esk stt za Lucemburk 1311 1437 Vclav III

Český stát za Lucemburků 1311 - 1437

• Václav III. , poslední člen vládnoucího rodu Přemyslovců zemřel bezdětný • český stát se po více než čtyřech staletích ocitl bez krále • Lucemburkové panovali v Čechách více než 127 let

více než 4 roky trvaly boje o český trůn (1306 -1311) česká šlechta vyslovila souhlas přenechat trůn Jindřichu Korutanskému, choti Anny Přemyslovny, sestry zavražděného Václava III Římský král Albrecht I. udělil české království, uvolněné říšské léno, svému synovi Rudolfovi Habsburskému, ten své postavení zpečetil sňatkem s Eliškou Rejčkou, vdovou po přemyslovském králi Václavu II.

• Rudolf brzy zemřel, proto se na krátký čas dostal k moci Jindřich Korutanský • ten však postrádal autoritu a za jeho vlády se království ocitlo na prahu anarchie • politicky uvažujícím představitelům šlechty nebyl tento stav země lhostejný • proto tajně začali uvažovat o novém nositeli královské koruny • ze zápasů o trůn vyšel vítězně Jan Lucemburský, syn krále a později císaře Svaté říše římské, Jindřicha VII. Lucemburského

Jan Lucemburský (vládl 1311 – 1346) • • • sňatek s dcerou Václava II. Eliškou Přemyslovnou roku 1311 v Praze korunován na krále Boj o trůn s Jindřichem Korutanským o trůn neshody s českou šlechtou, její moc narostla po vymření přemyslovců více pobýval v západní Evropě, nejčastěji ve Francii a Lucemburku – přezdívka „král cizinec“ v cizině však získal pověst výborného válečníka a diplomata - díky tomu také rostla vážnost českého státu území státu rozšířil o Chebsko, Horní Lužici a Velkou část Slezska padl roku 1346 v bitvě u Kresčaku (nedaleko Paříže) v tzv. stoleté válce mezi Anglií a Francií syn Václav (Karel IV. )

Karel IV. (vládl 1346 – 1378) • původně křtěný jako Václav • ve Francii získal vzdělání • za otcova života se stal moravským markrabětem • po otcově smrti byl Karel roku 1347 korunován českým králem • ještě za života Jana Lucemburského se Karel stal králem Svaté říše Římské • roku 1355 byl v Římě korunován císařem Svaté říše Římské • dosáhl tak nejvyšších možných poct

• Českému království zajistil mimořádně významné postavení v Evropě • za jeho vlády nastal v zemi klid a bezpečí, vzkvétala řemesla a obchod • všechna území pod jeho vládou dostali nový název – země Koruny české. • zemřel 1378 ve věku 62 let • pohřben je v katedrále sv. Víta pod hlavním oltářem • je nazývám Otcem vlasti

korunovační klenoty • • • pro příležitost korunovace na českého krále nechal zhotovit nádhernou korunu na počest patrona země sv. Václava nazývanou svatováclavská byla používaná při korunovacích celých 489 let, na hlavě ji mělo 22 českých králů váže se k ní legenda, že kdokoliv si ji neoprávněně nasadí na hlavu, do roka zemře je uložena ve speciální místnosti v katedrále sv. Víta, která je opatřena 7 zámky klíče od nich vlastní důležité osobnosti státu, jako prezident, předseda vlády, pražský arcibiskup…. )

stavební památky • založil Nové Město pražské • započal stavbu gotické katedrály sv. Víta • na místě starého Juditina mostu, který strhla povodeň, nechal zbudovat nový kamenný most – Karlův • nechal budovat opevnění včetně tzv. Hladové zdi • pro uložení korunovačních klenotů Svaté říše římské nechal zbudovat hrad Karlštejn

kaple sv. kříže

karolinum • velice vážil vzdělání • sám byl na tehdejší dobu velmi vzdělaný, hovořil několika jazyky (německy, francouzsky, latinsky) • dobře věděl, jak existence univerzity povznese mezinárodní vážnost města • roku 1348 založil v Praze první univerzitu ve střední Evropě – dnešní Karlovu univerzitu

Václav IV. (vládl 1378 – 1419) • • • nejstarší syn Karla IV. už ve dvou letech korunová na českého krále Neměl schopnosti panovníka jako jeho otec Měl přídomek „líný král“ neshody s představiteli vysoké šlechty – ta se pokoušela znovu omezit královskou moc a zasahovali co nejvíce do jeho rozhodování • Václav dvakrát zajat a vězněn – spor s českými pány a bratrem Zikmundem • spor s pražským arcibiskupem (neutrální postoj v tzv. boji o investituru) • umučení Jana z Pomuku (později světce Jana Nepomuckého)

černá smrt • V první polovině 14. století se v důsledku rozvoje italských měst a jejich obchodu s asijskými oblastmi dostává do Evropy mor • první vlně morové epidemie se české země vyhnuly, ale roku 1380 zachvátila tzv. černá smrt i země Koruny české • tato epidemie měla vážné důsledky: • pokles počtu obyvatel vedl k úpadku řemesel, obchodu a zemědělství • středověcí lidé spatřovali v moru boží trest

církev a Jan Hus • za viníka morové epidemie byla označována katolická církev: v vzdalovala se původnímu poslání – službě věřícím a skromnému životu v hromadila majetek v nežila podle křesťanských zásad • už za Karla IV. se v Čechách objevili kazatelé, požadující nápravu poměrů v církvi i ve vztazích mezi lidmi • nejznámějším kazatelem za Václava IV. byl mistr Jan Hus • za své kázání byl povolán do Kostnice, aby před církevním sněmem své učení obhájil • byl uvězněn, své učení však neodvolal • 6. července roku 1415 byl jako kacíř upálen

• Václav IV. zprvu s Husem souhlasil • na nátlak církve však svůj postoj změnil • do své rady jmenoval odpůrce husitského hnutí • pobouření husité přepadli v létě 1419 Novoměstskou radnici a 15 konšelů vyhodili z oken • tato událost, označována jako první česká defenestrace, byla počátkem husitské revoluce • Král Václav IV. umírá téhož roku 1419

Zikmund Lucemburský (vládl 1420, 1436 – 1437) • právoplatným nástupcem Václav IV. byl jeho bratr Zikmund Lucemburský • dvakrát korunován na českého krále • 1420 - husité však jeho korunovaci neuznali • české země tak v období husitské revoluce postrádaly krále • 1436 - byl Zikmund znovu korunován a přijat jako český král • rok na to však zemřel • 1437 končí vláda rodu Lucemburků v našich zemích