Fyziologie oka aneb co jet nevme o on

Fyziologie oka aneb co ještě nevíme o oční čočce? RNDr. Jitka Prokšová, Ph. D. KOF ZČU Plzeň

Obsah Gullstrandův model oka Stavba oka, Purkyňův jev, Mariottův pokus Oko v číslech Akomodace oka Absorpční schopnost různých částí oka Transmisní vlastnosti oka podle věku UV, IR: možnosti poškození částí oka Kontrast a rozlišovací schopnost Doznívání zrakového vjemu Vady oka Co ještě nevíme o oční čočce? Vývoj oční čočky Závěrem…

Části oka Průchod světla: Rohovka, komora, čočka, sklivec, sítnice

Gullstrandův model oka Allvar Gullstrand (1862 -1930) (NC 1911) Newton, Helmholtz, Young

sítnice (11 vrstev) tyčinky čípky žlutá skvrna (čípků 50 x více než tyčinek) slepá skvrna (Mariottův pokus)

Oko v číslech (u dospělého člověka) Předozadní délka oka: 24, 3 mm Hmotnost oka: 6, 3 až 7, 8 g Objem oka: 6, 5 ml Poloměr zakřivení celé oční koule: 10, 8 mm Obsah vody v rohovce: 73 % Obsah vody ve sklivci: 98 % Optická mohutnost rohovky: 43 dpt Optická mohutnost čočky: 19 dpt (33 dpt)

Akomodace oka změna vypuklosti - ciliární svaly uvolnění cil. svalů -zaostření na nekonečno (čočka má nejmenší tloušťku – „volné“ oko) blízký bod – nejmenší vzdálenost, na kterou ještě ostře vidíme daleký bod – nekonečno stařecké oko

Absorpční schopnost různých částí oka Rohovka : filtr UV ( pod 300 nm) Komorová voda a čočka: filtr IR

Transmisní vlastnosti oka podle věku Nutnost ochrany oka před UV-A v nízkém věku S věkem klesá propustnost čočkového jádra

UV, IR: možnosti poškození částí oka Pravděpodobnost poškození – různé faktory (intenzita světla, doba osvitu oka, vlnová délka) Mechanismus poškození oka: fotochemické účinky, termické účinky …(extrémní dehydratace, mechanické poškození atd. ) Sněžná slepota Katarakta z povolání (skláři, svářeči) Silné osvětlení – „přebytek“ světla: fotoblesky, světlomety („otupení“ zornicového reflexu)

Kontrast a rozlišovací schopnost Kontrast: 1) růzností intenzity při jednobarevném osvětlení 2) různobarevným osvětlením (S velikostí rozdílu jasu 2 ploch vzrůstá jeho vnímatelnost. )

Test rozlišovací schopnosti oka, astigmatismu

Doba doznívání zrakového vjemu max. zvýšení citlivosti oka – 0, 5 hod ve tmě oslnění - jistou dobu citlivost vůči jisté barvě snížena doba trvání vjemu - roste s intenzitou a s vln. délkou

Vady oka 1) Dalekozrakost a krátkozrakost 2) Astigmatismus 3) Otvorová vada 4) Barevná vada 5) Barvoslepost Co známe a co umíme: Parametry a složení oka, celkový optický systém oka Odstraňování zakalených čoček (1800 př. n. l. ) Odstranění nebo korekce vad oka

Vývoj oční čočky Oční čočka – vývoj nastává v raném stádiu embrya Oční čočka – jediná průhledná tkáň v lidském těle (čočka = biologický krystal) Buňky oční čočky samovolně neopravitelné (až 90% buněk v těle v neustálé obnově) Jedinečná schopnost oční čočky aktivovat ve svých buňkách samozničující program Rozpuštění jader buněk čočky Vznik krystalinů (hustý roztok speciálních bílkovin)

? ? ? Proces buněčného ničení (apoptóza): NC 2002 Brenner, Horvitz, Sulton (hlístice) Brzdící mechanismus – využití blokátorů, které zastavují destrukci? Aplikace v praktickém lékařství? Existují souvislosti v přírodě (danio pruhované)?

Kde hledat víc informací? SCIENTIFIC AMERICAN (Dahm: Umírají, abychom mohli vidět), leden 2005 JOURNAL OF CELL SCIENCE (Bassnett: Development of a macromolecular diffusion pathway in the lens), díl 15, 2003 EXPERIMENTAL EYE RESEARCH 74, (Bassnett: Lens Organelle Degradation), č. 1, str. 1 -6 Internetové odkazy: www. allaboutvision. com www. zeiss. cz