Etika v organizaci 23 5 2009 Etika v

Etika v organizaci 23. 5. 2009

Etika v organizaci n začíná a končí lidmi, kteří v ní pracují n etické principy musí být integrovány s personálními zásadami – s personální politikou a s její realizací

Manažerská etika n takové úsilí pracovníků, které promítá zásady etiky do všech fází rozhodování a řídící práce n i když hovoříme o etické aktivitě všech pracovníků, efektivnost celého úsilí je závislá především na manažerech, kteří svému kolektivu dávají příklad a určují prostor, rozsah úkolu a etická kritéria

Manažer n Osobnost manažera je jedním z nejdůležitějších východisek manažerské etiky a rozhodující měrou ovlivňuje morální klima v podniku. n Manažer musí být: kreativní, flexibilní, koncepční, komunikativní – zároveň by měl být osobností mravně vyspělou a silnou n Manažer je také ten, kdo je odpovědný za práci jiných, jeho posláním není poroučet lidem, ale být odpovědným, přispívat lidem v práci svojí odpovědností a aktivitou, být obecně tím, kdo pomáhá.

Odpovědnost manažera n za postavení organizace v ekonomickém okolí n odpovědnost k vlastníkovi organizace n odpovědnost za zabezpečení zaměstnanců n odpovědnost za zabezpečení vlastní rodiny n spoluzodpovědnost za životní prostředí

Faktory ovlivňující etické jednání v podnikatelském prostředí Individuální vlivy a postoje Etické jednání Vnější prostředí Organizační podmínky

Vnější prostředí tvoří: n životní prostředí n veřejnost n politicko-správní prostředí n kulturně výchovné prostředí n média n podnikatelské prostředí

Organizační podmínky zahrnují: n organizační strukturu n organizační normy a směrnice n skupinové normy n organizační kulturu n systém odměn a trestů n kodexy pro etiku n úroveň manažerů v organizaci

Mezi individuální vlivy řadíme: n hodnotový systém a postoj jednotlivce n umístění kontroly (vnitřní x vnější) n případný machiavelismus n úroveň a stupeň morálního vývoje n svědomí n emoční zralost n vnitřní přesvědčení o významu etického jednání

4 základní typy manažerů podle jejich postoje k etice: n ekonomisté n konvencionisté n idealisté n reformisté

Způsob uplatňování autority managementu n Problematikou způsobu uplatňování autority managementu v různých stadiích morálního růstu podniku se ve svém rozsáhlém výzkumu zabýval Richard H. Guerrette.

Interakce autority managementu a podřízených Stadia morálního růstu Způsob uplatňování autority Odpovídající vzorec chování Postoj pracovníků Vyhýbání se trestu donucovací odcizení vyhýbavý Instrumentální směna odměňovací kalkulace utilitatristický Mezilidská konformita normativní morální snaživý, uspokojivý Společenská úmluva racionální zavazující se důvěryplný Univerzální etické principy kolegiální kooperativní Ideálně vstřícný

Team buiding (teorie budování týmů) n Výkonnost týmu ovlivňují obecně čtyři zásadní faktory: n 1. společný cíl n 2. klima v týmu n 3. jednota práv n 4. různost rolí

Management interpersonálních konfliktů n etické vedení managementu se prakticky realizuje zejména při řešení etických problémů a dilemat interpersonálního charakteru n teorie managementu interpersonálních konfliktů spočívá v přiřazení a použití odpovídajícího manažerského stylu pro řešení konkrétní situace, která vykazuje určité obecné znaky a lze ji standardizovat do určitého typu n pozn. : univerzální managerský styl, vhodný pro řešení naprosto všech situací patrně neexistuje

5 základních stylů jednání managementu v interpersonálních konfliktech n integrativní styl n úslužný styl n dominantní styl n vyhýbavý styl n kompromisní styl

Etický rozhodovací proces – obecné kroky: n 1. shromažďování informací n 2. definování problému n 3. identifikace zainteresovaných stran n 4. určení následků n 5. rozpoznání závazků n 6. zvážení vlastního charakteru a čestnosti n 7. návrh možných alternativ n 8. kontrola vlastního svědomí

Model managerského rozhodování DILEMA Požadavek rozhodnutí PROSPĚŠNOST Převyšuje celkový přínos náklady? ANO SPRAVEDLNOST Jsou přínos a náklady spravedlivě distribuovány? PRÁVA Jsou respektována lidská práva? NE ANO NE

Neetické jednání na pracovišti mobbing n z angl. to mob (obtěžovat, dotírat) n o rozšíření pojmu se zasloužil švédský lékař Heinz Leymann, který v roce 1984 začal publikovat články o psychickém týrání na pracovišti n jedná se o psychoteror na pracovišti, který je iniciován a řízen kolegy, popř. nadřízeným (bossing) s cílem někoho poškodit aktivním a trvalým tlakem po delší dobu

Lobbing n lobování je přesvědčování nebo ovlivňování osob, které mají o něčem rozhodovat n vedení aktivit k ovlivňování veřejných představitelů a zejména členů zákonodárného sboru za účelem prosazení vlastních zájmů n je to využití osob nebo skupin jako formálních představitelů podniku nebo skupiny podniků vůči politickým představitelům, poslancům, senátorům, státním úředníkům, radním a členům zastupitelstev s cílem ovlivnit jejich rozhodování

Etické zásady pro lobování respektování „veřejného zájmu“ n respektování dlouhodobého zájmu, který přinese celospolečenský efekt n využívání pravdivých („nelživých“) informací n korektnost n transparentnost n