gen Radola Gajda SIBISK LEV Radola Gajda vlastnm

gen. Radola Gajda SIBIŘSKÝ LEV

- Radola Gajda, vlastním jménem Rudolf Geidl se narodil 14. února 1892 v přístavním městě Kotor (obec ležící u Dubrovníku). - Mládí strávil v jihomoravském městě Kyjov. - Za první světové války bojoval proti Rakousko-Uhersku. Nejprve přešel do černohorské armády, odtud pak se zdravotní misí do Ruska, kde začátkem roku 1917 vstupuje do druhého střeleckého pluku československých legií. - Prvním významným vítězstvím generála Gajdy byla bitva u Zborova 2. července 1917. V této bitvě již druhému pluku velel. Československá střelecká brigáda složena celkem ze tří pluků zde srazila na kolena rakouskou armádu, která měla převahu v počtu (zhruba o dva tisíce jednotek více), ve výzbroji a byla silně opevněna.

- - Vítězstvím v bitvě u Zborova prokázaly československé legie smysl své existence a bylo jí dovoleno nabírat další vojáky, převážně z řad zajatců. - Roku 1918 Radola Gajda již s hodností generála československých vojsk přebírá velení na jekatěrinburské frontě. Začátkem roku 1919 odchází z československých legií a vstupuje do ruské armády. Důvodem je šířící se bolševická revoluce v Rusku, které se snaží zabránit. Gajda patří mezi nejvýznamnější velitele sibiřských vojsk. Přestože svedl s bolševiky mnoho vítězných bitev, postup rudé armády nebylo možno zastavit. Proto na konci roku 1919 odchází generál Radola Gajda zpět do Československa.

- Generál Radola Gajda byl pro své odhodlání, vytrvalost, píli a statečnost obdivován armádou i novinami. Získal spoustu významných ocenění, například i od USA, Británie a Francie. O jeho odvaze a válečné strategii psaly noviny po celém světě. - Přesto při návratu do vlasti nebyl oceněn podle svých zásluh. Intrikáni z řad „hradu“, především zednáři Beneš a Masaryk tohoto válečného hrdinu očernili a znepříjemňovali mu život, jak jen se dalo. Přitom bez legií, kterým velel by tito politici neznamenali vůbec nic. - Hlavním důvodem nenávisti ke Gajdovi bylo jeho pronárodní smýšlení. Přes veškeré nesnáze nakonec Radola Gajda 9. října 1922 vystudoval Vysokou vojenskou školu v Paříži.

- Po návratu do ČSR se stal zástupcem náčelníka „Hlavního štábu československé branné moci“. Zednáři však nakonec stejně dosáhli svého a roku 1926 Gajda končí svou vojenskou kariéru. - 2. ledna 1927 začíná druhá část jeho života, kdy vstupuje do politické Národní obce fašistické. NOF měla vzor v italském fašismu a hlásala myšlenku stavovského, korporativního systému. - Roku 1933 byl gen. Gajda neprávem uvězněn za protistátní „židenický puč“. Při něm přepadla skupina asi 80 fašistů kasárny v Brně-Židenicích, ale vojsko se k fašistům nepřidalo a puč byl potlačen. - I když Gajda s pučem neměl nic společného, byl na nátlak Masaryka uvězněn na 6 měsíců ve vězení.

- Gajdova NOF zaznamenala několik volebních úspěchů, za největší se asi dají označit parlamentní volby z roku 1935, kdy NOF dostala 167 433 hlasů a získala 6 mandátů. - Při hrozícím německém nebezpečí se Gajda jednoznačně postavil na obranu naší vlasti proti Hitlerovi. - Bohužel, přišel Mnichov a zradili nás jak spojenci, tak Beneš, který z naší vlasti zbaběle utekl. Narozdíl od vlastizrádce Beneše, Gajda zůstal své vlasti věrný. - V době protektorátu Gajda definitivně opouští politickou scénu. Podporoval společně se svým synem odboj, byl však po celou dobu pod dohledem Gestapa. - Gajda mimo jiné pomáhal letcům a důstojníkům, kteří se snažili dostat do Polska, které se roku 1939 připravovalo na válku.

- Gajda byl 12. května 1945 odsouzen na dva roky za svou prvorepublikovou fašistickou činnost. Ve vězení je týrán a téměř přichází o zrak. - 15. dubna 1948 generál Gajda na následky věznění umírá. - To již v době nástupu komunistické totality. - Rudá saň za 40 let své krutovlády vymyla lidem z hlav pojmy, jako je nacionalismus. - Gajdův hrob leží v pravoslavné části Olšanského hřbitovu

Lidé už zapomněli na jméno HRDINY českého národa, Radola Gajdy, ale my věrní jeho idei nikdy nezradíme a budeme ctít odkaz našeho generála vždy s hrdostí v srdci. BRATŘE GENERÁLE, NIKDY NEZAPOMENEME!

Zpracovala skupina korporativních nacionalistů Národní čest www. narodni-cest. cz A. V.