GOTIKA ve svt pol 12 15 st Periodizace

GOTIKA ve světě pol. 12. – 15. st.

Periodizace • • • raná – přechodné období vrcholná - 13. -14. st. pozdní – 15. st. (v Itálii již renesance)

Periodizace v českých zemích Jednotlivá období jsou spojována s panovnickými rody: gotika přemyslovská – 13. st. gotika lucemburská - 14. st. gotika jagellonská (vladislavská) - 15. st. Gotické umění již nesloužilo výhradně církvi a feudálům, ale stále více se v něm uplatňovaly požadavky měšťanstva. Od 14. století získával gotický sloh v jednotlivých zemích specifické národní rysy.

Zrodila se v polovině 12. století v Ille – de – France v okolí Paříže. První stavbou nového slohu byl klášterní chrám Saint – Denis u Paříže, který dal přestavět opat Suger. Pojmenování gótské neboli germánské a barbarské umění se vžilo zásluhou Giorgia Vasariho v období renesance. „Tyto stavby vypadají , jako by byly z papíru a ne z kamene či z mramoru. Tato díla mají tolik výčnělků, prohlubní, konzolek a ozdůbek, že se pod nimi ztrácejí veškeré proporce…“ G. Vasari. Z Francie se gotika rozšířila do celé Evropy a stala se univerzálním slohem. Zásluhu na jejím šíření mají mnišské duchovní řády, například cisterciáci.

ARCHITEKTURA

Charakteristické znaky • • lomený oblouk žebrová klenba opěrný systém vertikalita bohaté zdobení členitost stavební materiál – kámen, vysoké cihly (tzv. “buchty“)

Lomený oblouk • • • okna portály arkády

Klenby • • Klenba žebrová Druhy: – – – křížová šestidílná hvězdicovitá vějířovitá sklípková

Žebra • nosný prvek gotické klenby tesaný z kamene nebo ve formě terakotové tvarovky, který umožňuje svádět síly klenby do podpor a odlehčovat obvodové zdi (žebrová klenba)

Čtyřdílná

Šestidílná klenba

Osmidílná

Obkročná

Hvězdová

Vějířovitá • oblíbená v anglické gotice

Přesahy žeber • pozdní gotika

Větvoví

Sklípková • nebo diamantová

Opěrný systém • Milánský dóm

Okna • velice vysoká • lomený oblouk • vyplněna vitráží • rozetová okna

Saint Chapell

Fiála • Štíhlý jehlan posázený kraby a ukončený křížovou kytkou, umístěný zpravidla na vrcholech pilířů opěrného systému gotické katedrály. Může však být použit také k dekoraci jiných prvků, například štítů budov, architektonického orámování oken, portálů, nik pro osazení soch, baldachýnů atp.

Krab • dekorativní prvek gotické architektury ve tvaru svinutého zprohýbaného listu, umisťovaný na hranu fiál, opěrných oblouků, štítů nebo vimperků

Kytka • dekorativní ukončující článek na vrcholu fiály, vimperku apod.

• Vimperk ozdobný trojúhelníkový štít nad portálem, oknem nebo sanktuářem, zpravidla vyplněný slepou kružbou, někdy provázený kraby, fiálami, kytkou

• Krakorec nosný článek vystupující ze zdi, zpravidla složený ze dvou a více na sebe kladených a odstupňovaných kamenných dílů (mohutnější než konzola), který nese ochoz, balkón, arkýř; prevet (viz arkýř konzola, vpadlina)

Konzola • ze zdi vystupující nosný architektonický článek, který podpírá římsu, balkón, sochu, klenební žebro, často je dekorativně ztvárněný • Konzola: figurální vegetabilní svazková jehlancová kuželová

Kružba • souměrný obrazec, který tvoří dekorativní výplň oblouku okna nebo arkády, zábradlí, tympanonu, není-li ve volném prostoru, mluvíme o liché (slepé) kružbě či kružbové panelaci, např. v ploše stěny, konzoly, hlavice

Druhy staveb • • katedrály kláštery kostely hrady města, městská opevnění měšťanské domy, paláce mosty

Katedrála (dóm) • Každý biskupský nebo arcibiskupský kostel (katedra – trůn pro biskupa, zprvu v ose presbyteria, pak na jeho levé straně, nyní opět usedá biskup v ose kněžiště, tváří k věřícím) Gotický vícelodní kostel s ochozem kolem hl. oltáře, k němuž přiléhá věnec kaplí. Nad tento ochoz vyrůstá tzv. chór s velikými okny a při jejich patě, ale i po obvodu hl. bazilikální lodi, obíhá úzký chodbovitý ochoz – triforium. Katedrála má bohatě rozvinutý opěrný systém z opěrných pilířů s fiálami, kraby a kytkami (kyticemi) a z opěrných oblouků. Na západě velkolepé dvouvěžní průčelí s bohatě zdobenými portály a rozetovým oknem mezi věžemi. • Gotická katedrála – živý organismus plný symbolů a mystiky

Katedrály • Francie – – – St. Denis Chartres Amiens Remeš Tours Notre Dame Paříž • Notre Dame Paříž

Chartres

Amiens

Katedrály

Notre Dame Paříž

• Saint Chapell

Mont Saint Michel

Avignon

Katedrála v Canterbury • Anglie

Lincoln • • anglická gotika širší průčelí

Milánský dóm

Benátky – dóžecí palác

Kolín nad Rýnem

Štrasburk

Katedrála sv. Víta, sv. Vojtěcha a sv. Václava Praha • • Matyáš z Arrasu – fr. Architekt, za Karla IV. (1344 – zákl. kámen) kněžiště s věncem kaplí – Mozaika Posledního soudu na J straně – benátší umělci Petr Parléř – pokračoval ve stavbě (asi 40 let) – síťová klenba – stavitelská huť – Hvězdovizá klenba nad kaplí sv. Václava – Pokračovali jeho synové Jan a Václav • 1554 dostavěna věž • 1770 barokní helmice na věži • konec 19. st. Josef Mocker dostavěl v novogotickém slohu Z průčelí s věžemi • zač. 20. st. dokončil stavbu Kamil Hilbert (1929 – katedrála dostavěna)

Katedrála sv. Víta roku 1887

• Novogotické západní průčelí

Kláštery • Anežský klášter

Zlatá Koruna

Vyšší Brod

• Hrady Karlštejn – – – korunovační klenoty Matyáš z Arrasu Petr Parléř

• Bezděz

Pernštejn

• Měšťanské domy Dům u kamenného zvonu • Kamenný dům v Kutné Hoře

Věže • Staroměstská mostecká věž (Petr Parléř)

• Prašná brána – Matěj Rejsek z Prostějova

Karlův most • • nestarší pražský most • roku 1378 pak byly po novém mostě převezeny ostatky Karla IV. na pražský hrad k uložení do Svatovítského chrámu • Petr Parléř jeho základní kámen slavnostně položil Karel IV. 9. 7. 1357 a stavba mostu se táhla téměř do konce 14. st.

Sv. Barbora v Kutné hoře

• Patr Parléř • dokončil (pozdní gotika) – Benedikt Rejt (pokračuje na katedrále sv. Víta, Vladislavský sál) – Matěj Rejsek (Prašná brána)

Katdrála sv. Ducha v Hradci Králové

Katedrála sv. Bartoloměje v Kolíně

SOCHAŘSTVÍ

• za architekturou spoždění asi 100 let • první sochy románské (Chartres) • většinou vázány na architekturu • později volná plastika • posun k realismu • materiál: dřevořezby (polychromie) kámen (polychromie) náměty: • náboženské motivy ( nejčastěji madony, piety) Madony • časem zjemnění tváře, lyričnost ve výrazu, propracovanější draperie ladné „esovité“ prohnutí těla (krásný sloh – u nás)

Giovanni Pisano

Andrea Pisano • Reliéfy bronzových dveří baptistéria ve Florencii • (výzdobu posledních dveří dokončil Lorenzo Ghiberti - renesance)

Petr Parléř • portrétní busty ve sv. Vítu • výzdoba mostní věže u Karlova mostu

Busty Petra Paléře • • Eliška Pomořanská Karel IV.

• • • Matyáš z Arasu Petr Parléř Alžběta Pomořanská Anna Falcská Anna Svidnická

Jezdecká socha sv. Jiří bojujícího s drakem • • bronz • vyrobili v r. 1373 bratři Martin a Jiří z Kluže • originál v NG na 3. nádvoří Pražského hradu uprostřed kašny

Madona plzeňská

Madona strakonická

Madona krumlovská

MALBA

Giotto di Bondone • perspektivní konstrukce • postavy z profilu i zezadu • hl. Florencie • fresky v kapli v Padově • Fresky v kostele sv. Františka z Assisi • Madona s dítětem

Simone Martini (1284 - 1344 (60) • • fresky v Assisi fresky v papežském paláci v Avignonu

Bratři Lorenzettiové

Bratři z Limburku • Přebohaté hodinky vévody z Berry • nádherně zdobený rukopis hodinek (knihy obsahující modlitby pro každou liturgickou hodinu dne) • • objednavatel - vévoda Jan z Berry kolem roku 1410 • kniha má 416 stran a zhruba polovina z nich obsahuje celostránkové ilustrace, jež navzdory své poměrně malé velikosti patří k vrcholům gotické knižní malby kniha bývá nazývána králem iluminovaných rukopisů, pravděpodobně je nejdůležitějším iluminovaným rukopisem 15. st.

Mistr vyšebrodského oltáře • autor devíti deskových maleb oltáře ve Vyšším Brodě • Oltář byl zhotoven kolem roku 1350 • Oltář se skládá ze třech linií – Ve spodní linii - výjevy zachycující radostné události ze života Krista (Zvěstování, Narození, Klanění tří králů) – v prostřední linii - pašijové výjevy (Kristus na hoře Olivetské, Ukřižování, Oplakávání) – v horní linii - výjevy mystické (Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení, Seslání Ducha Svatého) • Dále je tomuto malíři přisuzována Madona vyšehradská, • Barvy: zlatá, modrá, červená – mariánské barvy Madona zbraslavská, Madona strahovská a Madona z Veveří.

Mistr třeboňského oltáře • • působil na dvoře českého krále Václava IV. • hlavní představitel krásného slohu vytvořil nový ideál figury s typickou stylizací oděvu a příznačnou obličejovou lyrikou. poznamenal pozdější vývoj evropského malířství

• krásný sloh spojující skutečné a nadpozemské • výrazná stylizací izolovaných nepřirozeně protažených esovitě prohnutých postav • ladný pohyb štíhlých postav, rytmická hra záhybů drapérie, líbezné obličeje světic a klidné výrazy tváří světců • Práce: – Třeboňský oltář – Madona roudnická – Deska z Církvic – Ukřižování ze sv. Barbory – Adorace

Třeboňský oltář • Zavřený oltář představoval pašijové scény: Kristus na • Na opačných stranách oltáře vidíme na soklech před zlatým pozadím pod baldachýnovou architekturou trojice svatých: • zleva nahoře stojí tři světice: sv. Kateřina, sv. Máří • • • hoře Olivetské, Kladení Krista do hrobu a Zmrtvýchvstání Krista Magdaléna a sv. Markéta naproti apoštolové sv. Jakub Mladší, sv. Bartoloměj a sv. Filip a ve spodní řadě patron kostela sv. Jiljí a zakladatel řádu sv. Augustin a sv. Jeroným Střední deska rozměrného oltáře musela být přes tři metry vysoká. Dodnes se bohužel nedochovala.

Třeboňský oltář • Kladení do hrobu Zmrtvýchvstání

Madona roudnická

Ukřižování z kostela sv. Barbory

Adorace

Mistr Theodorik - nejstarší malíř, kterého známe jménem- výzdoba hradní kaple sv. Kříže na Karlštejně - jeho dílem je soubor 130 deskových obrazů - obrazy se dodnes zachovaly v autentickém uspořádání a tvoří tzv. nebeské vojsko Kristovo. Zahrnuje všechny členy nebeské hierarchie - mučedníky, biskupy a vyznavače, panovníky, panny a řeholnice. Toto vojsko mělo chránit v kapli chované ostatky svatých a Kristova utrpení a zvláště korunovační klenoty Svaté říše římské. - výzdoba kaple vznikla v neuvěřitelně krátké době - v letech 1365 - 1367 a je jedinečným příkladem naší gotické malby 70. let 14. století.

- portréty svatých se vyznačují velkými obličeji a široce otevřenýma hlubokýma očima - důraz je kladen na barvu a světlo - barvy rouch, zvláště těch modrých, jsou vystupňovány až k bílé a to jim dodává na zářivosti a plasticitě - není autorem všech prací, pracovalo se podle vzorníku

Pod vliven Theodorika byla vytvořena - Votivní deska Jana Očka z Vlašimi - Madona Aracoeli - malá brněnská deska se Smrtí Panny Marie

Sv. Matouš

Knižní malba • prudký rozvoj, vysoká úroveň • Pasionál abatyše Kunhuty – rané období (kol. r. 1320) – velké množství námětů • obrazová bible Velislavova (1325 až 1349) – soubor perokreseb jemně kolorovaných základními barvami – nedokončena • šestidílná Bible Václava IV. – vrcholné dílo miniaturního malířství dvorské • z konce 15. století pochází řada kancionálů, objednávaných řadou městských literárních bratrstev Antifonář kutnohorský z roku 1471 • úpadek iluminace se projevoval jako následek postupně se rozšiřujícího knihtisku

Pasionál abatyše Kunhuty

Kutnohorský antifonář liturgická kniha obsahující antifony (střídavé žalmové zpěvy kněze a sboru)

Kutnohorský graduál • liturgická kniha obsahující mešní zpěvy s výjimkou zpěvů celebranta

Vytvořený obrazový a textový učební materiál vznikl jako doplněk učebních materiálů využívaných v estetické výchově. Byl připraven výhradně pro účely výuky. Pro tyto účely nám autorský zákon dovoluje citovat autorská díla celá nebo jejich části. Doporučení: zpracované kapitoly lze využít jak pro výuku estetické výchovy, tak i dějepisu, českého jazyka, základů společenských věd…

Použitá literatura: Prokop, V. : Kapitoly z dějin výtvarného umění. Sokolov 2004 Mráz, B. : Dějiny výtvarné kultury 1 – 4. Praha 2000 Kol. : Průvodce výtvarným uměním I – V. Praha 1994 Pijoan, J. : Dějiny umění 1 -10 Praha 1982 – 1990 Gombrich, E. H. : Příběh umění. Praha 1975 Herout, J. : Staletí kolem nás. Praha 1970 Hora, P. : Toulky českou minulostí 1 -9. Praha 1985 – 2004 Brych, Vl. ; Rendek, J. : České hrady a zámky, Ottovo nakladatelství, Praha 2006 Internet jako zdroj obrázků