Fyzikln principy tvorby nanovlkendatabzezpracovn reere Fyzikln principy tvorby

Fyzikální principy tvorby nanovláken-databáze-zpracování rešerše Fyzikální principy tvorby nanovláken

Obecný postup při zpracování rešerše. Ing. Milan Stodola, UKN TU v Liberci

Stránky UKN v Liberci http: //knihovna. tul. cz/ n Zde vás budou zajímat oddíly: 1. Databáze. 2. Informační zdroje (databáze, vyhledávače). 3. Katalog Daimon (pokud budete chtít zjistit, zda jsou některé z vámi nalezených informačních zdrojů ve fondu UKN). 4. Absolventské práce (informace o již vypracovaných ZP z oboru).

Nejprve si prostudujte „Obecnou příručku pro uživatele databází“ n n n 1. Informace o postupu při zpracování rešerše (soubor zdrojů za určité období z dané problematiky). 2. Zvolte vhodnou rešeršní strategii. 3. Nutná je příprava (vyhledejte si anglické ekvivalenty k vámi stanoveným klíčovým termínům). 4. Zvolte vhodnou databázi. 5. Nerezignujte při negativním výsledku vyhledávání.

Obecný postup n 1. Upřesnit si „Co chci hledat? “ n 2. Zvolit vhodná klíčová slova a k nim anglické ekvivalenty. n 3. Zvolit druh dotazu: jednoduchý (zde se učíte) či pokročilý (již něco musíte vědět) nebo expertní (podmínka-znalost logických operátorů – „AND“, „NOT“, „OR“ a „závorky“ /různě v různých databázích, musíte si pročíst pokyny na příslušné straně/). n 4. Alespoň základní znalost AJ je podmínkou úspěchu. n 5. Každý krok a dotaz si zapisujte do poznámek.

Co z toho plyne? n n n n Databázi volte dle konkrétního oboru, z něhož je vámi sledované téma. K dispozici máte „Tabulku databází“. Na problematiku „Fyzikální principy tvorby nanovláken“ jsou zaměřeny databáze: 1. Textile Technology Complete 2. Science Direct-Scopus-HUP 2. Wo. K 3. Springer Link Což ovšem vůbec neznamená, že požadovanou informaci nemůžete nalézt pomocí vyhledávače.

Příklad vypracování rešerše na téma: Fyzikální principy tvorby nanovláken“ „ I. n A. Zvolíme databázi (Textile Technology Complete ). n n B. Zvolíme vhodná klíčová slova pro dotaz: n n I. draw II. nanofiber a zvolte oblast kde se bude vyhledávat

Postup- Otevřeme si příslušnou databázi, vyhledáme formulář na vyhledávání a zadáme dotaz: n n draw a nanfiber a místo, kde má být vyhledávání provedeno (abstrakt, název, plný text, klíčové slovo (apod. ) výsledek- vyhledány jsou 4 primární prameny

K dispozici je pouze abstrakt? n Pokud není v databázi článek v databázi k dispozici v plném textu, lze si jej v případě potřeby objednat pomocí MVS u paní Vyšohlídové v UKN.

Anotace vybraného článku se základními bibliografickými údaji (ty je třeba v žádosti o full-text nutné všechny uvést.

Zaujal mě jeden zdroj (sborník): n „Fiber Society Symposium“ n a poznačil jsem si ho pro další vyhledávání. n

n n Zadal jsem název sborníku do vyhledávacího pole databáze Science. Direct (verze HUB) a zjistil jsem, že příspěvky jsou zde k dispozici i v plném textu a je zde i více příspěvků z tohoto sborníku (více než 31 000).

Zadal jsem v této databázi dotazy „Draw a Nanfibers“

Výsledekpříliš velké množství vyhledaných materiálů více než 1000

n n n Pokud usoudíme, že výsledek není dostatečně relevantní, můžeme provést dodatečnou redukci upřesněním dotazu: -omezíme roky výběru, - provedeme úpravu – vyladění zvolených klíčových slov, popřípadě si vybereme nejčastěji publikujícího autora a dotaz zopakujeme.

n Získáme menší množství zdrojů, které jsou vysoce relevantní. Projdeme si abstrakty, poté vybrané full texty, nejvhodnější si pro své studium stáhneme a uložíme.

Zvýšení počtu záznamů při nulovém či nedostatečném počtu relevantních zdrojů n n n n Uvažte, kolik záznamů jste schopni prostudovat, netiskněte a nestahujte kvanta, která nikdy nevyužijete; nesnažte se o překombinování dotazů, vyplňte jen ta pole, která jsou nezbytná; nekombinujte zadání s vágními klíčovými slovy jako např. „research“, „effects“, „new“ apod. ; důkladně prověřte pravopis slov, berte v úvahu rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou; využijte již prověřená slova a hesla z článků, knih a separátů; inspirujte se slovy, která jste našli v první fázi rešerše, sledujte terminologii použitou v názvech a záznamech o pramenech; ověřte si formální správnost rešeršního dotazu; využijte nápovědy.

Redukce počtu záznamů při velkém počtu zdrojů a značném šumu n n n n Přidejte omezující slova pomocí operátoru NOT; omezte výsledek časově či jiným kritériem (jazyk, zdroj); omezte hledání v plném textu (Entire Text) a specifikujte spíše „Key Words“, „Title Words“ a „Main Subjects“; nahraďte operátor AND souslovím s mezerou; eliminujte nebezpečně obecná zakončení slov, nahraďte „? “ znakem „#“; ověřte správnost zadání závorek pokud jsou vyžadovány. Databáze jsou přístupné pouze z počítačů s IP adresou TU v Liberci a pouze pro studenty a zaměstnance TU.

n Při tomto vyhledávání byl výsledek negativní, proto jsem změnil zadání na „electrospinning a nanofiber“

Čtvrtá prohlížená databáze je „Web of Knowledge“

n n Zadal jsem klíčová slova: „nanofiber“ a „draw“ a omezil jsem oblast vyhledávání.

Výsledek- 13 vhodných primárních pramenů. Na levé straně jsou pole, jež umožní upřesnit výsledky vyhledávání /polymer science, material science, nanoscience. . typ pramene- článek z odborného časopisu nebo ze sborníku vědeckých prací, záznamy lze třídit časově či dle relevance.

n n Výsledky vyhledávání si lze uložit pomocí služby End. Note Web, můžete je e-mailem poslat na jinou adresu, přidat si je do svého seznamu. Zvolil jsem jeden z primárních pramenů a zde lze:

Na této straně získáme celou řadu informací: n n n počet citací, články s podobným zaměřením, odkazy na použité prameny, dodatečné informacemj. IMPACT FACTOR časopisu v JCR (jde o velmi důležitý údaj- je dobré publikovat v časopisech s vysokým IF. )

Impact factor (IF) časopisu: n n n měří četnost, kterou je citován „průměrný článek“ v daném časopise v daném kalendářním roce. Pomáhá hodnotit kvalitu časopisu, ovšem jde o relativní hodnotu. Nelze podle něj hodnotit stejně časopisy pro různé oblasti s různou sledovaností. Jsou obory, jež se vyvíjejí bouřlivě a obory, jež jsou sice důležité, ale vývoj není tak velký.

Pokud si klikneme na jméno autora v záznamu: n zobrazí se nám seznam článků, které publikoval v průběhu let a můžeme provést důkladnou analýzu jeho publikační činnosti.

n Klikneme si na pokyn „Vytvoř citační zprávu a získáme potřebné údaje pro hodnocení sledovaného neznámého výzkumného pracovníka s počty citací jeho článků v jednotlivých letech a s průměrnou citovaností, počty publikací v jednotlivých letech a počty citací dle let. Velmi zajímavou položkou je též H-index.

Pro zvídavé co to je h-index? n Hirschův index (také H-index či h-index) ve scientometrii udává, kolik článků daného autora dosahuje citovanosti vyšší, než je pořadové číslo článku dle počtu citací. Jde o jeden z indexů citačního ohlasu vědeckých článků, publikovaných jedním vědeckým pracovníkem. [1] Oproti prostému citačnímu ohlasu jednotlivého článku jde u H-indexu o určitý hromadný ukazatel citovanosti.

n Vyšší hodnotu H-indexu má autor, u kterého má "vyšší" počet článků "vyšší" citovanost. Ani Hindex ovšem nepostihuje mnohé citační artefakty, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. Pro jeho užívání a srovnávání, zejména mezi obory, platí proto podobná omezení, jako u jiných scientometrických indexů.

Hirschův index jednotlivce je dán citačními ohlasy (indexy) jeho jednotlivých vědeckých prací. Jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. devátý nejcitovanější článek autora citační index 10 a desátý článek citační index 9, pak pro daného vědce je Hirschův index h = 9. Lze si jej představit jako stranu největšího celočíselného čtverce, který lze vepsat pod setříděný graf počtu citací.