Fylogenie prasat KSZ Praha Fylogenie prasat Fylogenie prasat

Fylogenie prasat KSZ - Praha Fylogenie prasat

Fylogenie prasat KSZ - Praha KMEN r Obratlovci ( Chordata )

Fylogenie prasat KSZ - Praha TŘÍDA r Savci ( Mammalia ) Výskyt se datuje do období před 195 mil. lety. Bylo to zvíře hmyzožravé, velikosti drobného hlodavce ( dnešního rejska ). Svůj největší rozvoj zažívá tato třída v období cca před 65 miliony lety, v období konce jury a střední křídy, kdy náhle vymírají, díky zemské katastrofě, třetihorní dinosauři a zemský prostor je uvolněn novým zvířatům – savcům - nejrůznějších typů ( velké, malé, masožraví, býložraví, pozemní, vodní ). Třída Mammalia zahrnuje dnes 2 podtřídy:

Fylogenie prasat KSZ - Praha PODTŘÍDA r Vejcorodí ( Prototheria ) • ježura ( Austrálie, N. Guinea ), • ptakopysk ( Austrálie ). r Živorodí ( Theria ) Podtřída Theria dále zahrnuje 2 infratřídy, resp. nadřády.

Fylogenie prasat KSZ - Praha NADŘÁD r Vačnatci ( Marsupilaria ) vyskytující se v Jižní a střední Americe. r Placentálové( Eutheria ) vyskytují se prakticky na celém světě. Tento nadřád zahrnuje celkem 18 řádů, mezi něž patří nejznámější: ë Primates, ë Carnivora, ë Caetacea, ë Periccodactyla, ë Rodentia, ë Artiodactyla, atd. .

Fylogenie prasat KSZ - Praha ŘÁD r Sudokopytníci (Artiodactyla ) zahrnuje celkem: 10 čeledí, 90 rodů, 174 druhů. Tento řád představuje vývojově mladší ze dvou řádů savců s kopyty. Vzniká v období eocénu , tedy před 37 – 57 mil. let. Jednalo se o malé všežravce velikosti králíka. Jejich přirozeným životním teritoriem se staly lesy. Většinou se jednalo o pozemní savce. Největší rozkvět druhů se datuje do středního období třetihor, kdy původní pralesy byly postupně nahrazeny stepí a savanami. Díky změnám na končetinách jsou schopni rychlého běhu. Tento řád má 2 podřády:

Fylogenie prasat KSZ - Praha Sudokopytníci – tělesná stavba Končetiny: • Redukce počtu prstů na 2 či 4, chodí po 3. a 4. prstu. • Delší končetiny díky zvětšeným metapodiím (kost záprstní, resp. kost nártní). • Hlezenní kost uzpůsobená k ohýbání i skákání. • Loketní kost splývá s kostí vřetenní, chybí klíční kost. • Kost lýtková splývá s kostí holenní. Chrup: • Horní čelist - mizí řezáky, špičáky se mění v kly. • Dolní čelist - špičáky mají vzhled řezáků. Lebka: • Obličejová část dlouhá a vysoká. 7

Fylogenie prasat KSZ - Praha PODŘÁD r Přežvýkavci ( Ruminantia ) zahrnuje celkem: 7 řádů. ( velbloudovití, kančilovití, kabarovití, jelenovití, vidlorohovití, turovití). r Nepřežvýkavci ( Nonruminantia ) Představitelé nepřežvýkavců se od ostatních sudokopytníků liší stavbou žaludku, který není rozdělen na více samostatných oddílů. Je však přesto jiný u ostatních savců a tvoří jakýsi přechod mezi jednoduchým žaludkem většiny savců a složitým žaludkem přežvýkavců. Při podrobnějším náhledu na žaludek nepřežvýkavců je zřejmé, že je uvnitř rozdělen na několik částí, kdy vnitřní stěny vykazují odlišnou stavbu. Představiteli nepřežvýkavců jsou 2 čeledi.

Fylogenie prasat KSZ - Praha ČELEĎ r Hrochovití ( Hippopotamidae ) ë Hroch obojživelný ( Hippopotamus amphibius ), dosahující hmotnosti přes 2 t. ë Hrošík liberijský ( Choeropsis liberiensis), dorůstající hmotnosti 2 q.

Fylogenie prasat KSZ - Praha ČELEĎ r Prasatovití ( Suidae ) Všechna prasata si svou vnější stavbou jsou velice podobná a v hlavních rysech zachovávají vzhled našeho prasete divokého. Hlava – kuželovitá, protažena v rypák, zpevněný rypákovou kostí, umožňující rytí. Trup – ze stran zmáčknutý. Chrup – typický pro všežravce. Počet řezáků je různý, špičáky jsou , trojhranné, dorůstají. Stoličky jsou široké, nízké, hrotovité. Čeleď Suidae je možno rozdělit na 3 podčeledi:

Fylogenie prasat KSZ - Praha PODČELEĎ r Babirusí ( Babirussidae ) Představitelem této podčeledi je pozoruhodné zvíře Babirusa celebeská ( Babirussa babirussa ) , žijící v jediném druhu na Celebesu a přilehlých ostrovech. ØPotravu sbírá z povrchu země. ØMá silnou vrásčitou kůži porostlou řídce štětinami. ØJe zbarvena špinavě popelavě. ØV kohoutkové výšce dosahuje asi 80 cm a je něco přes 1 m dlouhá. ØSamcům se horní špičáky stáčejí vzhůru, prorůstají horní čelist a se spodními tak tvoří “ozdobu”, dle které se zvířeti říká též “prase – jelen”. ØMiluje bažinatá místa. ØPlodnost samic je nízká (1 – 2 mláďata do roka ) samice mají 2 mléčné bradavky.

Fylogenie prasat KSZ - Praha

Fylogenie prasat KSZ - Praha PODČELEĎ r Pekaroví ( Tayassuidae ) Vzhledem ke skutečnosti, že prasata se vyvinula v Africe, podčeleď Tayassuidae představuje prasata “Nového světa”(Ameriky). S prasaty “Starého světa”, tedy Evropy nejsou příbuzná , rovněž tak s africkými prasaty nejsou příbuzná. . Jsou vývojově pokročilejší než jiná prasata a některými tělesnými znaky, jako utvářením kostry končetin a stavbou žaludku připomínají vyvinutější přežvýkavce. Jsou to zvířata s: ë částečně složeným žaludkem, ë srostlými zánártními a záprstními kůstkami (na způsob typické os canon u lichokopytníků ), ë tvořící společenstva.

Fylogenie prasat KSZ - Praha Jsou plachá, denní zvířata, všežravá, samci a samice mají špičáky poměrně stejně vyvinuté. Plodnost je nízká ( 1 -2 mláďata do roka ), březost trvá 148 dní a odstavy probíhají v 5 týdnech. Podčeleď představují 3 druhy: ë Pekari páskové ( Dikotyles torquatus ). • Bývá vysoké 40 cm a dlouhé 95 cm. • Celé tělo je porostlé dlouhými a hustými černohnědými štětinami. • Od ramene dopředu se táhne žlutobílá páska , která jej odlišuje od pekari bělobradého. • Vyskytuje se na území Ameriky od Arkansasu po Patagonii.

Fylogenie prasat KSZ - Praha ë Pekari bělobradé ( Tayassu labiatus ) • Má na hrdle širokou bílou skvrnu. • Žije v lesnatých končinách Střední a Jižní Ameriky • Místy vystupuje do hor do 1000 m vysoko. • Přeplouvá řeky a migruje rychle na velké vzdálenosti. • Tvoří skupiny až stovky jedinců. ë Pekari Wagnerovo ( Catagonus wagneri ) • Jde o vzácný a v roce 1974 objevený druh v Amazonii. • Tvoří malá společenstva, a z pekariů je největší.

Fylogenie prasat KSZ - Praha PODČELEĎ r Vepři praví (Suinae) Tato podčeleď zahrnuje celkem rody prasat afrických a rod prasat Evropy.

Fylogenie prasat KSZ - Praha ROD r Potamochoerus (Štětkoun) • Je menší než evropské prase. • Zbarven je hnědožlutě nebo rudožlutě. • Čelo, temeno, dlouhé a špičaté boltce a končetiny jsou černé. • Spodní část těla a tlamy je šedočerná. • Na tvářích má mohutné licousy a na hřbetě hřívu. • Plodnost je nízká. • Jeho domov je v Africe, od Kapska po Guineu a po Somálsko, v nížinných i horských lesích. Rod čítá 2 druhy, a to: ë Štětkoun africký ( P. porcus ) a jeho příbuzný ë Štětkoun zakuklený = prase madagaskarské ( P. larvatus ).

Fylogenie prasat KSZ - Praha

Fylogenie prasat KSZ - Praha ROD r Hylochoerus s jedním zástupcem druhu Prase pralesní ( H. meinertzhageni ) • Tento jedinec byl objeven na začátku našeho století v Kongu. • Hlava je v poměru k tělu neobyčejně dlouhá, mohutná, s velkým širokým rypákem. • Dospělí samci mají pod očima velké bradavice. • Je to noční zvíře, potravou je sběr ze země, zřejmě neryje, ale drancuje pole domorodců. • Vyskytuje se ve středoafrickém pralese a i ve Východní Africe. • Představuje přechodnou vývojovou formu mezi bradavičnatými prasaty a pravými prasaty rodu Sus.

Fylogenie prasat KSZ - Praha ROD r Phacochoerus představen druhem Prase bradavičnaté ( P. aethiopicus). Ø Toto prase bývá v kohoutku vysoké 65 – 83 cm, 190 cm dlouhé s ocasem dlouhým cca 45 cm. Ø Tělo je válcovité a prosedlaným hřbetem. Ø Hlava je mohutná, zepředu silně zploštělá, hranatá, na rypáku silně rozšířená. Ø Po stranách má 4 bradavičnaté výrůstky a oči jsou široce posazené ( vidí i dozadu ). Ø Tělo je většinou lysé, jen na čele a hřbetě je hříva, táhnoucí se do kříže. Ø Prase je zbarveno šedě. Ø Samci mají obrovské, vzhůru zahnuté tesáky, jimiž kanci rvou drny a přetrhávají kořeny. Ø Jsou býložraví, při pasení klečí. Ø Vyskytují se blízko vod v dírách pod kořeny, na území od mysu Dobré naděje po Etiopii, od Somálska po rovníkovou Afriku.

Fylogenie prasat KSZ - Praha

Fylogenie prasat KSZ - Praha ROD r Porcula představený jediným druhem Prase zakrslé ( P. salvania ) Žije v lesích a v travnatých džunglích na úpatí Himaláje ( Nepál, Skimm, Ásanm). Je velmi malé, dosahuje hmotnost kolem 10 kg a a délku 58 cm.

Fylogenie prasat KSZ - Praha ROD r Sus ( Prase ) Rod Sus je v dnešní době zastoupen celkem 8 druhy. Usuzuje se, že na vzniku dnešních domácích prasat se podílela celkem 4 domestikační centra = dvě v Evropě, = jedno v Přední Asii = jedno v Číně. Lze předpokládat, že i na asijských ostrovech jsou vlastní plemena, která domorodci získali domestikací divoce žijících prasat. Užitečnost prasat člověk pochopil již v dávnověku a podle kosterních nálezů lze domestikaci prasete datovat do doby mladší doby kamenné.

Fylogenie prasat KSZ - Praha DRUH ë Prase divoké evropské ( S. scrofa ferrus ), ë Prase středozemní (S. scrofa mediterraneus), ë Prase žíhané ( S. scrofa vittatus ) – bílý pruh na straně hlavy a tvářích, ë Prase bradavčité ( S. scrofa verucosus ), ë Prase japonské ( S. scrofa leucomystax ), ë Prase čínské ( S. scrofa moupiensis ), ë Prase indické ( S. scrofa cristatus ), ë Prase vousaté ( S. scrofa verucosus ).

Fylogenie prasat KSZ - Praha Na vzniku kulturních plemen se podíleli především 3 druhy : Prase divoké evropské (Sus scrofa ferus) Prase páskované (asijské) (Sus vittatus) Prase divoké středozemní (Sus mediterraneus)

Fylogenie prasat KSZ - Praha Divoké prase evropské (stručná charakteristika) • úzká dlouhá hlava, • prasnice zabřezávají • větší tělesný rámec, ve věku 1, 5 - 2 let, • přizpůsobivé k pastvě, • odolné, • hmotnost 300 kg, • hodně podkožního tuku, maso tuhé a hrubovláknité, • maso má vysoký podíl sušiny. • krk dlouhý a úzký, • mělká úzká hruď, • úzká sražená záď, • klenutý až kapří hřbet, • vysoké silné končetiny,

Fylogenie prasat KSZ - Praha Charakteristika divokých prasat: è rychle se rozmnožují, è dospívají v druhém roce života, è vysoký počet mláďat, è stádo vodí bachyně, kanci jsou samotáři, è na jaře a na podzim se páří, è mají bystré smysly a jsou rychlá, è noční zvířata, è zdržují se ve vlhkých lesích.

Fylogenie prasat KSZ - Praha

Fylogenie prasat KSZ - Praha Divoké prase páskové (asijské) (stručná charakteristika) 4 menší tělesný rámec, 4 krátká široká hlava, silně 4 jemná tenká kůže s řídce jemnými štětinami, prohnutá v profilu, 4 barva černá nebo strakatá, 4 krátký, široký, hluboký trup, 4 raná, 4 krátký silný krk, 4 konstitučně slabá, 4 široký hřbet často prohnutý, 4 ukončení výkrmu v 1/2 roce, 4 velké visuté břicho, 4 maso jemné, vodnaté, tučné, 4 krátké tenké končetiny, 4 výborná plodnost, 4 pohl. dospělost 6 -7 měs. ,

KSZ - Praha

Fylogenie prasat KSZ - Praha Divoké prase středozemní ( stručná charakteristika) 4 prasata se vyznačovala skloubením vlastností předešlých dvou skupin, 4 ranější než evropská, 4 odolnější než asijská.

Rozšíření prasat Fylogenie prasat KSZ - Praha divokých

Fylogenie prasat KSZ - Praha Vznik novodobých plemen prasat

Fylogenie prasat KSZ - Praha Prase divoké evropské klapouché Anglické, Severoevropské, Polské, ostrouché Jihoruská, Hanoverská,

Fylogenie prasat KSZ - Praha Prase páskované asijské Prase páskované klapouchá asijské Přikuklená, Severočínská, Mongolská, Mandžuská, ostrouchá Čínská, Siamská, Indická,

Fylogenie prasat KSZ - Praha Prase divoké středozemní Prase divoké kadeřavé středozemní Mangalica, Makedonské, Srbská šumadinka, hladce štětinaté Portugalská, Románská.