etina nerodilch mluvch Barbora Kukrechtov barbora kukrechtovaff cuni
Čeština nerodilých mluvčích Barbora Kukrechtová barbora. kukrechtova@ff. cuni. cz
Základní pojmy Mezijazyk Chybová analýza s oporou o korpus Akviziční korpusy
m. EZIJAZYK Interlanguage (mezijazyk) – 1972, H. Selinker • Už dříve: P. Corder – idiosynkratický dialekt, přechodná kompetence, Nemser – aproximativní systémy Mezijazyk: • Strukturovaný systém jazyka, který si žák vytvořil a jímž disponuje v jednom daném stadiu osvojování jazyka • Mezijazykové kontinuum (série systémů)
ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA TEORIE MEZIJAZYKA Jazykový systém, jímž disponuje osoba osvojující si druhý/cizí jazyk, se v kterémkoli okamžiku odlišuje od L 1 i L 2 Tento systém se mění, změny si lze představit jako sled stadií Tyto systémy se u žáků na téže úrovni ovládání cílového jazyka zhruba podobají
PROCESY V MEZIJAZYKU Transfer L 1 Nadměrná generalizace pravidel L 2 Transfer výuky - efekt špatného učení a procvičování Strategie učení - zjednodušení systému, ignorace části inputu Strategie komunikace žáka v L 2 Společný jmenovatel: zjednodušení (redukce počtu hypotéz k ověřování)
FOSILIZACE Fosilizace – ustálení na jisté úrovni, kterou nelze další výukou změnit • Až 95 % žáků L 2 nedospěje k plnému osvojení L 2 • Fosilizace pravidla odlišného od L 2 se projeví chybou • Někdy se může podařit korektní vyjádření, ale v situacích náročných (když se žák soustředí na obsah apod. ) se sklouzne k chybě Příčiny různé: žák nevěří, že potřebuje rozvinout svůj mezijazyk pro efektivní komunikaci; omezení dané věkem apod.
ZÁKLADNÍ RYSY MEZIJAZYKA Propustnost = pravidla jsou v každé fázi přístupná změnám (u L 2 je propustnost vyšší než u L 1, v případě fosilizace dochází k její ztrátě) Dynamika = stálé změny pravidel, rozšiřování jejich platnosti (nové pravidlo se užívá nejdříve v omezeném kontextu, teprve postupně se šíří – srov. inverze) – nestabilita mezijazyka Systematičnost = užívání mezijazyka vykazuje pravidelnosti, často odlišné od L 2 – proto je nelze hodnotit (jen) z hlediska L 2 (jako chybové)
Chybová analýza P. Corder (1967, 1971) – viz The Edinburg Course in Applied Linguistics, 1974, sv. 3 C. James. Errors in Language Learning and Use. Exploring Error Analysis. 1998 K. Šebesta, S. Škodová (eds. ). Čeština – cílový jazyk a korpusy. Liberec 2012
Mezijazyk, jazyková neznalost, chyba Odlišnost MJ a L 2 (neznalost L 2): • Vyhýbání • Kompenzace (zahrnuje i chyby) Kritéria chyby: • (Ne)gramatičnost • (Ne)přijatelnost (musí brát v úvahu kontext, řadu podmínek, i velmi vzácné) • (Ne)správnost (metalingvistické rozhodnutí) • Cizost a nevhodnost
Přínos CHYBOVé ANALÝZy pomáhá v určení lingvistického druhu chyb pomáhá v určení možné příčiny chyb • vývojová, interferenční etc. – viz Selinker výše • detailněji např. u vývojových J. Richards (ed. ). Error Analysis. 1974: • nadměrná generalizace • nedbání na omezenost pravidla • neúplné uplatnění pravidla • falešná hypotéza mění postoj k chybám v projevu žáků – pramen informací, nástroj ověřování hypotéz
Vymezení chyby Výsledek odchylující se od předepsané, očekávané normy Postup neodpovídající postupu předepsanému, žádoucímu apod. Postup n. výsledek neodpovídající záměru, nefunkční apod. Problém u jazykových chyb: • Je to velký město! • Je tam hodně sklepů. (hrobka, obchod) • Radio je taky na skříni. U L 1 zpravidla: odchylka od standardu/spisovného jazyka U L 2 problémy: psaná norma nevhodná pro chyby v orální produkci; proto vágnější určení – odchylka od normy/úzu dospělého rodilého mluvčího
Chyba – definice Corder (1973) – popis takového znaku žákovského projevu, který se liší od projevu rodilého mluvčího Dulayová (1982) – se odchyluje od nějakého vybraného standardu jazykové performance dospělých Lennon (1991) – formy nebo kombinace forem, které by ve stejném kontextu a za obdobných podmínek produkce rodilý protějšek s velkou pravděpodobností nepoužil Brown (2000) – zřetelná deviace od gramatiky dospělých rodilých mluvčích
DRUHY CHYB Překlep/přeřeknutí – mluvčí je sám snadno a bez upozornění opraví (škoal – škola) Performanční chyba (mistake) – mluvčí ji opraví, je-li na ni upozorněn: • Performanční chyby prvního řádu – stačí upozornit, že je v textu chyba • Performanční chyby druhého řádu – mluvčí potřebuje další pomoc, např. lokalizaci chyby, určení jejího typu apod. (na tomhle řádku, chyby v tvarosloví, ve skloňování atd. ) Chyba kompetenční (error) – nezáměrná odchylka, kterou mluvčí nemůže opravit bez dalšího poučení Solecismy – „chyby“ proti pravidlům stanoveným puristickou kodifikací
CHYBOVÁ ANALÝZA – 5 KROKŮ sebrat korpus jazyka (velikost, medium, věk, L 1, úroveň vývoje etc. ) chyby identifikovat a lokalizovat klasifikovat a popsat vysvětlit (uvést příčiny, viz Selinker - transfer L 1, nadměrná generalizace pravidel L 2, transfer výuky, strategie učení se, strategie komunikace žáka v L 2) zhodnotit (jejich závažnost) – podstatné pro pedagogické využití
SBĚR - KRITÉRIA Vázaná k žákovi: věk, pohlaví, L 1, úroveň ovládání L 2, další jazyky, podmínky osvojování L 2 Vázaná k textu: téma, žánr, rozsah, médium Vázaná k produkci/sběru: autentičnost/způsob elicitace, podmínky produkce (pomůcky), podmínky sběru apod.
i. DENTIFIKACE Lokalizace – určení chybového úseku textu – slovo, morfém, úsek věty, odkázání přes hranici Rekonstrukce podle dospělého rodilého mluvčího (už překračuje identifikaci ve směru k popisu) Problém – chybí autoritativní interpretace • Kdyby citila na tebe zlobna • Kdyby cítila na tebe zlost • Kdyby se cítila na tebe rozzlobená • Kdyby se na tebe zlobila
Chyby zjevné a skryté (corder) Zjevné – Vidím sestrou Skryté – Co děláte večer? – Jsem student
Popis chyby Popis má umožnit: • kategorizovat chyby a analyzovat je systematicky z hlediska cílového jazyka • mluvit o nich (zpřesnit intuitivní ponětí o nich) • analyzovat jejich užívání Systém popisu by měl být: • propracovaný, komplexní vs. • jednoduchý, uživatelsky přátelský (pro studenty nelingvisty)
Taxonomie lingvistické Rovina – zvuková, grafická, morfologická, syntaktická, lexikální, diskurzní Lexikální x gramatické chyby Gramatické dále členěny: tvar, valence, mluvnické kategorie – osoba, číslo, čas apod. Mnoho různých přístupů Nepokrývá vše stejně detailně, často reflektuje témata probíraná ve výuce, popř. - relevantní pro výzkum
Taxonomie podle změny povrchové struktury Dulay, Burt, Krashen (1982) Vynechání (jen negramatické, lišit od elipsy): Petr student. Raduju z toho. • Typické pro začátečníky. Autoři sem řadí i „vynechání“ neosvojeného morfému, např. –s v 3. os. sg. Přidání: Petr je Rus. On je dobrý student. • Typické pro pokročilejší studenty. • Často přílišná generalizace (viděl je ho), zdvojení (Tady je kniha, kterou jsi mi dal ji), nedbání výjimek. Chybná forma/chybný výběr: Tatínek rád spá. Ztratil jsem silnici (místo cestu). Vidím ona. Chybné pořadí: Proč ptáš se? Smíšení: Mám rád chodím na procházky.
Chybová anotace v CZESL – rovina 1 nesprávná flexe: spám málo; tři měsíců nesprávný slovní zaklad: kočka se jmemuje; libila se mi; musiš to posvětlit neemendovatelné, „vymyšlené“ slovo: je tam hodně jinaků cizí slovo: jím rád eggs; byla v hangu, jdu do shopa prefix oddělený mezerou a předložka bez mezery: Petr při jde; dolesa neoprávněně rozdělená kompozita“ český anglický slovník jiná chyba týkajici se hranice slova: mochezky; atak obecněčeský tvar: dobrej film knižní, nářečni, slangový, hyperkorektní výraz: holka s hnědými očimi
Chybová anotace v CZESL – rovina 2 narušení shody: máme hezkých psa; Petr vařím oběd chyba ve vyjádření syntaktické závislosti: věřím učitelku; káva bez mléko; bojím se jí zavolám chyba v zájmenném odkazu: paní, jenž jsem potkal chyba v analytickém slovesném tvaru a složeném přísudku: Jana bude dělá; guláš bylo chutná mi; začal pracuje chyba v reflexivním výrazu: smála si; narodila jsem v Petrohradu
Chybová anotace v CZESL – rovina 2 chyba v negaci: mám žádný čas; on ne velký chyba v lexiku a frazeologii: jsem Vietnam; kupuju housenky chyba v užití gramatické kategorie: celé dopoledne uvařím oběd; do polévky dáme čočky obecněčeský tvar: viděli jsme hezký holky knižní, nářeční, slangový výraz: rozbil se mi hadr výplňkové slovo jako „diskursní marker“: no, teda, jo rozvrácená konstrukce: zkušební důvtip může tě řídit
Vysvětlení chyb Interferenční/interlingvální (intrusivní vs. inhibiční interference) Intralingvální/vývojové Učební (transfer z výuky – chybné vysvětlení, chybná prezentace) Vyplývající z komunikačních strategií: využívání verbálních i neverbálních postupů pro zprostředkování významu, k jehož vyjádření v L 2 nemá mluvčí k dispozici prostředky (kompenzační strategie) Problém: řada chyb vícezdrojových (líbím se Prahu – Chyba interferenční? Vývojová? )
Intralingvální chyby (např. J. Richards (ed. ). Error Analysis. 1974) chybná analogie (znám – prám – spám) falešná hypotéza neúplné uplatnění pravidla (Marie byla nemocný) zneužití redundance (Viděl jsem Karla. Neznáš? ) přehlédnutí souběžných omezení (Je to nízko kluk) hyperkorektnost nadměrná generalizace (To jsou pět knihy)
Vyvolané chyby / Chyby z výuky (induced errors) Vznikají v důsledku učebních aktivit: • chybného vysvětlení • chybné prezentace v učebnici • nedostatečné kontextualizace
Otázky pro evaluaci Výběr chyb – všechny? Kritérium hodnocení Metoda hodnocení (škála? ) Hodnotitelé – rodilí mluvčí? Učitelé? Kolik?
Evaluace chyb Míra závažnosti: • Lingvistické hledisko • Frekvence chyb • Frekvence struktur zasažených chybou • Vliv na komunikaci Někdy i: • Nápadnost • Dráždivost
Hodnocení chyb - příklady Lingvistické hledisko (gramatičnost): • např. jak velká část struktury je chybná; jde o chybu lokální, nebo globální; jde o chybu zasahující potenciálně více kontextů? Frekvence: • počet chyb; hustota chyb (různých); důslednost chyb Frekvence struktur: • chyby ve frekventované struktuře vážnější Vliv na komunikaci: • snížená srozumitelnost (dvojznačnost apod. ), • snížená komunikativnost (pragmatické významy) Nápadnost Dráždivost • rozdíly např. ve zdvořilosti
Chybová analýza s oporou o korpus Velké objemy jazykových dat v jednotném formátu Velká variabilita dat se zaznamenanými proměnnými (s velkým množstvím soustavně zaznamenávaných metadat) Systematické taxonomie chyb Chybová anotace řízená anotátorskou shodou a kontrolovatelná zčásti automaticky Analýza se opírá nejen o chybová vyjádření, ale i o korektní vyjádření žáků, může sledovat i nadužívání a podužívání prostředků apod.
Akviziční korpusy češtiny AKCES: http: //akces. ff. cuni. cz/
Doporučená literatura James, C. Errors in Language Learning and Use. Exploring Error Analysis. Longman 1998. Granger, S. ; Hung, J. ; Petch-Tyson, S. (eds. ). Computer Learner Corpora, Second Language Acquisition and Foreign Languiage Teaching. John Benjamins 2002. Šebesta, K. ; Škodová, K. (eds. ). Čeština – cílový jazyk a korpusy. Liberec 2012.
Analýza jazyka žáků – další možnosti Doporučená literatura: ELLIS, R. ; BARKHUIZEN, G. Analysing Learner Language. OUP, 2005
zaměření Kompetence nerodilého mluvčího: Implicitní • znalost hotových jednotek (schopnost si je vybavit) • znalost pravidel (podvědomá) Explicitní • analytická (povědomí o pravidlech) • metajazyková (terminologie apod. )
Data pro výzkum Neverbální reakce žáků na jazyková data (reakční čas, porozumění, soudy o gramatičnosti – test) Jazykové projevy žáků (měly by odpovídat obvyklému a předpokládanému užití) • Plně autentické • Klinicky elicitované (velmi široké pásmo, různý stupeň řízenosti projevy, pečlivosti, pozornosti věnované formě) • Experimentálně elicitované Zprávy žáků o jejich vlastním učení (dotazníky, rozhovory, vlastní pozorování, hodnocení apod. )
Výběr možných typů analýz Analýza chybová Konverzační analýza – střídání, sekvence, oprava
Výběr možných typů analýz II Analýza závazného výskytu (užívána pro zkoumání pořadí osvojování morfémů, v zásadě míra přesnosti užití) – např. úkol sepsat příběh podle komiksu, určit morfém, místa obligatorního výskytu, pak dělit počet korektní užití počtem míst, násobit stem = procenta přesnosti Frekvenční analýza – počítá frekvenci alternativních prostředků jazyka, užitečná pro výzkumy jeho variability, popř. vývojových změn (stadií vývoje, pořadí osvojování). Vhodné je mít materiál z longitudinálního sledování žáků, lze i pseudolongitudinální. Např. sepsat sledované proměnné, rozdělit data do fází, identifikovat prostředky, alternativy, vypočítat frekvenci atd.
Výběr možných typů analýz III Funkční analýza – jazykový výraz + analýza funkcí, které v projevech žáka plní vs. Význam + analýza způsobů jejich jazykového vyjádření (třeba člen vs. Ilokuční funkce) Analýza zjišťující přesnost (např. užití gramatických forem v místech obligatorního výskytu), komplexnost (např. rozsah užití podřadnosti) či plynulost (počet slabik za minutu, délka pauz, frekvence hezitačních zvuků apod. ) vyjadřování
Výběr možných typů analýz IV Analýza interakční – analýza těch interakcí, které mají relevanci pro OL 2: vyjednávání významu, komunikační strategie (např. vyhýbání, opis, vědomý transfer, nápodoba, žádost o pomoc), náprava chyby
shrnutí Je nutné zvážit, kterou složku jazykové kompetence chceme sledovat, podle toho zvolit postup analýzy Data – neverbální, jazykové projevy, zprávy žáků o učení Jazykové projevy – podle cíle volíme projevy autentické, klinicky elicitované nebo experimentálně elicitované Frekventované analýzy: chybová, analýza závazného výskytu, frekvenční analýza, funkční analýza, analýza přesnosti, komplexnosti či plynulosti projevu, analýza interakční, analýza konverzační V zásadě jakákoli jazyková analytická procedura může být využita i v aplikované lingvistice při analýze L 2
- Slides: 40