Habsbursk monarchie ve druh polovin 19 stolet Politick

Habsburská monarchie ve druhé polovině 19. století

Politická situace po revoluci 1848 • Březnová ústava (1949) nikdy nevešla úplně v platnost. - oktrojovaná – vydaná z vůle panovníka bez schválení zákonodárného orgánu - Nakonec odvolána (1851).

Bachův absolutismus (1951 -1960) • Alexandr Bach - ministr vnitra • Neoabsolutimus – umlčení politického života, ale hospodářská politika liberální. • Svobodné kapitalistické podnikání.

František Josef I. a císařovna Alžběta (přezdívaná „Sisi“) Řada osobních tragédií (1898). • Syn korunní princ Rudolf spáchal sebevraždu. • Zavražděna císařovna Alžběta italským anarchistou.

Válka v severní Itálii • 1859 - Porážka a ztráta Lombardie. Důsledky: • 1860 – Říjnový diplom – Fantišek Josef I. Se veřejně vzdal absolutistické vlády. • Obnova spolků a politických stran. • Únor 1861 ústava. • Zákonodárný sbor pro celou monarchii říšská rada. • Pro jednotlivé země volené zemské sněmy.

Říšská rada • 2 sněmovny: poslanecká (volená občany) a panská (jmenováni panovníkem)

Rozdělení monarchie • 1866 Vojenská porážka ve válce s Pruskem (bitva u HK). - Rakousko nuceno vystoupit z Německého spolku. • 1867 – rakousko-uherské vyrovnání vzniklo Rakousko-Uhersko - 2 celky Předlitavsko (alpské a české země, Halič)a Zalitavsko (Uhry, Chorvatsko. Slavonsko) – hranicí řeka Litava

Předlitavsko • 1. Čechy, 2. Bukovina, 3. Korutany, 4. Kraňsko, 5. Dalmácie, 6. Halič, 7. Rakouské přímoří, 8. Dolní Rakousy, 9. Morava, 10. Salcbursko, 11. Slezsko, 12. Štýrsko, 13. Tyrolsko, 14. Horní Rakousy, 15. Vorarlbersko; • Zalitavsko: • 16. Uhersko, 17. Chorvatsko-Slavonsko; 18. Bosna a Hercegovina;

Společné: • Panovník, armáda a zahraniční politika. • Prosincová ústava 1867 – rovnost všech před zákonem, zakotvena svoboda pohybu, shromažďovací, vyznání, domovní a právo vytvářet spolky.

Národnostní poměry Národnostní boje uvnitř monarchie: • Předlitavsko – spory Čechů, Poláků, Slovinců a Italů s Němci • Zalitavsko – spory Slováků, Rumunů, Chorvatů a Slovinců s Maďary

Boj za všeobecné volební právo • Cenzus – volební právo omezené výší odváděných daní. • Konec 19. století. Nejprve rozšířeno. • 1906 uzákoněno všeobecné hlasovací právo pro muže. • Vzestup dělnických stran – především sociální demokracie.