GEOGRAFIE R vod historick vvoj administrativn lenn GER

GEOGRAFIE ČR úvod, historický vývoj, administrativní členění GER 2, přednáška 1 letní semestr 2009 Mgr. Michal Holub, holub@garmin. cz

GEOGRAFIE ČR - termíny přednášek - sylabus předmětu - blokové cvičení - požadavky ke zkoušce - vstupní dotazník - dotazy?

GEOGRAFIE ČR ÚVOD Geografie je „multidisciplinární“ věda, zabývající se prostorovým rozšířením jevů na Zemi. Studuje nejen jejich statickou (současnou) podobu, ale také jejich interakci a vývoj v čase.

GEOGRAFIE ČR ÚVOD • Geografii lze rozčlenit na více skupin, nejčastější je zhruba toto: fyzická geografie (vodstvo, vegetace, orografie, klima, geomorfologie…) socioekonomická geografie (obyvatelstvo, průmysl, zemědělství, admin. členění…) regionální geografie (FG i SEG v rámci vybraného území) Podle některých definic sem patří i kartografie.

GEOGRAFIE ČR ÚVOD My se zaměříme na regionální geografii ČR, a to jak z pohledu fyzického, tak i socioekonomického. Kartografií Vás trápit nebudu…

HISTORICKÝ VÝVOJ • • • Velká Morava, Přemyslovské Čechy, Habsburkové… Rakousko-Uhersko do roku 1867 -1918 Československo 1918 -1938 Česko-Slovenská republika 1938 -1939 Protektorát Čechy a Morava 1939 -1945 Československá republika 1945 -1960 Československá socialistická republika 1960 -1990 Česká a Slovenská Federativní Republika 1990 -1992 Česká republika 1993 -současnost

HISTORICKÝ VÝVOJ • RAKOUSKO-UHERSKO 1867 -1918 – státní útvar, vzniklý po prohrané rakousko-pruské válce přeměnou Habsburské monarchie na unii – dvě části Předlitavsko a Zalitavsko – součástí Předlitavska i Království České a Markrabství Moravské – v roce 1910 v mělo Rakousko-Uhersko 51 milionů obyvatel a 676 000 km 2 – unie dvou celků je patrná i na znaku

HISTORICKÝ VÝVOJ • ČESKOSLOVENSKO 1918 -1938 – státní útvar, vzniklý po rozpadu Rakouska-Uherska v souvislosti s výsledky 1. sv. války – tzv. První republika – součástí byla Podkarpatská Rus (až 24° 39´ v. d. ) – toto období končí Mnichovskou dohodou a začíná Druhá republika Mapka ukazuje původní hranice Rakouska-Uherska (šedá) a nové uspořádání po I. sv. válce (červená)

HISTORICKÝ VÝVOJ • ČESKO-SLOVENSKÁ REPUBLIKA 1938 -1939 – státní útvar, vzniklý po Mnichovské dohodě – tzv. Druhá republika – trvala jen 167 dní – již bez Podkarpatské Rusi a části Horních Uher, oboje si přisvojilo Maďarsko

HISTORICKÝ VÝVOJ • PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA 1939 -1945 – státní útvar, vzniklý po okupaci nacistickým Německem (Protektorat Böhmen und Mähren) – bez Slovenska (Slovenský štát) a celých Sudet (o třetinu obyvatelstva méně) – konec v květnu 1945 s ukončením II. sv. války

HISTORICKÝ VÝVOJ • PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA 1939 -1945 mapa západní části protektorátu s největším úbytkem území

HISTORICKÝ VÝVOJ • ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA 1945 -1990 – obnovení Československa po II. sv. válce, ovšem již bez Podkarpatské Rusi, která připadla Ukrajině (resp. SSSR) – 3 -4 miliony německého a maďarského obyvatelstva „odsunuto“, tzv. Benešovy dekrety – konec v květnu 1945 s ukončením II. sv. války – v roce 1960 do názvu vsunut přívlastek „socialistická“

HISTORICKÝ VÝVOJ • ČESKÁ A SLOVENSKÁ FEDERATIVNÍ REPUBLIKA 1990 -1992 – po „sametu“ vleklé spory o uspořádání obou federativních republik – změna názvu nestačila (tzv. „pomlčková válka“) a tak od 1. 1. 1993 nenásilně vznikají dva samostatné státní útvary – dlouhá a náročná jednání týmů premiérů Václava Klause a Vladimíra Mečiara

HISTORICKÝ VÝVOJ • ČESKÁ REPUBLIKA 1993 -? – samostatný stát zahrnující Čechy, Moravu a část Slezska – 78 866 km 2, 10 450 000 obyvatel – s Polskem jednání o výměně cca 400 ha území na Opavsku či průběh hranice se Slovenskem

ČR V RÁMCI EVROPY • NATO – Severoatlantická aliance, založena 1949 – ČR součástí od roku 1999 – bezpečnostní organizace, reakce západních demokracií na vývoj v Evropě

ČR V RÁMCI EVROPY • EVROPSKÁ UNIE – vznik v roce 1992 na základě Maastrichtské smlouvy, navazující na předchozí společenství (EHS, ES) – ČR součástí od roku 2004, v roce 2007 rozšíření o další země (Bulh. , Rum. ) – ekonomické sdružení, nyní 27 zemí s cca 500 miliony obyvatel

ČR V RÁMCI EVROPY

ČR V RÁMCI EVROPY • SCHENGENSKÝ PROSTOR - - - na základě Schengenské dohody z roku 1985 (prováděcí úmluva v roce 1990) zaručuje volný pohyb osob v rámci členských zemí hraniční přechody jsou odstraněny a hranici lze překročit kdekoliv vnější hranice prostoru je střežena pečlivěji, zákaz vstupu udělený v kterémkoliv státě je pak platný i pro celý prostor ČR vstoupilo do prostoru v prosinci 2007 a jelikož tak učinilo i Polsko a Slovensko, nemáme žádnou vnější hranici ze zemí EU není členy Velká Británie, Irsko, Bulharsko, Rumunsko a Kypr navíc Norsko, Island a Švýcarsko

ČR V RÁMCI EVROPY • EUROREGIONY – regionální formy partnerství přes hranice státu – hospodářská, kulturní a společenská spolupráce – „mapy, propagace, silnice, setkání, dotace“

ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • • • KRAJE OKRESY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM OBCE KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ • NUTS regiony soudržnosti

ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • KRAJE – nově vznikly roku 2000, celkem 14 v ČR – tzv. Vyšší územní samosprávné celky (VÚSC) – v letech 1960 -99 bylo krajů 7, což bylo z hlediska správy území málo – Středočeský kraj nemá krajské město, ale sídlo je v Praze – Krajský úřad vykonává přenesenou působnost státní správy – nejvyšším představitelem kraje je hejtman

ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ KRAJE Název kraje Obyvatelstvo 9/2008 okresy Počet SO ORP Počet SO POÚ obce části obcí Výměra v km 2 Hlavní město Praha 1 227 000 0 1 146 496 Středočeský 1 223 000 12 26 55 1146 2782 11015 Jihočeský 635 000 7 17 37 623 1974 10057 Plzeňský 567 000 7 15 35 501 1543 7561 Karlovarský 309 000 3 7 14 132 516 3315 Ústecký 835 000 7 16 30 354 1139 5335 Liberecký 437 000 4 10 21 216 763 3163 Královéhradecký 554 000 5 15 35 448 1073 4758 Pardubický 515 000 4 15 26 452 992 4519 Vysočina 515 000 5 15 26 729 1443 6925 1 145 000 7 21 34 647 871 7066 Olomoucký 642 000 5 13 19 394 755 5159 Zlínský 591 000 4 13 25 304 438 3964 1 251 000 6 22 31 302 636 5533 Jihomoravský Moravskoslezský

ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • OKRESY – od roku 2003 zrušeny okresní úřady, jednotky však existují dál (statistická jednotka, členění soudů) – pravomoci okresních úřadů přesunuty „nahoru i dolů“ – celkem 77 v ČR – od roku 1996 nový okres Jeseník, jinak je jejich členění platné z roku 1960 – dříve se lišily soudní a správní okresy

ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ

ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ (ORP) – tzv. obce III. typu – mezičlánek řízení mezi krajem a obcí – celkem 205 v ČR – agenda odpovídá zhruba bývalým okresním úřadům, proto se těmto územím říká „malé okresy“

ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM (POÚ) – tzv. obce II. typu – část pravomocí jako obec „trojková“ – celkem 389 v ČR

ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • OBEC – obec je základní článek státní správy i samosprávy – jeden či více katastrů – obec spravuje volené zastupitelstvo a rada obce, v čele je starosta (primátor) – obec má vlastní hospodaření (rozpočet) – celkem cca 6500 obcí v ČR – intravilán a extravilán

ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ – obec může mít více katastrů (obec Hostivice – k. ú. Hostivice a k. ú. Litovice) – jedinečný název v rámci ČR – obec, městská část či osada – celkem cca 13 500 k. ú. – v rámci k. ú. jsou parcely a budovy číslovány souvislou číselnou řadou

ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ • NUTS regiony soudržnosti – statistická jednotka pro potřeby Eurostatu a dotační politiky – členění ČR zapadá do klasifikace NUTS (zkratka La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) v rámci Evropské unie – návrh členění ČR (NUTS 1 až 3) schválen v lednu 1999 – – – úroveň NUTS 1 zahrnuje celou ČR úroveň NUTS 2 slučuje některé kraje (8 jednotek) úroveň NUTS 3 je totožná s kraji úroveň NUTS 4 je totožná s okresy úroveň NUTS 5 je totožná s obcemi

ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ

ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ