Feldenkraisova metoda Pohybem k sebeuvdomn Praha Pragma 186

Feldenkraisova metoda Pohybem k sebeuvědomění Praha : Pragma, 186 s. ISBN 801 -7205 -058 -3 Ing. Dr. Moshé Feldenkrais 6. 5. 1904, Ukrajina – Slavuta 1. 7. 1984, Izrael - Tel Aviv

Ve 14 letech opouští Ukrajinu, a necelý rok žije v Branovichi v Bělorusku. Odtud emigruje do Izraele a v Palestině pracuje jako stavební dělník a výpomocný učitel. V Palestině studuje přírodní vědy. Po středoškolských studiích pracuje pro Britský zeměměřičský ústav. V této době se rovněž zajímá o sebeobranu, konkrétně o jiu jitsu a je nadšeným fotbalistou. Při kopané, v r. 1929 se mu stává nepříjemný úraz kolena. Odmítá chirurgické řešení svého zranění a hledá a nachází poučení v neurofyziologii a neuropsychologii. V těchto oborech, jak bude uvedeno dále, nachází i cestu k uzdravení svého kolena.

Od r. 1930 žije ve Francii a studuje na Sorboně. Zde získává doktorát v aplikované fyzice a inženýrský titul. Spolupracuje s Fréderic Joliot – Curie v Radium institute na prvních pokusech štěpení atomového jádra. Vedle této práce studuje lékařské vědy. Seznamuje se s prof. Jigoro Kano (v r. 1933), prostřednictvím jeho osoby se seznamuje s judem a studuje asijská bojová umění. V r. 1938 získává černý pás a sice II. stupně. S podporou a pověřením Jigora Kana zakládá v r. 1939 „Judoclub de Paris“.

V r. 1940 musel F. utéci před Němci z Paříže do Anglie. Ve Skotsku pracoval na výzkumu navigace ponorek spojenců. Vedle toho měl vědecké přednášky a dával hodiny juda. V této době se zhoršil jeho úraz kolen z dřívějších fotbalistických dob. Výhledy na uzdravení po operaci tehdy ještě mnoho neslibovaly. Začal experimentovat sám se sebou, studoval pohyby svého těla a systematicky zjemňoval své kinestetické cítění. Tak se postupně naučil chodit jiným způsobem, efektivně a bez bolestí. Úspěch této sebevýchovy vedl k tomu, že F. své objevy vyzkoušel v okruhu známých a nakonec z nich vyvinul metodu pohybového učení.

V r. 1951 se F. vrátil zpět do Izraele. Nejdříve pracoval jako ředitel elektronického odd. izraelské armády. Brzy se však začal zajímat výhradně tématem pohybového učení. Zabýval se souvislostmi mezi lidským vývojem, učením a pohybem. Byl přitom bádající, praktikující, vyučující a učící se osobou zároveň. Záleželo mu na překonání myšlení v protikladech ( teorie – praxe; duše – tělo; západní - východní tradice). Největší překážku pro integraci myšlení, jednání a v neposlední řadě pro psaní o své práci viděl v ustálených myšlenkových vzorcích řeči každého jedince. Nicméně F. zůstal vždy vědcem, který o své metodě vydal řadu publikací. V r. 1968 začal v Izraeli pracovat se svou první studijní skupinou. Následovala dvě další školení v USA. Od poloviny 70. let se F. dočkal mezinárodního uznání své práce.

Feldenkreisova slova: • Dobyvačné války, jakož i boj o moc a postavení ve společnosti nejsou vynálezem člověka, ale mají svůj původ již ve zvířecí oblasti. • Pud agrese byl pro člověka vždy kamenem úrazu na jeho cestě za zlepšením. Ti málokteří, kteří usilovali o mírové spolužití, kteří nedbali jen vlastního prospěchu a prospěchu svých nejbližších, kteří pociťovali solidaritu i za hranice svého kmene nebo zájmové skupiny, tito málokteří se nevyznačují snad jen tím, že potlačili svoje pudy a emoce, ale spíše tím, že rozvinuli své uvědomění a tím se přiblížili dokonalosti. • Mnozí lidé vědí, co si nepřejí, někteří lidé vědí, co by si přáli, nejméně je však těch, kteří vědí jak toho dosáhnout. Uvědomění je s to vyřešit tuto nevědomost. Uvědomění přináší poznání, co je třeba učinit. Tím uvolňuje tvořivé síly.

Cílem metody není pouhé mechanické zvládnutí pohybu, nýbrž uvědomění si změny v procítěném pohybu. Cvičební a učební proces má vést jak ke změně v našem sebevzdělávání, také k přestavbě nervových spojů centrálních a periferních. Strach a negativní „zafixované“ zkušenosti, vytvořily schémata chování, která musí být zase zrušena. Hlavní roli přitom hraje uvědomění. Uvědomění je v rovnováze s pohybem, (který se opakuje, stále se opakuje) možná i nad ním převažuje. Většina cvičení se provádí na zemi. Jejich výhodou je pohyb proti váze cvičeného segmentu a vyloučení navyklých stereotypů, které jsou při chůzi, stoji nebo sedu a mohou být způsobeny strachem a napětím.

Ing. Dr. Moshé Feldenkrais Pohyb Cit Smyslové vnímání Myšlení

Ájurvéda a zdraví • Součásti života: • a/ objektivní a hmotné, je pozorovat fyzickými smysly, • b/ subjektivní a nehmotné, naše vědomí, myšlenky a city – oživují a řídí jeho fyzické součásti. • Zdraví není pouze záležitostí stavu těla, protože je zřejmé, že jsme mnohem víc než hmotná podoba. • Zdraví – integrální souhra čtyř základních součástí našeho života: duše, mysli, smyslů a těla s životadárným přírodním prostředím. • Aby bylo možno pracovat se subjektivními součástmi života, které nelze postihnout fyzickými smysly, spoléhá Ájurvéda na pozorování a srovnávání.

Srovnání Ájurvéda duše, mysl, smysly, tělo, životní prostředí Feldenkrais cit, myšlení, smyslové vnímání, pohyb

Tři základní stavy vědomí • Živí tvorové – dva stavy vědomí: bdělý stav a spánek • Třetí stav – stav bdělého vědomí - uvědomění • Bdělý stav: pohyb, smyslové vnímání, cit, myšlení smyslové vnímání – 5 klasických smyslů + smysl kinestetický (bolest, orientace v prostoru, vnímání času a rytmus)

• „Kinestetický smysl je důležitější než zrak. Jsou lidé, kteří nevidí, ale mohou se pohybovat a pomocí hůlky ví, kde jsou. Je to nejdůležitější smysl pro všechno, co děláme. Pokud je nižší, než by měl být, snižuje schopnost zraku, přesnost sluchu, přesnost hovoru. Nejednáme podle skutečného stavu svého těla, ale podle toho jak vlastní tělo cítíme nebo necítíme. Jestliže tělově cítím, že něco dokážu, řeknu si: „Ano, tohle dokážu. “

Metody zdokonalování člověka • Individuální hledání a nalézání • Kolektivní, institucionální vzdělávání a výchova: - státní - soukromá - církevní - spolková - rodinná Východní esoterické systémy

Výchovné a vzdělávací systémy • Kladou si za cíl zkvalitnit člověka – zpravidla se liší tím co říkají o své praxi, nikoliv však praxí samou • Lidský život je třeba chápat jako proces, který je nutno zlepšovat; čím jasněji budeme rozumět zásadám tohoto procesu tím, lepších výsledků dosáhneme • Učíme se z chyb – kdo se chce zdokonalit, nesmí své chyby přehlížet nebo potlačovat

Zkvalitňování prostřednictvím pohybu je tou nejlepší cestou z těchto důvodů: • Nervový systém se zabývá především pohybem – zajišťuje reakce na trvalé působení zemské tíže. Bez této činnosti CNS bychom nemohli myslet, neprobíhaly by naše pocity ani smyslové vnímání. • Kvalitu pohybu lépe rozeznáváme – všechno, co souvisí s činností našeho těla vzhledem k zemské přitažlivosti, poznáváme snadněji než ostatní složky bdělého stavu.

• S pohybem máme velké zkušenosti – mnohem větší než s myšlením a city a také jej můžeme více ovlivňovat • Pohyb je důležitý pro sebehodnocení – pro obraz Já každého člověka je pravděpodobně nejdůležitější jeho tělesná konstituce a pohyblivost. • Každá svalová činnost je pohybem – každé naše jednání začíná činností svalů. Bez jejich činnosti bychom nebyli schopni mluvit, vidět ani slyšet. Při pohybu je důležitá nejen jeho intenzita, ale i jeho přesná mechanická, prostorová a časová koordinace.

• V pohybech se zrcadlí stav nervového systému – mluvíme-li o pohybech svalů, myslíme tím ve skutečnosti impulzy nervového systému, které svaly uvádějí v činnost, neboť svaly samy o sobě, bez těchto impulzů, by nebyly schopny téměř žádné činnosti. • Pohyb je základem uvědomění – většina dějů, které v nás probíhají, nám zůstává utajena až do té doby, než začnou působit na svaly. Až se naše obličejové svaly, naše srdce a dýchací svaly zorganizují tak, že se začneme smát či plakat, že pocítíme strach nebo radost, pak se teprve dovíme, co se v nás odehrává.

• Dýchání je pohyb – ve způsobu dýchání se projeví každé tělesné a duševní úsilí i jakékoliv naše potíže. Dech reaguje citlivě i na vegetativní procesy. • Smyslové vnímání i myšlení spočívají na pohybu – svalová činnost tvoří nejvýznamnější část obrazu Já v motorické oblasti mozkové kůry. Kdybychom ji vynechali, obraz se rozpadne.

Literatura FELDENKREIS, M. Pohybem k sebeuvědomění. Přel. V. Zdražila. Praha : Pragma, 1967. 186 s. ISBN 80 -7205 -058 -3. VÉLE, F. Kineziologie pro klinickou praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 267 s. ISBN 80 -7169 -256 -5. WILDMAN, F. Feldenkrais a jeho metoda cvičení pro každý den. Praha : Pragma, 1995. 188 s. ISBN 80 -7205 -640 -9. FELDENKREIS, M. Silné Já – Návod ke spontánnosti. Praha : Pragma, 2014. 314 s. ISBN 978 -80 -7349 -405 -6. GRAY, J. Slamění psi. (O lidech a jiných zvířatech. ) Praha : Dokořán, 2004. 244 s. ISBN 80 -86569 -74 -8. FELDENKRAIS, M. Silné Já (Návod ke spontánnosti. ) Praha : Pragma, 2014. 314 s. ISBN 978 -80 -7349 -405 -6.

Seminární práce M. F. předkládá před své čtenáře myšlenky o nichž je přesvědčen, že je třeba je promýšlet, řídit se jimi pokud nemáme zdůvodněný lepší názor. Je o tom přesvědčen díky dlouholetému studiu a vlastním praktickým zkušenostem. Např. : • Držení těla a dynamika • Pohybu porozumíme pomocí pocitů, nikoliv zvýšeným úsilím • Vědomí a uvědomění • Kdo nemá možnost volby, ten si zvykne na námahu • Konat, neznamená vědět apod. Napište svoji úvahu na svobodně zvolené téma, ke které impuls dala právě F. myšlenka; protože právě Vaše úvaha, Váš názor a zkušenost v něm obsažená je důležitá!!