Extremismus a nonkonformn subkultury Extremismus je pojem jm

Extremismus a nonkonformní subkultury

Extremismus je pojem, jímž bývají označovány jednání, ideologie či skupiny mimo hlavní (střední) proud společnosti, kterým je připisováno porušování či neuznávání základních etických, právních a jiných důležitých společenských standardů, zejména ve spojení s verbální nebo fyzickou agresivitou, násilím nebo hrozbou násilí, historickým revizionismem, sociální demagogií, motivované zejména rasovou, národnostní, náboženskou, třídní nebo jinou sociální nenávistí.

Při obecném užití nabývá termín často pejorativního nádechu, označuje nejen velmi závažné jevy, ale i odchylky od středního proudu, jejichž nebezpečnost pro společnost je sporná nebo mizivá. Označené skupiny, jednání nebo ideologie jsou tak delegimitizovány, je navozen předpoklad neoprávněnosti jejich cílových ideí či metod. Problémem pojmu extremismus je, že nemá v zásadě žádný konkrétní obsah, neříká nic o tom, čeho chce subjekt dosáhnout, jak, ani proč, jeho podstatou je pouze hodnocení.

Do souvislosti s termínem extremismus bývají dávány například radikalismus, fanatismus, fundamentalismus, terorismus, některé, většinovou společností nesdílené formy nacionalismu, fašismu, xenofobie a rasismu, nátlakové akce environmentálních či ekologistických aktivistů (tzv. ekoterorismus) atd. Extremismus a kriminalita s extremistickým podtextem

Extremismus bývá dělen například na politický, náboženský, ekologický a národnostní. Politický extremismus bývá někdy dělen na pravicový a levicový, o zařazení konkrétních hnutí do těchto skupin nepanuje shoda. Obecně bývají některé marxisticko-leninské skupiny a ideologie řazeny k levicovému extremismu. Neonacisté a další rasistická hnutí zpravidla k pravicovému extremismu. Anarchismus bývá řazen k levicovému extremismu.

Někteří politologové smysluplnost pojmu extremismus zpochybňují a tvrdí, že tento pojem vede k přílišným zjednodušením. Ministerstvo vnitra ČR extremismus jakožto bezpečnostní riziko systematicky sleduje a vyhodnocuje a nejméně od roku 1997 vydává o stavu extremismu každoroční zprávy. Domácí zadání: přečíst si zprávu „Strategie boje proti extremismu“na stránkách Ministerstva vnitra ČR

Extremismus zahrnuje vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům. Mezi tyto principy patří: úcta k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy), svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát (čl 1 Ústavy), nezměnitelnost podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy), svrchovanost lidu (čl. 2 Ústavy), volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů (čl. 5 Ústavy), ochrana menšin při rozhodování většiny (čl. 6 Ústavy), svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního a sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení (čl. 1, čl. 3 Listiny základních práv a svobod). Definice dle MV ČR

Extremistické postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí, ať již přímo nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický politicko - ekonomický systém, tj. snaží se nahradit demokratický systémem nedemokratickým (totalitním nebo autoritářským režimem, diktaturou, anarchií). Tímto typem aktivit se zabývá Bezpečnostní informační služba na základě zákona č. 153/1994 Sb. , dle § 5 písm a). Podstata nebezpečí extremismu

Jednotné pojetí extremismu - podhoubí aktivit zaměřených proti ústavnímu zřízení a jím chráněným hodnotám. Extremismus užívá tyto instrumenty: historický revizionismus, sociální demagogii, aktivismus, podpora verbálního až fyzického násilí vůči oponentům a vůči apriori definovaným sociálním skupinám a konspirativní teorii. Ve světovém kontextu se rozlišuje extremismus levicový a pravicový a dále náboženský, ekologický a (v některých případech) národnostní (regionalistický) Poslední tři formy extremismu se v České republice vyskytují jen ojediněle, anebo vůbec ne, výklad se proto hlavně zaměřuje na extremisty pravicové (inspirované a používající v prvé řadě nacionální, rasovou, etnickou zášť, sympatizující s historickým fašismem nebo nacismem) Pojetí extremismu

a levicové (motivované především záští sociální, třídní, antikulturní, sympatizující s historickým komunismem nebo anarchismem). Přestože v ideálním pravolevém modelu jsou levicový a pravicový extremismus protipóly, realita je komplikovanější, roli hraje sociálně kulturní a historický kontext, na jehož pozadí se projevy těchto ideálních typů manifestují. Tyto protipóly se mohou projevovat v jednotlivých oblastech protiústavního konání s velmi rozdílnou intenzitou, dochází i k různě citlivému vnímání společenské nebezpečnosti těchto protipólů. Pojetí extremismu

V právu není pojem extremismus nijak definován. V souvislosti s rasově motivovanou trestnou činností se můžeme setkat s pojmem extremistická trestná činnost nebo trestná činnost s extremistickým podtextem. Pod tímto pojmem MV rozumí ty formy trestné činnosti, o nichž je důvod se domnívat, že byly extremistickými postoji motivovány nebo ovlivněny. Alternativně lze v řadě případů používat i pojmu kriminalita motivovaná rasovou, národnostní nebo jinou sociální nenávistí. Extremistická trestní činnost

Jde o jednání, které naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu nebo přestupku a jeho pohnutkou je apriorní nenávist vyplývající z příslušnosti adresáta útoku k rase, národnosti, náboženství, třídě či jiné sociální skupině, přičemž specifickým typem zařaditelným do této kategorie kriminality jsou také útoky proti symbolům či představitelům existujícího společenského systému, jsou-li motivovaná apriorní nenávistí vůči němu. Extremistická trestní činnost

V praxi se může jednat především o následující trestné činy: • obecné ohrožení, • násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, • hanobení národa, rasy a přesvědčení, • podněcování k národnostní a rasové nenávisti, • výtržnictví, • vražda, • ublížení na zdraví, • omezování osobní svobody, • vydírání, • omezování svobody vyznání, • porušování domovní svobody, • porušování svobody sdružování a shromažďování, • poškozování cizí věci, • genocidium, • podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, • persekuce obyvatelstva. Extremistická trestní činnost

Extremisté: Oslabují demokracii a mohou ji zničit. Nerespektují koncept základních lidských práv. Kazí České republice renomé v zahraničí. Narušují veřejný pořádek (neplatí pro všechny druhy extremismu). Cíleně šíří strach mezi skupinami lidí, které nezapadají do jejich ideologie (neplatí pro všechny druhy extremismu). Stojí za násilnými činy z nenávisti, včetně vražd (neplatí pro všechny druhy extremismu). V případě získání moci rozpoutají teror (neplatí pro všechny druhy extremismu). Urážejí oběti totalitních režimů a oběti extremistické trestné činnosti (neplatí pro všechny druhy extremismu). Zvládání extremistických akcí je nákladné. Vynaložené prostředky by bylo možné použít na skutečné a demokratické řešení problémů, které extremisté zneužívají ve své propagandě V čem spočívá hrozba extremismu?

Pravicový extremizmus: neonacistická scéna (Národní odpor, Autonomní nacionalisté, Resistance Women Unity), krajně/ultra nacionalistické skupiny (Národní strana, Dělnická strana), uplatňování státní moci na úseku práva sdružovacího Levicový extremizmus: anarchoautonomní hnutí, marxisticko – leninsky orientované skupiny Problematika sekt a pseudonáboženských organizací charakteristika extremistické scény v ČR

Problematika koncertů pravicově extremistických hudebních skupin (koncertů White Power hudby ) a pravicově extremistických demonstrací, zneužívání Internetu charakteristika extremistické scény v ČR

Trestná činnost s extremistickým podtextem rok zaevidováno Podíl na celkové kriminalitě objasněno Stíháno osob 2006 248 0. 07 196 242 2007 196 0. 05 119 181 2008 217 0. 06 126 195 charakteristika extremistické scény v ČR

Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo omezování jejich práv a svobod Teroristická trestní činnost ve spojitosti s extremismem Mezi pachateli převažují osoby se základním vzděláním, ve věku 21 -29 let Skladba trestních činů

Komunikací proti demagogii (zodpovědné zpravodajství a PR, mapování extremistických myšlenek a jejich nositelů, internet bez nenávistné propagandy Vědomosti proti totalitářům (vzdělávání odborníků, vzdělávací a osvětové materiály, preventivní akce) Jednotná protiextremistická platforma – systémové zamezení infiltrace extremistů, důsledný monitoring, zvládání extremistických akcí, nový Zákon o policii ČR. Odbornost a imunita Koncepce boje proti extremizmu