GEORGE BERNARD SHAW Centrum pro virtuln a modern

GEORGE BERNARD SHAW Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

GEORGE BERNARD SHAW (1856– 1950) • anglický dramatik, prozaik a esejista irského původu • nositel Nobelovy ceny za literaturu • z chudé rodiny, otec neúspěšný obchodník a úředník, o rodinu se nestaral, matka vyučovala zpěv • odstěhovali se do Londýna • nedostatky ve vzdělání doháněl samostudiem v knihovně Britského muzea

Tvorba: • psal romány (neúspěšně), prosadil se jako literární, výtvarný, hudební a divadelní kritik • psal vtipné a satirické povídky – nekompromisní postoj ke společenským konvencím, předsudkům a lidským slabostem (přetvářka, omezenost) – tím pobuřoval anglickou společnost • stal se zakladatelem moderního anglického dramatu a nejvýznamnějším dramatikem po Shakespearovi • ve svých hrách potlačil zápletku a soustředil se na zachycení určité myšlenky z různých úhlů pohledu • napsal asi 60 her – komické, historické (Svatá Jana), ze současnosti – zaměřil se na aktuální společenské problémy (emancipaci, předsudky o společenských třídách – Pygmalion)

Pygmalion • inspiroval se antickou pověstí o sochaři Pygmalionovi – zamiloval se do sochy dívky a uprosil bohyni Afroditu, aby jí vdechla život • starý mládenec, profesor angličtiny Henry Higgins, se vsadí, že z pouliční květinářky Lízy Doolitlové, hovořící mluvou londýnské spodiny, „vymodeluje“ dámu z vyšší společnosti • po půl roce výcviku si Líza nejen osvojí pravidla slušného chování a správnou anglickou mluvu a výslovnost, ale dospěje také k poznání vlastní ceny • Higgins ji uvede do společnosti, kde všechny okouzlí, sázku vyhraje a Lízu nechá odejít • ona ale najednou neví, co dál – na ulici se už po své změně nemůže vrátit a na život v lepší společnosti nemá peníze

• obdivuje svého „osvoboditele“ a chtěla by s ním žít, profesor se ale zdráhá přijmout její lásku – závěr hry zůstává otevřený • v epilogu Shaw vysvětlil, že jejich sňatek by nebyl šťastný pro jejich odlišné charaktery – v pozdější úpravě proto autor nechá Lízu, aby se zamilovala do chudého mladíka a otevřela si s ním květinářství • autor řeší otázku postavení žen ve společnosti – kritizuje konvence, konzervatismus, pokrytectví, falešnou morálku • satiricky kritizuje i viktoriánské představy o společenských třídách – vyšší vrstva mezi sebe nepřijme nikoho z nižších tříd • poukazuje i na to, že není dobré zahrávat si s lidským životem, změnit člověka a pak ho nechat vlastnímu osudu (člověk se už nemůže vrátit zpět do svého původního prostředí)

• hra kritiky šokovala peprným slovníkem Lízy a různými „šťavnatými“ výrazy (bloody arse = zatracená prdel) • premiéru proto měla ve Vídni, v Londýně až o dva roky později • hra byla i zfilmována a stala se předlohou k muzikálu My Fair Lady • při filmovém zpracování Shaw dovolil režisérovi, aby naznačil, že se Higgins s Lízou ožení – podobný konec je i u muzikálu

George Bernard Shaw Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Elektronická učebnice literatury, © Abeceda, občanské sdružení wikipedia. cz