Gymnzium Hranice Zborovsk 293 Prodn vdy modern a
©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně Geografie místního regionu Geologický vývoj Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně Obsah Geologický přehled • Území okresu • • Paleozoikum Mezozoikum Terciér Kvartér • Hranický kras • • Paleozoikum Mezozoikum Terciér Kvartér 2
©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně Úvod Geologická stavba okresu Přerov a Hranického krasu je velmi pestrá, jedná se o výsledek dlouhodobého geologického vývoje (přibližně 500 mil. let). Různorodost je způsobena tím, že dané území se rozkládá na styku Českého masívu a Západních Karpat. Geologická stavba má vliv na rozmístění ekonomických aktivit regionu (těžba surovin, rozmístění průmyslu, poddolovaná území, ochrana krajiny atd. ). 3
Geologický přehled ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně Období Prahory Archaikum Starohory Proterozoikum Prvohory Paleozoikum Druhohory Mezozoikum Třetihory Terciér Čtvrtohory Kvartér Trvání v mil. let 4 000 2 500 545 230 65 65 2 2 kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm trias, jura, křída paleogén neogén pleistocén holocén 4
Paleozoikum ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně V období devonu je v místech dnešní Moravské brány moře. Z počátku je mělké a usazují se zde vápnité schránky odumřelých mořských živočichů → vápence, později je moře hlubší a sedimentují slepence, droby a břidlice. Tyto horniny jsou hercynským vrásněním vyzdviženy a v místech dnešní Moravské brány vzniká vrásové pohoří, které je součástí Českého masivu. Ke konci prvohor dochází k erozi. Opuštěný břidlicový lom v Olšovci Český masív 5
Mezozoikum Období klidné, bez vrásnění, v místech dnešní Moravské ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně brány se nachází souš. Oblast Českého masivu intenzivně eroduje, dochází k transportu materiálu a území se zarovnává do podoby zarovnaných plošin. Střídáním různých druhů klimatu dochází ke vzniku tropického krasového reliéfu u Hranic (období křídy). Na konci období má území charakter mírně vyklenuté plošiny. Český masiv Moře Sedimenty 6
Terciér V terciéru dochází vlivem Alpínského vrásnění k ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně vrásnění Karpat. Směrem k Českému masivu jsou nasouvány příkrovy Karpat, které způsobují velký tlak. Vlivem tlaku dochází ke vzniků zlomů podle kterých se Český masiv rozděluje na jednotlivé kry. 7
Terciér ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně Moravská brána vniká poklesem jedné z ker mezi Oderskými vrchy a Maleníkem. Kra má zarovnaný povrch. 8
Terciér Pokles kry Moravské brány je hlubší než hladina moře, ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně proto je Moravská brána zalita třetihorním mořem na období 1 mil. let (před 17 mil. lety). Oderské vrchy jsou pobřežím, vrcholy mogotů a kra Maleníku zatopeny nejsou. 9
Terciér Po ústupu moře je zde velké množství usazenin (štěrky, ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně písky, jíly). Po ústupu moře končí nasouvání příkrovů Karpat tvořené flyšem (střídající se vrstvy pískovců a jílovců). Z příkrovů vzniká Podbeskydská pahorkatina. Mogota –Velká Kobylanka 10
Terciér Koncem třetihor je povrch Moravské brány okolí ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně značně podobný dnešnímu. Vytváří se říční síť - řeka Bečva si proráží cestu krou Maleníku (dříve směr na Valašskou Bystřici). 11
Kvartér Ve čtvrtohorách vznikají údolí dnešních potoků a řek, ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně návěje spraší v Moravské bráně a vývěry teplých minerálních pramenů. Vznikají krasové jevy u Hranic. Kra Maleníku se pohybovala a pohybuje se i dnes řádově mm za rok a jedná se o jeden z největších pohybů zemské kůry v ČR. Vápencový lom 12
Hranický kras území - několik set metrů mocné a několik desítek km 2 rozlehlé ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně území - prvohorních (devonských) vápenců území – kde větší část je pohřbena pod vrstvami mladších sedimentů území - kde na povrch vystupují jen jednotlivé vápencové ostrovy území – na jehož vývoji se podílely povrchové a atmosférické vody a zároveň i vydatné prameny teplých minerálních vod, vystupujících podél geologických zlomů z velkých hloubek území - s unikátním termálním krasem s nejhlubší propastí v ČR a s našimi největšími aragonitovými jeskyněmi. území – kde je zdokumentováno 31 jeskyní a propastí 13
Hranický kras - mezozoikum V Paleozoiku (devonu) je v místech dnešní Moravské brány moře. Z ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně počátku je mělké a usazují se v něm vápence. V druhohorách je v okolí Moravské brány vlhké tropické podnebí a vlivem exogenních činitelů dochází k erozi vápenců u Hranic. Vzniká velmi členitý povrch. Vznikají vyvýšeniny zvané mogoty a sníženiny. 14
Hranický kras - terciér V období neogénu v terciéru je povrch vápenců zaplaven mořem ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně na krátké období asi na 1 mil. let (v období před 17 mil. lety). 15
Hranický kras - terciér Po ústupu moře jsou sníženiny bývalého povrchu vyplněny ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně mořskými usazeninami (štěrky, písky, slíny, jíly atd. ). V současnosti v oblasti Přerova cca 900 m, v oblasti Hranic a Teplic se jedná o vrstvy mocné asi 80 m. Hranický kras je „pohřben“ pod vrstvou sedimentů. Zbrašovské aragonitové jeskyně 16
Hranický kras - terciér Z nitra Země začínají vyvěrat podél zlomů a puklin vlivem ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně alpinského vrásnění a vulkanické činnosti na Bruntálsku teplé minerální prameny rozrušující vápence a ve vápencích vznikají dutiny - jeskynní systémy (Zbrašovské aragonitové jeskyně). Hranická propast na nejaktivnější puklině byla rozpouštěna odzdola minerální vodou a následným propadem stropu pukliny, proto její hloubka může kopírovat mocnost vápenců tj. asi 900 m. Hranická propast 17
Hranický kras - kvartér Dochází k erozi a transportu sedimentů a na povrch vystupují ve ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně větší míře vrcholky mogotů - Hůrka, Velká Kobylanka, Malá Kobylanka, U Kostelíčka, Zbrašov. Nejvíce materiálu je odneseno právě řekou Bečvou v jejím okolí. Pokračuje krasovění. Dotváří se říční síť do současné podoby. Kontinentální ledovce zde nezasahují. Mogota –Velká Kobylanka 18
Zdroje Foto a schémata: Mgr. Ivo Macháček ©Gymnázium Hranice, Zborovská 293 Přírodní vědy moderně a interaktivně Použitá literatura: HAUBELT, Josef; SANETŘÍK, Milan. Země Moravské brány. Lipník nad Bečvou: MTZ, 2006, ISBN 80 -239 -8326 -8. NECID, Jiří; JURAČKA, Vladimír. Hranice malý průvodce městem a okolí. Hranice: Mijoka, 1995, ISBN neuvedeno ZNÁMÉ. VOŽENÍLEK, Vít; KILIÁNOVÁ, Helena; KADLČÍKOVÁ, Jana; BURIAN, Jaroslav a kol. Hranicko atlas rozvoje mikroregionu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2008, ISBN 978 -80 -244 -1696 -0. 19
- Slides: 19