomě zablokovat,
• při slanění zajišťuje manipulací s lanem stále lehce napnuté lano od jisticího prostředku k sestupujícímu hasiči,
• Možné chyby Špatně, nedostatečně sevřená ruka držící neaktivní část lana Špatně, ani jedna ruka nedrží pořádně neaktivní část lana Špatně, opět ani jedna ruka nedrží pořádně neaktivní část lana.
Jištění zdola a) pomocí jistícího lana - jistící hasič stojí zpravidla dole v místě, kde mu nehrozí nebezpečí pádu (nemusí být sám zajištěn) - další postup dle jištění shora
Jištění zdola b) přímo na laně, po kterém se slaňuje • jištění provádí jistící hasič napnutím lana, po kterém jištěný slaňuje, směrem od místa slanění ho zastaví nebo povolením k místu slanění mu umožní další pohyb stavím pouštím
Použitá literatura : Cvičební řád jednotek PO – ML č. 3/VÝŠ Cvičební řád jednotek PO – ML č. 5/VÝŠ Metodika práce ve výškách a nad volnou hloubkou
- Slides: 35