Estetika I Barbora ebkov rebbarboraemail cz 731 588

Estetika I Barbora Řebíková (rebbarbora@email. cz, 731 588 021)

Úvod do filosofického a estetického myšlení

Co je to filosofie? Co je to estetika?

Filosofie • • Etymologická pomoc Filosofové si často pomáhají etymologií a vykládají význam slov z jejich původu. filein a sofia. Filein sofia = milovat moudrost Nejen moudrost sofia ale i fronésis

sofia a fronésis chronos a kairos • Sofia = teoretická moudrost. Schopnost správně přemýšlet o povaze věcí a světa. Rozvažuje o obecných věcech a vede k vědění. • Fronésis = rozvaha, praktický rozum, prozíravost (V Aristotelově etice – základní ctnost)

fronésis • Fronésis se získává časem a zkušeností: • „Mladí lidé mohou dosáhnout dokonalosti v geometrii a v matematice, ale zdá se, že prozíraví (fronimoi) být nemohou. Prozíravost se totiž týká jak obecných věcí, tak jednotlivých, a jednotlivé věci se poznávají zkušeností, která mladým lidem chybí, neboť vyžaduje jistý čas. “ • (Aristoteles, Etika Nikomachova, 1142 a)

filosofie • Nikoli vlastnění, ale milování moudrosti. Vztahování se k ní, toužení a usilování o ní. • Co to ale je? Co je to filosofie je otázkou proslulou a zároveň již filosofickou. • „Jedna z nejsnazších možností, jak ji zodpovědět, tkví v prohlášení, že filosofie je to, co dělají filosofové a v poukázání na díla Platóna, Aristotela, Descarta, Huma, Kanta, Russella, Wittgensteina, Sartra a dalších slavných filosofů. “ (Nigel Warburton, Philosophy, Routledge 1995)

Logos x mythos • Co to znamená užití logu a co mu předcházelo? Co je to logos? • Se vznikem logu se pojí samotný počátek filosofie a vědy.

mythologie • Před filosofií • Mythos = slovo, vyprávění, řeč • Logos = slovo, vyprávění, řeč • Jaký je mezi nimi rozdíl? • Různé výklady stejné skutečnosti. . .

Projevy mýtu v současném myšlení • …jeden z mnoha příkladů – hledání druhé poloviny.

Zrod filosofie (jedna z možných odpovědí) Překonání mytického výkladu světa Racionální výklad světa pomocí logu Logos – předmětné myšlení Předmět – před-metá výsek skutečnosti a nikoli její celek jako mýtus. • logos, postupně ohraničené oblasti otázek, jasné metody hledání odpovědí - věda • Rozkouskování skutečnosti • •

. . . jiné počátky filosofie • Kierkegaard: filosofie vznikla ze zoufalství • Martin Buber: filosofie začínám tam, kde je otřesen náš každodenní život vpádem nějaké nečekané události např. katastrofy, havárie, války, ztráty, nemoci atd. a kdy si začínáme klást otázky o sobě a o světě. (Proč jsem a žiji? Jak bych se měl chovat a proč bych se měl chovat dobře atd. )

Problém uvádění do filosofie • Překonání mýtu, vznik logu (a pojmů) • Při uvádění do filosofie stojí ten, kdo se pokouší do ní uvést někoho jiného před nelehkým úkolem. Problém spočívá v tom, že ve filosofii svým způsobem už všichni jsme. Všichni používáme logos a pojmy (spravedlnost, statečnost, moudrost, dobro a zlo a mnohé další) • Tyto pojmy mají dlouhou tradici a historii užívání. • Řecké dědictví pojmového myšlení je vlastní každému myslícímu Evropanovi. • Jak se tedy z filosofie vymanit, opustit filosofické myšlení a spolu s někým do něj teprve vstoupit?

přístupy • Dějinný – dějiny filosofie, antika – současnost, přehled autorů, děl, myšlenek • Systematický – zaměření na konkrétní téma či problém, přehled řešení napříč dějinami

Filosofie x věda • Vědy se postupně vydělily z filosofie. Původně filosofické otázky či problémy přebrala věda, která neustále zlepšovala metody k dosažení cílů. • Vědy si postupně skutečnost rozdělily. • Filosofie nadále nemá co říci k vědeckým definicím a postupům, ani to není v jejích silách. Zodpovídání vědeckých otázek náleží pouze vědě.

Filosofie x věda • Věda však nedokáže svými prostředky odpovědět na to, co být má a co ne. • A to ani v doméně vědy.

… • Např. embryologie nám řekne, co embrya jsou a jak vznikají.

… • Embryonální technologie • technické dovednosti, které jsou výzkumníci schopni s embryi provádět. Mohou vytvořit embryo v laboratoři technikami IVF či klonováním. Mohou udržet embrya v laboratoři živé, nebo je mohou zamrazit.

… • Filosofie - „Embryonální“ etika • Rozdíly mezi technickou nemožností a morální nemožností. • Morální správnost. • Morální filosofie nemůže říci, co embryo biologicky je a ani nemůže říci, co všechno je technicky s embryem možné dělat. • Odpovídá však na otázky, co by se dělat mělo a co ne a to i v doméně vědy.

. . . • Mnohé otázky nejsou pouze vědecké, biologické, lékařské, ale také zároveň náboženské a filosofické. Odpovědi nemají dopad pouze na vývoj vědy nebo lékařský výzkum, ale v podstatném smyslu na celou lidskou společnost a její kulturu.

. . . • Filosofie rozšiřuje náš pohled na skutečnost a umožňuje nám ji lépe vidět a chápat. Tím sice znesnadňuje naše rozhodování, ale napomáhá k rozhodování správnému.

Estetika • Co je to estetika? • Co je předmětem estetiky? • Čím se zabývá? Jaká jsou její tradiční a současná témata?

… • Estetika, filosofie a umění jsou sebereflektující disciplíny, tudíž definování svého vlastního předmětu zkoumání patří mezi jejich úkoly.

… • „Když člověk začal uvažovat o problematice estetiky, existovaly již lidské výtvory, které v sobě nesly příznaky estetického ztvárnění. Ještě řadu staletí však neměla tato oblast své pojmenování, které má nyní a po řadu staletí byl předmět estetiky různě rozšiřován, zužován, nahlížen z mnoha stran a porůznu interpretován. V důsledku toho nacházíme v dějinách estetického myšlení nejrozmanitější definice estetiky a jejího předmětu. “ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 9)

Pojem „estetika“ • 1750 – Alexander Baumgarten – „Aesthetica“ • Nový pojem - starý význam Baumgartenův pojem „estetika“ neoznačuje nic nového. Označuje zkoumání a zájem o…? Co označuje? Co je předmětem estetiky?

… • Základní okruh úvah týkajících se estetiky se soustřeďoval především k hledání příčin zvláštního požitku, který pociťujeme jak při vnímání některých přírodních jevů, tak i některých lidských výtvorů, zejména z oblasti umění; nejčastěji se v souvislosti s tím hovoří o kráse jako o zdroji tohoto požitku. “ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 9)

Tradiční odpověď: Krása Předmětem estetiky je krása.

Starší dnes nerozvíjené pojetí: nauka o kráse • Např. Jaroslav Volek - Kapitoly z dějin estetiky „Estetika je naukou o kráse. “ • Existují tři oblasti krásna - Příroda - Mimoumělecké výtvory (výrobky řemesel, průmyslu, stavebnictví…) - umění

Krása?

Hieronymus Bosch

Hermann Nitsch

Krása jako tradiční předmět estetiky • „Poznamenali jsme již, že velmi často bývala estetika vymezována jako nauka o krásnu. Kategorie krásna měla a má v estetice význačnou úlohu, přesto však je nutno považovat vymezení estetiky jako nauky o krásnu za zúžené a do jisté míry i zavádějící. “ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 18)

… • „Názorně se o tom můžeme přesvědčit jak na módě, tak i na umění (především na umění 20. století). Moderní umění často záměrně rozšiřuje náš duchovní svět tím, že nás burcuje šokem, drsnou pravdou, záměrnou ošklivostí, nepředvídaností, drastičností, absurditou atd. , čímž rozbíjí strnulé představy o kráse a o našem místě ve světě. “ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 18)

… • „Zdaleka není vzbuzován jen zážitek krásna, i když po opakovaném vnímání takových uměleckých děl nakonec zážitek krásna může nastat. V každém případě se zde však realizuje (úspěšně či méně úspěšně) estetické osvojování světa, které je vícerozměrné a nevyčerpává se jen hlediskem krásy. “ M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 19)

Současná odpověď: Estetično Estetické jevy Estetická situace

Dnešní pojetí • Estetika se zabývá zkoumáním estetična, tj. estetických jevů v celé jejich šíři.

… • „Pokusíme-li se, navzdory značné šíři estetického pole a jeho různorodosti, o zobecnění, dostaneme jako společného jmenovatele zkušenost s estetickými objekty, což mohou, ale nemusejí být umělecká díla. “ (V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 20. )

definice • „Estetika je nauka o povaze, příčinách, zákonitostech a významu estetických jevů jako výsledků estetického a uměleckého osvojování světa, tj. přírody, společnosti i člověka samého. “ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 12)

… • „Tímto vymezením chceme zdůraznit, že se estetika nezabývá jen uměním, jak se veřejnost, někdy i odborná, domnívala a domnívá. Některé jiné definice zdůrazňují též zkoumání funkcí estetična, estetického vnímání, estetické činnosti, estetického vědomí, apod. “ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 12)

estetično • „Ve vývoji estetiky i v některých jejích současných proudech je podstata a specifičnost estetična často redukována na hodnocení jevů z hlediska jejich krásy či ošklivosti, na to, zda vyvolávají v člověku libost, nebo nelibost. To je významný, ale spíše povrchový, a nikoli jediný a rozhodující znak estetična. “ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 21)

… • „Chápeme proto estetično hlouběji jako kategorii označující jednu ze specifických forem lidského vztahu ke světu, lidského osvojování světa. Této formě odpovídá nejen souhrn předmětů či výtvorů, ale i činností a procesů. I když se na tomto osvojování podílí i myšlení a jej jím v každém případě zasaženo, nejde o racionální poznávání skutečnosti, jak je reprezentuje zejména věda. “ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 21)

… • „Estetické osvojování vyjadřuje zároveň jak postižení (vnímání a poznávání) objektivní skutečnosti, tak i náš vztah, náš postoj k této skutečnosti (který se projevuje jednak v hodnocení jevů, a to především z hlediska krásy a ošklivosti, jednak v tvořivé přeměně světa, a je konečně i výrazem našeho uvědomování si tohoto vztahu. “ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 21)

definice • „Předmětem estetiky je proto estetická situace, tvořená několika zásadními složkami, které se mohou stávat hlavními předměty estetického zkoumání, aniž by se však vytratilo zapojení zkoumaného dílčího předmětu do celku situace. “ (V. Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 20. )

Smyslová zkušenost • Estetika = teorie krásy, teorie umění a smyslové poznání? • V. Zuska, Estetika, s. 17 -19

Důležité pojmy Estetická funkce, estetická kvalita, estetická hodnota, estetický prožitek, estetický objekt, vnímatel, estetická situace, autor, artefakt, umělecké dílo, krása, krásné – vznešené, estetický soud, horizont pozadí, estetická distance, estetický postoj, vyplňování rámce apod.

Některá (současná) témata estetiky • • • Definice umění Ontologie umění Hodnota umění Umění a falzum Vysoké versus populární umění Umění, ideologie a estetika Umění a autorské právo Environmentální estetika Feministická estetika (Pavel Zahrádka (ed. ), Estetika na přelomu milénia, Vybrané problémy současné estetiky, Barrister & Principal, Brno 2010)

Některá (současná) témata estetiky • • • Estetika života Estetika formy Estetika a poznání Estetika a čin Estetika a cítění (Mario Perniola, Estetika 20. století, Karolinum, Univerzita Karlova v Praze 2000)

Děkuji za pozornost