Fakulta bezpenostnho inenrstv VBTUO Prodn katastrofy a jejich
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO Přírodní katastrofy a jejich řešení Přednáška (1) Krizové situace přírodního charakteru prof. Ing. Pavel Poledňák, Ph. D.
1. Úvod Jaký je vzájemný vztah mezi hazardem, rizikem a katastrofou ? � Hazard je přírodní nebo člověkem Hazard podmíněný proces, který představuje možné ohrožení pro lidskou společnost. � Riziko je potom pravděpodobnost, že Riziko nastane událost, kterou hazard představuje. � Katastrofa je vlastní uskutečnění rizika, při Katastrofa kterém je usmrcena, zraněna nebo negativně ovlivněna velká část obyvatelstva.
1. Úvod Přírodní hazardy by byly takové, které by měly pouze přirozenou příčinu a nebyly ovlivněny činností člověka (v současnosti vlastně neexistují), � Technologický hazard souvisí s rozvojem hazard průmyslu a rozšířením nových technologií. Je to antropogenně generovaný hazard, kterým je především riziko různých průmyslových nehod (únik toxických látek, požáry rafinerií apod. ) � Environmentální hazard (zastřešující pojmem pro všechny předchozí hazardy). V nejširším smyslu zahrnuje všechny typy hazardů od přírodních, přes technologické až po sociální; �
1. Úvod Environmentální hazardy klasifikujeme do tří hlavních skupin (SMITH, K. , 2002). Jsou to hazardy zasahující: • Obyvatelstvo - úmrtí, zranění, nemoci, stres; Obyvatelstvo • Majetek - ničení majetku, ekonomické ztráty; Majetek • Životní prostředí - škody na fauně a flóře, znečištění, estetické ztráty. Environmentální hazard / environmentální problém rychlost průběhu události
1. 1 Přírodní hazardy Frekvence přírodních hazardů během 20. století (upraveno podle: BRYANT, E. , 2005) Druh hazardu Tornáda (USA 1950 -1955) Povodně Tropické cyklóny Tsunami Zemětřesení Ostatní hazardy spojené s činností větru Sucha Sesuvy půdy Ničivé požáry Extrémy teplot Zimní bouře mírných šířek Vulkanická činnost Tornáda (jinde než USA) Hladomory Počet událostí 9476 2389 1337 986 899 793 782 448 296 259 240 168 84 77
1. 1 Přírodní hazardy Výlohy spojené s následky přírodních hazardů ve 20. století pro 100 největších událostí (upraveno podle: BRYANT, E. , 2005) Druh hazardu Zemětřesení Povodně Tropické bouře Větrné bouře Ničivé požáry Sucha Vlny chladného počasí Vlny teplého počasí Celkem Cena (USD) 248 624 900 000 206 639 800 000 80 077 700 000 43 890 000 20 212 800 000 16 800 000 9 555 000 5 450 000 631 250 200 000
1. 1 Přírodní hazardy Počet lidí, kteří zahynuli, byli zraněni, nebo přišli o střechu nad hlavou v důsledku přírodních hazardů v průběhu 20. století (upraveno podle: BRYANT, E. , 2005) Druh hazardu Zranění Oběti Bez domova Povodně 6 851 740 1 033 572 123 009 662 Zemětřesení 1 816 119 1 147 676 8 953 296 Tropické cyklóny 1 147 877 906 311 34 272 470 Sopečná činnost 96 770 11 154 197 790 Svahové pohyby Mimotropické bouře Vlny teplého počasí 60 501 8071 3 759 329 36 681 117 925 12 606 891 14 732 1364 0 Tsunami Vlny studeného počasí Tornáda 10 754 789 - 6807 1307 17 340 7917 27 887 575 511 2503 1658 140 776 10 052 401 3 257 714 183 533 065 Požáry Celkem
1. 1 Přírodní hazardy Největší katastrofy podle počtu obětí ve 20. století (upraveno podle: BRYANT, E. , 2005) Druh hazardu Místo a datum události Počet obětí Povodně Čína, červenec 1931 3 700 000 Zemětřesení Ťan Šan, Čína, červenec 1976 242 000 Tropické cyklóny Bangladéš, listopad 1970 300 000 Sopečná činnost Martinique, květen 1902 30 000 Svahové pohyby SSSR, 1949 12 000 Mimotropické bouře severní Evropa, únor 1953 4000 Vlny teplého počasí Indie, květen 1998 2541 Tsunami Japonsko, březen 1933 3000 Vlny studeného počasí Indie, prosinec 1982 400 Tornáda Bangladéš, duben 1989 800 Požáry USA, říjen 1918 1000
1. 1 Přírodní hazardy Každoroční výskyt hazardů za období 1900 - 2001 (převzato: BRYANT, E. , 2005)
1. 2 Přírodní katastrofy Katastrofa (z řec. kata-strofé, zvrat, převrat, zničení) je událost, která Katastrofa nastává v důsledku lidské nebo přírodní činnosti a ničivě postihuje přírodu nebo společnost Podle příčin rozlišujeme katastrofy přírodní a katastrofy antropogenní (způsobené člověkem) Dnes se používá obecně pro označení nejčastěji těchto událostí: � živelná pohroma, � velké neštěstí, � hromadná nehoda, � úplné zhroucení systému, � nečekaná osudní událost. Pojem katastrofa můžeme užít v úzkém či širším smyslu. Podle přísné katastrofa definice je v užším smyslu katastrofa procesem, který za sebou zanechá lidské oběti a materiální škody
1. 2 Přírodní katastrofy Pokud jsou následky menší, používáme termín pohroma. Pokud používáme pojem přírodní katastrofy, pak k nedorozumění obvykle nedochází. V naší výuce budeme přírodní katastrofy definovat takto: � Přírodní katastrofa je rychlým přírodním procesem mimořádných rozměrů, který má na svědomí lidské oběti a velké materiální škody. Tento proces je způsoben účinky gravitace, zemské rotace či rozdílů teplot. Katastrofy postihují pevnou Zemi, vodstvo i atmosféru Katastrofy se vyznačují 2 hlavními charakteristikami: � trvají relativně krátký čas a vyskytují se ojediněle. Jich opakování tým jistým způsobem na tom samém místě je nepravděpodobné. � vznik katastrofy se nedá předvídat, vždy je překvapující, a proto jsou i pokusy o její úplné odvrácení ve všeobecnosti neúspěšné. Z geologického hlediska můžeme přírodní katastrofy rozdělit podle původu na endogenní - zemětřesení a sopečná činnost - a exogenní - ostatní katastrofy (KUKAL, Z. , 1983).
1. 2 Přírodní katastrofy Genetická klasifikace rozděluje přírodní katastrofy podle místa jejich vzniku (KUKAL, Z. , 1983). Podle vztahu k zemskému povrchu můžeme určit tři skupiny katastrof: � Katastrofy vznikající pod zemským povrchem - zemětřesení, sopečná činnost; � Katastrofy vznikající na zemském povrchu - svahové pohyby, povodně, na zemském povrchu tsunami; � Katastrofy vznikající nad zemským povrchem - tropické cyklóny, tornáda - a v kosmickém prostoru - dopad meteoritů. Podstatou všech přírodních katastrof jsou čtyři hlavní procesy: Podstatou všech přírodních katastrof � rychlé pohyby hmot (zemětřesení, svahové pochody), � uvolnění hlubinné zemské energie a její převedení na povrch (sopečná činnost, zemětřesení). � zvýšení vodní hladiny řek, jezer a moří (povodně mořské záplavy, cunami). � vyrovnávání teplotních rozdílů v atmosféře (orkány, tropické cyklóny).
1. 2 Přírodní katastrofy Odhad pravděpodobností úmrtí (převzato: KUKUL, Z. , POŠMOURNÝ, K. : 2008) Příčina úmrtí Pravděpodobnost čtyřicetiletý se spotřebou nad 10 cigaret denně 1 : 200 přirozené úmrtí ve 40 letech 1 : 850 otrava, náhlá nespecifikovaná zdravotní příčina 1 : 3 300 chřipkové onemocnění 1 : 5 000 nehoda na ulici (střední Evropa) 1 : 8 000 leukémie 1 : 12 500 zemětřesení (obyvatel Íránu) 1 : 23 000 sportovní činnost 1 : 25 000 nehoda při domácích pracích 1 : 26 000 pracovní úraz v zaměstnání 1 : 43 500 vražda (střední Evropa) 1 : 100 000 zemětřesení (obyvatel Kalifornie) 1 : 2 000 zabití bleskem 1 : 10 000 větrná bouře (obyvatel severní Evropy) 1 : 10 000
2. ZÁKLADNÍ POJMY V krizovém řízení České republiky se používají následující pojmy (Terminologický slovník krizového řízení), které budeme používat v předmětu: Mimořádná událost je událost nebo situace vzniklá v určitém prostředí v důsledku živelní pohromy, havárie, nezákonnou činností, ohrožením kritické infrastruktury, nákazami, ohrožením vnitřní bezpečnosti a ekonomiky, která je řešena obvyklým způsobem orgány a složkami bezpečnostního systému podle zvláštních právních předpisů. Pod tímto pojmem je v současných právních předpisech ČR uváděna řada pojmů jako jsou např. mimořádná situace, nouzová situace, pohroma, katastrofa, havárie. Mimořádná situace (extraordinary and emergency situation) je situace vzniklá v určitém prostředí v důsledku hrozby vzniku nebo důsledku působení mimořádné události, která je řešena obvyklým způsobem složkami integrovaného záchranného systému, bezpečnostního systému, systému ochrany ekonomiky, obrany apod. a příslušnými orgány za použití jejich běžných oprávnění, postupů a na úrovni běžné spolupráce bez vyhlášení krizových stavů. V současnosti je tento pojem používán jen omezeně.
2. ZÁKLADNÍ POJMY Krizová situace (emergency/crisis situation) je mimořádná událost, v jejímž důsledku se vyhlašuje stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Jsou při ní ohroženy důležité hodnoty, zájmy či statky stav státu a jeho občanů a hrozící nebezpečí nelze odvrátit a způsobené škody odstranit běžnou činností orgánů veřejné moci, ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních a jiných služeb a právnických a fyzických osob. Krizový stav (tate of crisis/crisis state) je stav, který vyhlašuje hejtman kraje nebo primátor hl. m. Prahy (stav nebezpečí), vláda ČR, popř. předseda vlády ČR (nouzový stav) nebo Parlament ČR (stav ohrožení státu a válečný stav) v případě hrozby nebo vzniku krizové situace a v přímé závislosti na jejím charakteru a rozsahu. Stav nebezpečí (state of danger) se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému. Stav nebezpečí může být vyhlášen hejtmanem kraje, kraje v Praze primátorem hl. m. Prahy. Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády.
2. ZÁKLADNÍ POJMY Nouzový stav (state of emergency) je stav vyhlašovaný vládou ČR, popř. předsedou vlády ČR v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Stav ohrožení státu (state of peril to the country / state of threat to the state) - může na návrh vlády vyhlásit Parlament, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů. Válečný stav (state of war) – je stav vzniklý mezi znepřátelenými stranami (státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva) vypuknutím ozbrojeného konfliktu, a to bez ohledu na to zda byla vypovězena válka. Ústava ČR jej definuje jako situaci, kdy je ČR napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky.
2. ZÁKLADNÍ POJMY Pojem mimořádná situace není v právních dokumentech ČR jednoznačně definovaný. Stejné pojmy jsou v SR definované jednoznačněji. Mimořádná událost (emergency event) je závažná, časově těžko předvídatelná událost a prostorově ohraničená příhoda způsobená vlivem živelní pohromy, technické nebo technologické havárie, provozní poruchy, případně úmyslného jednání člověka, která vyvolala narušení stability systému nebo probíhajících dějů a činností, ohrožuje životy a zdraví osob, hmotné a kulturní statky, či životné prostředí. Mimořádná událost je: � živelní pohroma, � havárie, � katastrofa, � teroristický útok. Mimořádná situace (extraordinary and crisis situation) je časově a prostorově determinované ohrožení života, zdraví, majetku a životného prostředí, hospodářství státu, jako i orgánů veřejné správy vyvolané působení negativních následků mimořádných událostí, které si vyžaduje použití postupů, nástrojů, zdrojů, sil a prostředků krizového řízení.
2. ZÁKLADNÍ POJMY Druhy mimořádných událostí se zásahy JPO • • • Požár, Dopravní nehoda, Únik nebezpečné chemické látky, Únik ropného produktu (olejová havárie), Technická havárie, Technická pomoc, Technologická pomoc, Ostatní pomoc, Radiační havárie a nehoda, Ostatní mimořádná událost, Planý poplach, Příznak živelní pohroma, vliv počasí.
3. Charakteristika území postihnutých mimořádnou události Území postihnuté účinky havárie je charakterizované: havárie § postihnutím a ohrožením osob, ovzduší, zvířat, terénu, vody a potravin, § zhoršením hygienických podmínek, vznikem a šířením infekčních nemocí, Území postihnuté účinky katastrofy je charakterizované: katastrofy § postihnutím a ohrožením osob, ovzduší, zvířat, terénu, vody a potravin, § zhoršením hygienických podmínek, vznikem a šířením infekčních nemocí, § narušením chodu života, výroby a životného prostředí. Prostor postihnutý účinky teroristického útoku je charakterizovaný: § usmrcením, zraněním a ohrožením § velkého počtu osob, § kontaminováním ovzduší, vody, potravin a terénu, § vznikem paniky postihnutého i nepostihnutého obyvatelstva, § vznikem značných materiálních škod a ztrát apod.
4. Počty mimoriadnych udalostí Mimořádné události se zásahy JPO , (převzato: Statistická ročenka 2011; GR HZS Druh události 2007 2012) 2008 2009 2010 2011 Index % požáry 21 835 20 406 19 681 17 296 20 511 119 dopravní nehody 21 270 20 063 19 004 18 053 17 061 95 živelní pohromy 10 044 5 599 5 240 -*) -*) úniky nebezpečných chemických látek celkem z toho ropné produkty 6 377 6 242 5 916 5 300 5 285 100 5 235 5 218 4 991 4 407 4 251 96 technické havárie celkem 48 010 42 104 47 412 62 961 50 035 79 z toho: technické havárie 29 0 21 19 17 89 technické pomoci 44 765 38 916 44 187 58 948 45 736 78 1 042 770 761 744 652 88 2 174 2 408 2 443 3 250 3 630 112 radiační nehody a havárie 0 0 1 x ostatní mimořádné události 166 17 10 2 6 300 plané poplachy 8 148 8 194 8 251 8 037 8 202 102 115 850 102 625 105 514 111 649 101 91 technologické pomoci ostatní pomoci Celkem
4. Počty mimoriadnych udalostí Živelní pohromy se zásahy JPO (upraveno: Statistická ročenka 2011; GR HZS 2012) 2002 13 329 2003 1 796 2004 1 605 2005 1 605 2006 5 414 2007 10 044 2008 5 599 2009 5 240 2010 23 911 2011 5 964
4. Počty mimoriadnych udalostí Mimořádná událost Příčiny mimořádné události 2003 povodně a záplavy Živelní pohroma Rok 2004 2005 2007 2008 2009 2010 2011 25 9 23 23 13 12 20 54 krupobití - - - - 1 následky vichřice 1 4 - 2 7 3 4 1 8 sesuvy půdy 1 1 2 6 - - 6 10 13 sněhové kalamity a laviny 3 2 7 1 1 - 13 2 1 rozsáhlé požáry - - 2 1 - - - zemětřesení - - - 2 - - - 30 16 32 34 23 16 43 68 59 2 4 18 11 20 13 8 38 26 celkem požáry a výbuchy Havárie 2006 37 úniky nebezpečných chem. látek a paliv úniky radioaktivních látek 7 11 11 15 21 28 20 1 1 - - - provozní havárie - - 6 - 1 2 1 1 - celkem 8 12 19 19 40 41 41 58 34 Katastrofa - - - 1 6 4 Teroristický útok - - - - - Jiná 7 51 59 70 57 39 26 7 12 45 79 110 123 120 96 111 133 109 CELKEM -
- Slides: 22