Frzovn teorie vpoty test Frzovn teorie vpoty test

Frézování, teorie, výpočty - test

Frézování, teorie, výpočty - test 1. Geometrie břitu frézy je definována těmito řeznými úhly: A úhel hřbetu α úhel břitu δ úhel čela γ úhel řezu β C úhel hřbetu α úhel břitu β úhel čela γ úhel řezu δ B úhel hřbetu α úhel břitu β úhel čela γ úhel řezu λ C D úhel hřbetu α úhel břitu β úhel čela γ úhel řezu δ

Frézování, teorie, výpočty - test 2. Hodnoty jednotlivých řezných úhlů jsou závislé: A A na druhu obráběného materiálu B obráběné ploše C řezné rychlosti D způsobu obrábění

Frézování, teorie, výpočty - test 3. Obráběná plocha: D A je plocha, která se vytváří na obrobku hlavním a vedlejším břitem B je plocha, která vzniká za nástrojem C nově vytvořený povrch, vzniklý odebráním vrstvy materiálu D jedná se o plochu, z níž se odebírá vrstva materiálu, která se mění v třísku

Frézování, teorie, výpočty - test 4. Mezi složky řezných podmínek při frézování patří: A posuv – s hloubka řezu – h řezná rychlost – v délka obrábění - L C posuv – s hloubka řezu – h délka obrábění - L B B posuv – s hloubka řezu – h řezná rychlost – v D délka obrábění - L hloubka řezu – h řezná rychlost – v

Frézování, teorie, výpočty - test 5. Řeznou rychlost při frézování vypočteme ze vztahu: A v = 1000 / π. d. n C v = π. d / 1000. n D B v = n / π. d. 1000 D v = π. d. n / 1000

Frézování, teorie, výpočty - test 6. Úhel hřbetu α (alfa): B je úhel svíraný mezi hřbetem zubu frézy a tečnou k obvodu nástroje. Jeho úkolem je snižovat tření hřbetu zubu B A je úhel, který svírá osa otáčení frézy a tečna k šroubovici břitu C je úhel svíraný plochou hřbetu a plochou čela D je úhel mezi ostřím frézy a rovinou kolmou na osu jejího otáčení

Frézování, teorie, výpočty - test 7. Úhel čela γ (gama) je: B A je úhel svíraný plochou hřbetu a plochou čela C je úhel, který svírá plocha čela a tečna k obvodu frézy B je úhel mezi plochou po které odchází tříska a spojnicí špičky břitu se středem otáčení frézy D je úhel, který svírá osa otáčení frézy s rovinou kolmou na osu jejího otáčení

Frézování, teorie, výpočty - test 8. Úhel řezu δ (delta) je dán součtem úhlů: A γ+λ C λ+β B B α+β Dχ+α

Frézování, teorie, výpočty - test 9. Při sousledném frézování se: A fréza se otáčí ve smyslu posuvu, zuby se postupně zařezávají do maximální tloušťky a končí na obrobené ploše A C fréza se otáčí ve smyslu posuvu, průřez třísky se postupně zvětšuje od nuly do maximální tloušťky B fréza se otáčí proti smyslu posuvu, průřez třísky se postupně zvětšuje od nuly do maximální tloušťky D fréza se otáčí proti smyslu posuvu, zuby se postupně zařezávají do maximální tloušťky a končí na obrobené ploše

Frézování, teorie, výpočty - test 10. Při nesousledném frézování se: A fréza se otáčí proti smyslu posuvu, zuby se postupně zařezávají do maximální tloušťky a končí na obrobené ploše C C fréza se otáčí proti smyslu posuvu, průřez třísky se postupně zvětšuje od nuly do maximální tloušťky B fréza se otáčí ve smyslu posuvu, průřez třísky se postupně zvětšuje od nuly do maximální tloušťky D fréza se otáčí ve smyslu posuvu, zuby se postupně zařezávají do maximální tloušťky a končí na obrobené ploše

Frézování, teorie, výpočty - test 11. Mezi výhody sousledného frézování patří: B nepůsobí rázy ( klidný záběr ), nižší požadavek na tuhost soustava S-N-O, vhodný pro polotovary s tvrdou kůrou A A obrobená plocha je hladší, příznivé působení řezné síly, vyšší trvanlivost nástroje C obrobená plocha je hladší, vhodný pro polotovary s tvrdou kůrou, vyšší trvanlivost nástroje D nepůsobí rázy ( klidný záběr ), nižší požadavek na tuhost soustava S-N-O, příznivé působení řezné síly

Frézování, teorie, výpočty - test 12. Mezi nevýhody nesousledného frézování patří: D A u polotovarů s tvrdou kůrou nevhodný C požadavek na tuhost soustava S-N-O B silové rázy D nižší trvanlivost nástroje

Použité zdroje: KOCMAN, Karel. Technologické procesy obrábění. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, 330 s. ISBN 80 -7204 -722 -2. ŘÍČKA, Jaroslav a Vladimír BULLA. Technologie obrábění. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1979, 179 s. ISBN 80 -7204 -722 -2. KOCMAN, K. , PROKOP, K. Technologie obrábění. Brno: Akademické nakladatelství CERN Brno, s. r. o. , 2001. 274 s. ISBN 80 -214 -196 -2. PŘIKRYL, Zdeněk. Teorie obrábění. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1966, 227 s. Učební texty vysokých škol (České vysoké učení technické v Praze). LEINVEBER, Jan a Pavel VÁVRA. Strojnické tabulky: pomocná učebnice pro školy technického zaměření. 5. , upr. vyd. Úvaly: Albra, 2011, xiv, 927 s. ISBN 978 -80 -7361 -081 -4. CHLADIL, Josef. Teorie obrábění: Příklady a cvičení. 1. vyd. Brno: VUT Brno, 1983, 64 s. Učební texty vysokých škol (České vysoké učení technické v Praze). ISBN 80 -214 -0370 -5.