HABSBURKOV NA ESKM TRN OBDOB VLDY FERDINANDA I

HABSBURKOVÉ NA ČESKÉM TRŮNĚ, OBDOBÍ VLÁDY FERDINANDA I. Mgr. Jiří Žilka

Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy ANOTACE 1. Kód DUMu: 2. Číslo projektu: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0114 3. Vytvořeno: listopad 2013 4. Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) 5. VY_32_INOVACE_3. DE. 06 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Počátky novověku Anotace: Materiál slouží k seznámení žáků s historií habsburského rodu, se získáváním pozic v evropské politice a s obdobím vlády Ferdinanda I. Habsburského. Je zde zachycena především situace zemí Koruny české v době vlády prvního Habsburka. Je určen především pro výkladovou část hodiny, ale i pro opakování a upevňování poznatků. Pomůcky: interaktivní tabule, dataprojektor, učebnice.

Habsburkové na českém trůně, období vlády Ferdinanda I. 1526 – 1564

Habsburkové Do vídeňských úmluv

�Jeden z nejvýznamnějších panovnických rodů v evropských dějinách �Vymřeli po meči roku 1740 �Po přeslici roku 1780 �Dědici a následovníky Habsbursko-lotrinská dynastie (dodnes) �Rod pochází z území dnešního Švýcarska �Jméno si kolem roku 1100 dal podle svého sídla, hradu Habsburg �podle legendy Habichtsburg, Jestřábí hrad �v dnešním kantonu Aargau

Rudolf I. Habsburský � 1273 usedl hrabě Rudolf jako první z rodu na římský královský trůn �od 1438 byli Habsburkové římskými králi (císaři) trvale � 1278 porazil Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli � 1282 udělil Rudolf I. svým synům jako odumřelé říšské léno tzv. babenberské dědictví (rakouské země) �Díky tomu se Habsburkové stali říšskými knížaty

�Albrecht I. �Syn Rudolfa I. �Římský císař v letech 1298 – 1308 �Rudolfův vnuk Rudolf zvaný Kaše usedl roku 1306 jako první člen dynastie na český trůn �Po jeho předčasné smrti se však Habsburkové museli spokojit pouze s rakouskými državami 1. Původní erb hrabat z Habsburku

�Albrecht II. Habsburský � 1438 – 1439 císařem �Zeť a dědic Zikmunda Lucemburského �Zemřel na úplavici �Několik měsíců po jeho smrti mu Alžběta (dcera Zikmunda Lucemburského) porodila syna Ladislava (Pohrobek) �Fridrich III. �Poručník Ladislava Pohrobka �Římský král – 1440 �od roku 1452 císař Svaté říše římské

Maxmilián I. Habsburský �Syn Fridricha III. �Rakouský arcivévoda �Římský král (zvolen 1486, vládl od 1493) �Od roku 1508 se tituloval jako zvolený císař římský �K římské korunovaci se nikdy nedostavil 2. Císař Maxmilián I.

Vídeňské úmluvy � 1515 – setkání císaře Maximiliána I. , českého a uherského krále Vladislava Jagellonského a jeho bratra polského krále a litevského velkoknížete Zikmunda I. Starého �Výsledkem jednání bylo uzavření čtyř smluv, které také zaručovaly Habsburkům a Jagelloncům vzájemná nástupnická práva �Současně byly dohodnuty sňatky Vladislavových dětí Ludvíka a Anny s vnoučaty císaře Maximiliána (děti kastilských králů Filipa I. Sličného a Jany I. ) �Maxmiliánova vnučka Marie Habsburská se provdala za Ludvíka a Anna se měla provdat za toho císařova vnuka, který bude vládnout dědičným habsburským zemím (stal se jím Ferdinand I. )

Ferdinand I. Habsburský 1526 – 1564

�Ferdinand I. se narodil 10. března 1503 jako druhorozený syn kastilského spolukrále a burgundského vévody Filipa I. Sličného a kastilské královny Johany (Jany) Šílené �Dětství prožil ve Španělsku �Roku 1506 zemřel Ferdinandův otec Filip �U matky, která byla v té době jedinou dědičkou svých rodičů, vládců nedávno sjednocených španělských království Kastilie a Aragonie, se projevovala duševní choroba �Ferdinand byl od dětství veden k přísnému katolicismu

�V roce 1516 zemřel Ferdinand II. Aragonský (Ferdinandův děd z matčiny strany) �V příštím roce přijel do Španělska jeho starší bratr Karel, aby se ujal vlády �Bratři se tehdy setkali poprvé v životě �V budoucnu postupovali ve shodě při prosazování zájmů habsburského rodu 3. Ferdinand I. Habsburský

� 1519 zemřel císař Maxmilián I. Habsburský �Byl jediným vládcem v rakouských zemích �Maxmilián ve své závěti nestanovil, jak mají být tyto země rozděleny � 1520 Ferdinand získal Horní a Dolní Rakousy, Korutany, Štýrsko a Kraňsko �Vláda v ostatních zemích připadla Karlovi �Stal se i králem Svaté říše římské (1530 císařem) �Jmenoval Ferdinanda místodržícím v ostatních rakouských zemích �V nich mu přenechal vládu 1522 �Ferdinand se stal jediným vládcem Rakouska

Svatba s Annou Jagellonskou �Svatba byla domluvena vídeňskými úmluvami z roku 1515 �Svatba se konala 1521 (měli spolu 15 dětí) �Důležitost sňatku se ukázala po bitvě u Moháče v srpnu 1526, kdy zahynul Annin bratr, český a uherský král Ludvík Jagellonský (neměl potomka) �Ferdinand začal usilovat o český a uherský trůn 4. Anna Jagellonská

Země Koruny české za vlády Ferdinanda I.

Situace Koruny české �počátek habsburské vlády nad českými zeměmi �Ferdinand I. chtěl Korunu českou začlenit do vznikající habsburské monarchie �Koruna česká se nacházela mimo hlavní evropské obchodní stezky �Řemesla ve městech kvůli cechům stagnovala �Počínaly se rozvíjet nové formy hospodaření, zejména rybníkářství �Pozvolna nastával také kulturní rozkvět, z Itálie přicházel humanismus (přechod k renesanci)

Počátek vlády �Ferdinand zvolen českým králem 1526 � 1527 vydal nový dvorský řád, kterým byly zřízeny centrální dvorské úřady, jež byly nadřazeny zemským vládám a úřadům �V Praze zřízena Česká komora, která spravovala majetek a finance českého krále � Podřízena Dvorské komoře ve Vídni, ne stavům �Ferdinand vznesl požadavek na stavy, aby mu byly poskytnuty finanční prostředky na válku proti Turkům a proti svému protikandidátovi na uherský trůn Janu Zápolskému Stavy byly schopny králi odporovat jen chabě

�Snažil se získat válečnou daň (velké ústupky stavům) �Král se zavázal hájit kompaktáta, nedosazovat cizince do zemských, královských a městských úřadů a zachovávat privilegia �Získal zpět především mincovní regál a pravomoc nad židy (významné finanční zdroje) �Stavy zemí Koruny české považovaly válku s Turky za královu soukromou záležitost a odmítly králi poskytnout jak finance, tak i vojenskou zemskou hotovost � 1529 – Turci dokonce oblehli Vídeň

� 1531 – Ferdinand zvolen římským králem (zástupcem císaře v době jeho nepřítomnosti v Říši) �Zároveň se v Říši projevovaly rozpory mezi katolíky a protestanty �augšpurský sněm �vznik šmalkaldského spolku �Ferdinand uznal nereálnost získání Uher � 1532 uzavřel s Janem Zápolským příměří � 1533 mír s Osmanskou říší �Ferdinand uznal tureckou svrchovanost nad celými Uhrami, sultán souhlasil s přímou habsburskou vládou v západní části Uher

5. Země Koruny české v rámci habsburských držav roku 1547

Stavovský odboj � 1546 Habsburkové zahájili šmalkaldskou válku proti říšským protestantům �Ferdinand donutil české a moravské stavy povolat zemskou hotovost �Král žádal stavy o válečnou pomoc podruhé, stavy mu nevyhověly � 1547 vtrhl saský kurfiřt Jan Fridrich I. do Dolní Lužice �Ferdinand bez porady se stavy povolal zemskou hotovost, stavy se vzepřely �V Praze vznikl stavovský spolek, který měl odbojníky chránit před královskými represáliemi, a přes králův zákaz byl uspořádán zemský sněm

�Po porážce Šmalkaldských v bitvě u Mühlberka se stavovský odboj začal rozkládat �Ferdinand vydal generální pardon, stavy přebíhaly ke králi �Potrestána hlavně města �Donucena odevzdat králi privilegia �Musela zaplatit vysoké pokuty a podrobit se konfiskacím �Zřízení královského dozoru je zbavilo politických svobod �Šlechta potrestána mírněji �Stavovský odboj zbrzdil Ferdinandovy centralizační a integrační snahy

�Král prosadil, aby byl jeho syn Maxmilián roku 1549 přijat za budoucího českého krále a roku 1562 korunován �Ferdinand se rovněž snažil změnit poměr sil jednotlivých církví �Snažil se potlačit Jednotu bratrskou a naopak prosazovat katolické instituce � 1556 uvedl do českých zemí jezuity � 1561 byl Antonínem Brusem z Mohelnice po více než sto letech znovu obsazen stolec pražského arcibiskupství �Ferdinandova pozice byla tak silná, že roku 1562 vrátil městům privilegia

Náboženská situace �Ferdinand I. si uvědomoval důležitost smíru mezi katolíky a staroutrakvisty � 1564 požádal Tridentský koncil o udělení výjimky pro české země – povolení přijímání podobojí nekatolíkům �Papež Pius VI. výjimku 1564 povolil �Rozhodnutí přišlo opožděně (žádost stavů na sněmu roku 1567 o vypuštění kompaktát z privilegií zemských, které bylo vyhověno)

�Již několik let před nástupem Ferdinanda Habsburského z německých zemí přišlo luteránství �Dva směry �Tradiční utrakvismus (tzv. staroutrakvismus) – snahy o sjednocení s katolickou církví �Sympatizanti s luterstvím (tzv. novoutrakvismus) �Nakonec získali navrch novoutrakvisté

�Jednota bratrská �Sympatizovali s Lutherem �Biskupové Jan Roh a Jan Augusta prosazovali větší otevřenost a snažili se uplatnit vliv v politice �Jednota přijala do svých řad dvacet šlechticů �Jednota se zapojila do odboje roku 1547 �Ferdinand ještě téhož roku obnovil mandát, který nutil Bratry k vystěhování �Bratři většinou odcházeli na Moravu, kde proběhla duchovní obroda tohoto náboženského hnutí

Význam �Rakousko-česko-uherské soustátí původně vzniklo jako personální unie �O století později se začalo přetvářet v centralizovanou absolutistickou monarchii �Počátek přeměny českých zemí na vpodstatě provinční úroveň v rámci rakouského mocnářství �Ferdinand I. Habsburský zemřel 25. července roku 1564 ve Vídni �Pohřben v chrámu sv. Víta v Praze vedle své manželky �Své země rozdělil mezi syny Maxmiliána II. (české země, Uhersko, Rakousy), Ferdinanda Tyrolského (Tyrolsko a tzv. přední země) a Karla Štýrského (Štýrsko, Korutany, Kraňsko).

Závěrečné opakování Na území kterého dnešního státu se nachází oblast původu Habsburků? 2. Kdo z Habsburků získal jako první císařskou korunu? 3. Jak se jmenoval Habsburk, který byl zetěm a dědicem Zikmunda Lucemburského? 4. Maxmilián Habsburský 5. Stručně vysvětlete význam vídeňských úmluv pro naše i evropské dějiny. 6. Proti komu válčil Ferdinand I. na počátku své vlády? 7. Kterého roku oblehli Turci Vídeň? 8. Odboj českých stavů proti Ferdinandovi. 9. Jak vypadala náboženská situace v Čechách na počátku vlády Ferdinanda I. ? 10. Vysvětli pojmy staroutrakvisté a novoutrakvisté. 1.

Zdroje 1. 2. 3. 4. 5. STRÖHL, Hugo Gerhard. wikipedia. cz [online]. [cit. 31. 10. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Familienwappen_Habsburg. Stroehl. jpg DÜRER, Albrecht. wikipedia. cz [online]. [cit. 31. 10. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Albrecht_D%C 3%BCrer_084 b. jpg BEHAM, Barthel. wikipedia. cz [online]. [cit. 31. 10. 2013]. Dostupný na WWW: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: The_Emperor_Ferdinand. jpg? usel ang=cs HANS MALER ZU SCHWAZ. wikipedia. cz [online]. [cit. 31. 10. 2013]. Dostupný na WWW: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Hans_Maler__Queen_Anne_of_Hungary_and_Bohemia_-_WGA 13895. jpg AUTOR NEUVEDEN. wikipedia. cz [online]. [cit. 31. 10. 2013]. Dostupný na WWW: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Habsburg_Map_1547. jpg

Literatura �Dějiny zemí koruny české I. Od příchodu Slovanů do roku 1740. 4. vyd. Praha: Paseka, 1997, 315 s. ISBN 80 -718 -5096 -9. �KANTOREK, Pavel; SOCHROVÁ Marie. Dějepis I. v kostce pro střední školy. 1. vyd. Fragment, 2008. ISBN 978 -802 -5306 -055. �KVIRENC, Jan a Eliška KUNSTOVÁ. České dějiny do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2006, 207 s. ISBN 80 -867 -6143 -6. �SOCHROVÁ, Marie. Dějepis II. v kostce: pro střední školy : [novověk, dějiny nové doby]. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. ISBN 80 -253 -0604 -6. �ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Zdeněk ŠAŠINKA. Odmaturuj! z dějepisu 1. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c 2006, 232 s. ISBN 80 -7358059 -4.

Konec