Gotick umn Osnova n n n Charakteristika doby

Gotické umění

Osnova n n n Charakteristika doby Periodizace gotického umění Architektura Sochařství Malířství

Charakteristika doby n n n n n 2. polovina 12. století Oblast Normandie a kolem Paříže Z Francie se gotika šíří do okolních zemí a nakonec do celé Evropy Stává se univerzálním slohem nečerpá z antiky Periodizace 1. gotika raná 2. gotika vrcholná (13. – 14. století) 3. gotika pozdní (15. století)

Architektura n n n n Základy architektury jsou vytvořené na románské kultuře Charakteristické rysy: lomený oblouk (zakončení oken, dveří, portálů), žebrová klenba, opěrný systém, bohaté zdobení, členitost Klenby: křížová, hvězdicová, šestidílná Opěrný systém: vnější pilíře, stavby jsou postavené do výšky díky opěrnému systému, ozdobné zakončení pilířů (květinové vzory, ozdobné chrliče) Okna: jsou zasklená malými skleněnými tabulkami – později vitráže, okna kulatá Druhy staveb: katedrály, hrady, měšťanské domy, radnice, mosty, města, tvrze Stavební materiál – kámen, vysoké cihly

architektura n n n snaha o odlehčení staveb – slabší zdivo Katedrála – z řeckého „cathedra“= biskupský stolec. Byl to nový typ městského kostela, sídlo biskupa. Je to vícelodní stavba s ochozem kolem oltáře a kaplemi kolem lodí, s chórem (kúr) = prostor pro pěvecký sbor a varhany či kapelu. Většinou dvakrát vyšší stavba než okolní domy, vysoké věže. Vysoká úzká okna s vitrážemi. Často půdorys ve tvaru kříže, kazatelna hrady – na skalách, návrších, systém vodních příkopů, hrad většinou tvořila věž, palác a kaple (Karlštejn, Zvíkov) tvrze – ve vsích, přírodní opevnění, kruhový nebo obdélníkový půdorys města – pravidelnost, ulice se pravoúhle protínaly, domy mívají štíty, někdy podloubí, radnice a kostel, města mívala opevnění

Lomený oblouk, typ gotického okna

Gotická architektura

Klenba

Gotická okna

Gotické katedrály

Karlštejn

Architektura - památky n n n Katedrály ve Francii – Notre Dame v Paříži Itálie – Milánský dóm Anglie – Westminsterský palác v Londýně

Notre Dame v Paříži

Milánský dóm - Itálie

Interiér – Milánský dóm

Westminsterský palác v Londýně

Malby – kaple sv. Kříže na Karlštejně

Gotická architektura u nás n n n 2. čtvrtina 13. století Zpočátku architektura prostá a jednoduchá, později se do popředí dostává evropská umělecká tvorba Představitelé: Matyáš z Arrasu – franc. architekt, zahájil stavbu Karlštejna, byl pozván Karlem IV. pro stavbu chrámu sv. Víta Petr Parléř – pokračoval na dostavbě chrámu sv. Víta, jeho jméno je spjato s dalšími stavbami (Karlštejn, Karlův most, Staroměstská mostecká věž) Benedikt Rejt (Prašná brána v Praze) a Matěj Rejsek (dostavba sv. Víta, tvůrce Vladislavského sálu) – období pozdní gotiky

Architektura v Čechách n n Hrady: Pernštejn, Zvíkov, Karlštejn, Loket města: Nový Bydžov, České Budějovice - gotická města se vyznačují šachovnicovým půdorysem s pravoúhlou sítí ulic a čtyřúhelníkovým náměstím, celé město je obehnané hradbami Mosty: nejstarší kamenný most v Písku

Sochařství n n n n Je vázáno na architekturu Existuje volná plastika Posun k realistickému výrazu, gotické sochy strnulé, schematické, ve tváři rozeznáme duševní stav sochy Náměty: náboženské motivy (převažují Madony – zjemnění tváře, lyričnost ve výrazu, strnulá pozice se začíná měnit v ladné prohnutí celé postavy) – hovoříme o tzv. krásném slohu Nejznámější Madony: Madona plzeňská, Madona strakonická Památky v sochařství: Petr Parléř – autor portrétních bust v katedrále sv. Víta, výzdoba mostní věže u Karlova mostu Jezdecké sousoší sv. Jiří na Hradě (již renesanční rysy)

Malířství n n n Snaha o postižení reality – malby byly přizpůsobeny některým schématům středověku Druhy maleb: fresky, malby deskové, malby knižní (iluminátoři) – temperová technika maleb Představitelé: Giotto di Bondone – perspektivní prostorová malba, jako první uvádí postavy zezadu i z profilu

Malířství u nás n n n n Vysoká úroveň Většina umělců je anonymních (tzv. Mistři), pojmenováváme podle místa uchování jejich děl Snaha zbavit se jednobarevného pozadí vnášením přírodních motivů Představitelé: Mistr vyšebrodský – hlavním dílem je 9 desek oltáře kostela ve Vyšším Brodě Mistr Theodorik – 127 desek pro kapli sv. Kříže na Karlštejně Mistr třeboňský – v jeho obrazech je patrná psychika ve výrazu tváře, v pozadí motivy krajiny a živočichů (dílo: Kristus na hoře Olivetské, Zmrtvýchvstání Krista) Mistr litoměřický – Mistr litoměřického oltáře (světová osobnost malířství), jeho obrazy ukazují prvky renesance – realismus postav, perspektiva, krajinomalba - je autorem fresek v kapli sv. Václava ve sv. Vítu

Mistr třeboňský

Malby – kaple sv. Kříže na Karlštejně

Malířství u nás n n Knižní malba – Velislavova bible (obrazová) - Jenský kodex

Velislavova bible

Jenský kodex

Počátky humanismu n n n n n Doba 14. století Itálie, jižní Francie Smysl pro krásu a smysl pro potřeby a zájmy skutečného člověka Humanus = lidský Projevoval se v hudbě, literatuře a výtvarném umění Snaha o reálné zachycení lidských postav Zesílení pilířů a zdí, stavby se zklidňují Smysl prostor – velký a přehledný, osvětleny okny z prostého skla Síňové kostely – více prostornější, tajemné baziliky

Pozdní gotika n n n Oblast střední Evropy (v Itálii počátek renesance) V chrámových stavbách se uplatňuje jasný a přehledný prostor Kroužená klenba Rostlinné motivy – listy vinné révy (zdobí hlavice chrámových pilířů) Detailní vykreslování prostředí Zobrazování lidských postav – v dynamicky živých postojích s bohatě řasenými rouchy