Expresivn arteterapie Tereza Benkov Hana mitkov Osnova Teoretick
Expresivní arteterapie Tereza Beníčková, Hana Šmitáková
Osnova • Teoretický úvod • Cíle a indikace metody • Zhodnocení • Výzkumy • Závěr • Zdroje
Vymezení arteterapie • léčba výtvarným uměním • „Arteterapie je teoreticky usměrněné působení na člověka jako celek v jeho fyzických a psychických danostech, v jeho uvědomělých i neuvědomělých snaženích, sociálních a ekologických vazbách, plánované ovlivňování postojů a chování pomocí umění a z umění odvozenými technikami, s cílem léčby nebo zmírnění nemoci a integrování nebo obohacení osobnosti. “ (H. Petzold)
Expresivní/produktivní arteterapie • použití konkrétních tvůrčích činností či intermediálních aktivit u jednotlivce či skupiny • Prvořadým cílem není umělecké dílo, ale je to prostřednictvím sebevyjádření rozvíjet tvořivost, schopnost komunikovat a zpracováním osobně významného tématu dosáhnout odstranění nebo zmírnění těžkostí daného člověka. • M. Kulczycki: 3 funkce arteterapie Ø rekreační Ø edukační Ø korektivní
Cíle arteterapie • • Sebevyjádření Aktivizace Sebepoznání Osobnostní růst Podpora vývoje Změna stereotypů Zmírnění úzkosti • • • Řešení problémů Odhalení nevědomých obsahů Zpracování konfliktů Podpora a rozvoj tvořivosti Adaptivnější zacházení s emocemi • Katarze • Náhled
Některé indikace arteterapie • Sociální problémy (týrané a zneužívané děti, sociálně znevýhodněné skupiny) • • • Duševní poruchy/nemoci Vrozené mentální poruchy Autismus Tělesné nebo smyslové postižení Alzheimerova choroba, demence
Další možnosti využití • • • Klienti se závislostmi Rodinná terapie Klienti s rakovinou PTSD Klienti po mrtvici Neklinická populace (zlepšování kvality života, zkvalitňování stárnutí, zlepšování vztahů mezi matkami a dětmi…)
Zhodnocení arteterapie • Z vyjádření spolku skeptiků Sysifos: „Arteteraepie, tak je používána v psychiatrii, má nesporně racionální jádro, i když je dosud vědecky nepropracovaná a hodnocení její účinnosti je individuální a subjektivní z hlediska terapeuta i pacienta. Chybí objektivní zhodnocení účinnosti arteterapie na větších souborech pacientů. “
Hodnocení účinnosti • Existuje mnoho studií shrnujících dosavadní výzkumy v různých oblastech užití artererapie. Všechny ale narážejí na obdobný problém: nejednotnost zahrnutých studií, často nízký počet participantů, neexistence navazujících kontrolních studií, nevhodnost nebo nevyváženost kontrolních skupin apod. • Hodnocení v kvalitativních typech výzkumů může více podléhat subjektivnímu zkreslení, v kvantitativních studiích by tento jev měl být méně výrazný.
Souhrnná studie účinnosti arteterapie u nepsychotických duševních onemocnění Uttley, L. , Stevenson, M. , Scope, A. , Rawdin, A. , Sutton, A. (2015). The clinical and cost effectiveness of group art therapy for people with non-psychotic mental health disorders: a systematic review and cost -effectiveness analysis. BMC Psychiatry, 15: 151, 10 -13. • • 11 studií (533 pacientů) Kvalita studií různá Všechny zahrnují kontrolní skupinu Většina studií nebere v potaz aspekt vlivu zkušeností/kvalifikace terapeuta
Shrnutí • Zlepšení: starší lidé bez klinické diagnózy • Částečné zlepšení (zejména úzkostnosti a deprese): děti s astmatem, adolescenti s PTSD, pacienti s rakovinou, dospělí ve vězení • Zhoršení: pacienti s demencí
Efektivita skupinové arteterapie u pacientů se schizofrenií Baptiste Leurent, B. , Killaspy, H. , Osborn, D. P. , Crawford, M. J. , Hoadley, A. , Waller, D. , King, M. (2014). Moderating factors for the effectiveness of group art therapy for schizophrenia: secondary analysis of data from the MATISSE randomised controlled trial. Soc Psychiatry Psychiatr Epidemiol. 49: 1703– 1710. • Vychází z velké britské studie MATISSE (Multicentre study of Art Therapy In Schizophrenia; Systematic Evaluation), která nepotvrdila signifikantní pozitivní vliv arteterapie u pacientů se schizofrenií • 417 pacientů rozdělených do tří skupin: obvyklá léčba (137), obvyklá léčba + aktivity (140), obvyklá léčba + arteterapie (140) • 90 minut arteterapie 1 x týdně po dobu 12 měsíců
Efektivita skupinové arteterapie u pacientů se schizofrenií • Hypotéza: Účinnost arteterapie bude vyšší u pacientů, kteří mají více negativních symptomů a u těch, kteří vykazují větší zájem o arteterapii. • Měřené proměnné: symptomy (PANSS), celkové fungování, spokojenost s péčí, zapojování se do léčby a její dodržování (EAS), sociální fungování • Výsledky: žádné signifikantní rozdíly v měřených proměnných mezi skupinami
Kdy se prokazuje jako účinná • Jako účinná se experimentálně potvrzuje: Ø u PTSD Ø při snižovaní negativních emocionálních projevů, které doprovázejí různá onemocnění (rekonvalescence po mrtvici, první stadium rakoviny) u dětí i dospělých Ø při zlepšování kvality života u neklinických pacientů Ø u autistických dětí při zlepšování jejich sociálních dovedností
A kdy naopak jako neúčinná Ø u psychotických pacientů Ø u pacientů s demencí
Bilance Pozitiva Negativa • Racionální jádro (to uznali i • Klient může vykazovat odpor • Vhodná jako doplněk či • Není účinná u závažnějších • Účinná při snižování • Nutná speciální příprava skeptici) rozšíření terapie negativních emocionálních stavů („Neumím kreslit a basta. “) stavů terapeuta, jeho nekompetentnost může klienta poškodit
Konečný verdikt
Kdy je vhodné ji zvolit? • 1. Máme-li potřebné vzdělání • 2. Je-li vhodná vzhledem ke stavu klienta a k cílům terapie • 3. Vykazuje-li klient ochotu tento typ terapie vyzkoušet
Zdroje • Šicková-Fabrici, J. (2016). Základy arteterapie (Rozšířené vydání). Praha: Portál. • Uttley, L. , Stevenson, M. , Scope, A. , Rawdin, A. , Sutton, A. (2015). The clinical and cost effectiveness of group art therapy for people with non-psychotic mental health disorders: a systematic review and cost-effectiveness analysis. BMC Psychiatry, 15: 151, 10 -13. • Baptiste Leurent, B. , Killaspy, H. , Osborn, D. P. , Crawford, M. J. , Hoadley, A. , Waller, D. , King, M. (2014). Moderating factors for the effectiveness of group art therapy for schizophrenia: secondary analysis of data from the MATISSE randomised controlled trial. Soc Psychiatry Psychiatr Epidemiol. 49: 1703– 1710. • Epp, K. M. (2007). Outcome-Based Evaluation of a Social Skills Program Using Art Therapy and Group Therapy for Children on the Autism Spectrum. Children & Schools, 30(1), 27 -36.
Slidy níže zmíníme, když zbyde čas, nebo je vhodně zakomponujeme do úvodu
AT jako doplněk či rozšíření • O tom, že AT je vhodným doplňkem dalších terapeutických přístupů svědčí vznik mnoha speciálních kombinovaných typů: • MBAT – Mindfulness based art therapy • PCEAT – Person-centred expressive art therapy • ARTESUR – skupinová psychoterapie SUR s arteterapeutickým zaměřením
Jak se stát arteterapeutem Studium oboru arteterapie • Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ped. F – tříletý bakalářský obor arteterapie (jediné kompletní vysokoškolské vzdělání v tomto oboru) • MU v Brně, Ped. F – čtyřsemestrální doplňující pedagogický program v rámci programu celoživotního vzdělávání na katedře psychologie • V rámci studia (ve formě seminářů, volitelných předmětů) i na dalších univerzitách.
Jak se stát arteterapeutem Odborné kurzy • nejlépe garantované ČAA (Česká arteterapeutickou asociací) • Nyní například běží pětiletý výcvik ve skupinové psychoterapii SUR s arteterapeutickým zaměřením (ARTESUR).
- Slides: 25