EVROPA jezera AS 46 47 50 51 61

  • Slides: 12
Download presentation
EVROPA – jezera (AS 46 -47, 50 -51, 61, ADS 108 -111) 4 2

EVROPA – jezera (AS 46 -47, 50 -51, 61, ADS 108 -111) 4 2 1 6 3 5 1 – obecně zeměpisná mapa POJMENUJTE NEJVĚTŠÍ JEZERA EVROPY (1 -6). KE KAŽDÉMU JEZERU URČETE STÁT. JEZERO 5 ZASAHUJE DO 2 STÁTŮ. Do jakých typů zařazujeme tato jezera podle vzniku?

NEJVĚTŠÍ JEZERA EVROPY VYHLEDEJTE VŠECHNA JEZERA V ATLASE A URČETE, VE KTERÝCH STÁTECH LEŽÍ

NEJVĚTŠÍ JEZERA EVROPY VYHLEDEJTE VŠECHNA JEZERA V ATLASE A URČETE, VE KTERÝCH STÁTECH LEŽÍ pořadí jezero 1* (W 15) Ladožské (Ladoga) 17, 7 2 (W 18) Oněžské (Onega) 3 (W 26) rozloha (tis. km 2) pořadí jezero rozloha (tis. km 2) 11 IJsselmeer 1, 1 9, 6 12 Päijänne 1, 1 Vänern 5, 6 20 Blatenské jezero (Balaton) 0, 6 4 (W 35) Saimaa 4, 4 21 Ženevské (Lac Léman) 0, 6 5 (W 55) Čudsko-pskovské 3, 6 22 Bodamské (Bodensee) 0, 5 6 (W 80) Vättern 1, 9 30 Lough Neagh 0, 4 7 Bílé (Beloje) 1, 3 31 Gardské (Lago di Garda) 0, 4 8 Vygozero 1, 2 33 Skadarské 0, 4 9 Mälaren 1, 1 35 Ochridské 0, 3 10 Inari 1, 1 41 Neziderské (Neusiedler See) 0, 3 * Kaspické moře 371 tis. km 2 – největší jezero na Zemi. Severní břehy tvoří hranici Evropy a Asie, ale geograficky leží v Asii.

JEZERA EVROPY Dělení podle původu: • tektonicko – ledovcová (největší jezera jsou tektonického původu

JEZERA EVROPY Dělení podle původu: • tektonicko – ledovcová (největší jezera jsou tektonického původu a přemodelovaná erozí pevninského ledovce) • př. Ladožské, Oněžské, Vänern, Saimaa, Čudské-Pskovské, Vättern • tektonická (Blatenské) • ledovcová (Ženevské, Bodamské , jezerní plošiny – Finská, Meklenburská, Pomořanská, Mazurská, v ČR jezera na Šumavě) • reliktní (zbytková – oddělená od moří snížením mořské hladiny nebo zdvihem zemské kůry) , př. Kaspické moře*, IJseelmeer (umělé) • krasová – Plitvická jezera • sopečná – Laacher See (maarové jezero v pohoří Eifel)

LADOŽSKÉ JEZERO • (AS 78) rus. Ладожское озеро (Ladožskoje ozero) • Největší jezero Evropy

LADOŽSKÉ JEZERO • (AS 78) rus. Ладожское озеро (Ladožskoje ozero) • Největší jezero Evropy • 17 700 km² (s ostrovy 18 135 km²) • • délka 219 km, šířka 138 km max. hloubka 230 m objem 908 km 3 nadmořská výška hladiny 5 m • asi 660 ostrovů o celkové rozloze 435 km² • je splavné a součástí Bělomořskobaltské vodní cesty • největší přítoky Volchov a Svir • vodu odvádí řeka Něva 2 – Bělomořsko-baltská vodní cesta (227 km) – řeka Dolní Vyg, Vygozero, Oněžské jezero, řeka Svir, Ladožské jezero, řeka Něva

BODAMSKÉ JEZERO • (AS 66) něm. Bodensee, fr. Lac de Constance, it. Lago di

BODAMSKÉ JEZERO • (AS 66) něm. Bodensee, fr. Lac de Constance, it. Lago di Costanza nebo Lago Bodanico, ang. Lake Constance) • 2. největší jezero Alp (E 22) (1. Ženevské) • Německo (DEU 1), Švýcarsko (CHE 2Ženevské), Rakousko (AUT 1) • 536 km² (d 63 km, š 14 km) • • max. hloubka 254 m , hladina 396 m n. m. • 3 větší ostrovy : Mainau ("květinový" ostrov- pobřeží 273 km – cyklistika, in-line brusle , Reichenau (3 kláštery , UNESCO) a Lindau protéká řeka Rhein [Rýn] významná města : Konstanz, Friedrichshafen (vzducholodě Zeppelin – vyhlídkové lety, muzeum), Lindau (DEU), Bregenz (AUT) –přístavy (vodní botanická zahrada) • • doprava na jezeře) 4 – politická mapa Bodamského jezera (AS 67) KTERÉ 2 SPOLKOVÉ ZEMĚ NĚMECKA LEŽÍ U BODAMSKÉHO JEZERA? KTERÁ 1 SPOLKOVÁ ZEMĚ RAKOUSKA LEŽÍ U BODAMSKÉHO JEZERA? KTERÉ 3 KANTONY ŠVÝCARSKA LEŽÍ U BODAMSKÉHO JEZERA?

IJSSELMEER (AS 66) • Největší umělé jezero Evropy • provincie : Severní Holandsko, Frísko,

IJSSELMEER (AS 66) • Největší umělé jezero Evropy • provincie : Severní Holandsko, Frísko, Flevoland • 1 100 km² • max. hloubka 7 m • vznik – 1932 přehrazením mořského zálivu Zuiderzee (hráz Afsluitdijk-32 km) • Poldery – Wieringermeer (1927 -1931, 200 km²) – Noordoostpolder (1937 -1942, 460 km²) – Flevopolder (1950 -1969, 970 km²) • 1976 plocha zmenšena o Markermeer (hráz Houtribdijk-28 km) 4 – Ijsselmeer -mapka polderů a hrází projektu Zuiderzeewerken CO JE TO POLDER?

PLITVICKÁ JEZERA • chorv. (AS 66) Plitvička jezera • nejkrásnější krasová jezera • UNESCO

PLITVICKÁ JEZERA • chorv. (AS 66) Plitvička jezera • nejkrásnější krasová jezera • UNESCO 1979, 2000 : Národní park (1949 – 297 km ) v krasové oblasti, jezera, jeskyně, vodopády. 2 • 217 ha (16 větších jezer ) – 12 Gornja j. , 4 Donja j. • max. hloubka Kozjak (46 m) • nejvýše položené – Prošćansko j. (636) • nejníže položené – Novakovića Brod (503) • 5 řek : Korana, Crna, Biela, Plitvica (78 m • vysoký vodopád Veliki Slap), Rječica (8 jezer – největší Kozjak) Turistika (200 tis. turistů ročně) – chodníčky • Kozjak (81, 5 ha) - parník • Prošćansko jezero (68 ha) – „bus“ – kyvadlová doprava 5 – Plitvická jezera z ptačího pohledu Zajímavost : U Plitvických jezer se natáčely některé scény z filmu Poklad na Stříbrném jezeře: Střibrné jezero a jeskyně s pokladem: jezero Kaludjerovac, Bandité chtějí pověsit Freda Engela: jezero Galovac, Přestřelka u Stříbrného jezera: jezero Kozjak

SOPEČNÁ JEZERA 6 – jezera : 3 Dauner Maare (Gemündener, Weinfelder, Schalkenmehrener) 7 –

SOPEČNÁ JEZERA 6 – jezera : 3 Dauner Maare (Gemündener, Weinfelder, Schalkenmehrener) 7 – Největší maarové jezero Laacher See (3, 3 km 2) JEZERA LEŽÍ V POHOŘÍ EIFEL. VE KTERÉ SPOLKOVÉ ZEMI NĚMECKA? (AS 66, 68) CO JE MAAR?

VÝZNAMNÁ EVROPSKÁ JEZERA KE KAŽDÉMU JEZERU PŘIŘAĎTE STÁTY – nejdříve bez atlasu, poté kontrola

VÝZNAMNÁ EVROPSKÁ JEZERA KE KAŽDÉMU JEZERU PŘIŘAĎTE STÁTY – nejdříve bez atlasu, poté kontrola a doplnění s atlasem jezero státy jezero Blatenské Lough Neagh Prespanské (3) Bodamské (3) Mälaren Saimaa Bolsenské Mamry Skadarské (2) Čudsko-pskovské (2) Mjøsa Śniardwy Gardské Müritz Thunské Ijsselmeer Neuchatelské Topozero Inari Neziderské (2) Trasimenské Ladožské Ochridské (2) Vänern Lago di Como Oněžské Vättern Lago Maggiore Päijänne Vierwaldstättské Loch Lomond Pielinen Vygozero Loch Ness Plitvická j. Ženevské (2) Pozn. – u mezinárodních jezer je v závorce uveden počet států, u názvů jezer preferován český vžitý název státy

VÝZNAMNÁ EVROPSKÁ JEZERA KE KAŽDÉMU JEZERU PŘIŘAĎTE STÁTY – nejdříve bez atlasu, poté kontrola

VÝZNAMNÁ EVROPSKÁ JEZERA KE KAŽDÉMU JEZERU PŘIŘAĎTE STÁTY – nejdříve bez atlasu, poté kontrola a doplnění s atlasem - ŘEŠENÍ jezero Blatenské státy jezero státy Lough Neagh GBR (NIR) Prespanské (3) MKD, ALB, GRC Bodamské (3) HUN DEU, AUT, CHE Mälaren SWE Saimaa FIN Bolsenské ITA Mamry POL Skadarské (2) ALB, MNE Čudsko-pskovské (2) RUS, EST Mjøsa NOR Śniardwy POL Gardské ITA Müritz DEU Thunské CHE Ijsselmeer NLD Neuchatelské CHE Topozero RUS Inari FIN Neziderské (2) AUT, HUN Trasimenské ITA Ladožské RUS Ochridské (2) ALB, MKD Vänern SWE Lago di Como ITA Oněžské RUS Vättern SWE Lago Maggiore ITA, CHE Päijänne FIN Vierwaldstättské CHE Loch Lomond GBR (SCO) Pielinen FIN Vygozero RUS Loch Ness GBR (SCO) Plitvická j. HRV Ženevské (2) CHE, FRA Pozn. – u mezinárodních jezer je v závorce uveden počet států, u názvů jezer preferován český vžitý název

EVROPA– zdroje 1 • http: //cs. wikipedia. org/ Obr. 1 - [cit. 2013 -09

EVROPA– zdroje 1 • http: //cs. wikipedia. org/ Obr. 1 - [cit. 2013 -09 -30]. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Europe_topography_map. png> Licence: Creative Commons Attribution Share. Alike 3. 0, Autor: San Jose Obr. 2 - [cit. 2013 -09 -30]. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: White_Sea_Canal_map. png>. Licence: Creative Commons Attribution Share. Alike 3. 0, Autor: Norman. Einstein Obr. 3 - [cit. 2013 -09 -30]. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Karte_Bodensee. png>. Licence: Creative Commons Attribution Share. Alike 3. 0, Autor: Tschubby Obr. 4 - [cit. 2013 -09 -30]. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Zuiderzeewerken-NL. png>. Licence: Creative Commons Attribution Share. Alike 3. 0, Autor: Dedalus Obr. 5 - [cit. 2013 -09 -30]. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Plitvicer_Seen_1. jpg>. Creative Commons Attribution Share. Alike 3. 0, Autor: Ultratomio (foto: Henning Schröder) Obr. 6 - [cit. 2013 -09 -30]. <http: //cs. wikipedia. org/wiki/Soubor: Maare. jpg>. Licence: Creative Commons Attribution Share. Alike 3. 0, Autor: Martin Schildgen Obr. 7 - [cit. 2013 -09 -30]. < http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Laacherseeglider. jpg>. Licence: Creative Commons Attribution Share. Alike 3. 0, Autor: USEBlackbird

EVROPA – zdroje 2 • • Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013 -09 -30].

EVROPA – zdroje 2 • • Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013 -09 -30]. Dostupné z WWW: http: //cs. wikipedia. org/ • • Evropa. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Evropa> Státy Evropy. < http: //en. wikipedia. org/wiki/Europe> Největší jezera Evropy. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Nejv%C 4%9 Bt%C 5%A 1%C 3%AD_jezera_v_Evrop%C 4%9 B_podle_rozlohy> Jezera Evropy. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Geografie_Evropy#Jezera> Ladožské jezero. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Lado%C 5%BEsk%C 3%A 9_jezero> IJsselmeer. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/IJsselmeer> Bodamské jezero. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Bodamsk%C 3%A 9_jezero> Plitvická jezera. < http: //cs. wikipedia. org/wiki/Plitvick%C 3%A 1_jezera> • • https: //maps. google. cz/maps? hl=cs&tab=wl – Google mapy http: //cs. wikipedia. org/wiki/ISO_3166 -1 - kódy států http: //en. wikipedia. org/wiki/Lists_of_countries - seznam států světa http: //cs. wikipedia. org/wiki/Sv%C 4%9 Btov%C 3%A 9_d%C 4%9 Bdictv%C 3%AD – světové dědictví UNESCO • Ondrejka, Kliment ; Lacika Ján. Neživá příroda (Rekordy Evropy). Košice: Mapa Slovakia Plus, s. r. o. 2005. 1. vydání, ISBN 90 -9067 -118 -4 • Bičík, Ivan a kol. Regionální zeměpis světadílů. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o. , 2003. 1. vydání, ISBN 80 -86034 -43 -7 Bičík, Ivan a kol. Makroregiony světa. Regionální geografie pro gymnázia. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o. , 2010. 1. vydání, ISBN 978 -80 -86034 -78 -2 Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o. , 2000. 1. vydání, ISBN 80 -86034 -44 -5 Kašparovský. Karel. Zeměpis II. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT, s. r. o. , 2008. 1. vydání, ISBN 978 -80 -253 -0585 -0 Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s. , 2004. 1. vydání, ISBN 80 -7011 -730 -3 Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978 -80 -902282 -6 -9 • • • Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.